Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1408.
Zpráva
I. výboru zahraničního
II. výboru pro průmysl, obchod a živnosti
o vládním návrhu (tisk 423), kterým se předkládá ku schválení Národnímu shromáždění obchodní a celní úmluva mezi Československem a Švýcarskem sjednaná v Bernu dne 6. března 1920.
I.
Mírové smlouvy zaručily Československé republice — státu suverenímu — autonomii obchodní politiky. V situaci popřevratového průmyslu, zemědělství a obchodu uzavírala Československá republika v oboru zahraničního obchodu nejprve pouze smlouvy kompensační — smlouvy o výměně zboží za zboží pod kontrolou státu — které pro dobu popřevratovou nejlépe se hodily. Smlouvami kompensačními sjednaný základ československého zahraničního obchodu byl příliš labilní a proto zmocňovacím zákonem ze dne 25. listopadu 1919, čís. 637 Sb. z. a n. zmocněna byla vláda, aby uváděla v zatímní platnost obchodní smlouvy s cizími státy, pokud se jimi obchodní a dopravní styky upravují na základě doložky největších výhod a dále smlouvy obchodní během roku 1919 a 1920 uzavírané, v nichž výhody celní s československé strany cizím státům povolované zpravidla nemají jíti dále než výhody podle stavu z 1. července 1914 poskytované cizině dřívějším smluvním tarifem rakousko-uherským anebo než nižší celní sazby autonomní pro československé celní území v ten který čas cestou nařizovací stanovené na základě zákona o celním území a vybírání cla ze dne 20. února 1919, č. 97 Sb. z. a n.
Notou ze dne 7. března 1919, čís. P 1, 19, 24 vypověděl ministr Švýcarské konfederace ve Vídni z příkazu své vlády obchodní smlouvu uzavřenou mezi Rakousko-Uherskem, a Švýcarskem dne 9. března 1906 podle čl. 16 této smlouvy s tím účinkem, že smlouva počínajíc půlnocí dne 6. března 1920 nebude již v platnosti.
Poněvadž obchodní styky Československé republiky se Švýcarskem byly založený na této obchodní smlouvě s bývalou monarchií, Švýcarskem vypovězené, která byla se strany Švýcarska ve skutečnosti bez přerušení dodržována, zmocnila na základě citovaného zmocňovacího zákona československá vláda, jakmile vzala na vědomí sdělení likvidujícího rakousko-uherského ministerstva zahraničních věci o vypovězení této smlouvy Švýcarskem, telegraficky svého zástupce v Bernu, aby notifikoval švýcarské vládě, že vláda Československé republiky je ochotna obnoviti platnost této smlouvy pro obchodní styky mezi konfederací švýcarskou s jedné strany a republikou Československou s druhé strany za modalit, které byly československému zástupci rovněž telegraficky sděleny.
Na základě tohoto zmocnění zaslalo vyslanectví Československé republiky ve Švýcarech spolkové radě švýcarské v Bernu notu ze dne 6. března 1920, č. j, 1810 P. V odpověď na tuto notu československého vyslanectví v Bernu švýcarský departement pro veřejné hospodářství, oddělení obchodní, který zvláštním výnosem švýcarské spolkové rady ze dne 20. února 1920 byl zmocněn, uzavírati jménem spolkové rady obchodní smlouvy určité kategorie — čímž se vysvětluje, že švýcarská nota je podepsána přednostou departementu pro veřejné hospodářství a ne spolkovou radou — odpověděl téhož dne notou č. j. 155, která potvrzuje příjem československé noty a zpravuje vyslanectví Československé republiky v Bernu o souhlasu Spolkové rady švýcarské s návrhem československé vlády na obnovení obchodní smlouvy s bývalou monarchií za platnosti. československou vládou navržených modalit.
Těmito vyměněnými notami byla uzavřena dohoda, podle níž platnost obchodní smlouvy ze dne 9. března 1906, čís. 156 ř. z. ex 1906 uzavřené mezi Švýcarskem a bývalou monarchií rakousko-uherskou a dne 6. března 1920 vypršelé pro obchodní styky mezi konfederací švýcarskou s jedné strany a republikou Československou s druhé strany se obnovuje na 3 měsíce, totiž od 6. března 1920 o půlnocí do 6. června 1920 do půlnoci.
Pokud autonomní celní tarif Československé republiky ze dne 12. května 1919, čís. 379 Sb. z. a n. stanoví sazby nižší než smlouva z 9. března 1906 používáno bude těchto nižších sazeb stejně ve stycích s konfederací švýcarskou potud, pokud budou v Československu v platnosti. Nebude-li tato úmluva vypovězena měsíc před uplynutím tříměsíční lhůty, totiž do 6. května do půlnoci, zůstane v platnosti po 3 následující měsíce, totiž až do 6. září 1920 s možností výpovědi až do 6. srpna 1920 a stejně i dále na tři měsíce až do konečného vypovězení úmluvy měsíc před uplynutím stanovené tříměsíční lhůty. Prodloužení platnosti smlouvy stane se jednoduchou výměnou not stejně jako byla v platnost uvedena dnem výměny not.
Meziministerská obchodně politická komise při ministerstvu obchodu podle rozhodnutí ministerské rady ze dne 9. dubna 1920 usnesla se na své schůzi dne 27. dubna 1920 jednomyslně na tom, aby na základě § 2 cit. zmocňovacího zákona tato smlouva uvedena byla nařízením československé vlády v prozatímní platnost.
Toto usnesení meziministerské obchodně politické komise bylo provedeno nařízením vlády Československé republiky ze dne 18. května 1920, čís. 378 Sb. z. a n., kterým smlouva obnovená uvedena byla prozatímně v platnost.
Ve smyslu § 3 citovaného zmocňovacího zákona předkládá nyní vláda obchodní smlouvu zatímně v platnost uvedenou Národnímu shromáždění k ústavnímu vyřízení pro konečné schválení.
Obchodní smlouva uzavřená mezi Švýcarskem a bývalou monarchií rakousko-uherskou ze dne 9. března 1906, čís. 156 ř. z. ex 1906 obsahuje 17 článků, annexy A, B, C, článek dodatečný a závěrečný protokol.
Smlouvou zaručeny jsou Československu největší výhody t. j., že Československo nabývá bez dalšího také práv z nových smluv, které Švýcarsko uzavře s kterýmkoli dalším státem, a setrvala tudíž vláda v mezích zmocnění uděleného jí zmocňovacím zákonem při uzavření této smlouvy. Smlouva byla obnovena, poněvadž byla tehda výhodnou pro československý export. Současný československý ochranářský režim není jí dotčen a československé kontrolované hospodářství není smlouvou vyloučeno. Smlouvou postaráno bylo o dostatečnou ochranu průmyslu tehda rakouského, nyní převážnou částí československého a je tudíž obnovenou smlouvou poskytnuta československému průmyslu plná ochrana. V tehdejší hospodářské situací mohla smlouva i z toho důvodu pokládána býti za výhodnou, že obsahuje klausuli krátkodobé jednoměsíční lhůty výpovědní.
Švýcarsko obnovilo pro obchodní styky s republikou Rakouskou a s Uhrami podobným ujednáním obchodní smlouvu s bývalou monarchií rakousko-uherskou. Obchodní smlouva Švýcarska s Itálií, jež byla původně vypovězena notou italské vlády ku konci roku 1917 je vzájemnou dohodou nadále prodloužena rovněž s právem měsíční výpovědi. Obchodní smlouva se Srbskem vypověděná k 11. březnu 1920 zůstala až do uzavření nové smlouvy prodlužováním každého třetího měsíce v platnosti. Podobnou dohodou zůstala v platnosti švýcarská obchodní smlouva s Francií vypovězená k 10. září 1919 a obchodní smlouva s Řeckem vypovězená k 18. březnu 1920. Švýcarská obchodní smlouva se Španělskem byla španělským vyslanectvím vypovězena k 20. září 1919 a byla ujednáním, že až do uzavření nové smlouvy bude stará smlouva na další tři měsíce prodlužována, zachována také v platnosti.
Švýcarský průmysl za války v mnohém odvětví zmohutněl a svá výrobní zařízení zdokonalil. Předměty, o než jest ve Švýcarsku nouze a jež se hlavně do dubna 1920 dovážely jsou: železo, měď, uhlí, víno, cukr, bavlna, vlna, obilí, kakao, rýže, tabák, stroje, kůže, petrolej, sklo, sůl, káva, olej, pivo, knihy, hedvábná příze, drahokovy, slad, brambory a líh. Za války dováženo do Švýcar zboží hlavně Itálií a Francií, nyní vrací se Švýcarsko ku starým dopravním cestám, dovážejíc přes Amsterodam, Rotterdam a Janov, neboť tyto cesty skytají po stránce dopravně-politické větších výhod. Švýcarský vývoz skládá se ze 66 1/2% tovarů, z 26 1/2% ze surovin a pouze ze 7% potravin. Nejvíce zboží vyváží se do Francie. Do Německa vyváženy jsou hlavně suroviny a z malé části i tovary, do Velké Britanie a Spojených Států hlavně hodiny, do Rakouska tovary a do Italie stroje. Švýcarský rozpočet končí na rok 1920 schodkem 118,250.000 franků. Ku zlepšení celkové situace a k získání opětné rovnováhy rozpočtu, zavedeno bylo od dubna 1918 ve Švýcarsku kolkovné, pak zdvojnásobená vojenská daň a pomýšlí se na zavedení daně kupónové. Daň z válečných zisků, jež zachycuje skutečné zisky let 1915 až 1918 vynesla do 31. března 1920 okrouhle 496,000.000 franků. Patrná snaha švýcarská o znovuzískání rovnováhy rozpočtu je arci všude hodnocena a posiluje velmi značně i švýcarský úvěr za hranicemi.
Československé republice záleží na zachování dobrých sousedských vztahů.
Z těchto důvodů zahraniční výbor se usnesl, aby smlouva obchodní a celní mezi Československem a Švýcarskem sjednaná v Bernu dne 6. března 1920 a uvedená v prozatímní platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 18. května 1920, čís. 378 Sb. z. a n. Národním shromážděním byla schválena a svoleno bylo, aby tato smlouva byla panem presidentem republiky ratifikována jménem státu československého.
V Praze dne 18. ledna 1921.
Dr. Blaho, v. r.
místopředseda.
Dr. Ant. Uhlíř, v. r.
zpravodaj.
II.
Obchodní a celní úmluva mezi Švýcarskem a naší republikou Československou jest více než samozřejmou. Nutno souhlasiti, že vláda republiky Československé učinila cestou nařizovací na základě zákona o celním území a vybírání cla ze dne 20. února 1919, čís. 97 Sb. z. a n. prozatímní platnost obchodních smluv se Švýcarskem a naší republikou.
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností uvažoval o vládním návrhu obchodní a celní úmluvy mezi státem československým a švýcarským, sjednaným v Bernu dne 6. března 1929 připojenými notami (Tisk 423), a usnesl se:
aby smlouva obchodní a celní mezi Československem a Švýcarskem, sjednaná v Bernu dne 6. března 1920 a uvedená v prozatímní platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 18. května 1920, čís. 378 Sb. z. a n. Národním shromážděním byla schválena a svoleno bylo, aby tato smlouva byla panem presidentem republiky ratifikována jménem státu československého.
V Praze dne 26. ledna 1921.
Jan Slavíček, v. r.
předseda.
Jan Hrizbyl, v. r.
zpravodaj.
Ratifikační usnesení.
Národní shromáždění se usnáší:
1. Smlouva sjednaná v Bernu dne 6. března 1920 připojenými notami, jimiž se zavádějí mezi Československem a Švýcarskem ustanovení obchodní smlouvy uzavřené mezi Švýcarskem a bývalým mocnářstvím Rakousko-Uherským ze dne 9. března 1906, čís. 156 ř. z. ex 1906, a uvedená v prozatímní platnost na základě § 2 zmocňovacího, zákona ze dne 25. listopadu 1919, čís. 637 Sb. z. a n., nařízením vlády republiky Československé ze dne 18. května 1920, čís. 378 Sb. z. a n., se schvaluje.
2. Svoluje se, aby tato smlouva byla presidentem republiky ratifikována jménem státu československého.
3. Ministru průmyslu, obchodu a živností a ministru financí, se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení této smlouvy.