Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda v prvé řadě z úředníků zemských výborů a zemských správních komisí. Ostatní personál přiděluje zemský politický úřad.

§ 64.

V první instanci budou i na dále Činnými dosavadní obecní (stavební) úřady s tím rozdílem, že stížnosti říditi jest přímo na zemský politický úřad.

§ 65.

Rozhodnutí, jež orgány stavební v druhé instanci učiní, lest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen rozhodnouti do 14 dnů.

§ 66.

Působnost zemského politického úřadu podle §§ 8, 50, 63, 64 a 65 tohoto zákona vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Podkarpatské Rusi šéf civilní právy.

HLAVA DEVÁTÁ.

Ustanovení závěrečná.

§ 67.

Osobní a věcný náklad spojený s prováděním tohoto zákona hradí se z úvěru podle § 24.

§ 68.

Nařízením budou stanoveny podrobné podmínky státní podpory podle §§ 32, 33 a 41 tohoto zákona, zejména jakým náležitostem musí vyhovovati žadatel o státní podporu a zaručená zápůjčka: a dále podrobná ustanovení o povinnostech rnajitele domu, na kterém zápůjčka ta vázne, ustanovení o řízení o žádostech za státní podporu a jiné.

§ 69.

Nařízením budiž ustanoveno, jaká část nákladů musí býti uhrazena výnosem domu, a učiněno opatření, aby majitel domu byl zavázán úpravou nájemného přispívati k úhradě nákladů, krytého státní podporou.

§ 70.

Obce a společné bytové úřady, které, podle §§ 1 a 33 zákona ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n., o zabírání bytů obcemi byly do 31. prosince 1920 zmocněny, aby pro vedly opatření podle citovaného zákona, mohou v provádění těchto opatření pokračovati do 30. června 1921.

Na domy podle tohoto zákona vystavěné nevztahuje se zmocnění obcí a společných bytových úřadů k zabírání bytů a místností.

§ 71.

Ustanovení hlavy prvé a sedmé pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1921; ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé dnem 31. prosince 1922.

§ 72.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 73.

Vládě se ukládá, aby tento zákon provedla.

Důvody,

které rozhodly, aby navrhovatelé zákona o stavebním ruchu ještě v přítomném zasedání sněmovním podali osnovu jeho k pilnému projednání, uznal výbor sociálně-politický za správné.

Také zásady, kterými se řídi ustanovení osnovy a její motivy, přijal výbor za základ jednání svého.

Text osnovy změnil jen tam, kde. bylo nezbytno uvarovati se nejasnosti nebo odporu a vyhranil v debatě pojmu některé, jež pojaty byly jako novota do zákona.

Tu sluší především uvésti, že § 16, v němž se ustanovuje kompetence rozhodčího soudu při výkladu smluv kolektivních a rozhodování sporu ze smlouvy pracovní, opravňuje také rozhodčí soud vykládati smlouvy kolektivní i v tom směru, kde jde o ustanovení příčící se svobodě dělnictva při volbě organisace a volbě závodu, a tak čeliti jakémukoliv způsobu teroru.

Finanční podpory, úlevy daňové a poplatkové, které propůjčuje zákon ponejvíce v hlavě VI., jakož i ustanovení náhradová ve hlavě I. beze sporu dány jsou ve prospěch také domů venkovských (zemědělských) a jejich příslušenství, a bude pojmouti příslušná zevrubná ustanovení do prováděcího nařízení, které vláda vydá.

Z podrobných ustanovení zákona pozměnil výbor taková, kterými chtěl zdůrazniti, že v intencích zákonodárce mají povolaní činitelé, jimž provádění zákona v praksi připadne, usnadňovati jak získání pozemků, tak provádění stavby, opatření úvěru i stavebních hmot. Proto již v § 4, v odst. 2. nahradil výbor neurčitý pojem "nástin" výrazem "situační plánek", aby soukromému stavebníkovi zbytečné výlohy nebyly způsobovány, a tam, kde jde o stavby veřejné a kde zpravidla vyhotovení plánu bude vyžadovati delší doby, nebylo zdržováno řízení vyvlastňovací.

Jmenovitě při kolaudaci budiž orgány stavebními hleděno k tomu, aby z malicherných příčin odevzdání stavby svému účelu nebylo oddalováno, pokud zdravotní a stavební policejní předpisy se objeví dostačitelným, a případným výrokem povinnosti k dodatečné náhradě vadných zřízení neb účelným krátkým odkladem budiž pozdější zjednání nápravy vyhrazeno.

V § 18 stanovené jednotkové ceny stavebních rozpočtů nemají účelu, aby snad zvláště při stavbách veřejných znemožnily jakoukoliv konkurenci projektantů a podnikatelů, naopak zákonodárce očekává, že tím, když kodifikoval ustanovení týkající se všech činitelů při stavebním ruchu zúčastněných, že právě toto ustanovení bude zdravým základem k postupnému snižování cen a zlevňování staveb.

K učiněné námitce, že tam, kde konkurovati bude ve vyvlastňovacím řízení zájem soukromý se zájmem veřejným, jest rozhodovati na. prospěch staveb veřejných, tak aby veřejná stavba mařena nebyla, sluší zdůrazniti, že bude věcí úřadů vyvlastňovacích a státní správy, aby v první řadě vyvlastňování ve prospěch veřejných staveb včas zajistila a v každém případě zájmu veřejnému před soukromým přednost dala.

V § 63 vládě se ukládá, aby při jmenování přednostů stavebních oddělení v obvodech zemských zřetel vzala na úředníky zemských výborů a zemských správních komisí, což odpovídá snaze, aby dosavadní zkušenosti, které tito úřednici sobě získali jako dosavadní autonomní odvolací instance ve věcech stavebních, využili dnes v zájmu veřejném i podle ustanovení tohoto zákona.

Bude na státní správě a jmenovitě na ministerstvu sociální péče, veřejných prací a pak na orgánech v § 63 uvedených, aby na základě velké plné moci, kterou jim tento zákon propůjčuje, důležitý úkol sociální, jenž přítomnou předlohou má býti rozřešen, se vší energií, s největší rychlostí a se vší obezřetností provedly.

V Praze dne 16. února 1921.

Předseda:

Toužil, v. r.

Zpravodaj:

Dr. Dolanský, v. r.

II.

Rozpočtový výbor usnesl se, že předloha je rozpočtově kryta a připojuje se k usnesení sociálně-politického výboru.

V Praze dne 17. února 1921.

Místopředseda:

Dr. Dolanský, v. r.

Zpravodaj:

Dr. Rašín, v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP