Na útraty pohřební v případě úmrtí některého člena rodiny nebo na útraty spojené s narozením dítěte má profesor (učitel) nebo vdova po něm nárok na podporu 2000 K.
Na hrazení útrat v nemocí nebo na útraty pohřební, nebo s narozením dítěte spojené nemá nároku ten, jemuž nepříslušejí z důvodu většího příjmu ze soukromého jmění podle § 58 přídavky sociální (bod 1., 2. a 3.).
Záloha.
§ 64.
Profesoru (učiteli) trvale, v úřad dosazenému může býti poskytnuta bezúročná záloha na služné. O povolení, výši, zajištění a způsobu splátek rozhoduje ústřední úřad na návrh komory profesorů a učitelů středoškolských.
Odměny.
§ 65.
Odměna výpomocným a vedlejším učitelům a za přespočetné hodiny vůbec, k nimž se počítají týdenní hodiny praktického cvičení v laboratoři nebo práce v dílně školní, pokud nespadají do řádného učebného úkolu, vyměřuje se ročně za jednu týdenní hodinu v předmětech naukových 800 K, v ostatních 600 K.
Odměna vyplácí se v 10měsíčních částkách předem splatných.
Vedlejším učitelům zkoušeným a služeb-ním požadavkům aspoň dobře vyhovujícím zvyšuje se odměna po služební době nepřerušené neb nezaviněně přerušené aspoň desetileté o 25% a po takové službě 20leté o 50%.
O zvýšení odměn vedlejším učitelům vydá se dekret v němž přesně se vytkne délka služební doby a nárok na zvýšení.
Také výpomocným a vedlejším učitelům náleží cestovné a stravné.
Výslužba.
§ 66.
Po dokončené 30leté službě, do postupu platového započítatelné a započtené, nebo po dosažení 60. roku věku má profesor (učitel) právo, nikoli však povinnost, dobrovolně jiti do trvalé výslužby, i kdyby byl ještě další služby schopen.
Skončil-li však 40 let takové služby nebo 65 let věku, jest nucen vzdáti se další služby a vstoupiti do výslužby bez ohledu na zdánlivý svůj stav zdravotní.
Profesorů (učitelů), kteří vstoupili dobrovolně do výslužby a nepřekročili 40 let služby ani 65, rok věku, připouští-li to zdravotní stav jejich, může býti použito v čas potřeby místo výpomocných učitelů s ponecháním úplného výslužného a se zvláštní odměnou výpomocným učitelům příslušející. Učebny úkol jejich nesmí však přesahovati polovici maxima vyučovacího uvedeného v § 30, odst. 1.
Při osobách odjinud mimo službu školskou přijatých rozhoduje jejich celková doba pro postup platový a výslužbu jim započítaná.
V době dřívější může profesor (učitel), mimo trestné řízení kárné, býti dán do výslužby dočasné nebo trvalé na vlastní žádost, nebo na základě usnesení disciplinárního soudu proti své vůli, avšak vždy pouze z těchto důvodů:
1. Pozbyl-li svéprávnosti z jiného důvodu než pro nemoc.
2. Nemohl-li pro nemoc konati službu po celé tři roky zcela nebo konal-li ji po pět roků jen při sníženém počtu týdenního úkolu učebného pod minimum stanovené v § 30. Při tom nezapočítává se do této lhůty dovolená z jiného důvodu před tím povolená. Činnou službou, která dosahuje aspoň poloviny předchozí nepřítomnosti nebo poloviny, předchozí doby se snížením úkolu, přerušuje se lhůta. V obojím pří padě zůstává v platnosti § 48.
3. Stal-li se pro tělesné nebo duševní nedostatky a vady nezpůsobilým, aby mohl dostáti svým povinnostem.
V případech těchto budiž profesor (učitel) vyzván úřadem bezprostředně nadřízeným, aby podal žádost za výslužbu. Neučiní-li tak, oznámí to nadřízený úřad disciplinárnímu soudu, jehož předseda dá vyšetřiti věc vyšetřovatelem k tomu ustanoveným.
§ 67.
Po vykonaném výslechu svědků a znalců, po případě i přísežném, budiž vyslechnut i profesor (učitel), o něhož jde, pokud jest to se. zřením k bodu 3. tohoto ustanovení možno. Po skončeném vyhledávání rozhodne soud disciplinární o tom, je-li trvalá či dočasná výslužba přípustná nebo nutná, na základě předběžných spisů vyšetřovacích nebo na základě výslechu profesora (učitele), o něhož běží, a svědků nebo znalců disciplinárním soudem samým.
Proti usnesení soudu disciplinárního přípustná jest stížnost jako v § 73. Právoplatné usnesení sdělí se služebně též bezprostředně nadřízenému úřadu k dalšímu řízení.
§ 68.
O řádně doložené žádosti za výslužbu dočasnou nebo trvalou rozhoduje ústřední úřad k návrhu komory profesorů a učitelů středoškolských. Žádost podává se písemně služební cestou. Jsou-li pochybnosti o zákonitém důvodu povolení výslužby, budiž žadatel vyzván, aby se o nich do 14 dnů vyjádřil.
Žádost smí býti zamítnuta jen v tom případě, není-li v zákoně odůvodněna nebo nevyjádřil-li se žadatel, jak byl vyzván, v uvedené 14denní lhůtě.
Proti odmítnutí má žadatel možnost stížnosti, k disciplinárnímu soudu pro něho příslušnému, který učiní po provedeném řízení podle § 66 posl. odst. a § 67 své rozhodnutí.
§ 69.
Tělesný a duševní stav, žadatelův doložen budiž vysvědčením úředního lékaře, které však na státní útraty může býti přezkoušeno opětnou odbornou lékařskou prohlídkou.
Je-li důvod k výslužbě jen rázu přechodného, nebo je-li, možno právem se domnívati, že po nějakém čase přestane, může býti povolena nebo nařízena výslužba dočasná, jinak trvalá.
§ 70.
Při výslužbě dočasné může býti profesor (učitel) na vlastní žádost neb na úřední vyzvání kdykoli znovu podroben lékařské prohlídce, a zanikne-li důvod výslužby, ústředním úřadem znovu v úřad uveden za souhlasu komory profesorů a učitelů středoškolských. Orgán v úřad dosazující, přihlížeje podle možnosti k jeho žádostí, vykáže mu místo služební.
Doba v dočasné výslužbě otrávená počítá se do postupu platového. Odmítne-li takový profesor (učitel) službu nastoupiti, oznámí se to soudu disciplinárnímu k rozhodnutí podle platných předpisů.
§ 71.
Do výslužby vstoupivšímu, pokud nejde o trest disciplinární a pokud sám vlastním hrubým zaviněním nezpůsobil okolnosti, které jsou příčinou jeho výslužby, náležejí bez ohledu na délku služby jako výslužné všechny jeho služební platy (základní plat a příbytečné) S průměrným přídavkem osobním, náhradním, příkazným, přednostenským a dozorčím, jakož i, pokud před poklady pro ně trvají, s přídavky sociálními, kterých v době, kdy do výslužby vstoupil, požíval nebo které mu po započtení služební doby, na kterou má zákonitý nárok, příslušely. Rovněž nepozbývá výhod a oprávnění v § 63 uvedených.
§ 72.
Výslužné vyměřuje ústřední úřad podle ustanovení tohoto zákona. Z výměru jest možno stížností se odvolati ke komoře profesorů a učitelů středoškolských, aby byla zjednána náprava.
Každá doba, započtená i vpočítatelná pro postup platový, jest vpočítatelná i pro výslužbu a směrodatná pro výměru výše výslužného. V případě zvláštní pozornosti hodném může profesoru (učiteli) pro výměru výslužného k celkové jeho služební době pro výslužbu vpočítatelné býti připočten jeden rok (přilepšený), aby mohl dosáhnouti vyššího stupně platového.
Stane-li se profesor (učitel) oslepnutím nebo duševní chorobou bez vlastní úmyslové viny neschopným k další službě, připočítává se mu pro výměru výslužného 10 roků do celkové jeho doby služební (do postupu).
Totéž platí, stane-li se profesor (učitel) bez vlastní úmyslné viny neschopným k další službě za těchto předpokladů:
1. Stal-li se úraz při výkonu služebním (ve škole, na hříšti nebo na vycházce s žáky a j.) a je-li s ním v bezprostředním vztahu.
2. Bylo-li lékařsky prokázáno, že neschopnost ke službě zaviněna jest přímo úrazem nebo má z něho původ.
3. Nastala-li neschopnost ke službě do dvou let po úrazu.
4. Byl-li v době do dvou let po vzniku neschopnosti ke službě uplatněn nárok na výhodnější výslužné u bezprostředně nadřízeného úřadu.
Za poměrů zvláštní pozornosti hodných může ústřední úřad stanoviti ještě další zvýšení výslužného až do výměry dosažitelných platů služebních.
Stane-li se profesor (učitel) neschopným k další službě pro jinou nezhojitelnou, nemoc nebo vadu, kterou utrpěl bez vlastní úmyslné viny ve službě, platí pro výměru výslužného stejné ustanovení jako v předešlých případech.
Stane-li se neschopným ke službě za stejných okolností, avšak mimo službu, může mu býti ústředním úřadem na návrh. komory profesorů a učitelů středoškolských při výměře výslužného připočtena doba až do 10 roků.
Podléhá-li profesor (učitel) povinnosti úrazového pojištění, bude zvýšení výslužného jeho sníženo o částku jeho, úrazové renty.
§ 73.
Při výslužbě provedené jako trest disciplinární určuje rozsah a výší výslužného nález soudu disciplinárního. Soud disciplinární rozhoduje mimo řízení disciplinární v případe potřeby na návrh úřadu výslužné vyměřujícího nebo na příslušnou stížnost trestem stíženého také o tom, zda a pokud na trestu nese vinu a v jaké výši má býti výslužné vyměřeno. Vždy zachováno budiž nejméně existenční minimum zákonem stanovené. Proti takovému rozhodnutí soudu disciplinárního I. stolice přípustná jest stížnost další ve 14denní, lhůtě k disciplinárnímu soudu II. stolice, která rozhoduje vždy s konečnou platností.
Profesoři (učitelé), kteří nejsou trvale v úřad dosazeni, nemají obecného nároku na výslužbu. Avšak jestliže se stali bez vlastní viny neschopnými ke službě úrazem nebo pro těžkou nezhojitelnou nemoc nebo vadu při vykonávání služby získanou, mají nárok na výslužné ve výši posledních služebních platů (adjuta, odměny) které v případech zvláštní pozornosti hodných může býti ústředním úřadem po návrhu komory profesorů a učitelů středoškolských zvýšeno na výší až dvojnásobnou.
Profesoři (učitelé) ve výslužbě, jichž dočasně bylo použito k činné službě, budou zbaveni této činnosti pedagogicko-didaktickým referentem školy, jakmile potřeba jich přestane, nebo když dosáhnou stanovené služební nebo věkové meze, nebo jakmile jejích zdravotní stav dalšího použití jich nedovolí, anebo když ředitelství (správa) školy po dohodě se sborem. profesorským z důvodů služebních nebo komora profesorů a učitelů středoškolských z důvodů stavovských o to požádá.
Toto dočasné použití ve službě nemá žádných právních důsledků pro výslužbu,
§ 74.
Jak se výslužné vyplácí, určují zvláštní nařízení. Požitky výslužného musí býti k výplatě pohotově dnem, který následuje po dní, jímž se platy dřívější zastavují.
§ 75.
Nárok na výslužné zaniká úmrtím profesora (učitele) nebo nálezem disciplinárního soudu po provedeném disciplinárním řízení nebo znovudosazením v úřad vyjma případ v § 66, odst. 3.
§ 76.
Zemře-li profesor (učitel) v činné službě, na dovolené mimo službu nebo ve výslužbě, náleží jeho manželce, pokud manželství jeho uzavřeno bylo v době mimo výslužbu a později ani zrušeno, ani vinou manželčinou rozvedeno nebylo na dobu jejího vdovství od 1. dne měsíce následujícího po úmrtí výslužné vdovské ve výši 50% onoho výslužného se všemi přídavky, na které měl zemřely v čas svého úmrtí nárok. Výměra jeho však nesmí nikdy klesnouti pod zákonem stanovené existenční minimum.
Není-li oprávněné vdovy, náležejí zaopatřovací příspěvky ve výši vdovského výslužného nemajetné družce až do jiného jejího zaopatření, žila-li s profesorem (učitelem) ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržitě nejméně po dobu pěti roků, a z nich aspoň dva roky v době mimo. výslužbu, a měla-li v této nepřetržité době s ním dítě. Ostatně platí pro vznik a trvání tohoto práva stejné předpisy jako pro vdovu.
Za okolností zvláštního zřetele hodných může se ústředním úřadem na návrh komory profesorů a učitelů středoškolských povoliti zaopatřovací příspěvek zcela nebo částečně vdově, se kterou vstoupil profesor (učitel) v manželství teprve ve výslužbě.
Osoby, které jsou v příbuzenském poměru do 2. stupně, pokud byly odkázány na zaopatření u profesora (učitele), mají nárok aspoň jako družka na výslužbu. Po profesorce má rovněž narok na výslužné vdovec i děti, jsou-li výdělku neschopni, až do úplného zaopatření.
§ 77.
Pozůstalým nezaopatřeným manželským nebo pozdějším sňatkem legitimovaným nemanželským, adoptovaným dětem nebo schovancům náleží až do doby jejich zaopatření nebo dosažení 24. roku věku, jsou-li schopny výdělku, a nejsou-li, i na dobu další, od 1. dne měsíce úmrtí otcova následujícího, výslužné sirotčí při jediném dítku v nejmenší výši 25% onoho výslužného, na které měl otec (matka jako v § 76 odst. 4.) v čas úmrtí svého nárok.
Je-li více dětí, zvyšuje se výslužné za každé dítě o dalších 10% až do největší výše 50% (rovná se výslužnému vdovskému). V témž poměru zmenšuje se sirotčí výslužné, odpadne-li některé dítě úmrtím, zaopatřením či dospělostí 24. roku věku, je-li při tom schopno výdělku.
§ 78.
Předpokladem pro nárok sirotčího výslužného jest dále:
1. U dětí adoptovaných a schovanou, že se adopce nebo přijetí stalo ještě před. vstupem profesora (učitele) do výslužby, že bylo dítě jím úplně až do úmrtí vydržováno a že jest dítě nemajetné.
2. U dětí nemanželských, že jsou a zůstávají nemajetné a že buď žily s otcem až do jeho smrti v jeho domácnosti nehledě k tomu, že byly dočasně mimo domácnost z důvodů zdravotních, studijních nebo vůbec přechodných, buď že byly ještě před vstupem otcovým (matčiným) do výslužby zplozeny a otcovství bylo soudně zjištěno nebo mimosoudně uznáno.
Po uvedené době může sirotčí výslužné zcela nebo z části býti povoleno všem uvedeným dětem jenom tehdy, jsou-li nemajetné a jsou-li nad to pro těžkou tělesnou nebo duševní chorobu úplně neschopny samy si výživu opatřiti. Příslušné návrhy činí komora profesorů a učitelů středoškolských.
§ 79.
Zemřel-li profesor (učitel) pro úraz neb nemoc získanou bez vlastní úmyslné viny a jsou-li splněny předpoklady § 72, bod 1.—4., může ústřední úřad po návrhu komory profesorů a učitelů středoškolských za zvláště pozoruhodných okolností povoliti jeho pozůstalým výslužné o polovici vyšší, než jest pravidelné. Při tom případná úrazová renta se odčítá.
§ 80.
Jsou-li děti v zaopatření vdovy, patří sirotčí výslužné vdově. Jinak zákonným zástupcům dětí, po případě zletilým dětem samým.
Odbytné.
§ 81.
Vystoupí-li profesor (učitel) trvale v úřad dosazený proti kterému není zavedeno disciplinární řízení ani není k němu příčiny, dobrovolně z činné služby, a nepřestupuje-li současně do jiného oboru veřejné služby a je-li jeho celková služební doba pro postup platový započítatelná menší než 5 roků má nárok na odbytné ve výši jednoročního platu služebního (základního platu s příbytečným) s průměrným přídavkem osobním i mimořádným, příkazným, přednostenským a dozorčím. Je-li celková služební doba jeho 5 let nebo delší, má nárok na odbytné ve výši dvojnásobné.
O hrazení prázdninových reserv do všeobec. nebo náhradního ústavu platí ustanovení § 100, odst. 2.
§ 82.
Profesor (učitel) ve výslužbě nebo do ni vstupující, vdova po něm nebo se schválením poručenského úřadu pozůstalé dětí mohou žádati, aby jim bylo místo výslužného nebo zaopatřovacích příspěvků vyplaceno odbytné, o jehož výši se dohodnou s orgánem výslužné vyměřujícím a poukazujícím po návrhu komory. Proti odmítnutí není opravného prostředku.
Pohřebné.
§ 83.
Zemřel-li profesor (učitel) ve výslužbě nebo v činné službě, na dovolené nebo mimo službu, náleží pohřebné ve výší čtvrtletního služebního platu (základního platu s příbytečným a všech přídavků tou dobou mu náležejících) vdově oprávněné k výstižnému; není-li této, náleží dětem oprávněným k výslužnému, a není-li ani těchto, osobě, která pohřeb na vlastní útraty opatřila. Jsou-li útraty pohřební hrazeny z pozůstalosti neb pojištění na pohřeb, pohřebné náleží osobě, která před úmrtím profesora (učitele) za jeho nemoci v soukromém ošetřování opatrovala.
Obdobné opatření platí i pro úmrtí vdovy nebo některého osiřelého dítěte.
Pohřebné není zabavitelné a poukazuje se k výplatě do 4 týdnů po přihlášení nároku. Záloha 50% na ně budiž ředitelstvím. (správou) školy ihned po ohlášeném úmrtí poukázána k výplatě nebo jako záloha vyplacena.
ČÁST IV.
ZMĚNY V SLUŽEBNÍM POMĚRU.
Přeložení.
§ 84.
Profesor (učitel) v úřad trvale dosazený může býti přeložen na služební místo stejné skupiny školské služby, které odpovídá jeho odborné způsobilosti nebo úřední upotřebitelnosti:
1. k své žádosti;
2. jestliže pro nedostatek žáků nebo změnu v organisaci školy bylo jeho místo služební zrušeno; v takovém případě budiž pokud možná přesazen na jinou střední školu v témž místě služebním;
3. z trestu po příslušném nálezu kárného soudu;
V případech, že toho nerušená služba školská na jiných středních školách nezbytně vyžaduje, mohou býti se svolením komory profesorů a učitelů středoškolských profesoři (učitelé), kteří nemají aspoň dvojčlenné zákonité domácnosti a jejichž celková služební doba nepřesahuje 10 roků, výjimečně přikázáni službou na jiné působiště nejdéle na dva roky, pří čemž má jim býti poskytnuta možnost volby takového dočasného působiště.
Ostatní profesoři (učitelé), dosazení v úřad na místech nesystemisovaných nebo jen dočasně na místech systemisovaných (zastupování), mohou býti přeloženi, jen když toho zájmy služby vyžadují, ovšem za náležitého zření na zásadu stálosti sborů profesorských.
Při přeložení na jiné služební místo musí býti profesoru (učiteli) povolena přiměřená lhůta stěhovací, při čemž má se dbáti služebních zájmů a šetřiti osobních poměrů přeloženého.
Do každého přeložení z úřední moci. může si profesor (učitel) stěžovati u komory profesorů a učitelů středoškolských, stížnost však nemá moci odkládací.
Přesídlení.
§ 85.
Profesoru (učiteli), který má nárok podle § 59 na náhradu za stěhování, budiž kromě ní zaplaceno odškodné nájemného, musil-li zapraviti za svůj dosavadní byt, nemoha včas dáti výpověď, nájemné za dobu přesahující den úplného vyprázdnění bytu až do konce činžovního čtvrtletí po řádné výpovědi nájmu. Odškodné nájemného vyměří se, pokud se profesor (učitel) dalším pronájmem necítí odškodněným, dílcem nájemného, jenž připadá na označenou dobu, avšak jenom nejvýše výměrou jedné čtvrtletní částky příbytečného. Nejsou-li v cestě právní překážky, má profesor (učitel) dnem vyklizení bez výhrady nabídnouti byt svému dosavadnímu bezprostředně nadřízenému úřadu za účelem nahodilého zužitkování, sice jinak propadne jeho nárok na odškodné nájemného.
Náhrada jiných prokázaně vzniklých výloh z jeho dosavadního úředního poměru následkem služebního přesídlení může se poskytnouti na žádost příslušně odůvodněnou a průkazy doloženou.
Služba při státních úřadech.
§ 86.
Za kterých předpokladů po řádném konkursním. řízení může profesor (učitel) přidělen býti, aby konal službu při některém ústředním anebo jemu podřízeném úřadě, určí přednosta ústředního úřadu s ohledem na § 42, bod 5, v dohodě s komorou profesorů a učitelů středoškolských.
Profesor (učitel) povolaný k takové službě oznamuje vše, co má podle předpisů tohoto zákona u ředitelství (správy) školy oznamovati, přednostovi úřadu, jemuž jest přidělen.
Služební činnosti profesora (učitele), který jest k takové službě povolán, pokud se nezakládá na vykonávání úřadu jako profesora (učitele), jakož i jiných jeho povinností týkají se obdobně předpisy platné pro státní úředníky.
Totéž platí pro profesora (učitele), který jest dočasně pověřen službou školního dozoru.
Výměna služby.
§ 87.
Za souhlasu obou zúčastněných sborů profesorských a komory profesorů a učitelů středoškolských může býti dosazujícím úřadem profesorům (učitelům) na jejich žádost povolena výměna místa služebního.
Týká-li se výměna služebních míst na nestátních středních školách veřejných nebo právem veřejnosti nadaných, jest třeba jejího potvrzení orgánem dosazujícím na státních středních školách, má-li míti právní platnost.
Stav mimo službu (příkaznost).
§ 88.
Uchází-li se profesor (učitel) o mandát do Národního shromáždění, dá se úředně až do té doby, kdy se vykonají volby, do stavu mimo službu. Je-li zvolen a nezamítne volby přeloží se do stavu mimo službu na dobu platnosti mandátu počínaje okamžikem, kdy vstoupí nebo jest povolán do poslanecké sněmovny nebo senátu. Jeho služební místo se mu zachová a obsadí zatímně.
Rovněž přesadí se do stavu mimo službu náhradník, jakmile jest povolán, aby vykonával mandát člena Národního shromáždění na dobu, pokud jeho mandát trvá. Také jemu zachová se služební místo a obsadí se zatímně na dobu potřeby.
Profesoru (učiteli) mimo službu zůstávají všechny služební platy s přídavky jako v činné službě, pokud není zvláštním zákonem jinak ustanoveno.
Doba ztrávená ve stavu mimo službu jest vpočítatelná i pro postup platový i pro výměru výslužného.
Sejde-li s předpokladů pro stav mimo službu, jest takový profesor (učitel) povinen hlásiti se k nastoupení služby na svém služebním místě.
Dovolená vyčkávací.
§ 89.
Není-li pro trvale dosazeného profesora (učitele) změnou organisace služby v tu dobu po ruce žádného místa, může býti přednostou ústředního úřadu přeložen na dovolenou vyčkávací.
§ 90.
Profesor (učitel) na dovolené vyčkávací má nárok na všechny služební platy (základní plat a příbytečné), které až dosud dostával s přídavkem osobním, náhradným, kvalifikačním, přednostenským a všemi ostatními, pokud podmínky pro ně trvají.
Doba ztrávená na dovolené vyčkávací nevylučuje z postupu platového a jest vpočítatelná i pro výměru výslužného.
Přeložení do výslužby dočasné (kvieskování).
§ 91.
Profesor (učitel) trvale v úřad dosazený má nárok na přeložení do výslužby do časné, je-li neschopen služby, dá-li se však předvídati, že zase schopnosti služební nabude.
Nárok trvá také bez důkazu služební neschopnosti, byl-li profesor (učitel) podle § 88 dán mimo službu anebo byla-li mu udělena dovolená vyčkávací.
§ 92.
Profesor (učitel) přeloží se do výslužby dočasné:
1. Je-li pro nemoc neb u žen pro mateřství déle tří roku vzdálen ze služby.
2. Bylo-li nutno povoliti mu pro nemoc déle než po pět let snížení týdenního učebného úkolu pod minimum učebného rozsahu, stanoveného v § 30. pokud snad v obou těchto případech není předpokladů, aby byl dán do výslužby trvalé.
Pro počítání tříletí v bodě 1. a pětiletí v bodě 2. platí předpisy § 48.
3. Po nálezu disciplin soudu.
§ 93.
Profesor (učitel), který byl dán do výslužby dočasné pro neschopnost ke službě. jest povinen podrobiti se k úřednímu nařízení prohlídce: úředního lékaře, aby se vyšetřilo, zda neschopnost ke službě ještě trvá. Při tomto šetření jest třeba přihlížeti také k jeho činnosti v dočasné výslužbě.
Nabude-li profesor (učitel) zase schopnosti k službě, má k úřednímu vyzvání nastoupiti na místa služební, které naposled zastával, anebo na jiné. které mu bude vykázáno pokud možno v témž místě.
Vyšlo-li vyzvání, aby profesor (učitel) v dočasné výslužbě službu zase nastoupil, od přednosty úřadu ústřednímu úřadu podřízeného, může profesor (učitel) do 14 dnů po doručení podati stížnost služební cestou ke komoře profesorů a učitelů středoškolských, stížnost však nemá moci odkládací.
§ 94.
Doba ztrávená v dočasné výslužbě je vpočítatelna do služební doby pro dosažení platového postupu i pro výměru výslužného.
Byl-li profesor (učitel) přeložen do výslužby dočasné, nemá nároku na odbytné, leč by. se dočasná výslužba změnila v trvalou.
Přeložení do trvalé výslužby (pensionování).
§ 95.
Profesor (učitel) trvale v úřad dosazenýma nárok na přeložení do trvalé výslužby:
a) K své žádosti:
1. při nastalé fysické neb duševní neschopnosti, jestliže tato byla lékařsky a ústředním úřadem po dohodě s komorou profesorů a učitelů středoškolských uznána a je-li vyloučeno, že by opět nabyl schopnosti k službě;
2. nárok trvá také bez důkazu neschopnosti k službě, překročil-li profesor (učitel) 60. rok věku aneb má-li započítatelnou služební dobu 30 roků.
b) Z moci úřední může profesor (učitel] přeložen býti do trvalé výslužby:
1. v případu neschopnosti nadřízeným úřadem zpozorované a lékařsky prokázané;
2. překročil-li 60. rok věku svého a má-li, pokud nejde o profesora (učitele) v dočasné výslužbě, zákonitý nárok na plné výslužné.
c) Profesor (učitel) musí býti z moci úřední přeložen do trvalé výslužby:
1. zněl-li celkový posudek jeho kvalifikace po tři léta nepřetržitě ťneuspokojivýŤ;
2. dosáhl-li 65. rok věku svého anebo 40 let služby započítatelné;
3. po nálezu disciplinárního soudu;
4. z příčin uvedených v § 66 bod 1. a 3.
Řízení při přeložení do výslužby a na dovolenou vyčkávací.
§ 96.
Profesor (učitel), který se uchází o to, aby byl přeložen do výslužby dočasné nebo trvalé, podrobí se prohlídce úředního lékaře, kterému oznámí úředně účel prohlídky, jakož i potřebná data o svém služebním postavení. Úřední lékař pošle, své dobré zdání o příčině, stupni a pravděpodobném trvání neschopnosti ke službě úřadu vyšetřovanci bezprostředně představenému k dalšímu řízení. Rozhodujícímu úřadu jest volno v pochybných případech na státní útraty dáti přezkoušeti vysvědčení úředního lékaře a za tím účelem profesora (učitele) dáti lékařsky znovu vyšetřiti.
Před zamítnutím žádostí za přeložení do výslužby dočasné nebo trvalé oznámí se profesoru (učiteli) písemně pochyby o její přípustnosti a vyzve se, aby se o pochybách těch do 14 dnů ode dne doručení vyslovil zvláštním podáním ke komoře profesorů a učitelů středoškolských. Promešká-li lhůtu, ztrácí právo, aby o nich byl vyslechnut.
Je-li žádost za přeložení do výslužby dočasné nebo trvalé zamítnuta, může profesor (učitel) do 14 dnů po doručení zamítnutí podati stížnost služební cestou ke komoře profesorů a. učitelů středoškolských.
§ 97.
Je-li úmysl přeložiti profesora (učitele) do výslužby dočasné nebo trvalé z moci úřední, vyrozumí se prostřednictvím komory profesorů a učitelů středoškolských o tom především profesor (učitel) a sdělí se s ním důvody s dodatkem, že může ve 14 dnech po doručení podati své námitky. O takových námitkách zahájí se potřebné šetření u disciplinárního soudu. Nejsou-li námitky předneseny, postupuje se zrovna tak, jako by profesor (učitel) sám žádal za přeložení do výslužby.
Byl-li profesor (učitel) z mocí úřední přeložen do výslužby, může do 14 dnů po doručení vyrozumění podati stížnost k disciplinárnímu soudu cestou služební.
V době řízení o stížnosti jedná se s profesorem (učitelem), jako by byl na dovolené.
§ 98.
Ustanovení § 97 upotřebí se v obdobném smyslu, jde-li o přeložení profesora (učitele) na dovolenou vyčkávací.
§ 99.
Bylo-li o výslužbě dočasné nebo trvalé právoplatně rozhodnuto, vyměří ústřední úřad výslužné a vyhotoví dekret, který tomu, koho se týká, služebně doručí.
Vystoupení ze služby.
§ 100.
Každý profesor (učitel) na střední škole zaměstnaný jest oprávněn ze, školské služby vystoupiti, jest však povinen písemně u bezprostředně nadřízeného úřadu prohlásiti, že ze služby vystupuje a vyčkati příslušného vyřízení od ústředního úřadu. který si vyžádá pro své rozhodnutí souhlas od komory profesorů a učitelů středoškolských.
Skutečné vystoupení ze služby může nastati zpravidla jen ke konci pololetí nebo kursu. Také profesor (učitel) ve výslužbě může z tohoto poměru vystoupiti.
Přijetí vystoupení ze služby může býti podmíněno řádným předáním všech úředních náležitostí a smí býti odepřeno jen tehdy, je-li proti vystupujícímu zahájeno disciplinární řízení.
Vzdálí-li se vystupující ze služby před přijetím vystoupení ze služebního nebo výslužného poměru, nesmí býti přijat v jiné službě veřejné nebo s právem veřejnosti.
Povolené vystoupení ze služby nebo vzdálení se z ní před povolením zaznamená se v úředních zápisech.
§ 101.
Prohlášení, že profesor (učitel) ze služby vystupuje, pokládá se za přijaté, nebylo-li přijetí jeho do 4 týdnů odepřeno.
§ 102.
Ztráta státního práva občanského v republice Československé znamená tolik, jako vystoupení ze služebního nebo výslužného poměru.
§ 103.
Vystoupením ze služebního nebo výslužného poměru pozbývá profesor (učitel) pro sebe i příslušníky své rodiny všech vymožeností, práv a nároků z tohoto poměru plynoucích.
Propuštění ze služby.