Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1456.
Návrh
poslance Jana Rýpara a druhů
na zřízení vyšší státní průmyslové školy s odborem elektrotechnickým, strojnickým a chemickým spolu se školou mistrovskou počátkem škol. roku 1921/22 v Karvinné na Těšínsku.
Ostravsko-karvínský revír se svými četnými šachtami, vítkovickými železárnami, ostatními průmyslovými závody ostravskými, železárnami fryštátskými, třineckými a lipinskými a jinými velkými továrnami v Petrovicích, Bohumíně, Hrušově, Ratimově a jinde, tvoří ohromný komplex průmyslový, který postrádá schopných a řádně vyškolených odborných sil národnosti české, neboť za bývalého režimu dosazovány byly do těchto podniků jenom síly německé, aby tento nesmírně důležitý kraj ovládli Němci a nejen aby z něj těžili pro sebe, ale měli mimo to úmysl vraziti mocný a nerozborný klín mezi Slovanstvo východní a západní. Je hrozno pomysliti, jak systematicky Němci za tímto cílem pracovali a jak ponenáhlu, ale jistě, ztrácel zde český živel půdu krok za krokem, aby jednou stál před strašnou skutečností, utvoření pásu germánského mezi Haličí a Moravou od Bohumína až po Lysou Horu.
Toto vše podporovala také vyšší státní průmyslová škola v Bílsku, odkud vycházely stále nové a nové síly vyškolených lidí na Ostravsko a celé Těšínsko.
Nynějším rozdělením Těšínska odpadla škola ta a proto nutno ohlížeti se po nové, stejně organisované škole české, která by nejen vychovávala zdatné odborníky, ale zároveň dala dostatečný počet českých lidí, kteří by paralisovali republice naši nepřátelský a zhoubný vliv dosavadních absolventu škol německých.
Vyšší česká průmyslová škola jest pro kraj nanejvýš potřebnou, neboť vítkovické školy budou přeplněny, tak že musí odmítati množství schopných uchazečů zdejšího kraje. Také mnoho středoškolských studentů zdejšího kraje věnovalo by se studiu odbornému, ale pro vzdálenost těchto škol a pro nynější poměry drahotní a bytové nemožno jim se věnovati tomuto studiu, poněvadž jsou to většinou synové dělníků a horníků.
Kdyby byla škola taková v našem kraji, odchovala by mnoho dobrých odborníků, kteří by zdejšímu průmyslu prokázali platné služby a měli by tu přednost před jinými. že by byli obeznámeni se zdejšími mimořádnými poměry.
Za nejvhodnější místo pro Těšínsko pokládáme Karvinnou a to z těchto důvodů:
Škola ta byla v Bílsku a byla pro Těšínsko. Proto nutno také, aby i nadále zůstala na Těšínsku, v jehož středu t. j. Karvinné, kde je 8 šachet, 2 koksovny, pivovar, lihovar a jiné, na blízku Fryštát, Petrovice se svými továrnami, nedaleko Třinec, Bohumín atd.
V Karvinné projektována jest veliká elektrárna Dra Jana Larisch-Mönnichových závodů a horní a hutní společnosti, která má dodávati proud pro elektrické dráhy a pro elektrisaci východní části českého Těšínska. Z toho důvodu je patrno, že škola vyšší státní průmyslová a mistrovská s odborem elektrotechnickým, strojnickým a chemickým měla by také pro žáky. veliký význam, také vzhledem k té okolnosti, že by žáci mohli teoretické vědomosti snadno doplňovati praktickými poznatky v závodech zdejších. Mimo to by po absolvování školy snadno našli zaměstnání. Dílny vhodné pro školu mistrovskou a vyšší školu by se daly snadno získati od místních závodů.
Vyzvednouti se musí také důvod národnostní, který zvláště vzhledem k poměrům karvinským velice padá na váhu.
Karvinná byla výpadní brannou polskou proti naší republice za dob plebiscitních. Za Rakouska podporovala vláda Němce v jejich snahách germanisačních, chtíc zachovati tuto nesmírně důležitou obec Němcům, aby zde pevně zakotvili a odtud poněmčovali okolí. Celý boj po převratu točil se pak hlavně kolem Karvinné. Dnes, kdy se poměry změnily, musí vláda naše ze všech sil posilovati český živel karvinský, aby tato obec dostala se pevně do rukou českých a tím také aby republika naše ji pevně ovládla, neboť dokud nejsme pány Karvinné, nejsme také pány celého revíru ostravsko-karvinského.
Národnostní význam Karvinné sahá však i za její hranice a bude působiti v českém smyslu také na její okolí, obydlené většinou živlem šlonzákovským.
Obyvatelstvo karvinské samo, z velké většiny šlonzákovské, zterorisované za plebiscitu ve smyslu polském, vyčkává zatím, která národnost nabude v Karvinné největšího vlivu, aby se pak k ní přiklonilo. Má-li tím vládnoucím živlem býti živel český, musí býti vládou všestranně podporován bez ohledu na oběti, neboť i ta zdánlivě největší obět nynější v budoucnosti se stonásobným úrokem vrátí se státu nazpět.
Pozemek pro stavbu českých škol je zajištěn; neboť deputaci karvinských Čechů zaručil Dr. Jan Larisch-Mönnich stavební místo na krásném místě naproti lékárně ve staré Karvinné. Výměra tohoto pozemku činí 2 ha 46. Mají tam býti umístěny školské a jiné. kulturní podniky české, čímž vznikne nová česká čtvrť na nejkrásnějším místě v Karvinné.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění se usnáší:
Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, aby ihned zahájilo jednání o zřízení vyšší státní průmyslové školy s odborem elektrotechnickým, strojnickým a chemickým, spolu se školou mistrovskou v Karvinné na Těšínsku, aby počátkem škol. roku 1921/22 první ročníky otevřeny býti mohly.
Náklad na tuto školu budiž zařaděn do pravidelného rozpočtu pro rok 1922.
Návrh po stránce formální přiděluje se ku projednání výboru kulturnímu a rozpočtovému.
V Praze dne 3. února 1921.
J. Rýpar,
Hancko, Tománek, Dr. Gažík, Bobok, Dr. Buday, Dr. Juriga, Janalík, Kaderka, Adamovský, Dr. Mazanec, Adámek, Rozsypalová, Dr. Dolanský, Dr. Nosek, Záruba, Košek, Kopřiva, Bezděk, Dr. Hruban, Roudnický, F. Navrátil, Sedláček.