Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1520.
Návrh
poslanců Emila Špatného, Jindřicha Trnobranského, Fr. Zeminové a spol.
na zařadění města Nuslí-Pankráce do I. třídy aktivních přídavků.
Zákonem ze dne 7. X. 1919, č. 541 sb. z. a n., kterým upraveny byly poměry Státním zaměstnancům, bylo ponecháno v platnosti zařadění obcí Velké Prahy do různých místních přídavků tak, že toliko obce Král. Vinohrady, Žižkov, Smíchov a Karlin zařaděny byly do prvé třídy míst. přídavků, jako hlav. město Praha.
V důsledcích ustanovení § 2. cit. zákona článek II. zůstalo město Nusle, které čítá okrouhle 34.000 obyvatel a jest co do počtu obyvatelstva již celou řadu let daleko před městem Karlínem v II. třídě místních přídavku stát. zaměstnanců, kam dle nařízení veškerého ministerstva ze dne 7. X. 1913, č. 216 ř. z. výjimečně zařaděno bylo.
Tento rozdíl mezi shora jmenovanými předměstími pražskými a Nuslemi, které rovněž bezprostředně hraničí s hlav. městem Prahou, co do zařadění do tříd místních přídavků stát. zaměstnancům, jest věcně naprosto neodůvodněno a státní zaměstnance, službou do Nuslí přikázané těžce poškozuje. Veškeré poměry hospodářské, drahotní a bytové, které jedině jsou pro posouzení míst. přídavků směrodatný, nejen že jsou v Nuslích stejně jako v Praze, a ve shora jmenovaných předměstích, ba naopak v mnohém jsou tyto poměry v uvedených obcích příznivější, než v Nuslích, které pro svoji bezprostřední blízkost a souvislost s Prahou a Vinohrady staly se do jisté míry i hospodářsky závislými na těchto obcích. Obyvatelstvo Nuslí opatřuje si z velké části nákup životních potřeb spíše v těchto obchodních střediscích, protože tam může nakoupiti levněji, než ve své obci.
Ba dokonce státní zaměstnanci při okresním policejním komisařství v Nuslích musí vykonávati službu v části obce Vinohradské, kde míst. přídavek je vyšší než v Nuslích.
Nehledě ani k zařadění města Nuslí do nižší třídy místních přídavků stát. zaměstnanců, roztržena tato jediná a jednotná katastrální obec, zvaná před povýšením na město Nusle-Pankrác na dvě části tím. že státním zaměstnancům, přikázaným službou v té části obce, jež se nazývá Pankrác, (zvláště v trestnici pro mužské) přiznán místní přídavek toliko dle třetí třídy, poněvadž prý ťosadaŤ Pankrác, která existuje v místopisu obcí, vydaném zemskou správou politickou, nebyla zařaděna do II. třídy místních přídavků, jako město Nusle.
Jest samozřejmo, že jak obec Nusle, tak i státní zaměstnanci sami (tito dokonce žalobou proti eráru) podnikali časté kroky, aby nesrovnalosti do zařadění města Nuslí do třídy míst. přídavků stát. zaměstnanců vůbec a osady Pankrác zvláště byly odstraněny, avšak vždy bezvýsledně. Posléze tak učinil městský úřad na základě usnesení městského zastupitelstva ze dne 8. listopadu 1919 podáním ze dne 28. listopadu č. 18717, zaslaným ministerskému předsednictvu se žádostí, aby město Nusle se svou částí zvanou Pankrác zařaděno bylo s platností od 1. září 1919 do I. třídy místních přídavku státních zaměstnanců. Na po dání toto nedostalo se úřadu městskému dosud žádné odpovědi.
Z uvedených důvodů navrhují podepsaní tuto resoluci:
Vládě se ukládá, aby město Nusle i s Pankrácí zařadilo do prvé třídy aktivních přídavků.
Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru státně zřízeneckému a rozpočtovému. Náklad je nevelký a budiž hrazen z přebytku rozpočtového na r. 1921.
V Praze dne 8. února 1921.
Špatný, Trnobranský, Zeminová,
Pechmanová, Langr, Drobný, Dr. Bartošek, Tučný, Hrizbyl, Netolický, Dr. Franke, Landová-Štychová, Stříbrný, Laube, Sladký, Slavíček, Hrušovský, Draxl, Dr. Vrbenský, Pelikán, Dr. Uhlíř.