Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1455.
Interpelace
poslance R. Tayerle a soudruhů
ministru spravedlnosti
o odměnách za práci přes čas a nedodržování zákona a vládního nařízení o jmenování podúředníků.
Po vydání zákona o 8hodinové době pracovní konala se dne 19. května 1919 v ministerstvu spravedlnosti za přítomnosti zástupců státního návladnictví, ředitelů trestnic, důvěrníků dozorců a zástupce organisace anketa, na níž byly jednomyslně schváleny tyto zásady:
1. že doba pracovní stanoví se na 8 hodin denně, t. j. od 7 hod. ráno do 5. hod, odpoledne, s 2 hodinovou přestávkou polední,
2. že po noční službě obdrží každý dozorce 24 hod. prázdno, mimo neděle a svátky a za službu nedělní a sváteční bude poskytnut náhradní odpočinek,
3. že veškerá doba služební 48 hodin přesahující bude odměňována K 1.50 za hodinu. Odměna tato bude se vypláceti měsíčně pozadu,
4. všichni dozorci budou držeti noční službu.
Ujednání toto však ministerstvo spravedlnosti nedodrželo. Dozorci sice konají službu 60 i více hodin týdně, avšak ujednaná odměna se dosud nevyplácela, ač od ujednání uplynuly téměř 2 roky. V poslední době počíná se odměna tato vypláceti, avšak naprosto nesprávně. U trestních soudu v Praze vyplácí se ku příkladu dozorcům za noční službu, která trvá 8 až 10 hodin pouze 6 Kč, ačkoliv dozorci mají nárok podle ujednání na 1.50 K za hodinu. Rovněž v trestnicích není zásada tato přesně dodržována. Jednání toto budí mezi veškerým dozorčím personálem pochopitelné roztrpčení, neboť personál řádně ujednání dodržuje, bez námitek službu koná, ale nechápe, že úřad jako jest ministerstvo spravedlnosti veškerá ujednání a spravedlnost takto pošlapává.
V posledních dnech vydalo státní návladnictví v Praze dekret, kterým doba pracovní pro dozorce se prodlužuje na 10 hod. denně a v němž se vyhrožuje dozorcům, že budou-li nějaké námitky proti prodloužení doby pracovní, bude zavedeno disciplinární řízení a po případě suspendování. Jednání toto považujeme za hrubé porušení ujednání, které se stalo na anketě dne 19. května 1919 za předsednictví ministra spravedlnosti dra Soukupa a za účasti jiných zájemníků. Dozorcům přes ujednání se prostě prodlužuje doba pracovní a vyhrožuje se jim suspendováním, jestliže nechtěli tomuto dekretu se podrobiti.
Jednání toto považujeme za naprosto nepřípustné a nedemokratické, za způsobilé v. řadách dozorčího personálu vyvolati značné roztrpčení a nespokojenost.
Dle zákona ze dne 24. března 1920 č. 221, Sb. z. a n. a nařízení vlády ze dne 6. listopadu 1920 č. 609, Sb. z. a. n. mají všichni dozorci, kteří trvale po 12 leť konají službu jako definitivní-zřízenci, jmenováni býti podúředníky. Zákon tento však není také pro dozorce dodržován a jmenování v trestnicích a soudů sborových dosud provedeno nebylo. Služba dozorců vězňů jest velice těžká, namahavá a nejvýš odpovědná a jest krajně nespravedlivé, že se vůči nim takto jedná a zákony a nařízení se nedodržují, ačkoliv naproti tomu na dozorcích se žádá, aby všechna služební nařízení a předpisy přesně dodržovali. Tímto jednáním budí se jen mezi dozorčím personálem nespokojenost a vyvolává se nechuť ke službě, což jistě není v zájmu státu.
Z uvedených důvodů táži se podepsaní pana ministra spravedlnosti, zda ví o těchto případech a zda hodlá naříditi, aby ujednám o změnách za dobu služební přes čas t. j. přes 48 hodin týdně bylo dodržováno, aby jmenování dozorců podúředníky bylo v. době nejkratší provedeno.
Dále zda jest pan ministr ochoten naříditi, aby byla svolána anketa, do níž by byli pozváni příslušní zástupci ministerstva, důvěrníci dozorčího personálu a zástupce organisace, na níž by o otázce doby pracovní bylo pojednáno a příslušné zásady pevně sjednány za souhlasu zástupce organisace a dozorčího personálu.
V Praze dne 25. ledna 1921.
R. Tayerle,
Bechyně, Oktavec, R. Chalupa, Stivín, Čundrlík, Marek, Habrman, A. Novák, Aster, Ertl, Kubál, Pocisk, Pik, Dr. Winter, Němec, Johanis, Hampl, Svoboda, Dr. Dérer, Biňovec.