Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1609.
Interpelace
poslanců R. Bergmana, Frant. Maška, Frant. Zavřela a druhů
vládě
ve příčině přípravných opatření k provádění agrárních operací v souvislosti s pozemkovou reformou.
Změněné politické poměry po našem státoprávním převratu umožnily, aby základem všech jiných agrárních problémů stala se pozemková reforma, usilující o spravedlivé a rovnoměrné rozdělení latifundiové půdy pod zorným úhlem zvýšení zemědělské produkce. Otázka reformy půdy má své těžiště ve stránce nejen populační, nýbrž i produktivní, neboť od zvýšení výkonnosti zemědělské půdy závisí celkový vývoj a rozvoj našeho hospodářského života a tím také hospodářská potence našeho státu, jakož i intensita jeho mezinárodního uplatnění. Proto nutno produktivní stránku při naší pozemkové reformě co nejvíce zdůrazňovati. Národohospodářsky plodnou pozemkovou reformou může býti jen taková reforma pudy, která se neomezuje jen na akci geometrů, nýbrž zároveň míří ku zmodernizování zemědělské techniky na podkladě národohospodářsky zdůvodněných agrárních operací, mezi něž náleží hlavně scelování a meliorace půdy. Jest proto souhlasiti se zákonnými směrnicemi pozemkové reformy naší, které spatřují v pozemk. reformě nejvhodnější příležitost, aby se umožnilo intensivní zeměd. provozování. Ustanovuje totiž zákon ze dne II. června 1919, č. 330 Sb. z. a n. o pozemkovém úřadě, že v působnost pozemkového úřadu náleží mezi jiným pečovat o to, aby na přidělených pozemcích za přiměřenou náhradu přídělců prováděny byly nutné investice staveb obytných a hospodářských, scelování a meliorace přidělené půdy, a aby opatřen byl potřebný inventář. Za tím účelem uložil dovolaný zákon Státnímu pozemkovému úřadu, aby opatřoval dlouhodobý úvěr přídělcům, stanovil podmínky jeho a sprostředkoval styk s peněžními ústavy, pověřenými prováděním finanční akce.
V době, kdy pozemková reforma jest zákonodárně téměř zcela dobudována a kdy půda státem zabraná má se přejímati a uchazečům přidělovati v soukromé vlastnictví, jest v zájmu splnění národohospodářského poslání naší pozemkové reformy, aby Státní pozemkový úřad učinil včas veškerá vhodná opatření k provádění agrárních operací v těsné souvislosti s pozemkovou reformou. Kolonisační plán Státního pozemkového úřadu musí býti zároveň plánem na pozvednutí výkonnosti zemědělské výroby, ježto by jinak pozemková reforma byla slabou základnou našeho hospodářského života.
Proto se podepsaní táží: I. Zda vláda učinila veškerá vhodná opatření proto, aby s pozemkovou reformou mohlo býti spojeno provádění rozsáhlých agrárních operací?
2. Jaká to opatření k naznačenému cíli vláda učinila?
V Praze dne 17. února 1921.
Bergman, Mašek, Zavřel,
Dr. Lukavský, Dr. Stránský, Dr. Kramář, Dr. Rašín, Votruba, Veverka, Dr. Hajn, Petrovický, Purkyňová, Špaček, inž. L. Novák, G. Navrátil, Dyk, Dr. Matoušek, inž. Bečka, Modráček, Hudec, Stejskal.