Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1551.

Návrh

poslanců Bechyně, Franke, Rašína, Šrámka, Švehly, Bečky, Biňovce, Čuříka, Dolanského, Kubíčka, Laube, Tayerle, Tučného, Wintra a soudr.,

aby vydán byl zákon o stavebním ruchu.

Zákon

ze dne ........................................................... 1921

o stavebním ruchu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

HLAVA I.

Opatření stavenišť.

§ 1.

Pozemky dosud nezastavěné nebo zastavěné, avšak k účelům obývacím nezužitkované, mohou po dobu nynější nouze o byty býti vyvlastněny pro stavbu obytných domů neb pro stavbu budov, určených pro veřejnou potřebu, a pro komunikace k tomu nutné.

Za stejných podmínek vyvlastniti lze také pozemky, na nichž jsou obytné domy nebo jiné stavby, kterýchž příslušný úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati.

Strany, které z těchto důvodů bytu pozbudou, mají přednostní nárok na byt v domech dle tohoto zákona veřejnými korporacemi vybudovaných, nebo v těch starých budovách, jež se uvolní vystěhováním vojenských a občanských úřadů.

Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem nebo jiným předmětem, o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoři samostatný hospodářský předmět. Práva tato mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou pro ně býti zřízeny zvláštní knihovní vložky.

§ 2.

Jako staveniště jest použíti nejprve pozemků státních.

Stát je povinen pozemky k zastavení způsobilé prodati za náhradu obecné jejich hodnoty a vláda se zmocňuje zaříditi vše, čeho ke prodeji potřebí.

O návrhu a podmínkách zcizení rozhoduje příslušné ministerstvo, které je povinno, rozhodnouti do 14 dnů ode dne doručené žádosti.

§ 3.

Vývlastňovati jest především půdu neúrodnou, ale ku zastavění spůsobilou, než se sáhne k půdě úrodné, kterou jest zabírati v tomto pořadí:

1. pozemky ve stavebním obvodu obcí při otevřených již komunikacích, jako pokračování čtvrtí již zastavených nebo výjimečně takové, k nimž se komunikace dají snadno zříditi bez větších nákladů.

2. z pozemků, těch (1.) pak postupně

a) pozemky obecní, na to zabranou půdu a půdu fondu veřejných a teprve potom

b) pozemky soukromé.

Jsou-li v obci již příhodné pozemky (1.) parcelované, buďtež v prvé řadě vyvlastněny tyto.

Vyvlastniti lze pro domek s jedním malým bytem plochu od 300—400 m², pro domky o dvou bytech do 500 m².

Vy vlastniti nelze vzrostlých sadů, dále nemovitostí, o kterých vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost, nebo že jich použije sám k účelům v § 1. naznačeným, započna se stavbou nejdéle ve lhůtě tři měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce dle § 3 tohoto zákona a dokonče ji v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad k vyvlastnění příslušný.

Rovněž nelze vyvlastniti budov a jiných předmětů historické neb umělecké ceny, pro jejichž zachování vysloví se památkový úřad z toho důvodu že jich nelze přenésti neb jinak zachovati.

§ 4.

Vyvlastňovací řízení provede na návrh zájemníka neprodleně okresní politická správa, na Slovensku slúžnovský úřad, v jejichž správním obvodu jest vyvlastňovaný předmět, když zájemník prokáže, že dobrovolný výkup se nezdařil.

V návrhu budiž přesně označen předmět vyvlastnění a účel zamýšlené stavby a budiž připojen její nástin.

Úřad požádá knihovní soud, aby poznamenal v knihách zahájení vyvlastňovacího řízení.

Tato poznámka jest účinná proti každému. kdo později dobude knihovního zápisu k vyvlastňované nemovitosti.

§ 5.

Řízením se zjistí především, jsou-li tu podmínky § 1. a 2.

K tomu konci úřad vykoná do osmi dnů na místě šetření, k němuž buďtež pozváni všichni zájemníci. Nedohodnou-li se strany, vydá úřad vyvlastňovací nález, vyslechna soudní stavební znalce znalé místních poměrů a ceny půdy. V něm určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný předmět; nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty (§ 6.) a vykoná další šetření o náhradě zvlášť.

V nálezu budiž označena stavba, k jejímuž provedení byl vydán vyvlastňovací nález, a určena přiměřená lhůta, do které vyvlastňovatel musí započíti se stavbou, pro kterou si pozemek vyvlastňuje. Lhůta ta nesmí býti delší tří měsíců.

Z nálezu lze se odvolati do 14 dnů po doručení k politické zemské správě, na Slovensku k župnímu úřadu; odvolání jest podati u úřadu, který vynesl nález. Další opravný prostředek jest vyloučen.

§ 6.

Majiteli vyvlastněného pozemku k účelu stavebnímu přísluší jako náhrada obecná jeho hodnota.

Při určení náhrady nebuď hleděno k těm poměrům, o nichž je patrno, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádosti za zvýšení náhrady. Taktéž nebuď hleděno k ceně mimořádné obliby (§ 305. obč. zák.) a k hodnotě, které nabude snad vy vlastněný předmět provedením zamýšleného podniku.

Při určení náhrady budiž dbáno újmy v hodnotě zbývajícího pozemku, který zůstal nevyvlastněn.

Náhradu lze dáti také v pozemcích stejné hodnoty; kde se tak státi může z půdy zabrané, staniž se tak, pokud vyvlastněný nemá půdy přes 15 ha.

Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastňovatel.

§ 7.

Nevykáže-li vlastník, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby jemu náhrada byla přímo vyplacena, složí ji vyvlastňovatel u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu. Průkaz uvedený v prvé větě tohoto paragrafu jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je soudně neb notářsky ověřen, nebo nějakou listinou veřejnou.

Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude zaplacena nebo náhrada nebo prozatímní jistota (§ 4.) u knihovního soudu složena, odevzdá úřad vyvlastňovaný pozemek v držení vyvlastňovateli.

§ 8.

Vyvlastnitel neb jeho nástupce právní je povinen provésti dílo, k jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací nález.

Pozemky, podle tohoto zákona získané, lze zciziti jen se svolením zemské politické správy nebo jde-li o pozemek pro který byla udělena podpora podle tohoto zákona se svolením ministerstva veřejných prací, odmítne-li původní vlastník převzíti sám za stejnou cenu pozemek vyvlastněný zpět.

Do knih veřejných vložiti jest k návrhu vyvlastnitelovu právo získané vyvlastněním a zároveň s tímto vkladem poznamenati jest z úřední povinnosti omezení práva vyvlastnitelova a povinnosti, vyslovené v odstavci 1. a 2. tohoto paragrafu.

§ 9.

Z moci úřední budiž zajištěna na vyvlastněném, pozemku obnosem třiceti procent nabývací ceny dávka z majetku na vyvlastněný pozemek připadající a vyvlastňovatel má právo si stejný obnos až do výmazu z ceny zadržeti.

Dávka stanovená zákonem ze dne 6. února 1920. č. 117 Sb. z. a n., v čl. I. § 1. pod č. 11. se zrušuje se zpětnou působností od 1. ledna 1920.

§ 10.

Nebude-li ve lhůtě § 4. stanovené započato se stavbou, pro níž vyvlastnění se stalo, může býti vyvlastňovací nález na žádost vyvlastňovaného zrušen úřadem, který vydal nález. V tom případě zůstává vyvlastněnému vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva.

Z důvodů vyšší moci může úřad, který vydal vyvlastňovací nález, původní lhůtu přiměřeně prodloužiti.

§ 11.

Zákon ze dne 17. prosince 1919, č. 20, z roku 1920 Sb. z. a n., se zrušuje.

HLAVA DRUHÁ.

Rozhodčí soudy mzdové.

§ 12.

Pro upravení pracovního a služebního poměru v živnostech stavebních, jakož i v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují se rozhodčí sondy. (§ 16.)

§ 13.

Rozhodčí soud svolá ministerstvo sociální péče kdykoli uzná toho potřebu, jakož i k žádosti zájmové, organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců, které jsou povinny předkládati rozhodčímu soudu všechny spory vznikající z poměru pracovního nebo služebního.

§ 14.

Ministerstvo sociální péče jmenuje v dohodě s ministerstvem spravedlnosti předsedou soudce z povolání a vyzve súčastněné organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby jmenovaly do něho přísedící tak, aby v soudě zasedali tři zaměstnavatelé a tři zaměstnanci.

§ 15.

Na řízení rozhodčího soudu jest užíti obdobně ustanovení (§§ 3 odst. 2. a 3., 4., odst. 1., 5., 6., 8., 9., 10., odst. 2., 11., 12. a 13.) zákona ze dne 5. prosince 1919, č. 655 Sb. z. a n.

§ 16.

Rozhodčí soud jest povolán, aby vykládal smlouvy kolektivní, aby rozhodoval spory, které vznikly ze smlouvy pracovní a aby stanovil podmínky pracovní, zejména mzdové, pokud se tak nestalo kolektivní smlouvou.

Ve všech těchto případech jest vzíti za podklad nálezu průměrný výkon v dotyčném odboru z r. 1914, kde lze stanoviti mzdu nebo služné v poměru k výkonu pracovnímu.

Nález vydaný rozhodčím soudem vztahuje se na dobu jednoho roku. Ustanovení kolektivní smlouvy sjednané v této době, jež odporují nálezu, nabývají účinnosti teprve, byla-li znovu schválena rozhodčím soudem.

§ 17.

Zaměstnavatelé i zaměstnanci, jakož i organisace jejich nesmějí vyhlásiti výluku nebo stávku, dokud rozhodčí soud nevydal nálezu.

HLAVA TŘETÍ.

Cenové soudy.

§ 18.

Pro stanovení cen stavebních hmot a úplaty za dopravu jich v živnostech a podnicích v § 12. uvedených, jakož i pro stanovení jednotkových cen stavebních rozpočtů zřizují se pro jednotlivé odbory cenové soudy a to: v Praze pro obvod Čech, v Brně pro obvod Moravy a Slezska, v Bratislavě pro obvod Slovenska a v Užhorodě pro obvod Podkarpatské Rusi.

§ 19.

Cenový soud svolá ve 14 dnech po vyhlášení tohoto zákona přednosta nebo jím ustanovený úředník, oddělení pro stavební ruch při zemské politické správě, jenž mu, předsedá a povolá do něho po jednom zástupci, zaměstnavatelů a zaměstnanců dotyčného odboru, po jednom odborníkovi ze řad bývalých zaměstnavatelů a zaměstnanců toho odboru, po jednom zástupci svazu zaměstnavatelů stavebních, stavebních družstev obecně prospěšných a odborové dělnické ústředny.

Tyto organisace jsou povinny jmenovati zástupce ve lhůtě předsedou stanovené.

Do cenového soudu vysílá za přísedícího svého úředníka revisní odbor při ministerstvu financí.

§ 20.

Způsob řízení u cenového soudu bude upraven nařízením.

§ 21.

Cenový soud stanoví ceny na dobu jednoho roku; jest však povinen v prvním týdnu každého kalendářního čtvrtletí ceny znovu prozkoumati a je po případě snížiti. Ke změně výrobního nákladu vzniklému změnou kolektivní smlouvy pracovní, může při tom cenový soud přihlížeti pouze v případě, že změna taková byla schválena rozhodčím soudem.

Cenový soud není však oprávněn ceny zvýšiti.

§ 22.

Snížil-li cenový soud ceny a úplaty v § 18. uvedené, stanoví zároveň dobu, od kdy toto snížení nabývá účinnosti.

HLAVA ČTVRTÁ.

O losové výpůjčce republiky Československé.

§ 23.

Vláda se zmocňuje, aby opatřila pro podporu stavebního ruchu kapitál do 1 miliardy Kč losovou výpůjčkou.

§ 24.

Výnosu této půjčky smí býti použito:

a) ke krytí výloh povolených dle finančního zákona pro rok 1921 na stavby obytných domů z důvodů reformy finanční správy;

b) k úhradě výloh bytové péče o státní zaměstnance dle hlavy páté tohoto zákona;

c) ku poskytování úvěru po rozumu ustanovení hlavy VI. a VII. tohoto zákona.

§ 25.

Dlužný kapitál bude umořen ve 25 letech tím způsobem, že bude každoročně počínajíc 1. únorem 1922 vylosována část losů tahy umořovacími dle umořovacího plánu. Doručitelům takto tažených losů bude vyplacena jmenovitá hodnota losu a úroková prémie 2% této hodnoty za každý rok počínajíc rokem 1922 až do roku tahu, rok tento v to počítaje.

Kromě tahů umořovacích budou se konati zvláštní tahy výherní, jichž se účastní i losy vylosované v tazích umořovacích.

Na losy tažené ve zvláštních tazích výherních připadne výhra dle herního plánu; tyto losy obdrží, nebyly-li taženy v posavadních tazích umořovacích, výhru po srážce nominelní hodnoty a účastní se dalších tahů umořovacích. Byly-li losy tažené ve zvláštních tazích umořovacích, bude při výplatě výhry sražena jmenovitá hodnota vyplacená již při umořovacím tahu.

Souhrnný roční obnos výher se stanoví 16 miliony Kč.

§ 26.

Výhry a jmenovité hodnoty s prémiemi budou splatny 3 měsíce po tahu.

§ 27.

Tato výpůjčka jest osvobozena od daně důchodové (rentové).

Způsob emise losů, umořovací a herní plán budou stanoveny zvláštním nařízením.

HLAVA PÁTÁ.

O bytové péči pro státní zaměstnance.

§ 29.

Vláda se zmocňuje, aby z výnosu losové státní půjčky povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona přikázala na rok 1921 částku až do 150,000.000 Kč na postavení státních obytných budov pro státní zaměstnance.

O tento obnos zvyšují se výdaje státních investic pro rok 1921, stanovené článkem VIII. finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a nař.

HLAVA ŠESTÁ.

O finanční podpoře stavebního ruchu a úlevách daňových a poplatkových.

§ 30.

Stavby domu s malými byty zahájené kýmkoli v roce 1921, mohou býti podporovány státem podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a nař., pokud se v této hlavě jinak neustanovuje.

Stejným způsobem jako novostavby mohou býti podporovány také přístavby a nástavby obytných domů.

§ 31.

Na podporu podle § 30 povoluje se na rok 1921 částka 80,000.000 Kč.

Částku, kterou jest podle § 2 zákona ze dne 23. května 1919, čís. 281 Sb. z. a n., zařaditi do rozpočtu budoucích let, jest přiměřeně zvýšiti.

§ 32.

Na stavby domů s malými byty a na přístavby a nástavby domů zahájené v roce 1921, které budou dokončeny do konce roku 1922 může býti udělena státem podpora: 1. buď tím způsobem, že stát zaručí se věřiteli za zápůjčky poskytnuté na novostavby, a to za úrokování umořování a vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky; 2. nebo tak, že bez zaručení zápůjčky poskytne po dobu 25 let ode dne povoleného užívání novostavby majiteli roční ve čtvrtletních lhůtách pozadu splatný příspěvek na zúročení a úmor řádně zjištěného stavebního nákladu a to nejméně po prvých pět let ve výši 4% (čtyř ze sta), po dalších pět let 3 1/2% (tři a půl ze sta) po následujících pět let 3 1/4% (tři a čtvrt ze sta), po dalších pět let 3 % (tři ze sta) a po posledních pět let 2 1/2% (dvě a půl ze sta). Nařízením může býti tento příspěvek zvýšen dle poměru mezi nákladem a obvyklým činžovním výnosem; 3. nebo tím, že stát zaručí díl přípustné zápůjčky a poskytne příspěvek dle zbytku stavebního nákladu. 4. Ve způsobě přímých zápůjček. až do výše 100,000.000 Kč na dokončení staveb zahájených podle zák. z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n. r. 1920.

§ 33.

Záruka státu v § 32 pod č. 1. uváděná budiž v pozemkové knize poznamenána při zápůjčce poskytnuté a činí, pokud není jinak ustanoveno při

Většina bytů musí se skládati aspoň z pokoje a kuchyně s obytnou plochou nejméně 35 m² pod vlastním závěrem.

Při výmazu pohledávky zaručené jest z moci úřední vymazati poznámku podle odst. 1. zapsanou.

Nařízením může býti tato záruka zvýšena, jde-li o stavby prováděné sdruženími obecně prospěšnými, obcemi a okresy, anebo o stavby, při nichž obytná plocha činí více než 60 procent plochy zastavěné.

Nařízením určí se také, jak úsporně stavby mají býti prováděny a co bude tvořiti základ výpočtu stavebního nákladu při jednotlivých typech (stavby městské, venkovské, horské a pod.)

§ 34.

Příspěvek státu v § 32 pod č. 2. uvedený zapíše se na list statkové podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce té zapsanou předmět zástavního práva pro hypotékami dluhy na nemovitostí vložené. Jsou-li na nemovitosti vložena zástavní práva za pohledávky státem zaručené po rozumu § 32, čís. 3., vyplácí se tento státní příspěvek do pokladny věřitele knihovního; jinak je potřebí postupu na zástavního věřitele.

§ 35.

Zápůjčky státem zaručené dle § 32, č. 1 a 3 požívají jistoty sirotčí.

§ 36.

Za účelem poskytování zápůjček stavebních státem garantovaných mohou sestoupiti se peněžní a pojišťovací ústavy ve zvláštní společnosti s ručením obmezeným, dáti ze svého jmění neb ze jmění svěřeného této společnosti ve formě vázaných vkladů prostředky potřebné k výhradnému plnění těchto úkolů. U těchto společností uloží stát mírně zúročitelný vklad podle výnosu výpůjčky losové povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona ve výši úměrné tomu, kolik ústavy samy ve jmění společnosti na vázaných vkladech uložily.

Společnosti tyto mají právo přijímati vázané vklady úsporné; ministr financí se zmocňuje, aby z částky na podporu stavební v § 31 určené povolil úrokové prémie dle délky Vázanosti vkladů těchto.

Bližší ustanovení o těchto společnostech s ručením obmezeným a způsobu prémiování vkladů budou upraveny nařízením.

§ 37.

Společnosti dle předchozího paragrafu zřízené, pokud skutečné činnost jejich se omezuje pouze na poskytování stavebního úvěru, požívají osvobození od daně výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a Podkarpatské Rusi od daně zárobkové podniků veřejně účtujících) a od daně důchodové vybírané na základě přiznání dle hlavy III. cit. zákona (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně úrokové a rentové dle zákonného čl. XXII. z. r. 1875 a zákonného článku III. z r. 1883).

Úroky ze vkladů úsporných, placených nebo k dobru připsaných zmíněnými společnostmi jsou osvobozeny jak od daně důchodové (úrokové a rentové), tak od 4%ního poplatku (§ 7 zák. z 29. února 1864, č. 20 ř. z. a cís. nař z 28. srpna 1916, č. 281 ř. z.).

§ 38.

Listiny dlužní, a záruční o úvěrech a zápůjčkách stavebních povolených dle ustanovení tohoto. zákona, dále vymažme kvitance o úplném neb částečném zaplacení těchto stavebních zápůjček jsou osvobozeny od poplatků stupnicových a vkladních.

Převádí-li stavební sdružení obecně prospěšné vystavené budovy na svoje členy, nebo obec na čekatele, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního. Totéž osvobození přísluší oprávněnému podnikateli staveb pro první prodej v době pěti let od dokončení staveb.

Na směnky a poplatky v řízení sporném se osvobození nevztahuje.

§ 39.

Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a nař. o přechodných daňových výhodách pro stavby rozšiřují se také na stavby. které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1922 s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se započnou v roce 1921 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1922, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 50 let; sazby daňové, jichž užíti jest pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodů stavby, na dále v platnosti.

§ 40.

Zákon ze dne 30. března 1920, čís. 219 Sb. z. a nař. o podpoře soukromého stavebního podnikání se zrušuje.

HLAVA SEDMÁ.

Finanční podpora staveb provisorních.

§ 41.

Kdo započne v roku 1921 stavbu provisorních budov obytných, jichž trvání jest obmezeno nejvýše na dvacet let od doručeného povolení stavebního (§ 47) obdrží od státu 40% stavebního nákladu; dokončí-li stavbu nejpozději do 1. listopadu 1921, zvýší se podpora státu na šedesát procent stavebního nákladu. Do stavebního nákladu započítávají se jen taková vydání, jichž provisorní ráz staveb vyžaduje.

Vláda se zmocňuje, aby stejnou podporu 60 procent udělila obcím na provisorní stavby zahájené v roce 1919 a 1920.

§ 42.

V knihách pozemkových vyznačí se doba na kterou jest provisorní stavba povolena a vloží se právo obce žádati po uplynutí této doby odklizení provisorní budovy.

§ 43.

Úlevy poplatkové a daňové uvedené v §§ 38 a 39 tohoto zákona platí obdobně i pro tyto stavby.

HLAVA OSMÁ.

Dočasná a dílčí bezúčinnost stavebních řádů.

§ 44.

Po dobu účinnosti tohoto zákona omezuje se působnost státní regulační komise pro Velkou Prahu dle zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88. Sb. z. a 11., zřízené v tom, že a pokud měla právo zasahovati do povolení stavebního, vydávaného obcemi, takže netřeba jí předkládati stavební plány před udělením povolení stavebního.

§ 45.

Na touž dobu pozbývají účinnosti předpisy všech stavebních řádů, dosud na území republiky platných, pokud jsou nahrazeny ustanoveními tohoto zákona o úlevách tuto daných.

§ 46.

Kdo nechce užíti úlev tohoto zákona, jest povinen provésti stavbu dle předpisů platných řádů stavebních.

Úlevy pro staveniště.

§ 47.

Veřejná prostranství, polohovými plány stanovená, možno zastavěti, ale toliko budovami zatímními (provisorními) a jen na dobu nejdéle 20 let. (Hlava sedmá.)

Lhůta ta počíná dnem po doručení stavebního povolení. Stavebník jest povinen za sebe a své právní nástupce ve vlastnictví budov těch dáti písemné prohlášení (revers) a obec má právo po uplynutí lhůty, v prohlášení tom obsažené, odstranění naříditi neb držby staveb těch bez náhrady sama se ujmouti.

Podobně zastavěti možno provisorními stavbami vůbec pozemky ležící v čarách regulačních: v tom případě přísluší obci toliko právo naříditi odklizení staveb těch.

§ 48.

Na pozemcích, jež do polohových plánů pojaty nebyly a v obcích, které neopatřily si plánu, polohových, lze stavěti jen, když pro stavby takto vznikající dosíci se dá v souvislosti se zastavenými čtvrtěmi snadné, neb aspoň nikoli nákladné komunikace, třeba jen prozatímní, a když udržovací náklady nebudou požadovány od obce.

§ 49.

Povolení na rozdělení míst stavebních (uhaslá povolení parcelační) jichž platnost pominula jen proto, že včas se stavbou vůbec v dané lhůtě započato nebylo, oživnou, jestliže na nich se započne se stavbou do 1. září 1921.

Řízení na obci.

§ 50.

Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady vyřizovány nejdéle do 14 dnů. Nedojde-li žadatele vyřízení v dalších čtyřech dnech, jest míti za to, že povolení ke stavbě jest uděleno.

Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty a městech municipálních.

Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí první instance a u ní současně ku zemské správě politické, která svými stavebními orgány (§ 60) jest povinna rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti od instance prvé. Kdyby obec žádost o stavební povolení ve lhůtě odst. 1. nevyřídila, neb stížnost u ní podanou ve 14 dnech nepředložila, jest tím dáno povolení ke stavbě, se kterou lze započíti.

V obou případech ručí obec za škody vzešlé sousedům a stěžovateli.

§ 51.

Do tří dnů po doručení povolení stavebního je stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru neb vydati žadateli potřebné pomůcky k její vytýčení, dotýká-li se novostavba čar uličních neb silnice.

Úlevy v provádění stavby.

§ 52.

Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí oproti úřadům stavební živnostník, zodpovědný dle dnešních platných předpisů.

Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty dle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

§ 53.

Každý dům budiž celkem stavebním pro sebe opatřen vlastními zdmi hraničními.

Volba stavebních hmot ponechána volnému uvážení stavebníka, jenom není dovoleno krytí slámou při souvislých stavbách.

§ 54.

Domy obytné mohou býti o pěti patrech; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní na 2 m 60 cm v podkroví až na 2 m 40 cm.

§ 55.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m² a lze užití vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno vzniku požáru a jeho šíření.

§ 56.

Klosety přípustno zřizovati v koupelnách jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.

Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.

Pro stavby provisorní připouští se soustava žumpová vůbec.

§ 57.

V domech rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisu dosavadních stavebních řádů.

§ 58.

Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.

§ 59.

Pro stavby živnostenské a průmyslové zůstanou v platnosti nynější předpisy stavebních řádů.

Úřady a příslušnost.

§ 60.

Stavby podle ustanovení tohoto zákona prováděné podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.

Vláda se zmocňuje, aby službu obou ministerstev pro účel tohoto zákona místně sloučila a kompetenci vhodně upravila.

Při zemských politických správách v Praze, Brně (pro Moravu a Slezsko), v Bratislavě (pro Slovensko) a Užhorodě (pro Podkarpatskou Rus) zřizují se zvláštní oddělení pro stavební ruch, jimž bude rozhodovati o stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných jako konečné a výlučné instanci odvolací. Jde-li o porušení tohoto zákona neb ohrožený veřejný neb státní zájem, jest přípustná mimořádná stížnost na ministerstvo veřejných prací.

§ 61.

Těmto orgánům, náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních, hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

§ 62.

Orgány tyto mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních, hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli požadovati, když je zřejmo, že jsou zadržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

Aby opatřiti mohly stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo, kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty nebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293.

§ 63.

Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda v prvé řade z úředníků zemských výborů a zemských správních komisí. Ostatní personál přiděluje zemská politická správa.

§ 64.

V první instanci budou i na dále činnými obecní úřady, jako úřady stavební, s tím rozdílem, že stížnosti místo na obecní výbor proti rozhodnutí obecního jako stavebního úřadu říditi jest přímo na zemskou správu politickou.

§ 65.