Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1363.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ................................................... 1921
o stavebních úlevách, kterým se doplňují, případně mění ustanovení některých paragrafů nynějšího stavebního řádu pro Moravu, daného zákonem ze dne 16. června 1894, č. 64 z. z., a změněného a doplněného zákonem ze dne 16. června 1914, č. 44 z. z.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Po čas trvání nynější bytové nouze povolují se pro stavby obytných domů, prováděné obcemi neb obecně prospěšnými stavebními sdruženími ve smyslu zákona ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z., následující v II. článku tohoto zákona uvedené doplňky a změny stavebního řádu ze dne 16. června 1894, č. 64 z. z.
Tytéž změny a doplňky povolují se také pro stavby obytných domů prováděné fysickými neb jinými právními osobami, ale jen tenkráte, vyhradí-li pravoplatným reversem předloženým stavebnímu úřadu současně se žádostí za stavební povolení, ministerstvu sociální péče právo stanoviti nájemné v dotyčných domech.
Obytné domy, označené v obou předcházejících odstavcích pokládají se ve smyslu tohoto zákona za obecně prospěšné.
Článek II.
Následující paragrafy stavebního řádu daného zákonem ze dne 16. června 1894, č. 64 z. z., a změněného a doplněného zákonem ze dne 16. června 1914, č. 44 z. z., doplňují a případně mění se takto:
ku §u 55.
V obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad dovoliti výjimečně mimo přízemek 5 pater, je-li světlá výška obytných místností 2.60 m a nejsou-li podzemní místnosti určeny pro obývání: obydlené podkroví, jakož i polopatro jest počítati za celé patro.
Při budovách, pro než bylo povoleno 5 pater dělení přízemku se nepřipouští.
V obytných domech obecně prospěšných lze snížiti světlou výšku obytných a pracovních místností v patrech, jsou-li stropy rovné, až na 2.60 m. světlou výšku obytných místností v podkroví až na 2.50 m, a to nejméně pro polovinu podlahy.
Při stanovení přípustné výšky budovy možno připočísti k šířce třídy neb ulice hloubku zahrádky před průčelím budovy bylo-li její zřízení stavebním úřadem povoleno.
ku §u 57.
Pro obytné domy obecně prospěšné omezení toto neplatí a jest se říditi dle ustanovení doplňku §u 109 tohoto zákona.
ku §u 68.
V obytných domech obecně prospěšných mohou býti povoleny i menší rozměry dveří než jsou stanoveny v prvním odstavci.
ku §u 71.
Při obytných domech obecně prospěšných může stavební úřad ohledně výše nahodilého zatížení pro statický výpočet stropu připustiti úlevy od nyní obvyklých předpisů, uzná-li je z ohledů bezpečnosti za přípustné; pro nahodilé zatížení nad stropem posledního patra možno připustiti 150 kg na 1 m², i když nad tímto stropem jest navrženo obytné podkroví.
ku §u 72.
V obytných domech obecně prospěšných možno stropnic stropů nejvyššího patra použíti jako vazných trámů krovů; styky ostatních částí krovu se stropnicemi tvořícími jeho vazné trámy nutno však vhodným způsobem tak upraviti, aby při požáru bylo zabráněno rychlému přenesení ohně.
ku §u 77.
V obytných domech obecně prospěšných jest povoleno zřizování bytů v prostoře půdní i výše než nad druhým patrem, ovšem s omezením v doplňku §u 55 tohoto zákona stanoveným.
ku §u 82.
Pro malé byty v obytných domech obecné prospěšných lze připustiti tam, kde voda ku splachování jest zavedena, zřízení klosetu v koupelně místo samostatného záchodu a samostatné lázně, je-li. koupelna z předsíně přístupna a odpovídá-li předpisům §u 82 stavebního řádu o osvětlení a větrání záchodů.
ku §u 91.
Tělesa úzkých komínů v obytných domech obecně prospěšných netřeba bezpodmínečně stavětí z formových cihel; lze k nim použíti i jiné ohnivzdorné stavební hmoty aneb hotových těles tvarových.
ku §u 101.
V částech obce s rodinnými domy přízemními s podkrovím a se zahrádkami před průčelím domů mohou se zříditi chodníky jen škvárové neb pískované s kamennými neb betonovými obrubami.
V ulicích postranních těchto částí obce jest přípustno zříditi chodník také jen po jedné straně; jeho šířka budiž pak nejméně 1.5 m.
ku §u 102.
Při volné soustavě stavební hražení pozemků z plného zdiva není přípustné.
Ploty na straně ulice stačí provésti do výše jen 1 m; pro skupiny domů ploty musí býti řešeny souladně.
ku §u 103.
Pro obytné domy obecně prospěšné jsou přípustny úlevy dle oddílu V. vyjma výšky příbytků na půdě (§ 111) a příbytků ostatních (§ 112) ž pouhého důvodu obecné prospěšnosti, aniž by musily býti dány předpoklady §u 103 stavebního řádu.
ku §u 104.
Při obytných domech obecně prospěšných může žádati stavebník za povolení úlev dle oddílu V. stavebního řádu i tehdy, nezřizují-li se tyto domy v poloze osamocené; šířku ulic možno voliti, jde-li o části obce s obytnými domy obecně prospěšnými, pro něž se stavební úlevy žádají, i v městech a městečkách dle druhého odstavce bodu 4. §u 12 stavebního řádu.
Má-li se tato část obce skládati z rodinných domů přízemních s podkrovím a se zahrádkami před průčelím domů, může však býti provedena šířka hlavních ulic i méně než 12 m, pod 10 m však jen tehdy, zřídí-li se před průčelím domů zahrádky nejméně 3 1/3 m hluboké, a má-li dotyčná ulice po obou stranách chodníky nejméně 1.50 m široké a jízdní dráhu nejméně 4 m širokou.
V částech obce s rodinnými domky budiž zřízení zahrádek před průčelím dómů pravidlem; jedině v postranních ulicích, kde se v budoucnosti nedá očekávati větší frekvence, možno výjimečně upustiti od zahrádek před průčelím domů; pak jest ale stanoviti Šířku těchto ulic pravidlem nejméně 8 m.
Šířka pouhých přístupů dovnitř bloku s domy v zahradách může býti menší než 10 m i když nejsou splněny předem uvedené podmínky.
Při volné soustavě stavební jsou přípustny kromě jednotlivých domů volně stojících též skupiny řadových domů s uličním průčelím největší délky 50 m.
Řešení vzhledu těchto skupin budiž však po stránce architektonické jednotné a před započetím stavby jedné budovy této skupiny musí býti zajištěna stavba všech ostatních budov téže skupiny tak, aby celá skupina byla během dvou roků vystavěna.
U obytných budov volně stojících ustanovuje se vzdálenost jádra zdiva středu postranního průčelí od sousední hranice dvěma třetinami výšky domů, měřené ve středu postranního průčelí od terainu k náběhu střechy; je-li však v postranním průčelí k sousedu štít, měří se výška od terainu k srovnané výšce tohoto štítu. Tato vzdálenost od sousedních hranic nemusí býti však pravidlem větší než polovina v §u 12 (bod 4. první odstavec) platného stavebního řádu ustanovené šířky vedlejších tříd v městech a městečkách. V takto stanoveném isolačním prostoru může stavební úřad povoliti malé výstupky, předložené zevnější schody, rampy a přízemní terasy.
Obdobná ustanovení platí o krajních domech při skupinovém zastavení. Na stranách k sousedu buďtež střechy těchto skupin opatřeny dle možnosti valbami buď úplnými aneb částečnými.
ku §u 105.
Jde-li o zřízení části obce s obytnými domy obecně prospěšnými přísluší právo uděliti stavební úlevy obecnímu výboru k jeho usnesení, jest však třeba schválení okresní správy politické. Proti potvrzenému usnesení tomuto jsou námitky údů obce nepřípustny.
ku §u 106.
Pro obytné domy obecně prospěšné ustanovení tohoto paragrafu neplatí.
ku §u 107.
Při obytných domech obecně prospěšných poloha neosamocená nemůže býti vzhledem k §u 104 tohoto zákona důvodem pro odepření stavebních úlev.
ku §u 109.
U obytných domů obecně prospěšných mohou se prováděti zevnější a střední zdi, pokud jde o domy přizemní s podkrovím, jakož i o nejvyšší dvě patra domů vyšších v síle 30 cm, jsou-li staveny z pálených cihel a není-li světlá výška pater větší 2.60 m a nepřesahuje-li hloubka traktu ve světlosti 5.50 m; sesílení těchto zdi v nižších patrech jest provésti tak, jak toho statický výpočet vyžaduje.
Při probíhajících stropních konstrukcích, uložených na hlavních zdech, mohou býti cihelné střední zdi přízemních domů s podkrovím provedeny v síle jen 15 cm, s komínovými tělesy. přiměřeně upravenými, nepřesahuje-li světlá výška místností 2.6 m a světlá hloubka traktu 5.5 m.
Příčky dělicí místnosti téhož bytu stačí provésti při volbě cihel 8 cm, při volbě jiných hmot a zvláštních konstrukcí 5 cm silné.
Cihelné klenby až do rozpnutí 1.20 m lze prováděti v síle čtvrt cihly.
Veškeré úlevy týkající se tloušťky zevnějších zdí lze poskytnouti jen tehdy, budou-li tyto zdi opatřeny vhodnou omítkou proti promočení deštěm a bude-li postaráno o dostatečné vytápění obytných místností k těmto zdem přiléhajících cirkulačními kamny. Zdi a stropy lze prováděti také dle různých nových způsobů z jiných stavebních hmot než z cihel, z lomového kamene a ze dřeva, pakli tyto zdi a stropy dostatečně isolují, jsou-li bytelné, z ohledu zdravotních nezávadné a bude-li jejich únosnost stavebníkem prokázána na základě statických výpočtů a případných zkoušek.
Požární zdi domů přízemních s podkrovím stačí provésti jen k nespalné krytině; uzavírají-li tyto zdi podkrovní místnosti podřízené, neobydlené, možno je provésti na stranách sousedních domu v síle jen 8 cm, je-li postaráno o jejich vyztužení sesilujícími pilířky.
Omezení v bode 8. stanovené jest pro obytné domy obecně prospěšné neplatným.
Podobně lze se odchýliti i od ustanovení bodu 9. týkajícího se. zvýšení základních zdí nad povrch a vyzdění nárožních pilířů i s mezipilíři z kamene neb z cihel pálených, je-li o bytelnost a únosnost jinak vhodně postaráno.
Volně stojící obytné domy přízemní s podkrovím mohou býti stavěny bez omezení v bodě 10. stanoveného ze dřeva na zděné podezdívce; jsou-li jejich stěny zřízeny jako trámové kostry oboustranně prkny pobité, musí býti tyto stěny uvnitř budovy opatřeny hladkou rákosovou omítkou; stěny roubené omítati netřeba.
ku §u 110.
Pro volně stojící domy rodinné přízemní s podkrovím, jakož i pro skupiny těchto domu připouští se kryt šindelový, nebo doškový, je-li proti ohni impregnovaný. Krytiny barevnými cementovými, taškami lze použíti jen nevzorkované.
Komíny a topeniště lze zřizovati mimo z cihel aneb z kamene i z jiných nehořlavých látek uznaných stavebním úřadem.
ku §u 111.
Při obytných domech obecně prospěšných příbytky na půdě nemusí býti odděleny od půdy a střechy způsobem před ohněm bezpečným, jde-li o domy rodinné s jedním podkrovním bytem; k jeho zřízení možno použíti dřevěných stěn, opatřených po obou přístupných stranách omítkou; stropy nemusí býti v něm omítnuty.
V obytných domech pouze pro jednu rodinu určených, přízemních s podkrovím, v němž se nalézají nejvýše tři obytné místnosti, lze zřizovati dřevěné schody neklenuté a ohnivzdorně neuzavřené v šířce i jen 90 cm; tyto dřevěné schody musí však vycházeti z předsíně neb z některé obytné místnosti. Profil stupňů lze připustiti až do 20/25 cm.
ku §u 118.
Výhoda tímto paragrafem stanovená nevztahuje se však na části obce, pro něž byly povoleny úlevy pouze pro to, že se skládají z obytných domů obecně prospěšných.
ku §u 134.
Pokud jde o obytné domy obecně prospěšné. snižují se všechny lhůty v §§ 13, 20 a 36 stavebního řádu stanovené, pokud jsou delší 8 dnů, a to lhůty čtyř neděl na 14 dní, lhůty 14 dní na 8 dní.
ku §u 136.
Lhůty pro podání stížnosti snižují se, pokud jde o domy obecně prospěšné, na 8 dní; stížnosti ty však musí býti vyřízeny co nejrychleji, nejpozději v nepřekročitelné čtyřnedělní lhůtě.
Aby lhůty tyto mohly býti dodrženy, buďtež podané stížnosti předloženy úřadům vyšší stolice bezodkladně, nejdéle však 8 dní po jich podání.
Doručení a vyrozumění o všech rozhodnutích stavebních úřadů staniž se nejdéle do 8 dnů.
Článek III.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Článek IV.
Nařízením ministra veřejných prací v dohodě s ministrem sociální péče bude stanoveno, kdy tento zákon pozbývá účinnosti.
Článek V.
Ministru veřejných prací se ukládá, aby tento zákon provedl.
Důvodová zpráva.
Naprostý nedostatek bytů, hlavně ale zdravých obydlí pro stavy střední a dělnické, zejména ve velkých městech Moravy, jenž rozmachem hospodářství národního a očekávaným vzrůstem měst den ode dne bude citelnějším, vyžaduje co nejrychlejší odpomoci vhodnými novostavbami. Provádění jich jest ale nyní staženo, ne-li vůbec znemožněno nedostatkem stavebních hmot a vysokou cenou jak materiálu, tak práce. Odpomoci lze tu za nynějších mimořádných poměru zejména úlevami oproti předpisům stavebních řádů, jež by směřovaly hlavně k menší spotřebě stavebních hmot a tím i k zmenšení potřeby pracovních sil a v konečném výsledku tedy k snížení stavebního nákladu.
Úlevy ty jsou předmětem přiložené osnovy zákona a mají býti stanoveny pro Moravu ve stejném rozsahu jako jsou povoleny platným již zákonem ze dne 15. dubna 1919, čís. 211 Sb. zák. a nař. pro Prahu a okolí, a zákonem ze dne 23. května 1919, čís. 277 Sb. zák. a nař., pro Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo.
Dle článku I. této osnovy bude omezen zákon jen na čas trvání nynější bytové nouze; článkem III. vyhraženo jest ministru veřejných prací v dohodě s ministrem sociální péče právo ustanoviti, kdy zákon pozbývá účinnosti.
Článkem I. jest přesně ohraničeno, pro které stavby úlevy tímto zákonem stanovené lze povoliti; jsou to "obytné domy obecně prospěšné" t. j. obytné domy budované obcemi aneb obecně prospěšnými stavebními sdruženími ve smyslu zákona ze dne 22. prosince 1910, čís. 242 ř. z., jakož i obytné domy, jejichž stavebník prohlásil závazně, že vyhražuje ministerstvu sociální péče právo stanoviti nájemné. Stavební úlevy ty man přispěti jen k obecnému dobru, nemají tedy zvyšovati podnikatelský zisk.
Ustanovení podrobností a zásad platných pro stanovení nájemného, ministerstvu sociální péče vyhraženého, není předmětem zákona a ponechává se mléky cestě nařizovací jmenovanému ministerstvu.
Článek II určuje úlevy jednotlivě a to doplňky k příslušným paragrafům platného stavebního řádu.
Úlevy ty vztahují se na počet pater a světlou výšku obytných místností (§ 55), na upotřebení různých stavebních hmot nových (§ 57), na stanovení menších rozměrů dveří (§ 68), na snížení obvyklé výše nahodilého zatažení pro statický výpočet (§ 71). na možnost používati stropnic jako vazných trámů (§ 72). na přípustnost příbytků na půdě (§ 77), na zřízení klosetu v koupelně místo samostatného záchodu (§ 82), na zřízení komínů i z jiných vhodných látek nežli formových cihel (§ 91), na zřízení chodníků (§ 101), na hrazení a ploty (§ 102). na platnost ustanovení části V. stav. řádu z důvodů obecné prospěšnosti (§ 103), na zřizování části obce s obytnými domy obecně prospěšnými, stanovení šířky ulic a vzdálenost budov od sousedních hranic (§ 104), na stanovení činitelů, zmocněných ku povolování stavebních úlev (§ 105), na neplatnost ustanovení jednajících o promlčení stavebních úlev a o jich odvolání (§ 106). na nemožnost odepříti stavební úlevy z důvodů neosamocené polohy (§ 107), na konstrukci zdí a stropů a volbu stavebních hmot (§ 109), na krytinu střech a zřizování komínů (§ 110), na zřizování bytů na půdě a úpravu schodů k nim vedoucím (§ 111), na neplatnost výjimek stran stok, žump atd. (§ 118) na zkrácení lhůt pro stavební řízení (§ 134) a konečně na snížení lhůty ku podání stížnosti a ku jich vyřízení.
Článkem IV. jest stanoveno vzhledem k nynější pokročilé době stavební, že zákon ten nabývá účinnosti ihned dnem vyhlášení.
Článkem V. pověřme se ministr veřejných prací prováděním tohoto zákona.
Původně bylo zamýšleno předložiti tuto osnovu zákona Národnímu shromáždění krátce po uveřejnění zákona ze dne 23. května 1919, čís. 277 Sb. z. a n. ustanovujícího stavební úlevy pro Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo. Od tohoto úmyslu bylo upuštěno, když bylo rozhodnuto, že se veškeré stavební řady mají znovelisovat. Ježto však novelisaci tuto nelze provésti, pokud nebudou pevně stanoveny zásady reorganisace veřejné správy vzhledem k župnímu zřízení stanovenému novou ústavou, odhodlalo se ministerstvo veřejných prací osnovu tuto přece předložiti k uzákonění.
V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v poslanecké sněmovně výboru dopravnímu a pro veřejné práce a výboru právnímu, v senátě pak výboru technicko-dopravnímu a ústavně-právnímu ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 3. ledna 1921.
Ministr veřejných prací: