Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1595.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Schollich und Genossen
auf Errichtung eines deutschen Staatsgymnasiums in Neutitschein, bezw. Übertragung des aufgelassenen deutschen Staatsgymnasiums von Mährisch-Weisskirchen nach Neutitschein.
Seit jeher war in der wichtigsten Stadt des Kuhländchens, in Neutitschein, das Bedürfnis nach einer humanistischen Bildungsstätte vorhanden. Die Zahl der Schuler aus Neutitschein und dem Kuhländchen, die an auswärtigen Gymnasien studierten, war immer eine ungemein grosse. So traten beispielsweise im Schuljahre 1863/4 in die erste Klasse, des Troppauer Gymnasiums 6 Schüler aus Neutitschein, vier aus Partschelldorf und 6 aus anderen Orten des Kuhländchens ein. In gerechter Würdigling der grossen Kosten und Gefahren, welche die fern vom Vaterhaus studierende zarte Jugend bedrohen, beschloss die Neutitscheiner Gemeindevertretung schon im Jahre 1870, die damals in Neutitschein bestehende unselbständige Unterrealschule in ein Unterrealgymnasium umzugestalten. Der Beschluss kam nicht zur Ausführung, da an Stelle der genannten Unterrealschule eine Bürgerschule errichtet wurde. Indessen verstummten die Wünsche nach Schaffung eines Gymnasiums nicht und so trat die Gemeindevertretung in den Jahren 1899 und 1900 mit dem dringenden. Ersuchen an die damalige Regierung heran, in Neutitschein neben der damals wieder errichteten und ausgebauten Realschule ein Staatsgymnasium zu errichten. Doch hatte dieses Bemühen keinen Erfolg, weil die Regierung das in der Nähe gelegene Weisskirchner Gymnasium erhalten wollte. Erst als dort und auch in anderen Städten mit überwiegend tschechischer Bevölkerung die Schülerzahl stark abnahm, zeigte sich die Regierung bereit, eines der zur Auflösung bestimmten Gymnasien nach Neutitschein zu verlegen. Durch den Umsturz wurde die Ausführung dieses Planes verhindert. Auch die neue republikanische Regierung gab im Jahre 1918 und 1919 ihre Geneigtheit kund, dem Bedürfnisse Neutitscheins nach einem Gymnasium zu entsprechen. Inzwischen ging der Neutitscheiner Gymnasialverein im Dezember 1917 in Anhoffnung der Verstaatlichung daran, mit Beginn, des Schuljahres 1918/19 die erste Klasse eines Privatgymnasiums zu eröffnen und es bewies, tatsächlich die Zahl der in die erste Klasse eingetretenen Schüler — es waren ihrer 41 — die Notwendigkeit, einer solchen Anstalt. In den Jahren 1919 und 1920 drückte allerdings die Unsicherheit der Ver haltnisse und namentlich die Besorgnis, dass der Neutitscheiner Gymnasialverein das Gymnasium mit seinen beschränkten Mitteln nicht werde ausbauen und erhalten können, die Schülerzahl herab. Immerhin beweist die Zahl von 30 Schülern, die im Schuljahre 1919 und die Von 26, die im September 1920 in die erste Klasse des Gymnasiums eintraten, wie existenzberechtigt das Gymnasium in Neutitschein ist.
Da nunmehr die Auflösung des nahe gelegenen Weisskirchner Gymnasiums zur Tatsache geworden — Mährisch Ostrau kann seiner wirtschaftlichen Verhältnisse wegen für auswärtige Schüler nicht in Betracht kommen — ist für eine humanistische Ausbildung der studierendenlugend Neutitscheins, des Kuhländchens, und seiner angrenzenden deutschen Gebiete in keinerlei Weise vorgesorgt. Der Zustand des Privatgymnasiums, das mit den Erlässen des Min. für Schulwesen und Volkskultur vom 21. Juni 1919. Z. 31.930 u. vom 19. Feber 1920, Z. 7743 das Öffentlichkeltsrecht erhielt, wurde bei sämtlichen Inspektionen als ein sehr guter bezeichnet. Weiter ist der Gymnasialverein bereit, sein bisher angeschafftes Inventar, in Summa 418 Stück, dem Staate unentgeltlich zur Verfügung zu stellen.
Nach dieser Begründung stellen die Gefertigten den Antrag: Das hohe Haus wolle beschliessen: Die bisher bestehenden drei Klassen des deutschen Privatgymnasiums in Neutitschein werden in die staatliche Verwaltung übernommen. Die Anstalt wird im Laufe der nächsten Jahre zu einem achtklassigen Gymnasium ausgebaut. Das notwendige Inventar ist von dem aufgelassenen deutschen Gymnasium in Mährisch Weisskirchen zu übertragen.
Zur Bedeckung ist im Staatsvoranschlage 1921 ein Betrag von K 60.000.— einzusetzen.
In formaler Minsicht wird die Zuweisung des Antrages an den Kultur- und Budgetausschuss beantragt.
Prag, am 26. Jänner 1921.
Dr. Schollich,
Dr. Luschka, Dr. Brunar, Schälzky, J. Fischer, Dr. E. Feyerfeil, Leo Wenzel, Windirsch, Scharnagl, Knirsch, Ing. Kallina, Röttel, Dr. Keibl, Kraus, Dr. Lehnert, Simm, Böllmann, Dr. Kafka, Patzel, Kostka, Pittinger, Dr. Spina, Dr. Lodgman.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1595.
Návrh
poslanců dra Schollicha a druhů
na zřízení něm. stát. gymnasia v Novém Jičíně, pokud se týče přeložení zrušeného něm. stát. gymnasia v Hranicích do Nového Jičína.
Nejdůležitější město Kravařska, Nový Jičín, pociťovalo ode dávna potřebu humanitního ústavu. Počet žáků z Nového Jičína a Kravařska, kteří studovali na cizích gymnasiích, byl vždy neobyčejně veliký. Tak vstoupilo na př. v r. 1863/4 do prvé třídy opavského gymnasia 6 žáků z Nov. Jičína, 4 z Bartošovic a 6 z jiných míst Kravařska. Spravedlivě hodnotíc veliké náklady a nebezpečí, jež ohrožují útlou mládež, studující daleko od domova usneslo se již r. 1870 obecní zastupitelstvo novojíčínské, tehdejší novojičínskou nesamostatnou nižší reálku přeměniti v nižší reálné gymnasium. Usnesení však provedeno nebylo, poněvadž místo jmenované nižší reálky byla zřízena občanská škola. Nicméně tím neumlkla přání po zřízení gymnasia a vletech 1899 a 1900 podalo obecní zastupitelstvo tehdejší vládě naléhavou žádost o zřízení státního gymnasia mimo tehdy již opět zřízenou a vybudovanou reálku. Toto úsilí bylo však bezvýsledné, ježto vláda chtěla udržeti gymnasium v blízkých Hranicích. Teprve, když tam, a i v jiných městech s převážně českým obyvatelstvem počet žáků. silně klesl, byla vláda ochotna některé gymnasium, jež se mělo zrušiti, přeložiti do Nového Jičína. Převrat zabránil však provedení tohoto plánu. Také nová republikánská vláda byla v letech 1918 a 1919 ochotna vyhověti potřebám Nového Jičína, zřízením gymnasia. Mezitím novojičínský gymnasijní spolek, doufaje v postátnění, v prosinci 1917 odhodlal se otevříti počátkem školního roku 1918/19 první třídu soukromého gymnasia a počet žáků. vstoupivších do I. třídy, — bylo jich 41 — prokázal nutnost takového ústavu. V letech 1919—1920 ovšem nejisté poměry a jmenovitě obava, že novojičínský gymnasijní spolek ze svých obmezených prostředků nebude moci gymnasium vybudovati a udržeti, stlačila počet žáků. Stále však počet 30 žáků, kteří vstoupili ve školním roce 1919 a 26, v září 1920 do první třídy gymnasia dokazuje, jak gymnasium v Novém Jičíně má právo na existenci.
Ježto blízké hranické gymnasium bylo zrušeno a pro hospodářské poměry Mor. Ostravy není možno s ní počítati pro přespolní žáky, není nijak postaráno o humanistické vzdělání studující mládeže novojičínské, Kravařska a území s ním hraničících. Stav soukromého gymnasia, jež obdrželo výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 21. června 1919 č. 21.930 a ze dne 19. února 1920 č. 7743 právo veřejnosti, byl při všech inspekcích označen za velmi dobrý. Dále jest gymnasijní spolek ochoten veškerý inventář, celkem 418 kusů, poskytnouti státu zdarma. Po tomto odůvodnění podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti: Nynější tři třídy soukromého německého gymnasia v Novém Jičíně přejímají se do státní správy. Ústav vybuduje se v příštích letech v osmitřídní gymnasium. Potřebný inventář budiž přenesen ze zrušeného německého gymnasia v Hranicích.
Úhrada budiž zařaděna ve státním rozpočtu 1921 částkou 60.000 K.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému
V Praze dne 26. ledna 1921.
Dr. Schollich,
Dr. Luschka, Dr. Brunar, Schälzky, J. Fischer, Dr. E. Feyerfeil, Leo Wenzel, Windirsch, Scharnagl, Knirsch, inž. Kallina, Röttel, Dr. Keibl, Kraus, Dr. Lehnert, Simm, Böllmann, Dr. Kafka, Patzel, Kostka, Pittinger, Dr. Spina, Dr. Lodgman.