Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1619.
Zpráva
I. dopravního výboru,
II. rozpočtového výboru
o usnesení senátu (tisk 1558)
o vládním návrhu zákona (tisk 1039),
jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.
I.
Zákon výše řečený projednáván byl výborem dopravním v tom pevném domnění, že bude ještě v roce 1920 také řádně vyhlášen. Nestalo se tak a v důsledku toho pozměnil senát § 1 novým odstavcem (odstavec 2, § 1 senátního návrhu:
Pokud bude k mimořádné amortisaci, uvedené v odst. 1. použito stavebního fondu, utvořeného ze zisku roku 1920 (obchodního roku 1919/20) a vykázaného jako samostatná bilanční položka, bude lze amortisační kvótu odečísti od daňového základu pro berní rok 1921, a to u daně z příjmu jen oněm osobám fysickým, které vedou řádné obchodní knihy.
Doplňku toho jest potřebí, aby zisku z roku 1920 použito býti mohlo jako příspěvku ku krytí stavebního nákladu.
Mimo to senátem vynechán jest dodatek předposledního odstavce § 2 ťvyjma podniky obcí, okresů nebo zemí (žup)Ť jednak z toho důvodu, že opomenut byl stát, hlavně však z toho důvodu, že dodatek sám je v logickém rozporu s obsahem odstavců č. 2 a 3, které upravují podrobně modality, výhradně jen pro daňové úlevy při výměně strojů a zařízení.
Dopravní výbor doporučuje sněmovně přijetí změn provedených senátem.
V Praze dne 18. února 1921.
J. Marek v. r.,
místopředseda.
Inž. B. Bečka v. r.,
zpravodaj.
II.
Rozpočtový výbor v sezení svém ze dne 17. února 1921 usnesl se, že se změnami usnesením senátu učiněnými souhlasí a přijal osnovu dle znění v senátu usneseném.
V Praze dne 17. února 1921.
Dr. Dolanský v. r.,
místopředseda.
Dr. Al. Rašín v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ..................................................... 1921,
jímž se poskytují daňové výhody přestavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Osoby, podléhající dani z příjmu (dôchodkové) anebo společnosti, podléhající daní výdělkové podle II, hlavy zákona o osobních daních přímých ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. (na Slovensku a Podkarpatské Rusi dani výrobkové podniků veřejně účtujících), které v území republiky Československé v letech 1920 až včetně 1922 novostavbu, přestavbu, přístavbu nebo nástavbu obytných budov stavebně dokončí, mohou si od daňového základu vedle amortisace přípustné dle dosavadních daňových zákonů odečísti 70% prokazatelně vynaloženého stavebního nákladu, a to nejvýše v 10 ročních částkách, počínajíc berním rokem, který následuje po uplynutí kalendářního (obchodního) roku, v němž stavba byla ukončena.
Pokud bude k mimořádné amortisaci, uvedené v odst. 1. použito stavebního fondu, utvořeného ze zisku roku 1.920 [obchodního roku 1919/20) a vykázaného jako samostatná bilanční položka, bude lze amortisační kvótu odečísti od daňového základu pro berní rok 1921, a to u daně z příjmu jen oněm osobám fysickým, které vedou řádné obchodní knihy.
Subvence státem neb veřejnými korporacemi na stavbu poskytnuté odečtou se od stavebního nákladu.
Jinak zůstávají ustanovení zákona o osobních, daních, platící o odpisech, nedotčená.
V případě převodu budovy na jinou fysickou neb právnickou osobou přísluší — počínajíc berním rokem po převodu následujícím výhoda v odst. 1. zmíněná novému nabyvateli jen co do částky při vyměření daně posud ještě neodečtené.
Výhoda odstavce 1. předpokládá věnování budovy a její skutečné užívání převážně k účelům obývacím po dobu nejméně 10 let po dokončení stavby.
Toto věnování vloží se ve prospěch státu jako reální břemeno do knih pozemkových.
Ministerstvo financí se zmocňuje, aby nařízením určilo podmínky, za kterých lze budovu považovati za věnovanou převážně k účelům obývacím (§ 2).
Poplatník, který užívá budovy k účelům, jež odporují věnování budovy (odst. 6.) ztratí výhodu odst. 1. a 2., aniž by nabyl výhod § 2, č. 1., a může kromě toho potrestán býti peněžitou pokutou do 100.000 Kč.
§ 2.
Podniky, podléhající dani výdělkové dle II. hlavy zákona o osobních daních (výrobkové dani podniků veřejně účtujících), které v. letech 1920 až včetně 1922 vystaví, přestaví, přistaví nebo nastaví v území republiky Československé budovy pro provoz podniku anebo které v době níže uvedené vymění nebo pořídí nové stroje a zařízení, požívají při vyměření daně výdělkové (výrobkové) těchto výhod:
1. Podnik může vedle amortisace přípustné dle dosavadních daňových zákonů odepsati daně prostě 50% stavebního nákladu, a to nejvýše v 10 ročních částkách, počínajíc berním rokem, který následuje po uplynutí kalendářního (obchodního) roku, v němž byla stavba dokončena. Náklad stavební musí býti prokázán řádnými účty.
Ustanovení § 1, odst. 2, až 5., platí i zde.
2. Peníz, vynaložený v letech 1920 až včetně 1925 (v obchodních letech 1919/20 až 1924/25) na výměnu strojů a zařízení, pořízených před rokem 1920, jest odpočitatelnou položkou i potud, pokud převyšuje pořizovací hodnotu vyměněného předmětu.
3. Odpočitatelnou položkou jest též polovice částek, které podnik vedle obvyklých odpisů uloží v obchodních letech 1920 až včetně 1925 (1919/20 až 1924/25) do zvláštního, v bilanci jako samostatná pokožka vykázaného fondu pro výměnu strojů a zařízení, pořízených před rokem 1920.
V tomto případě jest podnik povinen Nejpozději v obchodním roce 1926 (1925/26) předložením účtů prokázati věrohodně cenu, za kterou v letech 1920 až 1925 (1919/20 až 1924/25) pořídil nové stroje a zařízení, Nebyla-li provedena do konce a 1925 (1924/25) výměna strojů a zařízení, zdaní se dodatečně nezdaněné úložky obnovovacího fondu za leta minulá.
Bude-li provedena výměna strojů a zařízení do konce roku 1925 (1924/25), činí-li však prokázaný náklad na nové stroje a zařízení méně nežli nezdaněné úložky obnovovacího fondu, zdaní se rozdíl dodatečně v poměru ročních úložek do tohoto fondu.
Zdaněné úložky obnovovacího fondu, kterých bylo užito po vyčerpání úložek nezdaněných k výměně strojů a zařízení do konce roku 1925, vyloučí se dodatečně z daňových základů let minulých a připadající na ně daň výdělková se odepíše.
4. Z částek vynaložených v letech 1920 až 1922 (1919/20 až 1921/22} na zakoupení nových strojů a zřízení mohou podniky vedle amortisace přípustné podle dosavadních daňových zákonů odepsati daně prostě 20% jejich prokázané nákupní ceny a to v pěti letech následujících bezprostředně po roce, v němž náklad na stroje a zařízení byl vyúčtován.
Výhody pod číslem 2 a 3 neplatí o vydáních a úložkách, jež jsou určeny k rozšíření podniku.
Také jinak zůstávají předpisy o dani výdělkové (výrobkové) podniků veřejně účtujících ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.
§ 3.
Výhody §§ 1 a 2, čís. 1., platí také pro novostavby, přestavby, přístavby a nástavby budov, které sice v letech 1920 až 1922 nebyly dokončeny, s nimiž však v letech těchto bylo započato a v nichž se náležitě pokračuje.
§ 4.
Ustanovení §§ 2 a 3 platí obdobně u daně z příjmu pro osoby fysické, které, vedou řádné obchodní knihy.
§ 5.
Zákon tento, jehož provedením se pověřují ministr financí a ministr spravedlnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.