Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1394.
Interpelace
poslanců Dra. Theodora Bartoška, Dra. Vrbenského a spol.
na ministra vnitra
o zjišťování bezkonfesnosti při chystaném všeobecném sčítání lidu.
Z dobře zpravených míst bylo nám sděleno, že jest úmysl při všeobecném sčítání lidu, jež má v republice naší provedeno býti dne 16. února 1921, postupovati tím způsobem, že prohlásí-li se kdo z občanů za bezkonfesního, má býti do sčítacích archů jako bez vyznání zapsán jedině v tom případě, když prokáže úřední listinou, že jeho oznámení o výstupu z církve bylo příslušným k tomu úřadem vzato na vědomí.
Postup takový byl by krajně stranický, protismyslný, ba přímo nezákonný. Nejprimitivnější zásada občanské rovnosti byla by porušena, kdyby právě jen po občanech za bezkonfesní se označujících žádaly se doklady o jejich bezvyznání, kdežto u příslušníků konfesí spokojil by se sčítací komisař pouhým nedoloženým prohlášením o příslušnosti k té nebo oné církvi. Padá zde na váhu i ta okolnost, že požadovaný doklad často nemá občan ihned po ruce, že zejména při výstupech z církve, jež staly se před desetiletími, doklad může býti někde založen, ztracen, po případě jako příloha k nějakému úřednímu podání přiložen, a pod.
Je známo, že úřední vyřizování výstupů z církve při přetíženosti správních úřadů jinými agendami děje se velmi pomalu, takže občané, kteří v posledním roce takové oznámení úřadu učinili, vyřízení úředního dosud vůbec nedostali a tedy se jím ani vykázati nemohou.
Prakse shora naznačená byla by však přímo nezákonná, a byla by vědomým zkreslováním skutečného stavu konfesijní příslušnosti. Vždyť podle článku 6. interkonfesního zákona ve znění novelly k tomuto zákonu, provedené zákonem republiky ze dne 15. dubna 1920 č. 277 sb. z. a nař., ťprávní účinky vystoupení z církve nastávají dnem oznámeníŤ a nikoli tedy až oním okamžikem, kdy úřad oznámení ono podateli vyřídí.
Sčítání lidu v demokratické republice nemůže míti jiného účelu, nežli aby zjištěn byl skutečný stav náboženské víry, takže při správném jeho zjišťování musí úplně postačiti a býti jedině směrodatným prohlášení občanovo, zda-li a ke které církvi se hlásí, či zda jest bez vyznání.
Z té příčiny táží se podepsaní pana ministra vnitra:
1. Jest opravdu úmyslem vlády, vůči občanům, bez vyznání zavésti při všeobecném sčítání lidu nějaká zvláštní opatření, takže s občany, označujícími se jako bez vyznám, zacházelo by se jinak, nežli s těmi, kdož hlásí se k určité církvi, v čem mají odchylná tato opatření záležeti a jak lze je ospravedlniti před zákonem?
2. po hodlá pan ministr vnitra opatřiti, aby při všeobecném sčítání lidu bylo v plném rozsahu Šetřeno zásady naprosté svobody svědomí?
V Praze dne 25. ledna 1921.
Dr. Bartošek, Dr. Vrbenský,
Sladký, Landová-Štychová, Buříval, Slavíček, Hrizbyl, Uhlíř, Dr. Franke, Hrušovský, Stříbrný, Zeminová, Netolický, Laube, Draxl, Tučný, Sajdl, Drobný, Pechmanová, Langr, Pelikán.