Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1612.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ............................................................ 1921,
jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
V zájmu urychleného provádění soustavné elektrisace může ministerstvo veřejných prací v případech zvlášť odůvodněných v dohodě s ministerstvem financí a po slyšení státní elektrárenské rady aneb výboru jí zmocněného výjimečně povoliti, aby úhrnná účast veřejných činitelů (státu, země, žup a korporací místní samosprávy) na základním kapitálu elektrického podniku, (předepsaná dle §§ 2 a 4 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., byla snížena až na 25% základního kapitálu. Ve stanovách podniku budiž veřejným činitelům přiznáno právo, aby mohli nejdéle do 20 let za předem stanovených podmínek převzíti tolik základního kapitálu náležejícího soukromým činitelům, aby kapitálová účast veřejných činitelů na podniku odpovídala předpokladům §§ 2 a 4 citovaného zákona. Stanovami podniku budiž zajištěna státu a ostatním veřejným činitelům, pokud tito jsou na podniku zúčastněni, nejméně jedna třetina členů představenstva.
Ministerstvu veřejných prací musí býti ve stanovách podniku, zřízeného dle odstavce prvého, vyhrazeno právo dozírati, zda podnik slouží soustavné elektrisaci.
Podniky, zřízené dle odstavce prvého, mohou býti prohlášeny za všeužitečné a platí pro ne předpisy zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a vládních nařízení k jeho provádění vydaných.
§ 2.
Ministerstvo veřejných prací může v dohodě s ministerstvem financí a po slyšení státní elektrárenské rady aneb výboru jí zmocněného v případech přeměny elektrických podniků na podniky všeužitečné dle § 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., výjimečně svoliti, aby se tato přeměna provedla za podmínek předchozího paragrafu.
§ 3.
Ministerstvo veřejných prací může po slyšení vlastníků podniků a státní elektrárenské rady neb výboru jí zmocněného a v dohodě s ministerstvy spravedlnosti, financí, zemědělství a s ministerstvem pro průmysl, obchod a živnosti naříditi sloučení dvou nebo několika elektrických podniků v jeden, je-li toho k provádění soustavné elektrisace nevyhnutelně třeba a zvýší-li se tím celková hospodárnost podniků, o jichž sloučení jde. Nařízené sloučení elektrických podniků provedeno budiž vlastníky do jednoho roku ode dne, kdy doručeno bylo rozhodnutí ministerstva veřejných prací o sloučení podniku.
Nevyhoví-li vlastníci podniků danému nařízení, může ministerstvo veřejných prací sloučení podniků samo provésti vyvlastněním a odnětím koncese. Pro vyvlastnění platí v tomto případě obdobně ustanovení § 13 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a následující § 4.
§ 4.
Vládním nařízením se předepíše, dle jakých zásad a na jakou dobu stanoveny budou směrnice pro zjištění výše odškodného za vyvlastnění elektrických podniků podle § 13 zákona ze dne 22. července. 1919, č. 438 Sb. z. a n., při přeměně elektrických podniků na všeužitečné dle § 28 citovaného zákona, po případě dle § 2 tohoto zákona aneb při sloučení elektrických podniků dle § 3 tohoto zákona.
Daňové, jakož i jiné výhody, pokud se poskytnou podnikům pro jejich provoz, pro stavbu závodních budov, pro obnovu starých a pořízení nových strojů a zařízení, neopravňují vlastníka podniku k dosažení příznivějšího ocenění při vyvlastňování dle odstavce prvého.
§ 5.
Ministerstvo financí může k návrhu ministerstva veřejných prací elektrickému podniku prohlášenému za všeužitečný podle § 4 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., nebo podíle § 1 tohoto zákona, na jeho. žádost ze závažných důvodů propůjčiti, výhodu, že při sloučení jeho s jiným elektrickým podnikem neb při přeměně jeho právní formy aneb při převedení vlastnictví podniku na vlastníka jiného, pokud tento vyhovuje podmínkám, které platí pro prohlášení elektrického podniku za všeužitečný, povolí úlevy v placení převodních poplatků s přirážkami aneb tyto zcela neb částečně promine.
Totéž oprávnění přísluší samosprávným svazkům ohledně dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
§ 6.
Odstavec druhý § 23 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., zní: "O odvoláních rozhoduje v nejvyšší stolici ministerstvo veřejných prací, a to, pokud jde o výrok vodoprávní, v dohodě s ministerstvem zemědělství."
§ 7.
Ustanovení platná pro Slovensko dle zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., jakož i dle vládních nařízení, jimiž se zákon tento provádí mají platnost též pro Podkarpatskou Rus.
§ 8.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 9.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministru veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
K §u 1. Podle §u 2 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., zúčastniti se může stát jenom na oněch elektrických podnicích, kde spolu se zeměmi a korporacemi místní samosprávy, po případě vedle těchto i s dosavadními elektrárenskými družstvy neb svazy, převezme šedesát procent základního kapitálu podniku. Dle §u 4 citovaného zákona může býti přiznána všeužitečnost jenom oněm podnikům, které náležejí státu neb zemi, neb korporacím místní samosprávy neb smíšeným společnostem, v nichž veřejné korporace zúčastněny jsou alespoň šedesáti procenty kapitálu, aneb společnostem zřízeným podle §u 2 citovaného zákona.
Jelikož v poslední době opatřování kapitálu u veřejných činitelů, zejména na Slovensku jest spojeno se značnými obtížemi, jeví se žádoucím, aby bylo umožněno veřejným činitelům zúčastniti se i na oněch podnicích, kde účast veřejného kapitálu může býti menší než šedesát procent, aniž by podniku tyto byly vyloučeny z výhod citovaného zákona, ovšem s výhradou, že bude státu zabezpečen náležitý vliv na správu těchto podniků a že veřejným činitelům bude vyhrazeno právo, aby nejdéle do uplynutí 20 let od založení podniku svůj kapitálový podíl, mohli na šedesát procent kapitálu podniku zvýšiti. Nemá-li tudíž provádění elektrisace býti na delší dobu v krajinách těch oddáleno, nutno snížiti účast kapitálu veřejných činitelů, stanovenou v zákoně ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z a n., ve výši šedesáti procent.
Vzhledem k tomu, že převážná část kapitálu soukromého opatřována jest přímými konsumenty elektrické energie, netřeba chovati obav, že by, budou-li. splněny podmínky v §u 1 osnovy uvedené, nebylo zájmům veřejným těmito podniky náležitě vyhověno.
Mimo to dlužno míti na mysli, že k ochraně zájmů veřejných může býti vždy použito §u 27 citovaného zákona.
Nutným předpokladem pro účast státu na takovýchto podnicích jesť, aby sloužily soustavné elektrisaci, t. j. aby co možno nejdokonaleji využitkovaly přírodní zdroje energie a ji rozvedly hospodárně ve všeobecném zájmu (§ 1 zák. ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n.).
Aby i tyto podniky mohly dosíci výhod, jež poskytuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., budou prohlášeny za všeužitečné, vyhoví-li požadavkům soustavné elektrisace.
K §u 2. Z těchže důvodů je žádoucím, aby přeměna podniků soukromých podle § 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., na podniky všeužitečné vztahovala se též na takové podniky, v nichž kapitálová účast veřejných činitelů bude menší než jest v citovaném zákoně předepsáno, splní-li podmínky v §u 1 uvedené.
K §§ům 3 a 5. Provádění soustavné elektrisace vyžaduje velmi často slučování elektrických podniků. Vodní sily, zejména větší, se jediný tenkráte náležitě využitkují, dodávají-li vyrobenou energii do rozsáhlých elektrovodných sítí; v malých oblíš stech pro konsum energie není zpravidla možno je úplně využitkovati a energie vodní zbytečné odchází nevyužita k hospodářské škodě státu.
Vzájemné spojování elektrických podniků naráží však často na značný odpor vlastníků a jeví se tudíž v zájmu hospodárné výroby energie nutným, aby sloučení elektrických podniků provedeno bylo obdobně jako přeměna elektrických podniku na všeužitečné podle §u 28 citovaného zákona.
Aby slučování elektrických podniků s všeužitečnými bylo usnadněno, má býti toto sloučení dle §u 5 osnovy zákona sproštěno převodních poplatků obdobně jako jich jest sproštěna přeměna elektrických podniků na všeužitečné dle §u 28 zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. zák. a nař. Táž výhoda poskytnuta má býti všeužitečným. podnikům, je-li nutnou přeměna jejich právní formy aneb převedení na nového vlastníka, který rovněž vyhovuje podmínkám, pro přiznání všeužitečnosti zákonem předepsaným.
Zrněna právní formy podniků elektrických jest v mnoha případech velmi naléhavou. V poslední době se na příklad ukázalo, že za účelem snazšího získání soukromého kapitálu pro elektrické podniky, zvláště z rad konsumentů, není pro větší podniky forma společnosti s ručením obmezeným výhodnou. Poněvadž celá řada elektrických podniků povstala v této právní formě, bude nutno v četných případech tyto podniky přetvořiti ve společnosti akciové, poměrům lépe vyhovující, a tuto změnu co možno nejvíce usnadniti. Kdyby zvýšení výnosu, jež může nastati spojením neb přeměnou podniků, nemohlo uhraditi obvyklé 2 poplatky, nebylo by možno soustavnou elektrisaci prováděti, což by mělo v zápětí znehodnocení přírodních zdrojů energie.
K §u 4. Je-li k provedení, přeměny elektrického podniku na všeužitečný neb k sloučení elektrických podniků nezbytné nutným vyvlastnění, stanoví se odškodné za vyvlastnění dle § 13 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., odhadem znalců.
V dnešní době, kdy určení obchodní ceny podniku jest se zřetelem na nestálé ceny energie pro znalce velmi obtížným, doporučuje se, aby stanovením směrnic pro určování odškodného při vyvlastnění podniku byla odhadní prakse v určitých směrech stabilisována a tak znalcům umožněno, aby při stanovení ceny vy vlastňovaných elektrických podniků vyvarovali se diferencí, které by byly zájemníky přirozeně velmi těžce pociťovány.
Z příčiny té jeví se nutným, aby dle obdoby § 13 bod III. zák. ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna stanoviti směrnice pro zjištění výše odškodného při vyvlastnění elektrických podniků.
K §u 6. Vzhledem k tomu, že dle dosud platných zákonných ustanovení ve věcech vodoprávních jest v nejvyšší stolici příslušným ministerstvo zemědělství, doplňuje se odstavec druhý §u 23 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., ustanovením, že o odvoláních v záležitostech vodoprávních, týkajících se podniků všeužitečných, rozhoduje ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem zemědělství.
K §u 7. Zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a nařízení k němu vydaná nezmiňují se výslovně o Podkarpatské Rusi a byla tudíž předložená osnova přiměřeně doplněna.
Přijetím výše uvedených zákonných ustanovení usnadní se značnou měrou provádění soustavné elektrisace našeho státu.
Ve formálním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena, a to ve zkráceném řízení dle §u 55 jednacích řádů z těch to důvodů:
Výhod, kterých tento zákon poskytuje, jest záhodno použíti v několika případech, a to v době nejbližší. Jedná se o to, aby na podkladě tohoto zákona zřízena byla v západním Slovensku společnost pro zřízení elektrického podniku za účasti veřejných činitelů, jimž dnes není možno opatřiti plných 60% kapitálu společnosti dle předpisu zákona ze dne 22. července. 1919, č. 438 Sb. z. a n. Dále jest nutno, aby přeměněny byly dva všeužitečné podniky: Středomoravské elektrárny, společnost s ručením obmezeným a Západočeský elektrářský svaz, společnost s ručením obmezeným, na společnosti akciové. V případě, že by osnova tohoto zákona nebyla s všemožným urychlením projednána, byla by elektrisace v územích, jež zásobovati budou tyto společnosti, vážně poškozena.
Osnova budiž přikázána ve sněmovně poslanecké výboru pro dopravu a veřejné práce a výboru rozpočtovému a po jejím schválení touto sněmovnou v senátě výboru technicko-dopravnímu a výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 15. února 1921.
Ministr veřejných prací: