Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání
Původní znění.
1505.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Dr. Schollicha a soudruhů,
o postupu při udělování československého státního občanství (tisk 839).
Tvrzení v interpelací projevené, že každá žádost o státní občanství jde na ťNárodní JednotuŤ toho kterého místa k dobrému zdání a že vláda vyhoví žádosti jenom tenkráte, přimluví-li se za ní tato Jednota, není správné.
Úřady, konajíce šetření o osobních náležitostech uchazečových, musí ovšem použíti všech prostředků, aby nabyly spolehlivě správného úsudku, o žadateli, pokud se týče o závažnosti důvodů žádost podporujících. Uznaly-li úřady v některých případech toho potřebu, aby si zjednaly objasnění některých v úvahu přicházejících okolností i dotazem u národní instituce, nelze v tom spatřovati nesprávnosti; pokud mohlo býti vyšetřeno, stalo se tak pouze ohledně několika žadatelů, v žádném případě však nepřikládalo se dobrému zdání tomu většího významu než kterémukoli jinému průvodnímu prostředku.
Mezi žadateli zdá se ovšem neprávem býti rozšířeno domnění, že je třeba, aby žádost jejich byla podporována některou Národní institucí a připojují často k svým žádostem z vlastního podnětu odporučení některé Národní Jednoty neb dokonce i osobní intervenci členů takové Jednoty u úřadu snaží se působiti ku příznivému vyřízení žádosti.
Pro posuzování jednotlivých žádostí je rozhodný zájem státu. Ve všech případech, kde není obavy, že by státu naturalisací žadatelovou mohla vzniknouti zvláštní újma, postupují úřady politické při udělování státního občanství velice liberálně zejména pokud jde o osoby, které, jak v interpelaci se praví, bydlí už po léta a desítiletí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a mají tu namnoze po léta vlastní pozemky; tomu nasvědčuje nepřehledné množství naturalisací od převratu provedených.
Jestliže však strany státního občanství domáhají se pouze z osobních důvodů zištných, aby buď výhodněji u nás zpeněžily svoje rakouské a uherské válečné půjčky, získaly pro sebe státní zaopatřovací požitky atd. nelze ovšem vyhověti jejich žádosti.
Jak již naznačeno, je pro posuzování žádostí naturalisačních směrodatný zájem státu a snaha, aby stát naturalisací neutrpěl nějaké škody.
Poněvadž není přirozeně v zájmu státním, aby čsl. republika každému cizinci, jenž uzná za dobré ucházeti se o čsl. státní občanství, honorovala jeho rakouské a uherské válečné půjčky, ponechává se žadatelům na uváženou, mají-li více zájmu na státním občanství čsl., než na svých válečných půjčkách, aby se předem zřekli, náhrady za tyto půjčky se strany čsl. republiky, poněvadž jinak nemohlo by jim státní občanství býti uděleno.
Postup tento, o jehož přípustnosti se stanoviska právního, politického i morálního nelze ni v nejmenším pochybovati, je zvolen jen v zájmu žadatelů samých, aby žádost jejich za naturalisaci nebyla zamítnuta.
Je samozřejmo, že toto opatření se stalo na ochranu hmotných zájmů státních příslušníků všech národností Československé republiky, jež jak je zcela na jevě nemůže býti asylem rakouských a uherských válečných půjček, náležejících cizincům.
V Praze dne 24. ledna 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání
Překlad.
1505.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Schollich und Genossen
wegen des Vorganges bei Verleihung der čechoslowakischen Staatsbürgerschaft. (Druck 839.)
Die in der Interpellation ausgesprochene Behauptung, daß jedes Gesuch um Verleihung der Staatsbürgerschaft an die ťNárodní JednotaŤ des betreffenden Ortes zur Begutachtung geht und nur dann von der Regierung bewilligt wird, wenn es von der Jednota befürwortet wird, ist nicht richtig.
Die Behörden, welche die Erhebungen über die Personalien der Gesuchsteller pflegen, müssen allerdings von allen Mitteln Gebrauch machen, um ein verläßliches, richtiges Urteil über den Gesuchsteller zu gewinnen, soweit es sich um die Stichhältigkeit der für das Ansuchen vorgebrachten Gründe handelt. Wenn die Behörden es in einigen Fällen für zweckmäßig erachten, sich über einzelne ins Gewicht fallende Umstände auch bei einer nationalen Institution zu informieren, so kann darin eine Inkorrektheit nicht gesehen werden. Soweit festgestelltwerden konnte, fand dies nur rücksichilich einiger Bewerber statt, in keinem Falle aber wurde diesem Gutachten eine größere Bedeutung beigelegt, als irgend einem andern Beweismittel.
Unter den Bewerbern scheint allerdings die irrige Vermutung verbreitet zu sein, daß ihr Gesuch von irgend einer nationalen Institution unterstützt sein müsse, und sie schließen oft ihren Gesuchen aus eigenem Antrieb Empfehlungen einer Národní Jednota an oder versuchen, durch die persönliche Intervention von Mitgliedern einer solchen Jednota auf die günstige Erledigung ihrer Gesuche hinzuwirken.
Für die Beurteilung der einzelnen Gesuche gibt das Interesse des Staates den Ausschlag. In allen Fällen, wo keine Befürchtung besteht, daß durch die Naturalisation des Bewerbers dem Staate ein besonderer Abbruch geschehen könnte, gehen die politischen Behörden bei der Verleihung des Staatsbürgerrechtes sehr liberal vor, namentlich dann, wenn Personen in Betracht kommen, die, wie in der Interpellation gesagt wird, schon seit Jahren und Jahrzehnten in Böhmen, Mähren und Schlesien wohnen und hier auch schon vielfach seit Jahren Grund und Boden besitzen. Das beweist die unübersehbare Menge der nach dem Umsturz vollzogenen Naturalisierungen.
Wenn freilich Parteien das Staatsbürgerrecht nur aus persönlichen Absichten gewinnsüchtiger Art anstreben, um entweder bei uns ihre österreichischen oder ungarischen Kriegsanleihen zu Gelde zu machen oder staatliche Verpflegsgenüsse für sich zu erzielen u. dergl., dann allerdings kann ihrem Gesache nicht entsprochen werden.
Wie schon bemerkt, ist für die Beurteilung der Naturalisierungsgesuche das Interesse des Staates maßgebend und die Vorsorge, daß der Staat durch die Naturalisierung keinen Schaden leide.
Da es nun naturgemäß nicht im Staatsinteresse gelegen ist, daß die čechoslowakische Republik jedem Fremden, der es für gut findet, sich um die čsl. Staatsbürgerschaft zu bewerben, seine österreichischen und ungarischen Kriegsanleihen honoriere, wird es der Erwägung der Bewerber anheimgegeben, ob sie mehr Interesse an der Staatsbürgerschaft des čsl. Staates haben als an ihren Kriegsanleihen, damit sie vorerst betreffs dieser Kriegsanleihen auf einen Ersatz seitens der čechoslowakischen Republik Verzicht leisten, da ihnen sonst das Staatsbürgerrecht nicht erteilt werden könnte.
Dieses Vorgehen, dessen Zulässigkeit in rechtlicher, politischer, und moralischer Hinsicht nicht bezweifelt werden kann, wird nur im Interesse der Gesuchsteller selbst eingeschlagen, damit ihre Gesuche um Naturalisation nicht abgewiesen werden.
Es ist offensichtlich, daß diese Verfügung zum Schutze der materiellen Interessen der Staatsangehörigen aller Nationalitäten, der čechoslowakischen Republik erfolgt ist, die — das liegt auf der Hand — nicht das Asyl für österreichische und ungarische Kriegsanleihen sein kann, die sich im Besitz von Ausländern befinden.
Prag, den 24. Jänner 1921.
Der Minister des Innern: