Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1474.
Zpráva
zemědělského výboru
o návrhu poslanců Berana, Jar. Hálka a soudruhů (tisk 55)
v příčině opatření hnojivého vápna pro podzimní setí.
Nejznámější a nejdříve používanou nerostnou hmotou při hnojení zemědělských plodin bylo vápno. V krajinách, v nichž půda jest na vápno chudá, stalo se používání vápna k hnojení pravidelným zvykem, zvláště kde pěstuje se řepa a brambory, kteréžto plodiny odnímají půdě vápna nejvíce. I v takových zemědělských podnicích, kde nebylo dosud ve větši míře používáno strojených hnojiv, bylo používáno pravidelně, jako doplněk hnojiv animálních, hnojivého vápna. Význam vápnění půd jest se stanoviska vědeckého nesporný. Vápnění půd bylo dříve usnadněno tím, že bylo snadno dosažitelné nákupem z domácí výroby a bylo poměrně levné. Válečné poměry však i v tomto směru vykonaly svůj vliv, takže vápno stalo se hnojivem přímo luxusním svou vysokou cenou a jest nesnadno ho získati, protože výroba jest nepostačitelná.
Cena hnojivého vápna dosahovala před válkou s dopravou nejvýše 2 Kor. za 100 kg., nyní stojí ve vápence 100 kg 35 Kč a s dopravou přijde rolníkovi přes Kč 50, tedy 25krát dráže než před válkou. Příčinu toho dlužno hledati ve stížených výrobních poměrech. Hlavně nedostatek a drahota uhlí zaviňují nedostatečnou a drahou výrobu. Mimo toho i vývoz vápna za hranice, kde následkem valutních poměrů dociluje se vyšších cen, přivoďuje nedostatek a drahotu vápna na trhu domácím. Přirozeně i potíže s přistavováním vagonů na hnojivé vápno v době jeho používání, zaviňují nesnáze při používání vápna k hnojení. Na objednaný vagon čeká se častokráte několik měsíců a expedice téhož jest provedena v době, kdy vápna již nemůže býti použito, mnohdy uprostřed zimy.
Dopravné při hnojivém vápnu činí za jeden vagon na vzdálenost 100 km 500 Kč, což není v žádném poměru k ostatním umělým hnojivům a vápno samo jest tím poměrně daleko více zdraženo, než ostatní hnojiva.
Počítáme-li, že na 1 ha půdy použijeme 4 q superfosfátu, zaplatíme na dopravném za 1 ha 20 Kč, kdežto při vápně, jehož použijeme průměrně 35 q zaplatíme při 1 ha Kč. 175. V tomto směru jest zapotřebí, aby učiněna byla taktéž náprava.
Význam vápnění půd pro výrobu zemědělskou a usnadnění používání vápna hnojivého v zemědělství vede pány podavatele návrhu k tomu, žádati za zjednání takových opatření, aby povoz ve vápenkách byl zajištěn a expedice hnojivého vápna umožněna. To státi se může jen tenkráte, když bude dbáno podmínek zdárné výroby, organisované, účelné dopravy a když působeno bude k zlevnění hnojivého vápna.
Zemědělský výbor navrhuje v důsledku toho:
Poslanecká sněmovna se usnáší:
Vládě Československé republiky se ukládá:
1. aby zajistila výrobu hnojivého vápna dostatečným přídělem a skutečným dodáním potřebného uhlí vápenkám,
2. aby nakázala vývoz vápna jakéhokoliv druhu přes hranice,
3. aby učinila opatření o dostatečném a včasném přistavování železničních vozů, ku dopravě hnojivého vápna vápenkám a zrychlenou dopravu naložených vagonů na místo určení,
4. aby dopravné pro hnojivé vápno bylo stanoveno dle výjimečného tarifu.
V Praze dne 4. února 1921.
Předseda:
Adolf Prokůpek, v. r.
Zpravodaj: