Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1531.
Interpelace
poslanců R. Bergmana, Fr. Maška, Fr. Zavřela a soudruhů
vládě
o zastoupení zemědělského živlu ve Státním úřadě pozemkovém.
Mezi nejdůležitější hospodářské otázky náleží pro přítomnou dobu pozemková reforma, která se stane základnou celé naší hospodářské politiky. V době, kdy valutní anarchie dala hospodářské politice výraz zjevně agrární, není a v zájmu hospodářského vývoje státu nemůže ani býti lhostejno, jak se nejožehavější náš agrární problém, jímž jest pozemková reforma, bude řešiti. U nás ku provádění pozemkové reformy byl zákonem ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. o zabrání velkého, majetku pozemkového povolán Státní pozemkový úřad, jehož organisace a věcná kompetence byla upravena zákonem ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n. Pokud se týče vlastní organisace Státního úřadu pozemkového ustanovil citovaný zákon ve svém § 3 toto:
ťV čele pozemkového úřadu stojí předseda a dva náměstkové, jmenovaní k návrhu ministerského rady presidentem republiky. Předseda nebo jeden z jeho náměstků zastupuje pozemkový úřad na venek i v ministerské radě. Práce výkonné obstarává potřebný počet úřednictva, systemisovaného ministerskou radou a jmenovaného předsedou pozemkového úřadu, pokud jmenování nepřísluší podle ústavy presidentu republiky. V úřednictvu zastoupen býti musí živel právnický, technický a zemědělský, a každému odboru budiž v čelo postaven příslušný odborník. Místa úřednická obsazují se na základě veřejného konkursu.Ť
Dovolaný paragraf ukazuje jasně, že zákonodárce byl si toho vědom, že problém všech agrárních problémů, totiž pozemkovou reformu, nelze dobře řešiti bez přiměřeného zastoupení zemědělského živlu v podniku, jenž jet povolán, aby prováděl pozemkové zákony.
Uváží-li se objektivně, že zdravá pozemková reforma není jen novým rozdělováním zemědělské půdy, nýbrž zároveň úsilím o meliorování půdy pro zvýšení její produktivnosti, pak nelze se při provádění pozemkové reformy obejíti bez zemědělských odborníků. Proto tím více musí překvapovati, že tuto samozřejmost nutno u nás teprve dokazovati, ježto obsazování míst ve Státním úřadě pozemkovém vykazuje každý živel, jen nikoli zemědělský. Také dosavadní náběh ku provádění pozemkové reformy ukazuje, jak jest absolutně nutno, aby se pozemková reforma neprováděla bez skutečných odborníků zemědělských. V tomto směru jest trvati na zákonném předpisu, že ve Státním úřadě pozemkovém musí býti zastoupen také živel zemědělský. Bez reorganisace Státního úřadu pozemkového byl by národohospodářský účel pozemkové reformy zmařen. V důsledku toho táží se podepsaní, zda vláda jest ochotna provésti co nejdříve reorganisaci Státního úřadu pozemkového v tom měru, aby tam byl živel zemědělský poměrně zastoupen?
V Praze dne 8. února 1921.
Bergman, Mašek, Zavřel,
Purkyňová, inž. L. Novák, Dr. Rašín, inž. Bečka, G. Navrátil, Šamalík, Fr. Navrátil, Kopřiva, Janalík, Tomik, Dr. Lukavský, Dr. Hajn, Dr. Kramář, Dyk, Dr. Matoušek, Špaček, Dr. Stránský, Votruba, Veverka, Petrovický.