Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1472.

Zpráva

I. výboru pro průmysl, obchod a živnosti,

II. výboru zahraničního

o vládním návrhu (tisk 1070) o smlouvě, kterou se upraví prozatímně obchodní styky mezi Československou republikou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců.

I.

Poválečný obchod našeho státu s Jugoslávii opírá se až dosud o obchodně-celní smlouvu obou států ze dne 9. září 1919, která má za základnu vzájemné, obchodně-celní styky podle stavu ze dne 1. července 1914, jak byly tyto vyjádřeny úmluvami mezi bývalým Srbskem a Rakousko-Uherskem.

Nesnáze přechodního hospodářství poválečného, dopravní překážky a snaha Rakouské republiky zajistiti si obchod zprostředkovací, jakož i řada příčin jiných zavinily, že. náš obchod s Jugoslávií se shroutil a pohybuje se v cifrách jen minimálních.

Důvodová zpráva vládního návrhu označuje výši našeho vývozu v posledním roce na 243,411.000 Kč a přiznává, že snadno by mohlo býti při nynějších cenách dosaženo cifry jedné miliardy. Dovoz Jugoslávie k nám činí 168,472.000 Kč.

Navrhovaná prozatímní obchodní smlouva s Jugoslávií jest výsledkem jednání obchodní misse za tím účelem do Bělehradu vyslané. Účelem jejím bylo, aby vzájemné obchodní styky obou říší dostaly jednak pevný podklad, který by odpovídal dnešním poměrům, jednak po šestiletém přerušení mohutný a pevný impuls.

Smlouvou touto rozšiřuje se dosavadní obchodně celní dohoda Československa s Jugoslávií ze dne 9. září 1919, a oba státy ukládají si vzájemnou povinnost nepřekážeti jakýmkoliv opatřením vzájemnému obchodu, naopak co nejvíce jej podporovati, a to tak, že před zavedením eventuelních opatření sledujících dovoz nebo vývoz má býti přihlíženo k tomu, aby vzájemný obchod nebyl rušen.

S poukazem na detailní důvodovou zprávu vládního návrhu, která důležitost každého jednotlivého článku náležitě vysvětluje,

navrhuje výbor pro obchod, průmysl a živnosti poslanecké sněmovně, aby usnesla se takto:

A) Smlouva s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o prozatímní úpravě obchodních styků se schvaluje.

B) Schvaluje se dále, aby tato smlouva byla předložena presidentu republiky k ratifikací podle § 64, čl. 1. ústavní listiny.

C) Vládě se ukládá, aby ratifikovanou smlouvu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení, a

D) ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž jest třeba ku provedení této smlouvy.

V Praze dne 28. ledna 1921.

Jan Slavíček, v. r.,

předseda.

Alois Kříž, v. r.,

zpravodaj.

II.

Přihlížeje k důvodové zprávě vládního návrhu, z které nejlépe jest vidno, jak důležitým jest, abychom opět navázali přímé, čilé obchodní styky s Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, kam můžeme sami nejméně za 1 miliardu Kč našich průmyslových výrobků vyvážeti a odkud můžeme nejvíce dovézti u nás potřebného masa, obilí a různých potřebných plodin; uznáváme potřebu uzavření nových obchodních smluv na obapolné dohodě o vzájemném podporování jak obchodních, tak také dopravních přímých styků mezi našimi spojeneckými státy.

Již 9. září 1919 byla uzavřena dohoda o vzájemném poskytování nejvyšších výhod celních, podle stavu z 1. července 1914 a předložená smlouva o prozatímní úmluvě doplňuje a potvrzuje, že oba státy si ukládají každý povinnost nejen nepřekážeti vzájemnému obchodu, naopak jej co nejvíce podporovati a starati se všemožně o to, aby vzájemný obchod nebyl poškozen, jak nejlépe o tom svědčí § 2. Podle § 3 ponechávají si oba státy volnou ruku ve příčině zákazu nutných předmětů a ustanovení cel, ale zaručují si nerušený obchod a vzájemnou dohodu.

Ač království Srbů, Chorvatů a Slovinců Jeví zvláštní zdrženlivost v povolování volného obchodu cizím příslušníkům, ťkterých je velký návalŤ, dává § 4 našim příslušníkům plné právo a volnost obchodu.

Také dosavadní zdrženlivost se strany král. SHS. ve příčině transita jest v § 6 ve smlouvě uvedené úplně odstraněna a poskytují se našemu zboží výhody jako domácímu.

Rovněž podle § 7 umožněno, aby vzájemně zasílány byly stroje a j. k opravě nebo suroviny ku zpracování z jednoho státu do druhého a aby opravené stroje, nebo zpracované suroviny jako hotové zboží opět do téže země byly vráceny. Bude pracováno k tomu, aby i celní řízení bylo prospěšně upraveno k témuž účelu, zde jistě jest vidno, že této výhody nejvíce bude používáno se strany našeho státu.

Jest také pamatováno v § 8 na to, aby nutné obaly a nádoby při zasílání se zbožím a nebo k naplňování zboží z jednoho státu do druhého mohly býti bez cla opět vráceny. Má pouze každý stát právo nechati si zálohu na clo, kdyby do určité doby naplněné nádoby, nebo vyprázdněný obal se přes hranice nepřevezly.

Dělalo nám velké potíže, že jsme museli jejích valutu kupovati jen u určitých, k tomu splnomocněných bank a jich filiálek za kurs Národní bankou jednostranně stanovený. I tato potíž byla částečně odstraněna vzájemnou dohodou našeho bankovního úřadu s Národní bankou bělehradskou.

Uznávaje prospěšnost a nutnost této vzájemné smlouvy, navrhuje výbor zahraniční:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

A) Smlouva s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o prozatímní úpravě obchodních styků se schvaluje;

B) schvaluje se dále, aby tato smlouva byla předložena presidentu republiky k ratifikaci podle § 64. čl. 1. ústavní listiny:

C) vládě se ukládá, aby ratifikovanou smlouvu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení;

D) ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení smlouvy.

Mimo to doporučuje výbor zahraniční ku přijetí připojené resoluce.

V Praze dne 4. února 1921.

Ant. Němec, v. r.,

předseda.

Josef Pastyřík, v. r.,

zpravodaj.

Resoluce:

I.

Abychom řádně mohli využíti obchodních smluv mezi námi a Král. SHS. jest také velmi nutné, aby vybudování Dunajské plavby byla věnována větší pozornost, poněvadž zejména zboží dovážené v masách (jako obilí, rudy a p.) lze racionelněji dopravovati po vodě, nežli po dráze, proto je prvním a nejnaléhavějším hospodářským úkolem vybudování přístavu v Bratislavě a včasné zajištění dostatečného lodního parku.

Ministerstvům obchodu a veřejných prací se ukládá, aby otázku tuto hleděla urychliti a přípravy ukončiti.

II.

Abychom řádně vyříditi mohli smlouvy s Královstvím SHS. jest zapotřebí, aby naše železniční správa měla na pamětí, že jako exportní stát musíme počítat s tím, že naše vagony musí voziti zboží do sousedních států a, protože jsou nám vagony tím, čím jsou Anglii a jiným lodě, ukládá se naší železniční správě, aby zajistivši si smlouvami s jednotlivými státy řádné vrácení vagonů, učinila vše, aby našemu průmyslu a obchodu byly vagony v dostatečné míře a včas přistavovány.

III.

Vzhledem k tomu, že našim obchodníkům a výrobcům jest značně stížen vývoz našich výrobků do Jugoslávie tím, že valuta není ustálena a nemohou proto přesně vykalkulované zboží do král. SHS nabízet a tím pevné obchody s našimi výrobky uzavíral, budiž mimo všech dohod, které v této smlouvě učiněny byly a v platnosti budou, ještě mezi těmito státy uzavřena přesná dohoda na vzájemný pevný kurs valuty, terminovaný na určitou lhůtu, na př. šesti měsíců, v kteréžto době by se obchody vzájemně vyřídily a měsíc před ukončením tohoto terminu nový vzájemné stanovil.

Ministerstvu obchodu se ukládá, aby další ve věci teto dohodlo a uskutečnilo.

Poslanecká sněmovna N. S. §. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

K číslu 1472.

Dodatečná zpráva

I. zahraničního výboru,

II. výboru pro obchod, průmysl a živnosti

o usnesení senátu (tisk senátu 1602) o vládním návrhu (tisk senátu 288), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ku schválení smlouva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Českosl. republikou a Král. Srbů, Chorvatů a Slovinců (tisk senátu 435).

I.

Výbor zahraniční jednal o usnesení senátu čís. tisku 1602 a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, jak již učinil ve své zprávě dne 4. února 1921 tisk čís. 1472, aby přijala toto usnesení:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

A). Smlouva s Král. Srbů, Chorvatů a Slovinců o prozatímní úpravě obchodních styků se schvaluje;

B) schvaluje se dále, aby tato smlouva byla předložena presidentu republiky k. ratifikaci podle § 64 čl. 1. ústavní listiny;

C) Vládě se ukládá, aby ratifikovanou smlouvu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení.

D) Ministerstvu zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinilo další opatření, jichž jest třeba ku provedení této smlouvy.

Mimo to doporučuje výbor zahraniční ku přijetí resoluce připojené k tisku č. 1472.

V Praze dne 15. března 1921.

Předseda:

A. Němec, v. r.

Zpravodaj:

J. Pastyřík, v. r.

II.

Výbor pro průmysl, obchod a živnosti připojuje se ku zprávě výboru zahraničního

V Praze dne 15. března 1921.

Předseda:

R. Mlčoch, v. r.

Zpravodaj:

Alois Kříž, v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP