Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1583.
Odpověď
ministra vnitra a národní obrany
na interpelaci poslanců Dra Lodgmana, Křepka, Böhra, Dra Kafky a soudruhů
o nanejvýš ohroženém stavu města Děčína a Podmokel (tisk 509).
Dne 6. července 1920 o půl 11. hod. noční stržena byla asi 40 vojíny místní posádky socha císaře Josefa II. na Školním náměstí v Děčíně.
Téže noci různí pachatelé — opět vojáci — odstranili bednění u pomníku císařovny Alžběty v sadech v Děčíně; ale když se přesvědčili, žes pomníku jest plaketa s obrazem císaře Frant. Josefa I. vyňata, odešli do Podmokel, myslíce, že tam stojí pomník císaře Josefa II., který by byli svrhli. Když však byli informováni, že v Podmoklech není pomník císaře Josefa II., nýbrž pomník Schillerův, vzdálili se.
Socha císaře Josefa II. na Školním náměstí v Děčíně odnesena byla několika občany do budovy sousední chlapecké školy.
Po nějaké chvíli objevila se na Školním náměstí vojenská hlídka a uzavřela příchody k náměstí. Poněvadž opatření tato mezi obecenstvem vracejícím se, z divadla a biografu, právě tak jako zvěst o stržení pomníku způsobila rozechvění, byla tato hlídka na podnět okresní politické správy odvolána a udržováním klidu a pořádku pověřeno četnictvo. které společně s městskou policií bezpečnostní službu konalo, načež zavládl v krátké době klid. Že by vojenská hlídka byla nutila jednotlivé chodce výhrůžkou okamžitého zastře lení, aby se odebrali domů, nebylo zjištěno.
Dne 7. července 1920 ohlásila městská rada v Děčíně, že chystá se pomník dne 8, července 1920 do radnice převésti a žádala. aby převezení to se mohlo v klidu odbýti. Velitel místní posádky zprvu projevil ochotu v čas převezení pomníku podržeti posádku v ubikacích, avšak později sdělil, že se za chování vojínů zaručiti nemůže. Bylo proto převezení odloženo na neurčitý čas.
Vojenský velitel při tomto jednání vyslovil městské radě politování nad přehmaty mužstva, ale zároveň vysvětlil náladu jeho a poukázal na okolnosti, jež mezi vojskem působily rozhořčení. Byly to celkem důvody, o kterých se zmínil již pan ministr národní obrany ve své odpovědi na interpelaci pánů poslanců J. Schweichharta, K. Čermaka, Fr. Beutela a soudr. (čís. tisku 430) a na kterou tedy si dovoluji poukázati.
Jak v této odpovědi bylo uvedeno, správní i vojenské úřady odsuzují každé svémocné zasahování vojska do záležitosti civilních. Také v případě děčínském a podmokelském bylo ihned nařízeno, nejpřísnější vyšetření a potrestání vinníků.
Ministerstvo národní obrany nehodlá odvolati posádku ani z Děčína ani z Podmokel jak si interpelace přeje, poněvadž v obou těchto pohraničních a silně průmyslových městech jest posádky k podpoře ostatních státních úřadů nezbytně potřeba. Obě tato města žádala před převratem za posádku stálou.
Žádost o náhradu případné škody nebyla městem Děčínem vládě podána.
V Praze dne 12. ledna 1921.
Ministr národní obrany:
Gen. Husák, v. r.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1583.
Antwort
des Ministers des Innern und für nationale Verteidigung
auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Lodgman, Křepek, Böhr, Dr. Kafka und Genossen
über die äusserst bedrohliche Lage in den Städten Tetschen-Bodenbach (Druck 509).
Am 6. Juli 1920 um halb 11 Uhr nachts wurde von ungefähr 40 Soldaten der Ortsgarnison das Kaiser Josefs-Standbild auf dem Schulplatze in Tetschen herabgerissen.
In derselben Nacht beseitigten verschiedene Täter-widerum Soldaten die Verschalung am Kaiserin Elisabethdenkmal in den Tetschener Anlagen; als sie sich überzeugt hatten, dass die Plakette mit dem Bildnis Kaiser Franz Josefs I. vom Denkmal schön entfernt war, begaben sie sich nach Bodenbach in der Meinung, dass dort ein Denkmal Kaiser Josefs II. steht, um dasselbe umzustürzen; als sie jedoch informiert wurden, dass in Bodenbach sich kein Denkmal Kaiser Josefs II., sondern ein Schillerstandbild befindet, entfernten sie sich wieder.
Das Standbild Kaiser Josefs II. auf dem Schulplatze in Tetschen wurde von mehreren Bürgern in das Gebäude der benachbarten Knabenschule gebracht.
Nach einiger Zeit erschien auf dem Schulplatze eine Militärpatrouille und sperrte die Zugänge zum Platze ab. Da diese Massnahme unter dem aus dem Theater und dem Kino heimkehrenden Publikum ebenso wie die Nachricht von der Niederreissung des Denkmals Erregung hervorrief, wurde die Patrouille über Einschreiten der politischen Bezirksverwaltung eingezogen und mit der Aufrechterhaltung der Ruhe und Ordnung die Gendarmerie betraut, die gemeisam mit der städtischen Sicherheitswache den Sicherheitsdienst versah, worauf in kurzer Zeit Ruhe eintrat. Dass die Militärpatrouille vereinzelte Pessanten mit der Drohung sofortigen Erschiessens gezwungen hätte, die Häusser aufzussuchen wurde nicht festgestellt.
Am 7. Juli 1920 teilte der Stadtrat in Tetschen mit, dass er beabsichtige, das Standbild am 8. Juli 1920 in das Rathaus überzuführen, und ersuchte, die Überführung in Ruhe vornehmen zu können. Der Kommandant der Ortsgarnison äusserte zuerst seine Bereitwilligkeit, während der Zeit der Überführung des Denkmals die Garnison in den Ubikationen zurückzuhalten, teilte jedoch später mit, dass er für die Haltung der Soldaten nicht garantieren könne. Mit Rücksicht darauf wurde die Überführung auf unbestimmte Zeit verschoben.
Bei diesen Verhandlungen drückte der Militärkommandant dem Stadtrate sein Bedauern über die Übergriffe der Mannschaft aus, wobei er jedoch deren Stimmung motivierte und auf die Umstände hinwies, die unter der Mannschaft Erbitterung hervorgerufen hatten. Es waren dies ungefähr dieselben Gründe, die bereits der. Herr Minister für nationale Verteidigung in seiner Antwort auf die Interpellation der Herren Angeordneten J. Schweichhart, K. Čermak, F. Beutel und Genossen (Druck Nr. 430) erwähnte und auf die ich mir zu verweisen gestatte.
Wie in dieser Antwort ausgeführt wird, verurteilen die Verwaltungs- und die Militärbehörden jedwedes eigenmächtiges Eingreifen des Militärs in Zivilanlegenheiten. Auch im Tetschener und Bodenbacher Falle wurde sofort die strengste Untersuchung und Bestrafung der Täter angeordnet.
Das Ministerium für nationale Verteidigung beabsichtigt nicht die Garnisonen von Tetschen und Bodenbach abzuberufen, wie die Interpellation es wünscht, da in diesen beiden stark industriellen Grenzorten die Garnison zur Unterstützung der übrigen Staatsbehörden unbedingt notwendig ist. Beide Städte haben vor dem Umsturze eine ständige Garnison verlangt.
Ein Gesuch um Vergütung des fallweisen Schadens wurde der Regierung von der Stadt Tetschen nicht überreicht.
Prag, den 12. Jänner 1921.
Der Minister für nationale Verteidigung:
Gen. Husák, m. p.
Der Minister des Innern:
Černý, m. p.