Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1369.
Návrh
poslance Jaroslava Blažka a soudruhů
na vydání zákona o organisaci služby v dílnách a výtopnách československých státních drah.
Zákon
ze dne .............................................. 1921,
o organisaci služby, v dílnách a výtopnách českosl. stát. drah.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Místa přednostů velkých dílen a výtopen, skupinářů, přednostů odborných oddělení, řiditelství a ministerstva železnic u československých státních drah obsazují se stávajícími inženýry z dílen a výtopen ze dvou třetin, a jednou třetinou z řad snaživých uchazečů neinženýrů, po vykonání odborných zkoušek a prokázaných schopnostech v praktické službě.
Stávající nově přijatí inženýři podrobí se praktickému vyškolení u odborníků.
Přijímání inženýrských sil pro službu dílen a výtopen se až na další zastavuje.
§ 2.
Místa náměstků přednostů v dílnách a výtopnách a u ústředních úřadů se postupně ruší. Přednostu zastupuje vždy nejstarší přednosta správcovského oddělení dílny, výtopny neb skupiny a tyto opět autorisovaný technický úředník příslušného oddělení.
§ 3.
Místa přednostů správcovských oddělení dílen a vytopen svěřují se uchazečům ze řad dělmistrů, pokud se týče strojmistrů po složení potřebných zkoušek před volenou komisí.
§ 4.
Správcovská oddělení dílen a výtopen československých státních drah dělí se na oddělení dělmistrovská, která po stránce technické a administrativní vede zcela samostatně dělmistr a zodpovídá za ně.
§ 5.
Dělmistr má přiděleno nejméně 80 řemeslníků, dílovedoucí a četaře v to počítaje, a příslušný počet pomocných dělníků.
Větší počet připouští se jen v případě, když to povaha a úspěch služby nezbytně vyžaduje a při zaručené zdatnosti dělmistra. Rozhodnutí o tom, přísluší přednostovi a dělmistrům celého správcovského oddělení, dále zmocněncům dílovedoucích, četařům a řemeslníkům příslušného dělmistrovského oddělení.
§ 6.
Místa dělmistrů obsazují se uchazeči s řemeslnou prakcí a odbornou školskou průpravou pro vykonání praktické odborné zkoušky ze dvou třetin, a jednou třetinou ze řad dílovedoucích po vykonání odborné zkoušky.
§ 7.
V oddělení dělmistrovském spolupůsobí dílovedoucí. Dle povahy oddělení a služby vedou zápisy o prováděných opravách na opravních prostředcích a předmětech nejméně u 24, nejvíce u 40 řemeslníků. Dílovedoucí konají službu podle disposic dělmistra. Místa dílovedoucích jsou místa úřednická a přísluší v době přítomné uchazečům v tomto pořadí:
1. substitutům dělmistrů k dělmistrovské zkoušce přihlášeným a kteří tuto dosud vykonati nemohli,
2. zapisovačům úkolové, práce s praksí a odborným školním vzděláním,
3. zapisovačům úkolové práce (neinvalidům) bez odborného vzdělání s desítiletou řemeslnou praksí u státních železničních drah, po vykonání odborné zkoušky,
4. dílovedoucím a četařům po vykonání odborné zkoušky, jejíž pořadí určuje počet služebních let,
5. v budoucnu mohou se dílovedoucími státi jen četaři po odborné zkoušce.
§ 8.
Dílovedoucí má přiděleno 24—40 řemeslníků rozdělených ve 3—5 čet, vedených četařem. Četaře stanoví dělmistr po dobrozdání zástupců dílovedoucích, četařů a řemeslníků příslušného oddělení dělmistrovského, ve srozumění s přednostou správcovského oddělení, přihlížejíc k jeho řemeslné a manipulační schopnosti v odboru. Rovněž tak stanoví se zástupce četařů.
Vykonání odborné zkoušky zařaďuje četaře ihned do stupnice podúřednické.
Řemeslnící, kteří se četaři nestali, jmenují se po vykonání dosavadní všeobecné zkoušky podúřednické a po 10 služebních letech podúředníky.
§ 9.
V dílnách a výtopnách československých státních drah samostatně pracující kvalifikovaní pomocní dělníci a četaři pomocných dělníků, jmenují se po 12leté služební době a dosavadní všeobecné podúřednické zkoušce, podúředníky. Pomocní dělníci, kteří se četaři neb samostatně pracujícími kvalifikovanými pomocnými dělníky nestali, jmenují se nejdéle po 15leté službě a po všeobecné zkoušce podúřednické, podúředníky.
§ 10.
Nově přijatí řemeslníci v dílnách a výtopnách jmenují se po zkoušce za 3 roky dílenskými.
Nově přijatí kvalifikovaní dělníci jmenují se za 5 roků, nekvalifikovaní dělnici za 7 roků po zkoušce dílenskými pomocníky.
§ 11.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministru železnic.
Odůvodnění.
Dnem 1. ledna 1921 zavádí se v dílnách a výtopnách u československých státních drah nový systém jednotné úkolové práce a tu jeví se nutnost takové celkové organisace služby dílenské, aby výsledky její byly pro naše železnictví příznivější než organisace služby dosud stávající. Hlavní podmínkou musí býti bezesporně zásada: Umožniti všem snaživým, zřízencům rozvinutí a uplatnění jejich schopností k dobru dílenské a tím i celkové železniční služby, což dnes bohužel není. Velmi často poukazuje se, a to zajisté právem, že celá odvětví státní správy vyžádala by si daleko menšího nákladu, kdyby bylo lépe a účelněji využito sil úřednického aparátu.
Různé práče jsou vykonávány od zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním, ačkoliv by tytéž práce, zcela dobře mohli konati zaměstnanci se školským vzděláním nižším.
Uvedené platí i pro železniční službu dílenskou a topírenskou, kde je privilegované upotřebení inženýrů na místech, jichž agenda a práce nevyžadují věd inženýrských a působí mimo to zhoubně na vývoj inženýrského dorostu, neuplatňujíc jeho vysokoškolského vzdělání, ani kapitálů na toto investovaných, což je z národohospodářské stránky ztráta i pro stát. Dle organisace podaného návrhu vyvíjela by služby v dílnách a výtopnách u československých státních drah mnohem přízni věji než za organisace nynější, neboť by umožněno bylo všem snaživým zaměstnancům uplatnění jejich schopnosti ve službě železniční. § 1 a 3 vyhrazuje jednu třetinu míst zaměstnancům s praksí, tak, aby tato s theorií spolu žila a tvořila.
Až doposud při písemné práci v kancelářích (dílnách starých stát. drah) a opačně pro práce v dílnách (postátněných drah) vypomáhá každému dělmistru a inženýrům více pomocných sil.
Dosud službu technickou, dozorčí a kancelářskou v dílnách obstarávalo 120 inženýrů, 191 dělmistrů a okrouhle 350 sil výpomocných, celkem, přibližně as 661 zaměstnanců.
Ministerstvo železnic proponuje na příště při 22.000 řemeslníků v dílnách obstarání technické služby 220 inženýry (bez přednostů dílen a jejich náměstků) a 440 dělmistry, při čemž béře se v úvahu, že jeden dělmistr má míti přiděleno 40—60 řemeslníků z 10—12% pomocného dělnictva a sám má si obstarati veškeré zápisy o úkolové práci, jakož i ostatní nutné písemnosti.
Co nyní při 17.300 řemeslníků vykonává 541 pomocných sil a dělmistrů, má vykonati na příště 440 dělmistrů při 22.000 řemeslníků. Tím stanou se z dělmistrů písaři sedící v kancelářích a praktická služba odborná těmto v prvé řade příslušejícím zůstane bez dohledu a oni nemohli by následkem toho převzíti zodpovědnost za bezpečnost dopravních prostředků (strojů, vozidel atd. v dílnách opravovaných) ani za bezpečnostní opatření v dílnách samostatných jak jsou vázány předpisy.
Inženýři nemající vůbec ani dlouholeté. řemeslné ani dělmistrovské prakse, nemohou je tudíž nahraditi a nemají dále ani stejně dlouhou denní služební dobu jako dělnictvo dílen.
Navrhované uspořádání dílenské služby užíváno jest již dlouhá léta prakticky v dílnách a výtopnách železnic německoříšských drah a odpovídá Rakouskem převzatému a v Československé republice užívanému systému. Také v návrhu zákona poslance Buřívala a senátora Pánka na novou pragmatiku státních zaměstnanců zachovává se organisační zásada říšskoněmecká a uznává se tamní uspořádání těmito slovy: ťTak je tomu v Německu, v onom Německu, kde smysl pro organisaci pořádek a disciplínu byl vždy vysoce vyvinut.Ť
U říšskoněmeckých drah bylo roku 1919 55 železničních inženýrů, 2582 technických železničních sekretářů, 1802 dělmistrů. Roku 1920 již jenom 40 železničních inženýrů a jenom 2222 technických železničních sekretářů, avšak 1902 dělmistrů.
Provedení tohoto návrhu nepřivodí zvýšení personálu ani stoupání osobních nákladů.
V Praze dne 26. ledna 1921.
Jar. Blažek,
Skalák, Haken, Skaunicová, Borovszky, Mikulíček, Toužil, Světlík, Tausik, Darula, Kunst, J. Krejčí, Surányi, Houser, Nagy Gyula, Kučera, Koutný, Rouček, Teska, Dr. Šmeral, Malá.