Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1536.
Antrag
der Abgeordneten Leo Wenzel und Genossen
betreffend Ergänzung des Gesetzes vom 5. Feber 1907 R. G. Bl. No 26 (Gewerbeordnung).
Das hohe Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
GESETZ
vom ............................................................................... 1921,
womit die Bestimmungen des Gesetzes vom 5. Feber 1907 R. G. BL. 26 betreffend die Befugnisse der Gewerbe-Genossenschaften ergänzt werden.
§ 1. Zu § 114 des Gesetzes vom 5. Feber 1907 R. G. Bl 26 tritt als Ergänzung folgende Bestimmung hinzu:
§ 114 c. Die Genossenschaften sind berechtigt für ihre Mitglieder einheitliche Berechnungen und Richtlinien zur Bestimmung der Verkaufpreise unter Berücksichtigung des Arbeitslohnes mit der Gesamtregie festzustellen.
§ 2. Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft.
§ 3. Mit der Durchführung wird der Handelsminister betraut.
BEGRÜNDUNG:
Ein mit erheblich verschärften Bestimmungen ausgestattetes Wuchergesetz betreffs Strafkolonien für Wucherer, soll dem immer weiteren Anschwellen der Preise Einhalt gebieten.
Die gegenwärtigen Volksrichter in den Wuchergerichten, die zum grossen Teil keine gelehrten Richter sind, stehen oft vor den schwierigsten Urteilen, und sind oft sehr schwer in der Lage, wahrhaft gerechte Urteile als Volksrichter zu fällen.
Der ordentliche Kaufmann, der Gewerbetreibende, der Handwerker trägt alle Lasten, welche die heutige Steuergesetzgebung vorschreibt, er hat neben dem selbstverständlichen Risiko noch die Pflicht, Arbeiter und Angestellte ausreichend zu entlohnen, und diese unbeschadet des jeweiligen Geschäftsganges ganzjährig zu beschäftigen, da es oft unmöglich ist, je nach Bedarf verlässliche Gehilfen und Arbeiter und Angestellte zu entlassen, oder aufzunehmen.
Die gegenwärtigen Steuern, die Mehlsteuer, die Umsatzsteuer,. Luxussteuer, sowie die verschiedenen anderen Steuern, als auch Lohnausgaben bilden im Gewerbe und Handel eine sehr variable Grösse, die sich nie in Vorhinein bestimmen lassen, sondern von Fall zu Fall berechnet werden müssen. Insbesondere sind die Regieerfordernisse im Handel und Gewerbe grundverschieden. Jede Branche nach besonderen Grundlagen, deshalb ist auch eine einheitliche Preisbestimmung unmöglich. Einheitliches Kalkulieren bedeutet deshalb nicht einheitliche Preise.
Sogenannte Einheitspreise aufzustellen, ist eine Unmöglichkeit, der kleine Gewerbebetrieb wird immer teurer arbeiten, als der Grossbetrieb. Deshalb ist es erforderlich, dass nicht nach der Richtlinie in Einheitspreisen abgeurteilt wird, sondern nach der individuellen Möglichkeit des Betriebes selbst.
Die Gestehungskosten einer Ware bestehen aus:
1. dem Rohmaterial,
2. dem Arbeitslohn,
3. der Regie,
4. dem Gewinn.
Um diese wichtigen Unterlagen für die Wuchergerichte, politischen Behörden und ordentlichen Gerichten bei Streitigkeiten zuverschaffen, ist es notwendig:
dass der § 114 der Gewerbenovelle, Gesetz vom 5. Feber 1907 nicht nur den Beginn und Ende der Arbeitszeit der Hilfsarbeiter, über die Arbeitspausen, über die Zeit und Höhe der Entlohnung und Kündigungsfrist festzustellen hat, sondern auch die Möglichkeit, die Forderung der Gehilfenschaft der Lehrlinge, der Meister bei der Kalkulation einer Ware in Einklang zu bringen, da sonst diese Forderungen nie verwirklicht werden können.
Die Lohnerfordernisse der Gehilfenschaft und der Lehrlinge sind bei jeder Hauptversammlung der betreffenden Genossenschaft zum Beschluss zu erheben, und in der Durchführung konsequent zu beachten. In gleicher Weise ist auch der Lohn des Meisters festzulegen. Als Grundlage des Verdienstes soll der 8-Stundentag als Existenzminimum gelten.
In gleicher Weise kann die Hauptversammlung der Genossenschaft beschliessen, wie hoch der Prozentsatz der Regie zum Arbeitslohne in den einzelnen Berufen unter Berücksichtigung der Grösse des Betriebes der Gewerbe ist. Von der jeweiligen Fachgruppe, oder Fachorganisation ist von leitender Stelle durch einen Gesamtbeschluss die Regie in ihrer Höhe festzustellen, und bei der Kalkulation einer Ware in Durchführung zu bringen.
Ebenso wäre von jeder Hauptversammlung zu beschliessen: Der Perzentsatz des Gewinnes. Dieser Beschluss ist nach den Grundsätzen der Genossenschaft, welcher in Einklang der Geschäftsmoral stehen soll, festzustellen und bei der Kalkulation der Warenherstellung zu berücksichtigen.
Die Handelskammern und Gewerbekammern, die kaufmännischen und gewerblichen Fortbildungsschulen, sowie alle anderen gewerblichen Bildungsstätten oder Kalkulationskurse sind zu verpflichten, einheitliche Grundlagen in der Kalkulation zu propagieren.
Prag, den 2. Feber 1921.
Leo Wenzel,
Patzel, Kraus, Schälzky, Scharnagl, Dr. Luschka, J. Fischer, Dr. Keibl, Windirsch, Heller, Schubert, Pittinger, Mark, Dr. W. Feierfeil, Zierhut, Ing. Jung, Bobek, Simm, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Brunar, Knirsch.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1536.
Návrh
poslanců L. Wenzela a druhů
na doplnění zákona ze dne 5. února 1907, čís. 26 ř. z. (živnostenského řádu).
Poslanecká sněmovna račiž se usnésti:
ZÁKON
ze dne ............................................................. 1921,
jímž se doplňují ustanovení zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z. o oprávnění živnostenských společenstev.
§ 1.
§ 114. zákona z 5. února 1907, čís. 26 ř. z. doplňuje se tímto ustanovením:
§ 114 c) Společenstva jsou oprávněna stanoviti pro své členy jednotné rozpočty a směrnice ke stanovení prodejní ceny vzhledem k pracovní mzdě a celkové režii.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 3.
Provedením jeho pověřuje se ministr obchodu.
ODŮVODNĚNÍ:
Lichevní zákon o trestních koloniích pro lichváře, vybavený vydatně zostřenými ustanoveními, má učiniti přítrž stálému vzrůstu cen.
Nynější lidoví soudci v lichevních soudech, již většinou nejsou soudci práva znalými, ocitají se často před nejobtížnějšími rozsudky a jsou často ve velmi těžké situaci, vynésti jako soudcové lidoví vskutku spravedlivé rozsudky.
Řádný obchodník, živnostník, řemeslník nese všechna břemena, jež dnešní daňové zákonodárství předpisuje, vedle samozřejmého risika má ještě povinnost, náležitě platiti dělníkům a zaměstnancům a bez ohledu na počasný chod obchodu celoročně je zaměstnávati, ježto jest často nemožno podle potřeby propustiti nebo přijmouti pomocníky, dělníky a zaměstnance.
Výše nynějších daní, moučné dávky, daně z obratu, z přepychu, jakož i jiných rozličných daní, rovněž i mzdy jsou v živnosti a obchodu velmi proměnlivé a nedají se předem určiti, nýbrž musí se rozpočísti od případu k případu. Obzvláště naprosto rozličné jsou potřeby na režii v obchodu, a živnosti. Každé odvětví podle zvláštních podkladů, proto jest nemožno jednotné stanovení cen. Jednotné kalkulování neznamená proto jednotné ceny.
Vytvořiti tak zv. jednotnou cenu jest nemožností, drobný živnostenský podnik bude pracovati vždy dráže než podnik veliký. Proto jest nutno, aby se neodsuzovalo podle směrnice jednotných cen, nýbrž dle individuelní možnosti podniku samotného.
Výrobní ceny zboží skládati se z
1. nákladů na suroviny,
2. pracovních mezd,
3. režie,
4. zisku.
Aby se získaly tyto důležité podklady pro lichevní soudy, politické úřady a řádné soudy při sporech, jest potřebí:
Aby § 114. živnostenské novely, zák. z 5. února 1907 nestanovil jen počátek a konec pracovní doby pomocníků, dobu odpočinku, dobu a výši mzdy a výpovědní lhůty, nýbrž i možnost, uvésti v souhlas požadavky pomocnictva, učňů a mistrů při kalkulaci zboží, ježto by se tyto požadavky nemohly nikdy uskutečniti.
O nákladech na mzdy pro pomocnictvo a učně budiž usneseno ve valné hromadě dotyčného společenstva a při provádění jich důsledně dbáno. Stejně budiž stanovena i mzda pro mistry. Za podklad odměny nechť platí 8hodinový den, jako existenční minimum.
Stejně může valná hromada společenstva Se usnésti na procentuelním poměrů režijní sazby k pracovní mzdě v jednotlivých povoláních vzhledem k velikosti provozované živnosti.
Vedoucí činitelé té které odborové skupiny nebo organisace stanoví hromadným usnesením výši režie, a při kalkulaci zboží ji provedou.
Rovněž každá valná hromada nechť usnese procentuelní sazbu zisku. Toto usnesení budiž stanoveno podle zásad společenstva, musí býti v souhlase s obchodní morálkou a při kalkulování výroby zboží budiž naň vzat zřetel.
Obchodní a živnostenské komory, obchodní a průmyslové pokračovací školy, jakož i jiné ústavy pro živnostenské vzdělávání, nebo kalkulační kursy, jsou povinny propagován jednotné základy pro kalkulaci.
V Praze dne 2. února 1921.
Leo Wenzel,
Patzel, Kraus, Schälzky, Scharnagl, Dr. Luschka, J. Fischer, Dr. Keibl, Windirsch, Heller, Schubert, Pittinger, Mark, Dr. W. Feierfeil, Zierhut, inž. Jung, Bobek, Simm, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Brunar, Knirsch.