Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1425.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .................................................. 1921,
kterým se povolují úlevy ze stavebního řádu pro Slezsko, daného zákonem ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Po čas trvání nynější bytové nouze povolují se pro stavby obytných domů, prováděné obcemi neb obecně prospěšnými stavebními sdruženími ve smyslu zákona ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z., následující v II. článku tohoto zákona uvedené doplňky a změny stavebního řádu ze dne 2. června 1883, 5. 26 z. z.
Tytéž změny a doplňky povolují se také pro stavby obytných domů prováděné fysickými neb jinými právními osobami, ale jen tenkráte, vyhradí-li pravoplatným reversem předloženým stavebnímu úřadu současně se žádostí za stavební povolení, ministerstvu sociální péče právo stanoviti nájemné v dotyčných domech.
Obytné domy označené v obou předcházejících odstavcích pokládají se ve smyslu tohoto zákona za obecně prospěšné.
Článek II.
Následující paragrafy stavebního řádu daného zákonem ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z., doplňují a případně mění se takto:
Ku § 2.
V částech obce s rodinnými domy přízemními s podkrovím a se zahrádkami před průčelím lze povoliti menší šířky ulic než stanoveny jsou v druhém odstavci § 2 stavebního řádu, pod 10 metrů však jen tehdy, zřídí-li se před průčelím domů zahrádky neméně 3.5 m hluboké a má-li dotyčná ulice po obou stranách, chodníky neméně 1.5 m široké a jízdní dráhu nejméně 4 m širokou.
V částech obce s rodinnými domky budiž zřízení zahrádek před průčelím domů pravidlem; jedině v postranních ulicích, kde se v budoucnosti nedá očekávati větší frekvence, možno výjimečně upustiti od zahrádek. před průčelím domů; pak jest ale stanoviti šířku těchto ulic pravidlem nejméně 8 m.
Šířka pouhých přístupů dovnitř bloků s domy v zahradách může býti menší než 10 m, i když nejsou splněny vpředu uvedené podmínky.
Při volné soustavě stavební jsou přípustny mimo jednotlivé domy volně stojící též skupiny řadových domů s uličním průčelím největší délky 50 m.
Řešení vzhledu těchto skupin budiž však po stránce architektonické jednotné a před započetím stavby jedné budovy této skupiny musí býti zajištěna stavba všech ostatních budov téže skupiny tak, aby celá skupina byla během dvou roků vystavěna.
V částech obce požívajících úlev tohoto paragrafu, hrazení pozemků z plného zdiva se nepřipouští.
Ploty na straně ulice stačí provésti do výše jen 1 m; pro skupiny domů ploty musí býti řešeny souladně.
Ku § 8.
U obytných budov, volně stojících, ustanovuje se vzdálenost jádra zdiva středu postranního průčelí od sousední hranice dvěma třetinami výšky domů, měřené ve středu postranního průčelí od terrainu k náběhu střechy; je-li však v postranním průčelí k sousedu štít, měří se výška od terrainu k srovnané výšce tohoto štítu. Tato vzdálenost od sousedních hranic nemusí býti však v městech a městečkách pravidlem větší než polovina v § 2, odstavci 2., stavebního řádu stanovené šířky ulic vedlejších, ve vesnicích pak větší než polovina vzdálenosti stanovené v odstavci h § 8 stavebního řádu. V takto stanoveném isolačním prostoru může stavební úřad povoliti malé výstupky, předložené zevnější schody, rampy a přízemní terasy.
Obdobná ustanovení platí o krajních domech při skupinovém zastavění. Na stranách k sousedu buďtež střechy těchto skupin opatřeny dle možnosti valbami buď úplnými aneb částečnými.
Ku § 40.
Výjimka zmíněná v druhém odstavci § 40 stavebního řádu stran počtu pater jest vždy přípustná, jde-li o obytné domy obecné prospěšné; u těchto domů může stavební. úřad dovoliti výjimečně mimo přízemek pět pater, je-li světlá výška obytných místností 2.60 m a nejsou-li podzemní místnosti určeny pro obývání; obydlené podkroví, jakož i polopatro jest počítati za celé patro.
Při budovách, pro něž bylo povoleno pět pater, dělení přízemku se nepřipouští.
V obytných domech obecně prospěšných lze snížiti světlou výšku obytných a pracovních místností v patrech, jsou-li stropy rovné, až na 2.60 m, světlou výšku obytných místností v podkroví až na 2.50 m, a to nejméně pro polovinu podlahy.
Obytné domy obecně prospěšné se zahrádkami před průčelím nepodléhají obmezení 3. odstavce § 40 stavebního řádu.
Ku § 41.
V obytných domech obecně prospěšných může povoliti stavební úřad velikost dveří a výjimečně i oken menší než stanoveno jest v odstavci 2., pokud se týče 1., § 41 stavebního řádu.
Obmezení dle posledního odstavce tohoto paragrafu netýkají se domů se zahrádkami před průčelím.
Ku § 43.
Při obytných domech obecně prospěšných stačí provésti požární zdi domů přízemních s podkrovím jen k nespalné krytině; uzavírají-li tyto zdi podkrovní místnosti podřízené, neobydlené, možno je provésti na stranách sousedních domů v síle jen 8 cm, jeli postaráno o uložení vaznic sesilujícími pilířky.
Ku § 44.
Ustanovení § 44 stavebního řádu nevztahují se na obytné domy obecně prospěšné potud, pokud je tímto zákonem jinak stanoveno.
Ku § 46.
U obytných domů obecně prospěšných mohou se prováděti, zevnější a střední zdi, pokud jde o domy přízemní s podkrovím, jakož i o nejvyšší patro domů vyšších v síle 30 cm, jsou-li stavěny z pálených cihel a není-li světlá výška pater větší 2.60 m hloubka traktu ve světlosti 5.50 m; sesílení těchto zdí v nižších patrech jest provésti tak jak toho statický výpočet vyžaduje.
Při probíhajících stropních konstrukcích, uložených na hlavních zdech, mohou býti cihelné střední zdi přízemních domů s podkrovím provedeny, v síle jen 15 cm, s komínovými tělesy přiměřeně upravenými, nepřesahuje-li světlá výška místností 2.60 m a světlá hloubka traktu 5.50 m.
Příčky, dělící místnosti téhož bytu, stačí provésti při volbě cihel 8 cm, při volbě jiných hmot a zvláštních konstrukcí 5 cm silné.
Cihelné klenby až do rozpnutí 1.20 m lze prováděti v síle čtvrt cihly.
Veškeré úlevy, týkající se tlouštky zevnějších zdí, lze poskytnouti jen tehdy, budou-li tyto zdi opatřeny vhodnou omítkou proti promočení deštěm a bude-li postaráno o dostatečné vytápění obytných místností k těmto zdem přiléhajících cirkulačními kamny. Zdi a stropy lze prováděti také dle různých nových způsobů, z jiných stavebních hmot než cihel, z lomového kamene a ze dřeva, pakli tyto zdí a stropy dostatečně isolují, jsou-li bytelné, z ohledů zdravotních nezávadné a bude-li jejich únosnost stavebníkem prokázána na základě statických výpočtu a případných zkoušek.
Ku §u 51.
V obytných domech přízemních, pouze pro jednu rodinu určených s podkrovím, v němž nalézají se nejvýše tři obytné místnosti, lze zřizovati dřevěné schody v šířce 90 cm bez omítky spodem a bez ohnivzdorných odpočívadel; dřevěné schody musí však vycházeti z předsíně, neb některé obytné místnosti. Profil stupně lze připustiti až do 20/25 cm.
Ku §u 55.
Při obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad ohledně volby konstrukce i výše nahodilého zatížení pro statický výpočet stropů připustiti úlevy od předpisů stavebního řádu, neb nyní obvyklých zvláštních předpisů, uzná-li je z ohledů bezpečnosti za přípustné; pro nahodilé zatížení nad stropem posledního patra možno připustiti 150 kg na 1 m², i když nad tímto stropem jest navrženo obytné podkroví.
V obytných domech obecně prospěšných možno stropnic stropů nejvyššího patra, použíti jako vazných trámů krovu; styky ostatních částí krovu se stropnicemi, tvořícími jeho vazné trámy, nutno však vhodným způsobem tak upraviti, aby při požární bylo zabráněno rychlému přenesení ohně.
Ku §u 55.
Komíny v obytných domech obecně prospěšných nemusí míti bezpodmínečně stěny 15 cm silné; ke konstrukci lze použíti i jiných látek než cihel i hotových těles tvarových, bude-li úplná ohnivzdornost navržených konstrukcí prokázána.
Ku §u 64.
V obytných domech obecně prospěšných může povoliti stavební úřad úzké (ruské) komíny i tehdy, neodpovídají-li domy tyto podmínkám v §u 44 stavebního řádu stanoveným a jsou-li i v blízkosti střechy kryté deskami.
Ku §u 69.
Pro volně stojící domy rodinné přízemní s podkrovím, jakož i pro skupiny těchto domů připouští se kryt šindelový neb deskový, je-li proti ohni impregnovaný. Krytiny barevnými cementovými taškami lze použíti jen nevzorkované.
Ku §u 71.
Při obytných domech obecně prospěšných příbytky na půdě nemusí býti odděleny od půdy a střechy způsobem, před ohněm bezpečným, jde-li o domy rodinné s jedním, podkrovním bytem; k jeho zřízení možno použíti dřevěných stěn, opatřených po obou přístupných stranách omítkou; stropy nemusí býti v něm omítnuty. Stran schodů platí ustanovení §u 51 tohoto zákona.
Ku §u 75.
Pro malé byty v domech obecně prospěšných lze připustiti tam, kde voda ku splachování jest zavedena, zřízení klosetu v koupelné místo samostatného záchodu a samostatné lázně, je-li koupelna z předsíně přístupna a odpovídá-li předpisu druhého odstavce §u 75 stavebního řádu o osvětlení a větrání záchodů.
Ku §u 82.
V částech obce, v §u 2 tohoto zákona zmíněných, lze i ve městech zřizovati chodníky škvárové neb pískované, ovšem s kamennými neb betonovými obrubami.
V ulicích postranních možno zříditi chodník také jen po jedné straně, jehož šířka budiž pak nejméně 1.50 m.
Ku §u 85.
Stavební úlevy přípustné za předpokladu §u 85 stavebního řádu mění se tímto zákonem jen potud, pokud tento zákon poskytuje větších úlev než § 85.
Ku §u 108.
Není-li zvláštních překážek, budiž rozhodnuto o žádosti stavebníka za určení stavební čáry a výšky, za rozdělení pozemku na stavební místa, za povolení ke stavbě a za povolení k obývání od osmi dnů od podání žádosti, jinak do osmi dnů ode dne, kdy zmíněné zvláštní překážky byly odstraněny. K urychlenému odstranění překážek jest stavební úřad povinen ze všech sil působiti.
Lhůty pro podání stížností u všech instancí stanoví se, pokud jde o domy obecně prospěšné, na 8 dní; stížnosti musí býti vyřízeny co nejrychleji — nejpozději v nepřekročitelné lhůtě čtyřnedělní.
Aby tyto lhůty mohly býti dodrženy, buďtež podané stížnosti předloženy úřadům vyšší stolice bezodkladně, nejdéle však 8 dní po jich podání.
Doručení a vyrozumění o všech rozhodnutích stavebních úřadů staniž se nejdéle do 8 dnů.
Článek III.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Článek IV.
Nařízením ministra veřejných prací v dohodě s ministrem sociální péče bude stanoveno, kdy tento zákon pozbývá účinnosti.
Článek V.
Ministru veřejných prácí se ukládá, aby tento zákon provedl.
Důvodová zpráva.
Naprostý nedostatek bytů, hlavně ale zdravých obydlí pro stavy střední a dělnické, zejména ve velkých průmyslových městech Slezska, jenž rozmachem hospodářství národního a očekávaným vzrůstem měst den ode dne bude citelnějším, vyžaduje co nejrychlejší odpomoci vhodnými novostavbami. Provádění jich jest ale nyní ztíženo, ne-li vůbec znemožněno, nedostatkem stavebních hmot a vysokou cenou jak materiálu, tak práce. Odpomoci lze tu za nynějších mimořádných poměrů, zejména úlevami z předpisů. stavebních řádů, jež by směřovaly hlavně k menší spotřebě stavebních hmot a tím i zmenšení potřeby pracovních sil a v konečném výsledku tedy ke snížení stavebního nákladu.
Úlevy ty jsou předmětem přiložené osnovy zákona a mají býti stanoveny pro Slezsko ve stejném rozsahu jako jsou povoleny platným již zákonem ze dne 15. dubna 1919, čís. 211 Sb. z. a n., pro Prahu a okolí a ze dne 23. května 1919, čís. 277 Sb. z a n., pro Brno a jak navrženy jsou pro Čechy a Moravu.
Dle článku I. této osnovy bude obmezen zákon jen na čas trvání nynější bytové nouze; článkem III. vyhrazeno jest ministru veřejných prací v dohodě s ministrem sociální péče právo ustanoviti, kdy zákon pozbývá účinnosti.
Článkem I. jest přesně ohraničeno, pro které stavby úlevy tímto zákonem stanovené lze povoliti; jsou to "obytné domy obecně prospěšné", to jest obytné domy budované obcemi neb obecně prospěšnými stavebními sdruženími ve smyslu zákona ze dne 22. prosince 1910, čís. 242 ř. z., jakož i obytné domy, jejichž stavebník prohlásil závazně, že vyhrazuje ministerstvu sociální péče právo stanoviti nájemné. Stavební úlevy ty mají přispěti jen k obecnému dobru, nemají tedy zvyšovati podnikatelský zisk.
Ustanovení podrobností a zásad platných pro stanovení nájemného, ministerstvu sociální péče vyhrazeného, není předmětem zákona a ponechává se mlčky cestě nařizovací jmenovanému ministerstvu.
Článek II. určuje úlevy jednotlivě a to jako doplňky k příslušným paragrafům stavebního řádu.
Úlevy ty vztahují se na stanovení menší šířky ulic, na způsob zřizování předzahrádek a plotů (§ 2), na stanovení vzdálenosti u isolovaně stavěných obytných domů (§ 8), na stanovení počtu pater, na snížení světlé výšky obytných a pracovních místností (§ 40), na stanovení menších rozměrů dveří (§ 41), na jednodušší úpravu požárních zdí (§ 43), na snížení tloušťky zdí, na připuštění dřevěných a jiných stěn (§ 46), na připuštění dřevěných schodů (§ 51), na připuštění i jiných konstrukcí stropních než jaké jsou dosud používány, na snížení obvykle výše nahodilého zatížení, na možnost používati stropnic jako vazních trámů (§ 55), na zřízení komínů i z jiných vhodných látek než prováděny jsou z dosavadního materiálu, na připuštění úzkých komínů i tehdy, nezodpovídají-li domy podmínkám v § 44 stanoveným (§ 64), na připuštění impregnované krytiny šindelové a deskové, na druh připuštění krytiny cementovými taškami (§ 69), na zřizování podkrovních bytů o dřevěných stěnách po obou stranách omítnutých (§ 71), na připuštění zřízení klosetu v koupelně (§ 75), na zřizování chodníků (§ 82) a konečně na stanovení lhůty pro různá povolení stavebního úřadu, ku podání stížností a k jich vyřízení (§ 108).
Článkem III. jest stanoveno vzhledem k nynější pokročilé době stavební, že zákon ten nabývá účinnosti ihned dnem vyhlášení.
Článkem IV. ponechává se ministru veřejných prací v dohodě s ministrem sociální péče stanoviti nařízením, kdy tento zákon pozbývá účinnosti.
Článkem V. ukládá se ministru veřejných prací, aby tento zákon provedl.
Původně bylo zamyšleno předložiti tuto osnovu zákona Národnímu shromáždění krátce po uveřejnění zákona ze dne 23. května 1919, čís. 277 Sb. z. a n. ustanovujícího stavební úlevy pro Brno, Olomouc, Jihlavu, a Znojmo. Od tohoto úmyslu bylo upuštěno, když bylo rozhodnuto, že se veškeré stavební řády mají znovelisovati. Ježto však novelisaci tuto nelze provésti, pokud nebudou pevně stanoveny zásady reorganisace veřejné správy vzhledem k župnímu zřízení stanovenému novou ústavou, odhodlalo se ministerstvo veřejných prací osnovu tuto přece předložití k uzákonění.
V ohledu formálním se navrhuje aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v poslanecké sněmovně výboru dopravnímu a pro veřejné práce a výboru právnímu, v senátě pak výboru technicko-dopravnímu a ústavně-právnímu ku podání zprávy ve lhůtě nejkratší.
V Praze dne 31. prosince 1920.
Ministr veřejných prací: