Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1594.
Antrag
der Abgeordnelen Patzel, Knirsch und Genossen
betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 7. Jänner 1920, Zahl 31, über die Gebührenpflicht.
Das Abgeordnetenhaus wolle folgendes Gesetz beschliessen:
GESETZ
vom ............................................................. 1921,
womit das Gesetz vom 7. Jänner 1920, Zahl 31, abgeändert wird.
Die Nationalversammlung hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Zu § 6a des Gesetzes vom 7. Jänner 1920, Zahl 31, tritt folgender Zusatz hinzu: Diese Vorschrift findet keine Anwendung auf Dienstverträge, welche wie Dienstverträge der Privatangestellten, nur ein Lose, nicht im Vertrage auf mehrjährige Dauer berechnetes Dienstverhältnis begründen.
§ 2.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft.
§ 3.
Mit der Durchführung wird der Finanzminister betraut.
BEGRÜNDUNG:
Das Gesetz vom 7. Jänner 1920, betreffend die Vorschriften über die Gebührenpflicht, enthält im § 6 folgende Bestimmung:
ťBei Dienstverträgen, bei denen das gesamte jährliche Entgelt für Arbeiten mindestens 6000 Kronen beträgt, tritt die Gebührenpflicht ohne Rücksicht auf eine urkundliche Bescheinigung ein.Ť
Die Durchführungsverordnung zu diesem Gesetze besagt:
ťBei Dienstverträgen, bei denen es sich um einen Jahresbezug. von mehr als 6000 K handelt, sind Parteien verpflichtet, auch mündliche. Verträge dem. Steuer- (Gebührenbemessungs) Amte nach Abschluss des Vertrages anzuzeigen und gleichzeitig alle für die. Gebührenbemessung massgebenden Umstände anzuführen.Ť
Auf Grund dieser Bestimmung schreiben einzelne Finanzbehörden gemäss T. P. 40a nach Skala 3 bei Arbeitsleistungen höherer Art 2%, und soweit es sich um die Besorgung anderer Arbeitsleistung als ťder von Taglöhnern, Dienstboten, Gewerbegehilfen aus der Klasse der GesellenŤ und dgl. handelt, gemäss T. P. 40d nach Skala 21 % des dreifachen Betrages der jährlichen Leistung (§ 16 Lit. a des Gebührengesetzes) vor.
In dieser Gebühr erblicken die Angestellten nicht mit Unrecht eine harte Doppelbesteuerung, von der einzelne Gruppen der Arbeitnehmer, die nicht zu den Staatsbügern mit besonders hohem Einkommen gehören, empfindlich getroffen werden. Ausserdem ist zu berücksichtigen, dass die Privatangestellten nicht in demselben Sinne wie öffentlich Angestellte als Festangestellte bezeichnet werden können. Die Gebührenpflicht der mündlichen u. schriftlichen Dienstverträge bedeutet für die Privatangestellten eine sehr empfindliche Verminderung der Existenzsicherheit. Besonders hart werden die Angestellten auch dadurch betroffen, dass nach dem Erlasse des Finanzministeriums vom 25. August 1920 jede seit Wirksamkeit des Gesetzes eingetretene Gehaltserhöhung voll vergebührt werden muss, wenn wie fast immer der bisherige Gehalt der Gebühr noch nicht unterzogen war.
Alle diese Umstände lassen eine Änderung der geltenden Vorschrift als dringend notwendig erscheinen. Eine Belastung des Staates wird durch den vorliegenden Gesetzesantrag nicht eintreten, weil fast über alle aus der bekämpften Vorschrift erfliessenden Gebührenvorschreibungen Rekurse schweben.
Prag, am 3. Feber 1921.
Patzel, Knirsch,
Heller, Schälzky, Schubert, Dr. Ed. Feyerfeil, Dr. Keibl, Zierhut, Wenzel, Bobek, Kraus, Windirsch, Böhr, Mark, Scharnagl, Ing. Jung, Simm, Kostka, Pittinger, J. Fischer, Dr. Brunar.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1594.
Návrh
poslanců Patzela, Knirsche a druhů
na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 o poplatkové povinnosti.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ZÁKON
ze dne ................................................................. 1921
jímž mění se zákon ze dne 7. ledna 1920 čís. 31:
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 6a zákona ze dne 7. ledna 1920. čís. 31 doplňuje se tímto dodatkem: Tohoto předpisu neužívá se při služebních smlouvách, na nichž — jako u smluv soukromých zaměstnanců — se zakládá toliko volný služební poměr a nikoliv smlouvou stanovený na víceletou dobu.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 3.
Provedením pověřuje se ministr financí.
ODŮVODNĚNÍ:
Zákon ze dne 7. ledna 1920 o předpisech pro poplatkovou povinnost obsahuje v § 6 toto ustanovení:
ťPro smlouvy služební, při kterých celková roční úplata za práci činí nejméně K 6000.—, nastává povinnost poplatková, nehledíc na osvědčení listinné.Ť
Prováděcí nařízení k tomuto zákonu praví:
ťPři služebních smlouvách, u nichž jde o roční příjem přesahující K 6000.—, jsou strany povinny ohlásiti i ústní smlouvy bernímu (poplatkovému) úřadu po uzavření těchto smluv a současně uvésti všechny okolnosti, důležité pro předpis poplatků.Ť
Dle tohoto ustanovení předpisují jednotlivé finanční úřady podle t. p. 40a, stupnice 3, při výkonech vyšších 2% a pokud jde o vyřizování jiných výkonů než ťnádeníky, sluhy, živnostenskými pomocníky ze třídy tovaryšůŤ atd. podle t. p. 40a stupnice 2, 1% trojnásobné částky ročního platu (§ 16 lit. a zákona o poplatcích).
V tomto poplatku spatřují zaměstnanci nikoli neprávem kruté dvojí zdanění, jímž jsou jednotlivé skupiny zaměstnanců, kteří nenáležejí právě k občanům se zvlášť vysokými příjmy, citelně postiženy. Kromě toho dlužno uvážiti, že nelze soukromé zaměstnance považovati za zaměstnance s pevnými příjmy ve smyslu zaměstnanců veřejných. Poplatková povinnost ústních a písemných služebních smluv znamená pro soukromé zaměstnance velice citelné snížení existenční jistoty. Obzvlášť tvrdě doléhá na zaměstnance, že podle výnosu ministerstva financí ze dne 25. srpna 1920 musí se ode dne účinnosti zákona z každého zvýšení platů složiti plný poplatek, nebyl-li plat ještě podroben poplatku, jak jest tomu skoro vždycky.
Ze všech těchto důvodů vychází na jevo neodkladná nutnost změny platných předpisů.
Tímto návrhem zákona nevznikne pro stát nijaké zatížení, protože skoro proti všem předpisům poplatků, plynoucím z potíraného ustanovení, byly podány rekursy.
V Praze dne 3. února 1921.
Patzel, Knirsch,
Heller, Schälzky, Schubert, Dr. Ed. Feyerfeil, Dr. Keibl, Zierhut, Wenzel, Bobek, Kraus, Windirsch, Böhr, Mark, Scharnagl, inž. Jung, Simm, Kostka, Pittinger, J. Fischer, Dr. Brunar.