Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1365.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ....................................................................... 1921

o stavebních úlevách, kterým se doplňují, případně mění ustanovení některých paragrafů nynějšího stavebního řádu pro Čechy ze dne 8. ledna 1889, č. 5 z. z.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Po čas trvání nynější bytové nouze povolují se pro stavby obytných domů, prováděné obcemi neb obecně prospěšnými stavebními sdruženími ve smyslu zákona ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z., následující v II. článku tohoto zákona uvedené doplňky a změny stavebního řádu ze dne 8. ledna 1889, č. 5 z. z.

Tytéž změny a doplňky povolují se také pro stavby obytných domů prováděné fysickými neb jinými právními osobami, ale jen tenkráte, vyhradí-li pravoplatným reversem, předloženým stavebnímu úřadu současně se žádostí za stavební povolení, ministerstvu sociální péče právo stanoviti nájemné v dotyčných domech.

Obytné domy, označené v obou předcházejících odstavcích pokládají se ve smyslu tohoto zákona za obecně prospěšné.

Článek II.

Následující paragrafy stavebního řádu ze dne 8. ledna 1889, č. 5 z. z., doplňují a případně mění se takto:

ku §u 19.

Pro stavby obytných domů obecně prospěšných snižují se lhůty pro určení čáry stavební a výšky rovinné ze 14 dní na 8 dní a ze 30 dní na 14 dní.

ku §u 35.

Pro stavby obytných domů obecně prospěšných zkracuje se lhůta pro konání místního ohledání na 7 dní po podání žádostí za povolení ke stavbě.

ku §u 72.

V obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad dovoliti výjimečně mimo přízemek 5 pater, je-li světlá výška obytných místností 2.60 m a nejsou-li podzemní místnosti určeny pro obývání: obydlené podkroví, jakož i polopatro jest počítati za celé patro.

Při budovách, pro něž bylo povoleno 5 pater. dělení přízemku se nepřipouští.

V obytných domech obecně prospěšných lze snížiti světlou výšku obytných a pracovních místností v patrech, jsou-li stropy rovné, až na 2.60 m, světlou výšku obytných místností v podkroví až na 2.50 m, a to nejméně pro polovinu podlahy.

V obytných domech obecně prospěšných mohou býti povoleny menší rozměry dveří, než jsou stanoveny v třetím odstavci.

ku § 73.

Při obytných domech obecně prospěšných Jsou přípustny mimo konstrukce stropové v odstavci prvním a druhém §u 73 uvedené i jiné stropy, zejména také stropy betonové; jich únosnost jest však doložiti případ od případu statickými výpočty.

Stavební úřad může ohledně výše nahodilého zatížení pro statický výpočet stropů připustiti úlevy od nyní obvyklých předpisů, uzná-li je z ohledů bezpečnosti za přípustné; pro nahodilé zatížení nad stropem posledního patra možno Připustiti 150 kg na 1 m², i když nad tímto stropem jest navrženo obytné podkroví.

V obytných domech obecně prospěšných možno stropnic stropů nejvyššího patra použíti jako vazných trámů krovů; styky ostatních částí krovu se stropnicemi tvořícími jeho vazné trámy nutno však vhodným způsobem tak upraviti, aby při požáru bylo zabráněno rychlému přenesení ohně.

ku §u 75.

V obytných domech obecně prospěšných jsou podkrovní příbytky přípustny.

ku §u 81.

Pro malé byty v obytných domech obecně prospěšných lze připustiti tam, kde voda ku splachování jest zavedena, zřízení klosetu v koupelně místo samostatného záchodu, je-li koupelna z předsíně přístupna a odpovídá-li předpisům § 81 stavebního řádu o osvětlení a větrání záchodů.

ku §u 99.

Pro obytné domy obecně prospěšné lze připustiti úlevy dle části V. vyjma výšky příbytků na půdě (§ 107) a příbytků ostatních (§ 108) i při uzavřené soustavě stavební.

ku §u 100.

Při obytných domech obecně prospěšných muže žádati stavebník za povolení ulev dle části V. stavebního řádu i tehdy, nezřizují-li se tyto domy v poloze osamocené; šířku ulic jest však voliti, jde-li o části obce s obytnými domy obecně prospěšnými, pro něž se stavební úlevy žádají, pravidlem i ve vesnicích dle prvního odstavce bodu 3. §u 13.

Má-li se část obce s obytnými domy obecně prospěšnými skládati z rodinných domů přízemních s podkrovím a se zahrádkami před průčelím domů, může býti provedena šířka hlavních ulic i méně než 12 m, pod 10 m však jen tehdy, zřídí-li se před průčelím domů zahrádky nejméně 3 1/2 m hluboké, a má-li dotyčná ulice po obou stranách chodníky nejméně 1.50 m široké a jízdní dráhu nejméně 4 m širokou.

V částech obce s rodinnými domky budiž zřízení zahrádek před průčelím domů pravidlem; jedině v postranních ulicích, kde se v budoucnosti nedá očekávati větši frekvence, možno výjimečně upustiti od zahrádek před průčelím domů; pak jest ale stanoviti šířku těchto ulic pravidlem nejméně 8 m.

Šířka pouhých přístupů dovnitř bloků s domy v zahradách může býti menší než 10 m, i když nejsou splněny předem uvedené podmínky.

Při volné soustavě stavební jsou přípustny kromě jednotlivých domů volně stojících též skupiny řadových domů s uličním průčelím největší délky 50 m.

Řešení vzhledu těchto skupin budiž však po stránce architektonické jednotné a před započetím stavby jedné budovy této skupiny musí býti zajištěna stavba všech ostatních budov téže skupiny tak, aby celá skupina byla během dvou roků vystavěna.

U obytných budov, volně stojících, ustanovuje se vzdálenost jádra zdiva středu postranního průčelí od sousední hranice dvěma třetinami výšky domů, měřené ve středu postranního průčelí od terainu k náběhu střechy; je-li však v postranním průčelí k sousedu štít, měří se výška od terainu k srovnané výšce tohoto štítu. Tato vzdálenost od sousedních hranic nemusí býti však pravidlem větší než polovina v §u 13 platného stavebního řádu ustanovené šířky hlavních tříd v městech a městečkách. V takto stanoveném isolačním prostoru může stavební úřad Povoliti malé výstupky, předložené zevnější schody, rampy a přízemní terasy.

Obdobná ustanovení platí o krajních domech při skupinovém zastavení. Na stranách k sousedu buďtež střechy těchto skupin opatřeny dle možnosti valbami buď úplnými aneb částečnými.

Při volné soustavě stavební hrazení pozemků z plného zdiva není přípustno.

Ploty na straně ulice stačí provésti do výše jen 1 m; pro skupiny domů musí býti ploty řešeny souladně.

ku §u 101.

Jde-li o zřízení částí obce s obytnými domy obecně prospěšnými přísluší právo uděliti stavební úlevy obecnímu zastupitelstvu; k jeho usnesení jest však třeba schválení okresního výboru. Proti potvrzenému usnesení tomuto jsou námitky údů obce nepřípustny.

ku §u 102.

Pro obytné domy obecně prospěšné ustanovení tohoto paragrafu neplatí.

ku §u 103.

Při obytných domech obecně prospěšných nemůže býti poloha neosamocená vzhledem ku §u 100 tohoto zákona důvodem pro odepření stavebních úlev.

ku §u 105.

U obytných domů obecně prospěšných mohou se prováděti zevnější a střední zdi, pokud jde o domy přízemní s podkrovím, jakož i o nejvyšší dvě patra domů vyšších v síle 30 cm, jsou-li stavěny z pálených cihel a není-li světlá výška pater větší 2.60 m a nepřesahuje-li hloubka traktu ve světlosti 5.50 m; sesílení těchto zdí v nižších patrech jest provésti tak, jak toho statický výpočet vyžaduje.

Při probíhajících stropních konstrukcích, uložených na hlavních zdech, mohou býti cihelné střední zdi přízemních domu s podkrovím provedeny v síle jen 15 cm, s komínovými tělesy přiměřeně upravenými, nepřesahuje-li světlá výška místností 2.6 m a světlá hloubka traktu 5.5 m.

Příčky dělící místnosti téhož bytu stačí provésti při volbě cihel 8 cm, při volbě jiných hmot a zvláštních konstrukcí 5 cm silné.

Cihelné klenby až do rozpnutí 1.20 m lze prováděti v síle čtvrt cihly.

Veškeré úlevy týkající se tloušťky zevnějších zdí lze poskytnouti jen tehdy, budou-li tyto zdi opatřeny vhodnou omítkou proti promočení deštěm a bude-li postaráno o dostatečné vytápění obytných místností k těmto zdem přiléhajících cirkulačními kamny. Zdí a stropy lze prováděti také dle různých nových způsobů z jiných stavebních hmot než z cihel, z lomového kamene a ze dřeva, pakli tyto zdi a stropy dostatečně isolují, jsou-li bytelné, z ohledů zdravotních nezávadné a bude-li jejich únosnost stavebníkem prokázána na základě statických výpočtů a případných zkoušek.

Požární zdí domů přízemních s podkrovím stačí provésti jen k nespalné krytině; uzavírají-li tyto zdi podkrovní místnosti podřízené, neobydlené, možno je provésti na stranách sousedních domů v síle jen 8 cm, je-li postaráno o jejich vyztužení sesilujícími pilířky.

Volně stojící obytné domy přízemní s podkrovím mohou býti stavěny bez omezení v bodě 10. §u 105 stanoveného ze dřeva na zděné podezdívce; jsou-li jejich stěny zřízeny jako trámové kostry oboustranně prkny pobité, musí býti tyto stěny uvnitř budovy opatřeny hladkou rákosovou omítkou; stěny roubené omítati netřeba.

Podobně lze se odchýliti i od ustanovení bodu 9. týkajícího se zvýšení základních zdí nad povrch a vyzdění nárožních pilířů i s mezipilíři z kamene neb z cihel pálených, je-li o bytelnost a únosnost jinak vhodně postaráno.

Omezení v bodě 8. stanovené neplatí pro obytné domy obecně prospěšné.

ku §u 106.

Pro volně stojící domy rodinné přízemní s podkrovím, jakož i pro skupiny těchto domů připouští se kryt šindelový, nebo doškový, je-li proti ohni impregnovaný. Krytiny barevnými cementovými taškami lze použiti jen nevzorkované.

Komíny a topeniště lze zřizovati mimo z cihel aneb z kamene i z jiných nehořlavých látek uznaných stavebním úřadem.

ku §u 107.

Při obytných domech obecně prospěšných příbytky na půdě nemusí býti odděleny od půdy a střechy způsobem před ohněm bezpečným, jde-li o domy rodinné s jedním podkrovním bytem; k jeho zřízení možno použíti dřevěných stěn, opatřených po obou přístupných stranách omítkou; stropy nemusí býti v něm omítnuty.

V obytných domech pouze pro jednu rodinu určených, přízemních s podkrovím, v němž se nalézají nejvýše tři obytné místnosti, lze zřizovati dřevěné schody neklenuté a ohnivzdorně neuzavřené v šířce i jen 90 cm; tyto dřevěné schody musí však vycházeti z předsíně neb z některé obytné místnosti. Profil stupňů lze připustiti až do 20/25 cm.

ku §u 114.

Výhoda tímto paragrafem stanovená nevztahuje se však na části obce, pro něž byly povoleny úlevy pouze pro to, že se skládají z obytných domů obecně prospěšných.

Chodníky mohou býti však zřízeny jen škvárové neb pískované s kamennými neb betonovými obrubami.

V ulicích postranních jest přípustno zříditi chodník také jen po jedné straně; jeho šířka budiž pak nejméně 1.50 m.

ku § 132.

Lhůty pro podání stížností u všech instanci snižují se, pokud jde o domy obecně prospěšné, na 8 dní; stížnosti ty musí býti vyřízeny co nejrychleji, nejpozději v nepřekročitelné čtyřnedělní lhůtě.

Aby lhůty tyto mohly býti dodrženy, buďtež podané stížnosti předloženy úřadům vyšší stolice bezodkladně, nejdéle však 8 dní po jich podání.

Doručení a vyrozumění o všech rozhodnutích stavebních úřadů staniž se nejdéle do 8 dnů.

Článek III.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Článek IV.

Nařízením ministra veřejných prací v dohodě s ministrem sociální péče bude stanoveno kdy tento zákon pozbývá účinnosti.

Článek V.

Ministru veřejných prací se ukládá, aby tento zákon provedl.

Důvodová zpráva.

Naprostý nedostatek bytů, hlavně ale zdravých obydlí pro stavy střední a dělnické zejména ve velkých městech Čech, jenž rozmachem hospodářství národního a očekávaným vzrůstem měst den ode dne bude citelnějším, vyžaduje co nejrychlejší. odpomoci vhodnými novostavbami. Provádění jich jest ale nyní ztíženo, ne-li vůbec znemožněno nedostatkem stavebních hmot a vysokou cenou jak materiálu, tak práce. Odpomoci lze tu za nynějších mimořádných poměrů zejména úlevami oproti předpisům stavebních řádů, jež by směřovaly hlavně k menší spotřebě stavebních hmot a tím i k zmenšení potřeby pracovních sil a v konečném výsledku tedy k snížení stavebního nákladu.

Úlevy ty jsou předmětem přiložené osnovy zákona a mají býti stanoveny pro Čechy ve stejném rozsahu jako jsou povoleny platným již zákonem z dne 15. dubna 1919, č. 211 Sb. z. a n. pro Prahu a okolí.

Dle článku I. této osnovy bude omezen zákon jen na čas trvání nynější bytové nouze; článkem III. vyhraženo jest ministru veřejných prací v dohodě s ministrem sociální péče právo ustanoviti, kdy zákon pozbývá účinnosti.

Článkem I. jest přesně ohraničeno, pro které stavby úlevy tímto zákonem stanovené lze povoliti; jsou to "obytné domy obecné prospěšné" t. j. obytné domy budované obcemi aneb obecné prospěšnými stavebními sdruženími ve smyslu zákona ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z., jakož i obytné domy, jejichž stavebník prohlásil závazně, že vyhražuje ministerstvu sociální péče právo stanoviti nájemné. Stavební úlevy ty mají přispěti jen k obecnému dobru, nemají tedy zvyšovati podnikatelský zisk.

Ustanovení podrobností a zásad platných pro stanovení nájemného, ministerstvu sociální péče vyhrazeného, není předmětem zákona a ponechává se mlčky cestě nařizovací jmenovanému ministerstvu.

Článek II. určuje úlevy jednotlivé, a to doplňky k příslušným paragrafům platného stavebního řádu.

Úlevy ty vztahují se na snížení lhůty pro určení stavební čáry a rovinné výšky (§ 19), jakož i k odbývání stavební komise (§ 35), na počet pater a světlou výšku obytných místností a stanovení menších rozměrů dveří (§ 72), na možnost používati různých konstrukci stropních a přípustnost stropnic jako vazných trámů (§ 73), na přípustnost příbytků na půdě (§ 75), na zřízení klosetů v koupelně místo samostatného záchodu (§ 81), na platnost ustanovení části V. stav. řádu i při uzavřené soustavě stavební (§ 99), na zřizování části obce s obytnými domy obecně prospěšnými, stanovení šířky ulic a vzdálenost budov od sousedních hranic (§ 100), na stanovení činitelů zmocněných ku povolování stavebních úlev (§ 101), na neplatnost ustanovení, jednajících o promlčení stavebních úlev a o jich odvolání (§ 102), na nemožnost odepříti stavební úlevy z důvodu neosamocené polohy (§ 103), na konstrukci zdí a stropů a volbu stavebních hmot (§ 105), na krytinu střech a zřizování komínů (§ 106), na zřizování bytů na půdě a úpravu schodů k nim vedoucích (§ 107), na zřizování chodníků (§ 114) a konečně na snížení lhůty ku podání stížností a k jich vyřízení.

Článkem IV. jest stanoveno vzhledem k nynější pokročilé době stavební, že zákon ten nabývá účinnosti ihned dnem vyhlášení.

Článkem V. pověřuje se ministr veřejných prací prováděním tohoto zákona.

Původně bylo zamýšleno předložiti tuto osnovu zákona Národnímu shromáždění krátce po uveřejnění zákona ze dne 15. dubna 1919, čís. 211 Sb. z. a nař., ustanovujícího stavební úlevy pro Prahu a okolí. Od tohoto úmyslu bylo upuštěno, když bylo rozhodnuto, že se veškeré stavební řády mají znovelisovat. Ježto však novelisaci tuto nelze provést, pokud nebudou pevně stanoveny zásady reorganisace veřejné správy vzhledem k župnímu zřízení stanovenému novou ústavou, odhodlalo se ministerstvo veřejných prací osnovu tuto přece předložití k uzákonění.

V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v poslanecké sněmovně výboru dopravnímu a pro veřejné práce a výboru právnímu, v senátě pak výboru technicko-dopravnímu a ústavně-právnímu ku podání zprávy ve lhůtě nejkratší.

V Praze dne 3. ledna 1921.

Ministr veřejných prací:

Dr. Kovařík, v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP