Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1521.
Návrh
poslance Dra. Th. Bartoška a spol.
aby vzhledem k výsledkům sčítání lidu byla zákonem nově upravena otázka příspěvků pro účely církevní z prostředků státních a veřejnoprávních korporací.
První všeobecné sčítání lidu v Čsl. republice zjedná mimo jiné také přehled v konfesním rozvrstvení občanstva. Vzhledem k značným přesunům, jež v konfesní příslušnosti nastaly od posledního všeobecného sčítání lidu, bude nutno také otázku přispívání na církevní účele státem a veřejnoprávními korporacemi na přechodnou dobu, dokud provedena nebude definitivní odluka církve od státu, podrobiti nové úpravě.
Dnes zejména netvoři již příslušníci římsko-katolické církve takové převážné většiny, jaká se objevila při minulém všeobecném sčítání lidu, a příčilo by se požadavkům spravedlnosti i ústavní zásadě svobody svědomí, aby příspěvky na určitý kultus uhrazovány byly dosavadním způsobem z prostředků celostátních, pokud se týče ze jmění a důchodů té které veřejnoprávní korporace, poněvadž by tímto způsobem i nepříslušníci určité náboženské společnosti nepřímo byli nuceni přispívati na její účele. To by se příčilo právu již dnes platnému, na př. čl. 9. interkonfes. zákona ze dne 25. května 1868, č. 49 ř. z., podle něhož nemá nikdo býti nucen k příspěvkům peněžitým neb jakýmkoli jiným na účele církve sobě cizí.
Vzhledem k ustanovení § 78. zákona o zřízení obecním v Čechách ze dne 16. dubna 1864, č. 7 z. z. a analogickým předpisům obdobných zákonů jiných mohou již nyní výlohy, které týkají se jedině prospěchu určité skupiny občanů, uloženy býti jen příslušníkům této skupiny, což nutno aplikovati na př. také na břemena, jež obcím plynou z věcného patronátu nad institucemi církevními, neboť v obcích, kde příslušníci určité církve tvoří pouhou část občanů, nebo dokonce jejich minoritu, nelze úhradu těchto nákladů ukládati občanskému celku.
Z důvodu těchto navrhujeme, aby se poslanecká sněmovna usnesla takto:
Vládě se ukládá, aby co nejdříve předložila osnovu zákona a učinila příslušná opatření administrativní, jimiž zjednána bude platnost těmto zásadám:
1. Částky, jež z prostředků státních podle státního rozpočtu vynaloženy býti mají přímo nebo nepřímo na účele kultu, náboženského vyučování, vydržování neb podpory jakýchkoli institucí rázu církevního, neb jakýchkoli funkcionářů náboženských, diplomatické služby u papežské stolice a pod., buďtež účtovány a v rozpočtu státním uvedeny odděleně a nemíseny s ostatními rozpočtovými položkami tak, aby celková suma těchto nákladů nejen při položkách na vlastní kultus, ale i při všech ostatních nákladech této povahy již z rozpočtu státního byla patrna.
2. Částky tyto nebuďtež uhrazovány ze všeobecných příjmů státních, nýbrž z výtěžků zvláštní náboženské daně, jež budiž uložena a vybírána jediné od příslušníků té. které církve neb náboženské společnosti a na příslušníky její rozvržena podle hlav.
3. Náklady, jež na základě existujících právních závazků náleží pro církevní účele uhrazovati obcím neb jiným korporacím práva veřejného, zejména břemena, jež plynou z povinnosti patronátní, platy zřízenců církevních, kostelních a pod. buďtež uhrazovány zvláštními dávkami, jež buďtež spravedlivé rozvrženy na obyvatele dotčené obce, kteří přislušejí k oné církvi neb náboženské společnosti, o kterou jde. Eventuelních přebytků, docílených touto církevní dávkou, může býti použito v každém správním roce k úhradě všeobecných potřeb dotčené obce neb veřejnoprávní korporace.
4. Základem pro rozvržení daně náboženské i církevních dávek v předešlém odstavci umíněných budiž prohlášení občanů při prvním všeobecném sčítání lidu v republice o tom, ku kterému náboženskému vyznání se hlásí. Za účelem právní jistoty a žádoucí stability rozpočtové budiž přijata zásada, že přihlášení se občana za příslušníka určité církve neb náboženské společnosti při prvním všeobecném sčítání lidu v Československé republice má ten účinek, že toto přihlášení se jest pro uložení náboženské daně a dávek církevních směrodatným na dobu nejméně jednoho roku od tohoto sčítání a to i tehdy, kdyby občané ti průběhem toho roku náboženské vyznání svoje změnili.
Provedení návrhu tohoto nezpůsobí státu žádných nových nákladů, naopak znamená pro stát nový zdroj příjmový, není tedy třeba zvláštního úhradového návrhu ve smyslu § 41. ústavní listiny.
Formálně budiž návrh tento přikázán k projednání výboru rozpočtovému i ústavnímu.
V Praze dne 8. i února 1921.
Dr. Bartošek,
Trnobranský, Boh. Vrbenský, Laube, Tučný, Pechmanová, Landová-Štychová, Dr. Franke, Hrizbyl, Sajdl, Sladký, Langr, Zeminová, Pelikán, Dr. Uhlíř, Stříbrný, Drobný, Špatný, Buříval, Draxl, Langr.