Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1413.
Interpelace
poslanců Tausika Krejčího, Kunsta a soudruhů
ministerskému předsedovi a ministru vnitra
o postupu úřadů v Zemplinské župě.
Politické úřady na Slovensku řídí ponejvíce úřednictvo, vychované v maďarském režimu, které se nechce přizpůsobiti, zejména sociálně politickým zákonům a nařízením Českosl. republiky. Tato praxe nejvíce postihuje odborové organisace na Slovensku. Dochází k častým osobním nedorozuměním, které mají v zápětí osobní mstu úředníka oproti pracovníkům socialistickým. Zneužívá se starých absolutistických zákonů a nařízení k pronásledování občanů, kteří mají hlavní zájem, aby zákony Čsl. republiky byly dodržovány a proto poukazují na stále se opakující korupci v úřadech na Slovensku.
Uvádíme jako doklad tyto případy: Organisace zeměrobotníků pro župu Zemplinskou uzavřela za přítomnosti zástupců dělnictva, úřadu politického a zástupců velkostatkářů dne 25. října 1920 kolektivní smlouvu. Smlouva tato byla jako hodnověrná podepsána županem Zemplinské župy drem Slavíkem. V úředním časopise Zemplinské župy byla kolektivní smlouva uveřejněna a zdá se dle vyšetření organisace zúmyslně falšována, takže poškodila hmotně zeměrobotnictvo. V bodě 9., pod písmenou i) uvedena mzda měsíčně K 140.—, v kolektivní smlouvě však stanovena mzda K 220.—. V bodu 11., kde snižuje se plat pro jednotlivé okresy o 10%, samovolně připsal pisatel v úředním listě celý obvod Vranov. Tímto falšováním ve prospěch velkostatkářských vydřiduchů bylo robotnictvo hmotně poškozeno.
Projednání kolektivní smlouvy účastnil se za politický úřad Dr. Mareš Vladimír, který vedle funkce státního návladního v Michalovci zastává také funkci župního notára, a předsedy bytového úřadu. K tomuto funkcionáři dostavil se tajemník organisace Šafránko, upozornit jej na nesprávné uveřejnění kolektivní smlouvy v úředním listě; byl však hrubě odbyt. Také když několikráte žádal opravu v zájmu robotnictva, nebylo mu vyhověno. Dr. Mareš vyhrožoval při poslední intervenci tajemníkovi Šafránkovi, že ho vyhostí z Michalovce. Druhý den dostavili se do bytu tajemníka Šafránka dva ozbrojení četníci, kteří jej chtěli odvést do jeho domovské obce. Teprve na rázné zakročení dostal tento výměr:
Odpis.
503/1921
Županský urad zemplinsky župy.
Pan
Emanuel Šafránko, tajemník,
Mihalovec.
Na zakláde nariadenie pana ministra s plnou mocou pre správu Slovenska zo dňa 3./III. 1919 č. 52/1919 (1090 adm.) v smysle par. 10. t. zák. čl. 7. r. 1914 vypovedáte sa z obvodu zemplinské župy a do prislušné obce Bodhoryan okres Latorica, Podkarpatská Rus, a ukládá se Vám, abyste obec Mihalovec a uzemí zemplinské župi do třech dnov ode dna doručena tohoto výroku opustil.
V páde neuposlechnutia budete postrkom do příslušnéj obce dopraven. V smysle min. nar. zo dňa 10./I. 1919 č. 3291 adm. povoluje menovanému vyviezť zo zemplinské župi bytové zariaděnie, prádlo a šatstvo v takej miere, okož odpovídá jeho spoločenskému stavu.
Dôvody:
Vypovedenie zakláde sa na ustanoveniu cit. nariadenie na podklade proviedeného šetrania, a to z taho dôvodu, že další pobyt Váš v Mihalovcách v zemplinské župi budí obavu, že by ste sa mohol na dálej skutkóv, ktoré by ohrazovaly zaujmi státu, všeobecnú bezpečnost, pokoj a veřejný, poriadok.
Mihalovec dňa 12./I. 1921.
Za župana:
Toperce, župný rada.
Jurask Ant.
Ladislav Štosek.
Dr. Mareš použil na návod velkostatkářů a mihalovských keťasů starého maďarského Prügelpatentu, doplněného min. nař., dle kterého bez jakéhokoliv výslechu bez možnosti odvolání může župan nepohodlné občany vypověděti.
Šafránko bydlí v zemplinské župě od roku 1892 a nebyl nikdy trestán.
Druhý případ postupu dra Mareše oproti soc. hnutí v Zemplinské župě je případ Matěje Balabána, kterému za jeho socialistickou činnost byl doručen následující přípis:
Odpis.
Č. 22594/920.
Županský úřad Zemplinské župy.
Slúžnovskému uradu
v Humenné.
Ve smysle min. nar. ze dňa 3. marca 1919 č. 52/1919 (1090 adm.) na základe par. 10. t. zák. čl. z. r. 1914 uvaluje na Mateja Balabána, obuvníka v Humenném, Kostelná ul. č. 8, prisný policajný dozor. Následkom s týmto opatrenim spojené sú:
a) obec Humenné nesmie bez odvolánie četnictva opustit.
b) poviný je osobne sa hlásit u četnictva daždý deň dva rázi a sice v hodiny, které četnictvo jemu určí.
c) Byt si smie len s dovolením četnictva premenit.
d) Telefon a telegraf má právo len s dovolením četnictva upotrebovať a poštovné dopisy jeho nech sú prehliadnuté.
e) Nemože sa s cudzími osobami schádzať.
Dôvody:
Dôvod vypovedenia zakládá sa na citovaném nariadenie a zákonném článku, ponevač prihlizejúc na správu zo dňa 19./X. 1920 č. 2274 tedy preukázáno, že osoba pod dozor vziatého ohrozuje zaujmy státu, všeobecnú bezpečnost, pokoj a verejný poriadok a je dolej tedy dovodná obava, že by sa dálej takovýchto skutkov dopustit mohol.
O čom nech je vyrozumený:
1. Matěj Balabán, obuvník v Humenném, Kostelná ul. 8, s udáním dôvodov.
2. Četnická stanica v Humenném s oznámením následkom policajného dozoru.
3. Poštovný úrad v Humenném.
4. Představenstvo obce Humenné. Výkon sa slúžnovskému úradu nariaduje s tým, aby bezodkladne vec vyhovena bola. V Mihalovciach 27./XI. 1920.
Za župana:
Tepercer, župný radca.
Za hodnovernost podpisu:
Andr. Pekkeghy, kanc. hl. služný.
Na rozkaz županského úřadu postupuje také četnictvo v Zemplinské župě oproti robotnictvu, které svou organisací domáhá se požadavků, aby uchránilo své rodiny před hladem. Dne 9./I. dostavila se četnická hlídka do bytu důvěrníka zeměrobotníků: Karla Žemli v Čaklově, okresu Vranovském. V bytě tloukli holemi Žemlu, jeho ženu a jeho děti. Vyvedli ho a na konci obce ztloukli Žemlu kolbami tak, že zůstal ležet. V Zamotově sebralo četnictvo 25 robotníkům členské legitimace z důvodů, že organisace již neexistuje. Stejně tak postupovalo četnictvo v Čerčově a Vranově a hrozilo, že všechny socialisty vyšupuje:
Podepsaní se táží:
Je pan ministerský předseda ochoten naříditi ministerstvu s plnou mocí pro Slovensko, aby absolutistické nařízení ze dne 3./III. 1919 č. 52/adm. par. 10. I. zák. čl. z r. 1914 bylo zrušeno.
Je pan ministerský předseda ochoten uvedené konkrétní případy přezkoumati a neprodleně zjednati nápravu?
V Praze 27. ledna 1921.
Tausik, Krejčí, Kunst,
Mikulíček, Malá, Houser, Haken, Skaunicová, Teska, Svetlík, Borovszky, Dr. Šmeral, Dr. Hahn, Koutný, Warmbrunn, Merta, Rouček, Kreibich, Darula, Skalák, Suranyi.