Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1384.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Dr. E. Schollicha a druhů
o zásobování obyvatelstva špatným uhlím (tisk 914).
Uhlí v přítomné době těžené nevyrovná se kvalitou uhlí předválečnému. Příčinu toho dlužno hledati jednak v nedostatečných a opotřebovaných zařízeních třídících, jednak v tom, že při dnešní velké poptávce po uhlí na straně jedné a při nedostatku konkurence, pokud se odbytu týče na straně druhé, není onoho činorodého zájmu, jenž si v dobách předválečných přímo vynucoval péči o dodávku v kvalitě pokud možno nejlepší.
Nutno uvážiti, že v době válečné a poválečné bylo otevřeno několik odklizů k dobývaní uhlí, kde nebylo možno zaříditi dolování tak, aby nebyly vyváženy vedle čistého uhlí též části znečištěného. Taktéž byly v těchto dobách uvedeny opět v chod jednak menší doly s uhlím [méněcenné hodnoty, jednak zahájeno rubání na oněch slojích, které jako nevýnosné bylý před válkou vyřaděny. — Zaopatřování nových zařízení třídících neb oprav, na již stávajících je spojeno s obtížemi a vyžaduje nepoměrně vysoké náklady. (Na příklad: Takové zařízení pro denní těžbu 100 vagónů stálo v míru 400.000 K, pořídí se nyní sotva za méně než 4,000.000 K.).
Přihlížejíc ke konkrétním stížnostem, jichž se tato interpelace týká, hledělo ministerstvo veřejných prací již dříve zjednati v tom směru nápravu a s použitím všech prostředků po ruce jsoucích postarati se o zlepšení kvality uhlí dodávaného. Jednotlivé případy, kdy dodáno uhlí nevyhovující kvality, na příklad většina kamene místo uhlí, jest ovšem pokládati za otázku soukromoprávní mezi producentem a spotřebitelem a jest proto věci spotřebitele, aby v takových případech uplatňoval své nároky vůči dodavatelům cestou práva soukromého.
V Praze dne 7. ledna. 1921.
Ministr veřejných prací:
Dr. F. Kovařík, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1384.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Schollich und Genossen
betreffend die Versorgung der Bevölkerung mit schlechter Kohle (Druck 914).
Die gegenwärtig gewonnene Kohle steht an Qualität mit der Vorkriegskohle in keinem Vergleiche. Der Grund dafür ist einerseits in den abgenützten und ungemügenden Sortieranlagen, andererseits in dem Umstande zu suchen, daß bei der gegenwärtigen großen Nachfrage auf der einen Seite und der ungenügenden Angebot Konkurenz auf der anderen Seite jenes wirksame Interesse fehlt, welches in der Vorkriegszeit eine gewisse Sorgfalt in Bezug auf die Qualität der Kohle direkt erzwang.
Es ist zu bedenken, daß während des Krieges und in der Nachkriegszeit einige Tagbaue geöffnet wurden, wo aber der Abbau nicht so betrieben werden konnte, daß neben reiner Kohle nicht auch verunreinigte Kahle gewonnen wurde. Auch wurden in dieser Zeit einige kleinere Gruben mit minderwertiger Kohle in Betrieb gesetzt, andererseits Flötze, die wegen ihrer Unergiebigkeit vor dem Kriege aufgelassen worden waren, neuerdings abgebaut.
Die Neueinrichtung oder die Reparatur der schon bestehenden Sortieranlagen ist mit Schwierigkeiten, verbunden und erfordert unverhältnismäßig große Ausgaben. (So wäre z. B. eine solche Anlage für eine Tagesleistung von 100 Waggons, die im Frieden 400.000 K kostete, heute kaum unter 4,000.000 K zu beschaffen.).
In bezug auf die konkreten Beschwerden der vorliegenden Interpellation war das Ministerium für öffentliche Arbeiten schon früher bemüht, Abhilfe zu schaffen und mit allen zur Verfügung stehenden Mitteln bestrebt, eine Qualitätsverbesserung der gelieferten Kohle durchzusetzen.
Einzelfälle, wo die Qualität der gelieferten Kohle eine nicht entsprechende war, die Kohle z. B. einen großen Teil von Steinen enthielt, sind als Zivilrechtsfrage zwischen dem Produzenten und dem Konsumenten anzusehen, und es ist deshalb Sache dieses letzteren, seine Ansprüche gegenüber dem Lieferanten auf zivilrechtlichem Wege geltend zu machen.
Prag, den 7. Jänner 1921.
Der Minister für öffentliche Arbeiten: