Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1426.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ......................................................
o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Bratrská pokladna (oddělení zaopatřovací) je povinna poskytovati k zaopatřovacím platům (provisím), upraveným body 1. a 2. § 1 zákona. ze dne 29. října 1919, čís. 608 Sb. z. a n., drahotních přídavků, a to zvýšením částek v těchto bodech uvedených vesměs o padesát procent. Ostatně platí ustanovení citovaného zákona, tudíž také, pokud se týče hrazení výdajů s vyplacením těchto drahotních přídavků spojených, a zvyšují se tímto ustanovením stejným způsobem i požitky osob uvedených v bodech 3. a 4. § 1 a v § 2 zákona ze dne 29. října 1919, čís. 608 Sb. z. a n.
§ 2.
Zákon tento neplatí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, účinkuje ode dne 1. ledna 1921 i pozbude platnosti dnem 31. prosince 1921.
§ 3.
Ministru veřejných prací se ukládá, aby, dohodna se s ministrem sociální péče, zákon tento provedl.
Vláda se zmocňuje, aby platnost zákona rozšířila nařízením na Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Důvodová zpráva.
Navržené zvýšení zaopatřovacích platů hornických jest odůvodněno stoupající všeobecnou drahotou a podanými důvodnými žádostmi.
Přídavky tímto zákonem ustanovené jsou skrovnější než přídavky přiznané návrhem č. t. 587 (Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920, 2. zasedání), však tento návrh hradí je z uhelné dávky (zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n.), čemuž ministerstvo financí sotva se může podvoliti.
Poněvadž vzhledem na nynější drahotu. se musí zameziti další značné zvýšení cen důlních výrobků, pokládá se tímto zákonem určená výměra provisí za nejkrajnější, alespoň až do znovuvybudování zákona o bratrských pokladnách. Osnova tohoto nového zákona se právě rozesílá všem zúčastněným ministerstvům k vyjádření. Dle této osnovy mohou bratrské pokladny svým provisionistům poskytnouti mezi jiným také drahotní přídavky, čímž pak by se daly všechny prozatímní nesrovnalosti vhodně upraviti.
Z tohoto důvodu také nemění tento návrh rozdíl mezi důchody novo a staroprovisionistů, poněvadž by byla nutná pomoc, o níž jde, odkládána šetřením se změnou dosavadní zásady spojeným.
Vzhledem k tomu, že dle zákona o bratrských pokladnách v jistém případě (§ 41) provise se dá snížiti až na 100 Kč, jest i provise staroprovisionistů tímto návrhem určená (900 až 1260 Kč) alespoň poměrně, značně zvýšena.
Proti původnímu záměru, ustanovením zpětné platnosti tohoto zákona provisionistům přikázati alespoň při první výplatě větší sumu najednou, postavilo se na odpor ukončení účetních závěrek bratrských pokladen a ústředních zaopatřovacích fondů bratrských pokladen pro minulý rok a ustanovení § 12 nařízení ze dne 18. května 1920, č. 357 Sb. z. a n.
Zplnomocnění ministerstva nebo jiného úřadu v případě potřeby určiti, aby celý drahotní přídavek tímto zákonem přiznaný důchodcům se vyplatil najednou, nepokládá se za vhodné.
Jelikož se jedná jen o přechodnou výpomoc, byla působnost navrženého zákona obmezena na jistou dobu. V případě potřeby dala by se včas prodloužiti.
V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova zákona byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána jak v poslanecké sněmovně tak i po jejím přijetí touto sněmovnou v senátě výboru sociálně-politickému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 12. ledna 1921.
Ministr veřejných prací:
Dr. J. Kovařík, v. r.