Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1488.
Interpelace
poslanců Tausika, Surányiho, Daruly a soudruhů
ministerskému předsedovi, ministru vnitra a ministru spravedlnosti
o censurní praksi na Slovensku, zvláště v Košici.
V celé československé republice platí zostřená opatření proti nekompromisnímu hnutí dělnickému a nad ryze socialistickými časopisy visí hrozivě Damoklův meč censury. Jsme však nuceni protestovati tentokráte nejenom proti persekuci vůbec, nýbrž také proti neslýchaným poměrům, které už tak dost nesnesitelný absolutism censury praksi na Slovensku ještě značně zostřují.
Censuru v Košici vykonávají administrativní úředníci, kteří censurních předpisů v Československé republice neznají a proto se dopouštějí neuvěřitelných přehmatů. Soudruh Burian zmínil se již ve své parlamentní řeči o konfiskaci celé parlamentní řeči poslance Dra Šmerala. V následujícím chceme ukázati na podobné přehmaty censury.
Sociálně-demokratický list ťKassai MunkasŤ otiskl dne 13. ledna t. r. článek o nových finančních předlohách vládních. Článek vyšel v ťRudém PrávuŤ. Censor v Košicích jej zkonfiskoval.
V tomtéž čísle zkonfiskoval censor výpovědí Ant. Němce a Frant. Soukupa z r. 1905. Nevinné citáty byly rovněž zkonfiskovány.
V časopise byl citován článek ťLidových novinŤ z roku 1915, který se obrací ostře proti osvobozovacímu zahraničnímu hnutí československému. Otištění bylo zakázáno.
List uveřejnil případ jakéhosi slúžného, který, jsa přidělen ministerstvu v Bratislavě, přijel na návštěvu k své rodině do Nižného Svidniku (Župa Šaryšská) a následkem udání kteréhosi svého kolegy byl vykázán ze své obce. Uveřejnění případu tohoto bylo censurou zakázáno.
Během procesu pro špionáž bývalého c. k. podplukovníka Lindnera a soudr. censura zapověděla listu uveřejňovati zprávy o průběhu přelíčení. Naproti tomu měšťácké časopisy v Košicích bez překážky uveřejňovaly podrobné referáty o průběhu přelíčení. Naproti tomu v ťKassai MunkasŤ byla úřední zpráva a také zpráva o rozsudku konfiskována.
Censura zabránila uveřejnění interpelace posl. Tausika a soudr. o justiční vraždě dvou dělníků v Košicích. Budapeštský list ťPesti NaploŤ uveřejnil tuto událost ihned po podání interpelace, ale předvedl záležitost takovým způsobem svým čtenářům, jakoby tu běželo o případ, který se udál nedávno. Tak zabraňuje censura správnému informování veřejnosti a přispívá sama k tomu, že se v cizině rozšiřují nesprávné a škodlivé pověsti o republice.
Také v následujícím případě způsobila nezkušenost censorova jenom všeobecný zmatek. Socialistický časopis chtěl informovati veřejnost o provádění nařízení zákona k moučné dávce. Chtěl na základě pokynů správce městského aprovisačního úřadu zákon vyložiti a poučiti obecenstvo, jak se provádí reklamační řízení. Censura zkonfiskovala tyto vývody a přispěla tím ke všeobecnému zmatku, ježto interesenti bez náležité informace takřka zaplavili aprovisační úřad. Hospodářská rada také ve svém sezení konstatovala, že jednání censorovo přispívá značně k chaosu v zásobování. Časopis ťK. M.Ť chtěl k ilustraci hnutí irredenty na Slovensku reprodukovati rozšiřované letáčky, jimiž byli rolničí vyzýváni k sabotáži při odvádění obilí. Otištění bylo zkonfiskováno s odůvodněním, že v této formě nesní přípustno. Následujícího dne objevily se v ťKassai NaploŤ, kterýžto časopis stojí v nejužším styku k maďarské vládě, texty 4 letáčků Horthyovských bez jakékoliv poznámky. Na máš dotaz odpověděl censor, že text letáčků byl čerpán z bratislavského ťSlovenského DeníkuŤ a že otištění článků z cizích listů se nebrání. ťKassai MunkasŤ krátce po tom chtěl uveřejniti podle bratislavské ťVolksstimmeŤ zprávu, že v internačním táboře ve Vranově jsou internovaní týráni: ťKdežto internování vojáci Denikinovi požívají úplné svobody, jsou rudí vojáci, vrátivší se z rumunského zajetí, brutálně biti, šatů zbavováni a do hadrů oblékáni.Ť Při uveřejnění této hanebnosti nechtěl censor o své dřívější výpovědi ničeho věděti a ačkoliv mu byl authentický text z ťVoIksstimmeŤ předložen, škrtl článek.
Dle této prakse censurního úřadu v Košicích na základě uvedených okolností lze zjistiti, že censura se provádí dle nálady a s tendencí protisocialistickou. V celku mají podepsaní dojem, že v případech, ve kterých socialistický list provádí kritiku nesprávného postupu úřadu ve věcech aprovisačních a ve věcech sociálně-politických, censura sleduje účel, aby centrální úřady nebyly informovány o chaosu, který panuje ve východním Slovensku.
Podepsaní se táží: Hodlají příslušná ministerstva zjednat nápravu dle platných zákonů?
V Praze 4. února 1921.
Tausik, Surányi, Darula,
Malá, Skaunicová, Borovszký, Kunst, Merta, Warmbrunn, Dr. Hahn, Kreibich, Mikulíček, Krejčí, Rouček, Koutný, Teska, Toužil, Burian, Blažek, Skalák, Šmeral, Houser, Světlík.