Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1419.
Odpověď
ministra pro zahraniční obchod
na interpelaci poslanců J. Hrizbyla, Františka Geršla a soudruhů
o dovozu hotové konfekce z Něm. Rakouska a říš. Německa (tisk 1061).
Úřadu pro zahraniční obchod jsou s dostatek známy překážky, jež exportní odvětví průmyslová, zvláště však textilní, jsou nucena překonávati, aby si zajistila možnost rozvinutí plné výroby v mírovém rozsahu, zabezpečila svým výrobcům stará a získala nutně odbytiště nová. Spravedlivá ochrana tuzemské výroby před cizí konkurencí byla a jest první základní otázkou, jíž Úřad pro i zahraniční obchod uvažuje, když pracuje a stanoví směrnice, upravující zahraniční obchod, poněvadž za dnešní, dosud neupravené ochrany celní jest odmítnutí dovozu jedině možným regulativem potřeb a ochrany domácího průmyslu. Přirozeně zásada tato platí i pro náš průmysl konfekční. Poradní sbor průmyslu vlnařského jednal na své plenární schůzí dne 9. prosince m. r. o otázce event. možnosti dovozu konfekce. Přítomní zástupci průmyslu konfekčního poukazovali však na vzmáhající se nezaměstnanost tohoto odvětví a katastrofální důsledky, jež by podle jejich mínění mělo náhlé uvolnění obchodu, aniž by současně upravena byla celní ochrana. Po tomto vyjádření zástupců průmyslu konfekčního přijato bylo, že nadále trvá stávající zákaz dovozu konfekce z ciziny, vyjímaje modele pro vlastní výrobu, jež se k dovozu povolují, pro krejčí v množství přiměřeném k velikosti závodu až do 15 kg, pro konfekční továrny poměrně více. Úřad pro zahraniční obchod tento názor přijal také za svůj a dle něho se řídí.
Jak z vylíčeného vychází, neschválil tedy Úřad pro zahraniční obchod žádné směrnice, jež by byly v odporu k svrchu uvedené zásadě o ochraně domácí výroby a ťrozšířily by jen nezaměstnanost a zoufalstvíŤ.
Ostatně i náš průmysl konfekční plně si vědom situace hospodářské, v níž se nalézáme, a vědom toho, že je vysoce vyvinutým průmyslem exportním, nežádá trvalý zákaz cizího dovozu, nýbrž jen ochranu po dobu hrozící nezaměstnanosti své.
Zřízení zvláštního poradního sboru, jak v interpelaci se navrhuje, nejeví se nutným. Průmysl konfekční jest jen jednou částkou celého průmyslu vlnařského a nebylo by jistě vhodným, aby zájmová organisace některého průmyslového celku byla dělena na zastoupení jednotlivých odvětví, tím méně, že tato odvětví jsou na sobě závislá a postup jejích vyžaduje vzájemné shody. Konečně i okolnost, že poradní sbory Úřadu pro zahraniční obchod mají pouze hlas poradní, nikoliv však rozhodující, samá vyvrací i jen možnost obavy, že by zástupci některé skupiny mohli býti většinou majorisováni a jejich zájem nedošel spravedlivého posouzení.
V Praze dne 13. ledna 1921.
Ministr pro zahraniční obchod: