Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1593.
Návrh
poslanců Václava Sladkého, Landové-Štychové a spol.
na zvelebení hudební výchovy lidové.
Slavná poslanecká sněmovno, račiž se usnésti o tomto zákoně:
Zákon
ze dne ......................................................... 1921,
o zvelebení hudební výchovy lidové.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K zvelebení osvětové činnosti a na podporu a rozšíření lidové výchovy hudební ustanovují se městští nebo obecní hudebníci pro lidovou hudební výchovu.
§ 2.
Úřad tento budiž svěřen hudebníkům, kteří svou odbornou a pedagogickou kvalifikací prokáži splněním podmínek, vytčených v prováděcích nařízeních k tomuto zákonu. Tato prováděcí nařízení také zařadí městské nebo obecní úředníky pro lidovou výchovu hudební do příslušných skupin statu městských úředníků.
§ 3.
Na úhradu vydání povoluje se obcím vybírati zvýšenou dávku hudební a dávku ze zábav. Procento onoho zvýšení bude stanoveno prováděcím nařízením. Mimo to možno použíti v daných případech oněch příjmů, které budou získány dávkami, jež vyberou se ve smyslu zákona ze dne 7. května 1874, čís. 50. ř. z. a zákona z 31. března 1894, čís. 7. r. z. z roku 1895.
§ 4.
Provedení tohoto zákona a vypracování prováděcích nařízení k tomuto zákonu svěřuje se ministerstvu školství a národní osvěty a ministerstvu financí.
§ 5.
Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.
Odůvodnění:
Československý národ může se uplatniti ve velké světové soutěži hospodářské a kulturní ne tak počtem svých jedinců, jako mravní silou, kulturní vyspělostí a duševní zdatností všech svých členů. Proto jest povinností národa Komenského, aby největší péči věnoval zvýšení duševní úrovně a povznesení kulturního stupně širokých vrstev lidových, zvláště, pak mládeže, tím spíše, že právě v československém dorostu způsobila válka největší spousty nejen po stránce fysické, ale zvláště po stránce, duševní a mravní.
Jedním z nejúčinnějších výchovných kulturních prostředků jest hudba a zpěv, protože i hudba i zpěv umí mluviti k srdcím celého národa a všeho lidstva nejsrozumitelnější mluvou, mluvou nade vše výraznou, přesvědčující a získávající. Největší filosofové a esthetikové všech dob a všech národů uznávají zušlechťující vliv hudby ha výchovu lidstva a zejména mládeže. Ostatně není potřeba výchovný význam hudby zdůrazňovati nějak obšírně v národě, který s pýchou mluví o Smetanovi, Dvořákovi, Fibichovi a mnohých jiných hudebních velikánech, a který hudbou a zpěvem úsilně pracoval pro svůj lepší zítřek v intencích známého buditelského hesla: ťZpěvem k srdci, srdcem k vlasti.Ť
Proto jest nutno, aby hudební vychova stala se všeobecnou, neobmezeně přístupnou všem dětem bez rozdílu společenské třídy a majetku, chceme-li povznésti mravnost a zušlechtiti srdce našeho dorostu. Proto je třeba, aby v každé větší obci byl ustanoven vedoucí činitel k hudební kultuře ve službách veřejných. Obor jeho působnosti byl by velice bohatý, a pro osvětovou činnost velmi významný. Vyučoval by nemajetné děti ve zpěvu a hudbě, působil by jako městský kapelník a sbormistr všech osvětových spolků, pořádal by koncerty hudebně-pěvecké pro lid a populární přednášky o hudbě. Také může mu býti svěřena správa hudebnin a spisů o hudbě při veřejných obecních knihovnách (čl. 16. nařízení vlády RČS ze dne 5. listopadu 1919, č. 607 k zákonu o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919, č. 430, Sb. z. a n.). Touto činností získával by k tomuto vznešenému umění všechnu mládež i dospělé a povznášel by takto veškerou lidovou výchovu a osvětovou úroveň. Tím získal by nejen stav hudebnický, ale především celá veřejnost, protože bylo by možno poskytnouti tímto, způsobem asi 180—220 tisícům. nemajetných, ale hudebně nadaných dětí. bezplatné vyučování hudbě a zpěvu. Za nedlouho budou zajisté, patrny blahodárné vlivy této výchovy v celé společnosti a jistě poklesne pak počet mládeže mravně zpustlé, a tím ovšem poklesnou také vydání věnovaná na její záchranu a umravnění.
Odborníků schopných vésti tuto všeobecnou, hudební výchovu lidovou budeme míti za nedlouho v Republice dosti a každoročně státní konservatoře v Praze a v Brně poskytnou dostatek hudebně vzdělaného učitelského, dorostu. Mimo to v každé větší obci, kde je kostel a škola, působí dnes odborně vzdělaný a státně zkoušený ředitel kůru nebo varhaník, jimž dostalo by se takto nejen nové možnosti využitkovati svých hudebních vědomostí ve prospěch výchovy lidové, nýbrž současně i nutné úpravy hmotných poměrů, která, jest nezbytná a neodkladná vzhledem k velké a dále neudržitelné bídě tohoto stavu, jenž po celou dobu války i nyní bídně živoří v hrozné drahotě bez jakýchkoliv drahotních přídavků.
V ohledu formálním budiž přikázán návrh tento k projednání výboru kulturnímu, rozpočtovému a státně-zřízeneckému.
Návrh úhradový obsažen je v § 3.. navržené osnovy zákona.
V Praze dne 28. ledna 1921.
Sladký, Landová-Štychová,
Dr. Franke, Stříbrný, Dr. Vrbenský, Dr. Uhlíř, Zeminová, Pechmanová, Netolický, Draxl, Trnobranský, Dr. Bartošek, Slavíček, Buříval, Tučný, Pelikán, Laube, Hrušovský, Langr, Špatný, Drobný.