Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1392.
Interpelace
poslance R. Bergmana, Fr. Maška, Fr. Zavřela a soudruhů
ministru sociální péče o nové zákonodárné úpravě výměnku na podkladě všeobecného a závazného pojišťování rolnictva.
Změněné hospodářské i sociální poměry po světové válce ukládají státní správě v oboru sociální politiky neodkladné úkoly. Řešení těchto úkolů musí se díti pod zorným úhlem zvelebení národní produkce a sociální politika v zájmu státního celku nesmí klásti, nýbrž naopak odstraňovati překážky rozpětí jednotlivých hospodářských složek. Jest proto litovati, že nás stát nezačal budovati své sociální zákonodárství systematicky a demokraticky a že sociální pojišťování nerozšířil i na majitele podniků zemědělských a lesnických. Tím se stalo, že otázka výměnku zůstala až do dnešního dne palčivým problémem zemědělské výroby. Výměnek jest starobylé zařízení z dob, kdy rolnické právo dědické nebylo nijak upraveno. Dnes má převahou povahu starobního pojištění zemědělců, povahu, která intensivnosti zemědělské výroby není na prospěch, zvláště při mimořádných poválečných hospodářských, poměrech. Je nepochybno, že váha výměnku, jako reálného břemene rolnické usedlosti jest nestejná dle toho, zda obsahem výměnku jest hlavně plnění peněžní či naturální dle toho, jak se vyvíjejí celkové hospodářské poměry, zvláště zda stoupají či klesají ceny zemědělských produktů.
V dnešní pak době, kdy peněžní hodnota zemědělských plodin stoupá, kdy válkou seslábla výkonnost zemědělské půdy, a kdy absolutně nutně vzrůstají investiční náklady na zvýšení produktivnosti půdy, stává se naturální výměnek břemenem stále těžším a těžším, ježto mezi ním a hospodářskou nosností jednotlivých hospodářství není dnes úměrného poměru. Největším břemenem jest výměnek pro ty vlastníky selských usedlostí, kteří před válkou za tehdy obvyklé ceny propachtovali své pozemky a jimž nynější pachtovné vystačí pouze k zaplacení daní i po nové úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků, provedené Opatřením Stálého výboru Národního Shromáždění podle § 54 ústavní listiny ze dne 8. října 1920 č. 586 Sb. z. a n.
Pro tyto hospodářské poměry jest výměnek vlastníkům rolnických usedlostí obětí sociálně neodůvodněnou, která rentabilitu zemědělských podniků pronikavě snižuje, po případě úplně ničí, pokud jde o vlastníky propachtovaných rolnických usedlostí. Výměnek v penězích poskytovaný jest v dnešní době stoupání cen obilí a jiných zemědělských výrobků pro uživatele výměnku, sociálním zabezpečením velmi nedostatečným. Naznačené nepříznivé účinky výměnku na hospodářské postavení vlastníků rolnických usedlostí a mnohdy sociální nezabezpečenost výměnkářů ukazují, že v dnešní moderní a sociální době jest výměnek pochybenou formou sociálního pojišťování. Z té příčiny jest nezbytno, výměnek nahraditi spravedlivější a bezpečnější formou starobního a invalidního pojištění samostatných zemědělců spočívající na moderních zásadách sociálního pojišťování. Nová úprava výměnku, resp. jeho zrušení, na podkladě všeobecného a závazného pojištění samostatných zemědělců není jen problémem sociálním, nýbrž vyloženě hospodářsko-produktivním. Podepsaní se táží, zda pan ministr sociální péče v dohodě s panem ministrem zemědělství jest ochoten otázku výměnku upraviti zákonem, vyhovujícím potřebám zemědělské výroby?
V Praze dne 26. ledna 1921.
Bergman, Mašek, Zavřel,
Dr. Lukavský, inž. Bečka, Dr. Hajn, Dr. Kramář, Dr. Rašín, Dr. Matoušek, Petrovický, Purkyňová, Veverka, Votruba, Špaček, Dr. Stránský, Dyk, G. Navrátil, inž. L. Novák, Modráček, Hudec, Stejskal.