Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1534.
Zpráva
I. sociálně-politického výboru
II. rozpočtového výboru
o návrhu poslance Ad. Prokůpka a spol. (tisk 584)
v záležitosti přidělení subvence v obnosu 2,000.000 Kč. Československému červenému kříži.
I.
Sociálně-politický výbor jednal ve schůzi 12. ledna 1921 o výše uvedeném návrhu a usnesl se pozvati do schůze příští předsedkyni Českoslov. červeného kříže Dr. Alici Masarykovou, aby podala přehled o dosavadní práci a znázornila složení ústředního výboru. Dr. Alice Masaryková učinila tak s neobyčejnou ochotou a podala sociálně-politickému výboru doklady o záslužném působení Československého červeného kříže pro všechny vrstvy obyvatelstva v republice i o programu práce příští.
V roce 1920 podporoval Čsl. červený kříž všechny akce, směřující k zlepšení hospodářských i zdravotních poměrů našeho lidu.
Na jaře 1920 poslal do hladovějící Podkarpatské Rusi dvě výpravy, které dovezly do nejchudších okresů této země potraviny, šatstvo a prádlo. Aby obyvatelstvu bylo co nejspolehlivěji pomoženo a aby zejména mládež bylá uchráněna, zřídil v Podk. Rusi spolu s Čs. péčí o dítě 60 kuchyní, v nichž stravuje se denně 10.000 dětí a 7 kuchyní, v nichž dostává se jídla 700 dospělých. Súčastnil se též obranného boje proti epidemiím, které z polské strany ohrožovaly hrozivě naší republiku. Na Těšínsko, kde řádily neštovice, poslal své desinfektory a mediky, kteří proočkovali kraje a na Slovensko, zamořené střevním a skvrnitým tyfem, vypravil své lékaře a ošetřovatelky. Po misi Lady Pagetové převzal a řídil epidemickou nemocnici v Turzovce na Slovensku a mimo to postavil a zařídil nákladem 1/2 milionu korun jinou přenosnou epidemickou nemocnici, která pracuje nyní v Hustu na Podkarpatské Rusi. Do své občanské péče zahrnul cizí příslušníky, hlavně ženy a děti ruských příslušníků, které ocitly se bez prostředků v Praze. Ubytovával i stravoval je v Motole i v jiných svých ubikacích, a v případě potřeby zaopatřoval je šatstvem a prádlem. Spoluúčinkoval též při repatriaci býv. ruských zajatců z naší republiky a zase naopak našich zajatců z Ruska.
Pro slovenské vystěhovalce, kteří čekali na pražských nádražích a ulicích často celé týdny na jízdní lístky a cestovní průkazy, postavil v Libni přechodní stanici, kam dirigoval také lékaře a ošetřovatelku. Převzal též do své správy vystěhovaleckou stanici na Pohořelci. Denně používá tohoto jeho zařízení na 600 vystěhovalců. Pro tuberkulosou ohrožené děti zařídil v Čechách a na Moravě 3 prázdninové kolonie a jiných 1400 dětí vypravil do Švýcar, kde dostalo se jim pohostinství v rodinách našich krajanů i Švýcarů. Potravinami, šatstvem a prádlem pomáhal při všech životních pohromách, hlavně při velkých požárech v Senožatech a v Třešti. Nemocnice a jiné ústavy, kterým hrozilo zavření pro naprostý nedostatek materiálu, zásoboval potravinami, ložními soupravami, obvazy a medikamenty. V září 1920 dokončeno bylo také pod jeho dozorem rozesílání amerických dárků z lásky, které přinesly našemu obyvatelstvu veliké ulehčení, neboť pouze z Chicaga vypraveno bylo do naší republiky v době od 30. června do 1. prosince 1919 16.045 beden v ceně 72 millionů korun.
Z akcí Čs. červeného kříže pro vojsko zaslouží zmínky to, že 99.000 nováčků podělil ponožkami a že daroval pro 16.000 vojáků, exponovaných na Slovensku, vánoční sáčky s různými cennými předměty denní potřeby.
Prostřednictvím svého zajateckého oddílu pátral pak i na dále po nezvěstných a zajatcích, při čemž zjistil přes 40.000 zvěstných a 14.000 případů úmrtí. Tato činnost Čs. červen. kříže byla likvidací války. Mírovým programem Čsl. červ. kříže jest však řádná sociálně zdravotnická péče, související s vybudováním vlastních ústavů, s postavením ošetřovatelství na nové moderní základy atd.
Část tohoto programu splní Čs. červený kříž již v příštím roce: v zámku Bytčici na Slovensku, který zakoupil z fondu dr. Alice Masarykové, zařídí pomocí Ligy Červ. kříže dětskou nemocnici, v Bratislavě vybuduje Štefánikovu kolej a mládež našeho státu sorganisuje v Dorostu Čsl. červeného kříže pro denní plnění pravidel hygienických.
Tato jeho práce byla sociálně-politickým výborem uznána, neboť nahražujíc diletantskou dobročinnost vědeckou sociální tvorbou, přiblíží nás z poválečného rozvratu k pravému míru.
Vládě se ukládá, aby povolila Českosl. červenému kříži subvenci Kč 2,000.000 a to:
a) Kč 1,000.000 pro ústřední aparát,
b) Kč 1,000.000 pro periferie (župní úřady atd.)
V Praze dne 10. února 1921.
Předseda:
Toužil, v. r.
Zpravodaj:
J. Dubický, v. r.
II.
Výbor rozpočtový pojednal o návrhu č. tisku 584 a zprávě sociálně-politického výboru, o návrhu tom podané, ve schůzi své dne 10. února 1921 a učinil tato usnesení:
a) Budiž do řádného rozpočtu pro rok 1922 včas vládou zařaděn obnos 2,000.000 Kč jako subvence Československému červenému kříži v příslušné kapitole ať ministerstva sociální péče ať ministerstva zdravotnictví anebo min. zahraničí, a
b) pro rok 1921 se vládě ukládá, aby z úspor jednoho z uvedených ministerstev po rozumu usnesení výboru sociálně-politického — navrženou subvenci až do 2,000.000 Kč dle možnosti vyplatila.
Důvody:
Význam a úkoly Čs. červeného kříže vyplývající z genevské konvence jeho mezinárodního významu a vytknuté také zakladateli jeho v Československé republice — jsou takového rázu, že netřeba se o nich šířiti a tím navrženou subvenci státní teprve odůvodňovati. Výbor rozpočtový chce svým návrhem v prvé řadě doceniti úkoly mírové Čes. červ. kříže a proto se co do subvence na rok 1921 k návrhům výboru sociálně-politického prostě připojuje, pro rok pak 1922 ukládá zařadění navržené subvence do řádného rozpočtu vládě včas.
V Praze dne 10. února 1921.
Místopředseda:
Buříval, v. r.
Referent: