Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1565.
Usnesení senátu Národního shromáždění
republiky Československé
o vládním návrhu zákona (tisk senátu 342)
o trestání nedovoleného zcizování zabrané půdy (tisk senátu 439).
Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 38. schůzi dne 10. února 1921 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne ....................................... 1921,
kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., doplněny zákonem z 11. července 1919, č. 387 Sb. z. a nař. (zákon záběrový).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a nař. o zabrání velkého majetku pozemkového, doplněný zákonem z 11. července 1919, č. 387 Sb. z. a n. (zákon záběrový), mění se a doplňuje takto:
1.) § 7 zní takto:
(1) Zcizení, dělení, zavazení, pacht, a nájem zabraného majetku vyžaduje svolení pozemkového úřadu a jest bez něho neplatné.
(2) Pozemkový úřad uděluje svolení může uložiti podmínky a učiniti výhrady.
2.) Za § 18 vkládají se tato ustanovení:
§ 18 a).
(1) Kdo smlouvu o zcizení nebo dělení, zabraného majetku plní nebo plnění přijme dříve, než, pozemkový úřad k tomu svolí (§ 7), dopouští se přestupku a bude potrestán vězením od jednoho městce do šesti měsíců. S trestem tím může býti spojen trest na penězích od jednoho tisíce do padesáti tisíc Kč.
(2) Kdo rozprodává (parceluje), do rozprodeje dá nebo do rozprodeje přijme zabraný majetek zcela nebo z části dříve, než pozemkový úřad k tomu svolí, dopouští se přečinu a bude potrestán tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku. S trestem tím může býti spojen trest na penězích od deseti tisíc do jednoho milionu Kč.
(3) Kdo při jednání uvedeném v odstavci prvém a druhém spolupůsobí z důvodů zištných nebo výdělečných (§§ 5, 9 a 239 trestního zákona ze 27. května 1852, č. 117 ř. z. a hlava V. zák. čl. V. z roku 1878), dopouští se trestných činů tam uvedených a bude potrestán tresty tam stanovenými.
(4) Pokus je i v oblasti trestního práva uherského trestný.
(5) Náhradní trest za nedobytný trest peněžitý budiž vyměřen stejným druhem trestu jako trest hlavní; úhrn těchto trestů nesmí překročiti nejvyšší hranici sazby.
§ 18 b).
(1) Dopustí-li se někdo trestných činů, uvedených v § 18 a), provozuje svou živnost, může býti v rozsudku vyřknuta, také ztráta živnostenského, oprávnění.
(2) Na ztrátu živnostenského oprávnění podniku může uznati soud také tehdy, byl-li odsouzen zřízenec, zmocněnec, zástupce nebo jiný orgán tohoto podniku.
(3) Jde-li o obvinění zřízence, zmocněnce, zástupce nebo jiného orgánu podniku, buď užito obdobně ustanovení § 16 zákona o soudech lichevních ze dne 17. října 1919, č. 567 Sb. zák. a nař.
§ 18 c).
Jiné přestupky tohoto zákona i zakonův a nařízení, provádějících trestají se politickým úřadem (administrativní vrchností policejní) pokutou do padesáti tisíc Kč, nebo vězením do jednoho měsíce.
§ 18 d).
Tresty, peněžité a pokuty, uložené podle tohoto zákona nebo podle zakonův a nařízení provádějících, plynou do fondu zřízeného u pozemkového úřadu podle § 18 zákona z 11. března 1920, č. 166 Sb. zák. a nař. (zákona úvěrového).
3.) Čl. I. bod 5. zákona z 11. července 1919, č. 387 Sb. zák. a nař. se zrušuje.
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti čtrnáctého dne po vyhlášení a výkon jeho ukládá se všem ministrům.
Prášek, v. r.
předseda.
Dr. Šafařovič, v. r.,
senátní tajemník.
Dr. Ot. Krouský, v. r.