Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1538.
Zpráva
sociálně-politického výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 1199)
o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti.
Sociální výbor zásadně schválil zásadu, pro kterou rozhodla se vláda ve svém vládním návrhu, totiž aby státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti vázán byl ku podpoře v nezaměstnanosti poskytované odborovými organisacemi a aby také vyplácen byl prostřednictvím odborových organisací současně s podporou jejich. V důsledku tohoto usnesení v celku sociálně-politický výbor schválil až na dále uvedené změny vládní návrh.
Z podstatnějších změn, kromě drobných změn stylistických, sluší uvésti tyto:
V § 1 vládního návrhu sociálně-politický výbor škrtl slova, jimiž zaměstnanci státu, státních podniků a fondů státem spravovaných, zejména však železnic sloužících k veřejné dopravě měli býti z nároků na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnání vyloučeni. Není žádného důvodu pro to, aby osoba, jež přestala býti státním zaměstnancem, po opuštění zaměstnání měla ještě býti jinak posuzována nežli osoba, která vystoupila ze zaměstnání soukromého.
2. odstavec § 2 vládního návrhu byl nově stylisován a soustavně pak zařaděn jako 4. odstavec § 13.
Druhá věta odstavce 1. § 3 byla jako samozřejmě z první věty plynoucí škrtnuta.
V odstavci 1. bod 1. § 4 vsunuta byla věta, jež má zaručiti naprostou svobodu při volbě organisace a při zjišťování příslušnosti k ní.
V 3. odstavci téhož paragrafu pak vsunuta věta, která stanoví ministerstvu sociální péče dvouměsíční lhůtu k vyřízení žádostí odborových organisací za povolení k výplatě státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti.
V bodu 3. § 5 doplněno bylo ustanovení, že státní příspěvek k podpoře nevyplácí se dělníkům vyloučeným nebo stávkujícím větou, která stanoví, že přechodné propuštění zaměstnanců z důvodu nedostatku surovin, polotovarů nebo poruchami dopravy, jež se stala bez viny propuštěných zaměstnanců (byť i po stávce nebo výluce) nezbavuje nároků na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti.
Podstatnou změnou je nová stylizace § 8.
Sociálně politický výbor vyslovil se pro to stanovisko, aby nezaměstnanému přiznán byl nárok na podporu v nezaměstnání ode dne, kdy se hlásil nezaměstnaným, jestliže jeho nezaměstnanost trvá již aspoň 8. dní. Toto, znění je zlepšením vládního návrhu, podle něhož by nezaměstnaný za první týden nezaměstnanosti vůbec bez ohledu na to, jak dlouho trvá, státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti obdržeti nemohl.
Kromě toho nezkracuje nové znění také dělníka o zlomky týdne, jak by tomu tak bylo podle ustanovení vládního návrhu, ale něhož měl nárok vždy vznikati teprve prvním pondělkem po přihlášení se nezaměstnaného o podporu v nezaměstnanosti.
Sociálně-politický výbor vsunul mezi § 13 a § 14 vládní osnovy samostatný paragraf (§ 14), jenž dává vládě na dobu mimořádných poválečných hospodářských poměrů zmocnění, aby po případě stanovil minimální jednotný státní příspěvek pro muže, ženy a pro zaměstnance svobodného nebo ženatého.
Protože se nedalo očekávati, že by potřebné přípravy spojené s vydáním prováděcího nařízení a s přípravou odborových organisací pro převzetí činnosti jim tímto zákonem uložené mohly býti skončeny do konce června 1921, bylo ustanovení § 16 vládního návrhu změněno tím způsobem, že den, kdy zákon začne působiti, určí vyhláškou ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí.
V Praze dne 11. února 1921.
Předseda:
Toužil Fr., v. r.
Zpravodaj:
Kučera, v. r.
Zákon
ze dne ................................................ 1921
o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Kdo má nárok na státní příspěvek a kdo jej vyplácí.
§ 1.
(1) Příslušníci Československé republiky, kteří podléhají povinnému nemocenskému pojištění, mohou si zajistiti nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti za podmínek uvedených v tomto zákoně.
(2) Příslušníci cizího státu mohou obdržeti státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti za týchž podmínek jako příslušníci Československé republiky, má-li tento cizí stát obdobné opatření a nakládá-li s příslušníky Československé republiky jako se svými státními příslušníky.
§ 2.
Nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti mají členové odborové organisace zaměstnanců, která podle svých stanov a pravidel poskytuje členům podpory v nezaměstnanosti (§ 4. odst. 2. a 3.).
§ 3.
(1) Státní příspěvek je příplatkem k podpoře v nezaměstnanosti, vyplácené odborovou organisací; odborová organisace vyplácí jej nezaměstnanému na účet státní pokladny současně s touto podporou.
(2) Je-li nezaměstnaný členem několika odborových organisací, má v nezaměstnanosti nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti toliko v jediné odborové organisaci.
§ 4.
(1) Odborové organisaci zaměstnanců jest se při výplatě státního příspěvky k podpoře v nezaměstnanosti říditi těmito ustanoveními:
1. Členství v odborové organisaci nesmí býti vázáno jinou podmínkou než tím, že člen je zaměstnán v příslušném pracovním odboru a platí organisaci stanovené příspěvky; odborová organisace může však ze závažných důvodů omeziti členská práva některého ze svých členů pouze na nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek k ní a upraviti přiměřeně povinnosti tohoto člena. Při volbě organisace a zjištění příslušnosti k ní zaručuje se zaměstnancům plná svoboda.
2. Odborová organisace je povinna. vyžádati si od každého člena prohlášení, je-li členem jiné odborové organisace a jeho rozhodnutí, ve které odborové organisaci chce uplatňovati nárok na státní příspěvek.
3. Podmínky poskytování podpor v nezaměstnanosti a vliv neplacení členských příspěvků na ně musí býti ve stanovách nebo pravidlech pevně ustanoveny. Neplacení příspěvků pro nemoc, pokud nepřesahuje doby 6 týdnů, nemůže odůvodniti ztrátu nároků na podporu v nezaměstnanosti.
4. Přiznání státního příspěvku musí býti vázáno na průkaz, že se nezaměstnaný marně hlásil o zaměstnání u veřejné zprostředkovatelny práce nebo u odborové zprostředkovatelny práce, která bude v tom směru uznána za rovnocennou zprostředkovatelně veřejné, ihned, jakmile se stal nezaměstnaným, a že se hlásil o podporu v nezaměstnanosti; další vyplácení státního příspěvku je vázáno na průkaz, že se nezaměstnaný hlásil aspoň třikráte v týdnu u veřejné zprostředkovatelny práce nebo místa, které zprostředkovatelna označila, leč by mu to bylo z vážného důvodu znemožněno.
5. O přiznání, odepření nebo zastavení podpory v nezaměstnanosti a státního příspěvku rozhoduje výbor odborové organisace podle svých stanov neb řádů o tom jednajících.
6. Podpory v nezaměstnanosti a státní příspěvek k nim musí býti účtovány odděleně od ostatního hospodářství odborové organisace.
7. Odborová organisace je povinna podrobiti se státnímu dohledu ministerstva sociální péče prováděnému s ministerstvem financí na hospodaření státním příspěvkem (§ 9).
(2) Odborová organisace, která chce svým členům zprostředkovati výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, ohlas to ministerstvu sociální péče a spolu předlož potřebný počet stanov a pravidel o poskytování podpory v nezaměstnanosti. Totéž platí o každé změně těchto stanov a pravidel.
(3) 5 výplatou státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti může odborová organisace počíti teprve, až dostane od ministerstva sociální péče k tomu svolení; totéž platí obdobně o účinnosti změn stanov nebo pravidel. Nedojde-li od ministerstva sociální péče zamítavé vyřízení do dvou měsíců, je považovati žádost odborové organisace za schválenou.
Kdo nemá nároků na státní příspěvek.
§ 5.
Nároku na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti nemá:
1. kdo nemá nároků na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace;
2. kdo má sice nárok na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace, ale nebyl před tím, než se stal nezaměstnaným již po tři měsíce jejím členem. Započítává-li však odborová organisace přistupujícímu členovi do členské doby i členství v jiné odborové organisaci, platí to i pro státní příspěvek;
3. kdo stávkuje nebo je z práce vyloučen po dobu stávky nebo výluky. Za výluku se nepokládá dočasné propuštění zaměstnanců způsobené nedostatkem surovin či polotovarů, nebo zastavením dopravy bez viny propuštěných ze zaměstnání, byť nedostatek vznikl v důsledku stávky či výluky.
4. kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání propuštěn, nebo kdo dobrovolně práci opustí bez závažné příčiny;
5. kdo pro své tělesné nebo duševní vlastnosti není pravidelného zaměstnání schopen;
6. kdo požívá nemocenského od některé nemocenské pokladny;
7. kdo má zabezpečenu nezbytnou výživu po dobu nezaměstnanosti;
8. kdo se zdržuje mimo území republiky Československé,
9. sezonní dělníci, vyjma ty, kteří budou nařízením podle § 10 vyňati.
Kdo pozbývá nároků na státní příspěvek.
§ 6.
Nároku na státní příspěvek v nezaměstnanosti pozbývá:
1. kdo pozbyl nároků na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace;
2. kdo odmítl práci, nabídnutou mu veřejnou nebo odborovou zprostředkovatelnou práce nebo jiným veřejným orgánem přes to, že nabídnutou práci může zastávati a že práce není toho rázu, aby ohrozila jeho odborovou výkonnost a je placena podle platného mzdového tarifu nebo podle sazeb obvyklých v místě, kde se má práce konati; má-li nezaměstnaný přijmouti práci mimo místo svého pobytu, jest mu zaručiti bezplatnou dopravu do místa pracovního k nastoupení práce. Nezaměstnaný není povinen přijmouti práci v podniku, v němž jest stávka nebo výluka;
3. kdo odmítl vykonávati občasné veřejné užitečné práce zprostředkovatelnou práce mu přikázané po dobu úměrnou týdennímu požitku plynoucímu jemu ze státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, ačkoliv nabídnutou práci může zastávati a tato je přiměřená jeho odborné výkonnosti a je placena podle platného mzdového tarifu nebo podle sazeb obvyklých v místě, kde se má práce konati;
4. kdo požíval státního příspěvku v nezaměstnanosti po dobu 4 měsíců v jednom roce, počítaje ode dne, za který mu byl příspěvek vyplacen jako za první den nezaměstnanosti, nebo kdo příspěvku požíval v témže období co 3 měsíce nepřetržitě;
5. u koho dodatečně se zjistí nebo nastanou okolnosti uvedené v § 5, nebo kdo si dal vypláceti státní příspěvek současně od více odborových orsanisací (§ 3, odst. 2.).
O výši státního příspěvku.
§ 7.
(1) Státní příspěvek rovná se co do výše podpoře, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace že svých peněz.
(2) Součet podpory a státního příspěvku nesmí převyšovati dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného; oč ji převyšuje, o to se sníží státní příspěvek.
(8) Ukáže-li se toho potřeba, stanoví se nařízením, jaké částky nesmí státní příspěvek denně převyšovati.
O výplatě a účtování státního příspěvku.
§ 8.
Nárok na státní příspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému ode dne, kdy se o něj hlásil, má-li nezaměstnanost aspoň 8 dní.
§ 9.
Způsob účtování státního příspěvku odborovou organisací podle § 4, odst. 1. č. 6, jakož i provádění státního dohledu podle § 4, odst. 1, č. 7 určí ministr sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.
Ustanovení všeobecná a trestní.
§ 10.
Vláda se zmocňuje, aby nařízením rozšířila působnost tohoto zákona i na jednotlivé odbory sezonních dělníků a aby pro ně stanovila zvláštní podmínky co do vzniku a trvání nároků jakož i co do výše státního příspěvku vyslechnuvši dobrozdání zúčastněných ústředen odborových organisací.
§ 11.
(1) Právní jednání a listiny týkající se státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti jsou osvobozeny od kolkův a poplatků.
(2) Podpůrné fondy odborových organisací určené k poskytování podpor v nezaměstnanosti (§ 4, odst. 1, č. 6) jsou osvobozeny od placení poplatků zaopatřovacích podle § 4 cís. nař. z 15. září 1915, č. 280 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle §§ 3 a 4 zákonného článku 8 z ř. 1883) o poplatcích ze smluv pojišťovacích, smluv o doživotním důchodu a smluv zaopatřovacích, jestli a pokud zprostředkují výplatu státního příspěvku v nezaměstnanosti.
§ 12.
Podpora v nezaměstnanosti a státní příspěvek k ní nemají právních následků podpory chudinské.
§ 13.
(1) Vylákal-li nezaměstnaný předstíranými udaji nebo jiným lstným způsobem státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti, je povinen nahraditi vzniklou škodu a dopouští se kromě toho přestupku podle tohoto zákona, který trestá politická správa I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost I. stolice) vězením až do 1 měsíce, pokud jednání to nezakládá trestní čin podle všeobecného zákona trestního.
(2) Členové výboru určení podle stanov odborové organisace k hospodaření státním příspěvkem zodpovídají za přesné zachovávání všech ustanovení tohoto zákona osobně. Každé jimi zaviněné přestupování nebo nedbání tohoto zákona trestá politická správa I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost I. stolice) pokutou až do výše 1000 Kč nebo v případě nedobytnosti vězením až do 3 měsíců.
(3) Osoby uvedené v odstavci 2. ručí s odborovou organisací společně a nerozdílně za každou škodu státní pokladně způsobenou.
(4) Prokáže-li se, že odborová organisace opětovně vyplatila proti ustanovení tohoto zákona státní příspěvek, může jí ministr sociální péče odníti další vyplácení státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti.
§ 14.
Vláda se zmocňuje, aby po dobu poválečných poměrů hospodářských po slyšení ústředen odborových organisací stanovila nařízením pro přesně určené období časové nejmenší výměru státního příspěvku pro může, ženy a pro zaměstnance svobodného nebo ženatého.
§ 15.
Pokuty podle tohoto zákona uložené připadají státní pokladně pro účely sociální péče.
§ 16.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem, který určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí vyhláškou. Tímto dnem zároveň konči působnost zákona o podpoře nezaměstnaných ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n., a všech zákonných ustanovení tento doplňujících a pozměňujících.
§ 17.
Provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.