Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1449.
Interpelace
poslanců Dra. Th. Bartoška, J. Trnobranského a spol.
vládě
o nezákonném omezování práva svobodného projevu mínění jednotlivých občanů i celých obecních zastupitelstev.
V uplynulém roce 1920, pětistém výročí slavných počátků hnutí husitského a třístém výročí katastrofy bělohorské, jakož i v tomto roce 1921, kdy provedeno má býti první všeobecné sčítání lidu v naší republice, podnikána jest v občanstvu soustavná akce za vnitrním zopravdověním našeho lidu, která čelí k tomu, aby náboženské rozvrstvení občanstva postaveno bylo na jedině zdravý zaklad skutečného náboženského přesvědčení a aby v důsledku toho občané, kteří nesouhlasí s učením a praksí některé církve, z církve té vystoupili.
Akce tato, jež v důsledcích svých má býti dokončením našeho národního osvobození i po stránce mravní, nabývá mohutných rozměrů a jest ve státě, vyšlém z revoluce proti středověké theokracii, zjevem jistě zdravým, jest v plném souhlase s naší národní historií i základními požadavky veřejné mravnosti. Státní správa republiky, jejíž veškeré dosavadní vlády přijaly požadavek odluky církve od státu ve svůj program, nemá jistě důvodu, aby. akci této činila nejmenších překážek. Daleko spíše dalo by se čekati, že tento projev mravní opravdovosti občanstva dojde právě u ní zasloužené úcty a plného porozumění.
Ve skutečnosti dějí se však věci, nasvědčující tomu, že některé orgány našich administrativních úřadů ignorují úplně náš státní převrat, obnovujíce praksi z předrevoluční rakouské monarchie, v níž zájmy římsko-katolické církve na úkor všech zákonných svobod občanstva stotožňovány bývaly se zájmy dynastie a státu.
K nastávajícímu sčítání lidu vydala Volná Myšlenka československá společně se sdružením bezvěrců socialistických stran provolání k občanstvu nadepsané ťLide český!Ť, jež vážnými slovy, neporušujíc žádného ustanovení platných zákonů, připomíná občanstvu povinnost mravní opravdovosti a vyzývá ty, kdož nesouhlasí s učením církve, k níž dosaď formálně příslušejí, aby z církve této vystoupili.
Provolání toto bylo také příslušnými. úřady v Praze shledáno plně nezávadným, bez překážky uveřejněno v časopisech a s úředním souhlasem veřejně vylepeno.
Zemská správa politická v Praze učinila však opatření (byl nám sdělen důvěrný oběžník presidia zemské správy politické z 18. ledna 1921, čís. 1664), jež vedlo k těmto výsledkům:
V Kutné Hoře byl občan Ferd. Langpaul dne 22. ledna t. r. obeslán k okresní správě politické a upozorněn panem místodržitelským radou Pacoldem, že Volná Myšlenka vydala plakát s nadpisem ťLide českýŤ, který nesmí býti rozšiřován, leč po výslovném svolení okresní politické správy v Kutné Hoře. To stalo se v době, kdy občan F. Langpaul neměl dosud žádné vědomosti o zmíněném plakátu, kdy plakátu toho ani v ruce neměl a nemohl ho tudíž ani rozšiřovati ani o souhlas k rozšiřování takovému žádati. Když později dostal skutečně tento plakát a zamýšlené jeho nalepení ve smyslu § 23 zákona o tisku úřadu dne 28. ledna t. r. oznámil, bylo výměrem okres. správy politické v Kutné Hoře z téhož dne 28. ledna 1921, číslo 4655/21 plakátování mu zapověděno, ježto prý provolání ono pro svůj obsah ťsměřující proti církvi státem uznané nejeví se býti přípustnoŤ. Na další intervenci prohlásil týž úředník, že zásadně ani jakýkoli jiný projev tohoto druhu nepřipustí.
V Kardašově Řečici byly tytéž plakáty sice bez závady veřejně vylepeny, dodatečně však četnictvem strhány s tím ústním odůvodněním, že vyvěšování těchto plakátů bylo ministerstvem zakázáno.
V politickém okrese Jičínském svoláni byli sčítací komisaři pro sčítání lidu k informačním poradám, kde vrchní aktuár okresní politické správy v Jičíně, pan Bradáč, důvěrně upozornil na agitační plakáty vydané bezvěreckými sdruženími, jimiž občanstvo vyzývá se k vystupování z církví. Žádal, aby sčítací komisaři rozšiřování těchto plakátů zabraňovali a jakmile se podobný plakát v jejich obvodu objeví, ihned to panu vrchnímu aktuárovi důvěrně (!) oznámili, aby proti vyvěšovateli mohlo býti přísně zakročeno.
V Benešově byl dne 28. ledna t. r. předložen tento plakát okresní politické správě se žádostí o souhlas k jeho vylepení, okresní hejtman pan Emil Iserle však až do dnešního dne přese všecky urgence nerozhodl o podané žádosti vůbec.
V Moravanech u Pardubic byly dokonce plakáty tyto konfiskovány a nad to také četnictvem zabarveny a strhány ještě jiné plakáty, zvoucí občanstvo k veřejné schůzi, na níž mělo býti jednáno o sčítání lidu. Opatření toto bylo výslovně odůvodněno shora zmíněným oběžníkem zemské správy politické v Praze.
Tato akce za duchovní a mravní zopravdovění občanstva, jež u některých státních úředníků došla tak. málo pochopení, přijata bylá mnohými obecními a městskými zastupitelstvy způsobem sympatickým. Četná obecní zastupitelstva obrátila se jak loňského tak i letošního roku ke svému občanstvu s výzvami, aby svojí formální církevní příslušnost uvedlo ve shodu se svým svědomím. V takovýchto projevech samosprávných korporací nelze zajisté spatřovati ničeho nezákonného, neboť není nezákonným pečovati o povznesení veřejné mravnosti ani není žádného zákonného předpisu, který by zastupitelstvům obecním projevy tohoto druhu zapovídal. Je naopak notorické, že se právě obecní zastupitelstva velmi často a nezávadně obracejí k svému občanstvu s výzvami ve věcech obecné důležitosti, nevyjímaje ani projevy rázu politického. Toto samozřejmé právo dovedly si obce naše uhájiti i za režimu rakouského, a bylo by dvojnásob smutné, aby v republice mělo býti jinak!
Uvádíme několik dokladů, jak u příležitosti akce výše zmíněné toto samozřejmé právo našich obcí jest porušováno.
Městská rada v Pardubicích obrátila se na základě svého usnesení ze dne 21. ledna 1921 k svému občanstvu zvláštní samostatnou výzvou, v níž poukazuje na rozpor československého národa s církví římsko-katolickou a doporučuje občanům z rozporu tohoto vyvoditi jediný čestný důsledek. Tištěné toto provolání opatřeno jest podpisy městského starosty Frant. Váchy, obou jeho náměstků a jedenácti dalších členů městského zastupitelstva. Dne 28. ledna 1921 požádal městský úřad v Pardubicích tamní okresní politickou správu za povolení k plakátování této výzvy k občanstvu. Rozhodnutím okresní politické správy v Pardubicích z 28. ledna 1921, číslo 4001, podepsaným okresním hejtmanem Drem Zelinkou, bylo však odepřeno žádosti této vyhověti, poněvadž prý usnesený projev městské rady ťvybočuje z mezí působnosti, která jest této jako orgánu obecní správy platnými předpisy vykázánaŤ.
Obecní zastupitelstvo města Kutné Hory vydalo již dne 12. října 1920, pod číslem 6597/20 na základě svého usnesení ze dne 2. října 1920 výzvu nadepsanou ťVšemu pokrokovému občanstvu kutnohorskémuŤ v níž se žádá ťaby zrevidovalo svůj dosavadní poměr k Římu a skrývaný svůj mravně zavrženíhodný indiferentism v tomto směru odložiloŤ. Tato výzva uveřejněna byla v tuzemských i zahraničních časopisech, zejména v New-yorském ťVěku RozumuŤ v prosinci 1920. Okresní správa politická v Kutné Hoře zapověděla však z téhož formálního důvodu jako v předešlém případě vylepení této výzvy obecního zastupitelstva kutnohorského a zakazuje dokonce i rozšiřování časopisu, kde výzva! otištěna. Občan Ferdinand Langpaul, který měl ve svém výkladě zmíněné již číslo ťVěku RozumuŤ byl místodržitelským radou Pacoldem. vyzván, alby je odstranil, jinak ze prý ocitne se ve styku se státním zastupitelstvím.
Městskému úřadu v Lounech výměrem tamní okresní správy politické, z 21. ledna 1921, číslo 2813 zakázáno bylo plakátovati projev městské rady v Lounech ze dne 12. ledna 1921 týkající se výzvy k vystoupení z církve římsko-katolické s lakonickým starorakouským odůvodněním, že ťtamní žádosti z důvodu veřejného zájmu nelze vyhovětiŤ.
Obecní zastupitelstvo v Bráníku u Prahy usneslo se na své schůzi 15. ledna 1921 doporučiti svému občanstvu akci socialistických bezvěreckých sdružení a Volné Myšlenky a opatřiti příslušnou doložkou častěji již zmíněný plakát ťLide českýŤ, davší zároveň souhlas, aby plakáty tyto byly vylepeny na místech, k vylepování plakátů určených. Dne 25. nebo 26. ledna 1921 obdržela četnická stanice v Bráníku nařízení okresní politické správy na Král. Vinohradech bez čísla jednacího a bez podpisu, opatřené pouze razítkem, v němž se nařizuje četnické stanici, aby zakročila proti starostovi obce podle § 23 tiskového zákona, ježto prý obecní zastupitelstvo překročilo hranice své působnosti a okresní správě politické dostalo se o tom informací z obce. Se starostou obce Božou Novákem bylo pak skutečně zavedeno trestní řízení.
Podepsaní se táží:
1. Jsou vládě Československé republiky, zejména pánům ministrům vnitra a spravedlnosti křiklavé tyto přehmaty známy?
2. Co opatřila vláda a co hodlá opatřiti, aby svoboda projevů občanů i samosprávných veřejných korporací, zejména obecních zastupitelstev byla chráněna proti libovolnému porušování správními úřady?
3. Jest vláda ochotna naříditi všem příslušným činitelům státní správy, aby hledíc k nastávajícímu sčítání lidu vedly si nestranně a neskreslovaly sami jeho výsledků stranickými a nezákonnými manipulacemi?
V Praze 3. února 1921.
Dr. Bartošek, Trnobranský,
Dr. Vrbenský, Landová-Štychová, Pechmanová, Buříval, Tučný, Laube, Stříbrný, Hrušovský, Slavíček, Sladký, Netolický, Zeminová, Drobný, Dr. Franke, Špatný, Sajdl, Dr. Uhlíř, Hrizbyl, Pelikán.