Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1359.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Lodgman, Křepek, Böhr, Ing. Jung, Dr. Kafka und Genossen
betreffend die sofortige Erneuerung der Tätigkeit der Geschworenengerichte
Es wird beantragt, folgenden Beschluß zu fassen:
Das Abgeordnetenhaus verlangt, im Sinne des § 2 d. G. vom 15. April 1920 über die zeitweilige Einstellung der Tätigkeit der Geschworenengerichte Z. 268 die sofortige Erneuerung der Tätigkeit der Geschworenengerichte in allen jenen Gerichtssprengeln in denen sie eingestellt worden ist.
Zur Begründung dieses Antrages wird kurz folgend angeführt:
1. Die Einstellung der Geschworenengerichte bedeutet eine durch nichts begründete und unter allen Umständen abzulehnende Beschränkung und Gefährdung der bürgerlichen Freiheiten, die von dem Parlamente eines demokratischen Staatesunter keinen Umständen bewilligt werden kann.
2. Die offizielle Begründung der Einstellung der Geschworenengerichte muß als vollkommen unaufrichtig empfunden werden. Der wahre Grund dieser Maßnahme scheint in dem Wunsche nach besonders harter und strenger Bestrafung der in Untersuchung gezogenen Personen und keineswegs in dem Wunsche zu liegen, Unschuldige vor einem Schuldspruch oder vor einem besonders hartem Urteil zu schützen.
3. Selbst wenn man die offizielle Begründung zur Grundlage der Beurteilung der Regierungsmaßnahme annimmt, erscheint diese Maßnahme deshalb verfehlt, weil die Strafprozeßordnung die Möglichkeit bietet, im Rechtsmittelverfahren ungerechte und zu harte Schuldsprüche zu beseitigen und weil außerdem das Gnadenrecht des Staatsoberhauptes wirksam zur Anwendung gebracht werden kann. Auf solchen Wegen lassen sich die Nachteile die die Regierung angeblich von der weiteren Tätigkeit der Geschworenengerichte befürchtet, jedenfalls in zweckmäßigerer und unbedenklicherer Weise beseitigen, als durch einen derart tiefreichenden Eingriff in die Freiheitsrechte der Staatsbürger.
Dazu kommt noch, daß das Justizministerium es in der Hand hat, durch die ihm unterstellten Staatsanwaltschaften bei der Erhebung der Anklage jenen Gesichtspunkten Rechnung zu tragen, von denen sich die Regierung angeblich hat leiten lassen, und insbesondere zu berücksichtigen, daß nicht Opfer gewissenloser Führer unter die Härte des Gesetzes fallen.
4. Wenn die Regierung in ihrer offiziellen Begründung auf den unschätzbaren Vorteil der wesentlichen Beschleunigung des Verfahrens hinweist, so muß demgegenüber bemerkt werden, daß die Justizverwaltung in der Lage ist, die Kompliziertheit und die dadurch bedingte längere Dauer der Schwurgerichtlichen Behandlung der in Betracht kommenden Fälle durch außerordentliche Zuweisung von Untersuchungsrichtern an die besonders belasteten Gerichte und Weisungen wegen beschleunigter Durchführung des Untersuchungsverfahrens zum größten Teile wettzumachen.
5. Die Gefährlichkeit der Regierungsmaßnahme, die Unaufrichtigkeit der Begründung und die geringe Achtung der Regierung vor den Freiheitsrechten der Staatsbürger wird auch ganz besondere dadurch gekennzeichnet, daß die Einstellung der Geschworenengerichte für gewisse Gerichtssprengel sich auf Strafakte aller Art bezieht, während im Zusammenhange mit dem jüngsten Kommunistenputsch nur Strafhandlungen gewisser Art erfolgt sind und das zitierte Gesetz vom 15. April 1920 der Regierung durch § 1 Abs. 2 die Möglichkeit gewährt, die Einstellung der Geschworenengerichte auf bestimmte Art, strafgesetzlich verpönter Handlungen zu beschränken.
Prag, am 11. Jänner 1921.
Dr. Lodgman, Křepek, Böhr, Ing. Jung, Dr. Kafka,
Dr. Brunar, Ing. Kallina, Pittinger, Matzner, Kraus, Bobek, Dr. Radda, Dr. E. Feyerfeil, Dr. W. Feierfeil, Tobler, Jokl, Budig, Häusler, Kaiser, Böllmann, J. Mayer, Patzel, Dr. Keibl, Schälzky, Dr. Luschka, Zierhut, Schubert, Röttel, Dr. Spina, Dr. Medinger, R. Fischer, Schweichhart, Schuster, Dr. Schollich, Simm, Dr. Lehnert, Windirsch, Dr. Czech, Schäfer, Pohl, Hackenberg, Taub, Čermak, Knirsch, Palme, Beutel, Deutsch, Kirpal, Hausmann, Dr. Holitscher, Hillebrand, Blatny, Dietl, Heeger.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1359.
Návrh
poslanců Dra Lodgmana, Křepka, Böhra, inž. Junga, Dra Kafky a druhů
na okamžité obnovení činnosti porotních soudů.
Navrhujeme toto usnesení:
Poslanecká sněmovna žádá po rozumu §u 2 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 268 o dočasném zastavení činnosti porotních soudů okamžité obnovení činnosti porotních soudů ve všech soudních obvodech, v nichž byla zastavena.
K odůvodnění tohoto návrhu uvádíme krátce toto:
1. Zastavení porotních soudů jest omezením ničím neodůvodněným a ohrožením občanských svobod, jež za všech okolností nutno odmítnouti, a jež sněmovna demokratického státu nemůže za žádných okolností povoliti.
2. Oficielní odůvodnění, proč porotní soudy byly zastaveny, musí se pociťovati jako úplně neupřímné. Pravý důvod těchto opatření, zdá se, že spočívá v přání po zvlášť tvrdém a přísném potrestání osob, vzatých do vyšetřování a nikoliv přání, ochrániti nevinné před výrokem viny nebo zvláště přísným rozsudkem.
3. I když vezmeme oficielní odůvodnění za podklad pro posouzení vládního opatření, jest pochybeným proto, že trestní řád poskytuje možnost, opravným řízením odstraniti nesprávné a příliš kruté výroky o víně, a ježto mimo to lze účinně použíti práva milosti hlavou státu. Tímto způsobem dají se jistě účelněji a nezávadněji odstraniti nevýhody, jichž se vláda prý z další činnosti porotních soudů obává, než tak hlubokým zasahováním do práv státních občanů na svobodu.
Kromě toho má ministerstvo spravedlnosti možnost podřízenými mu státními zastupitelstvy při podávání žaloby zastávati ona hlediska, jimiž se prý vláda řídila, a obzvláště míti na zřeteli, aby oběti nesvědomitých vůdců netrestaly se tvrdě podle zákona.
4. Poukazuje-li vláda ve svém oficielním odůvodnění na neocenitelnou výhodu podstatně urychleného řízení, musíme naproti tomu poznamenati, že justiční správa jest většinou s to, aby nahradila spletitost, jež má v zápětí delší projednávání porotními soudy, v případech sem spadajících mimořádným přikazováním, vyšetřujících soudů ke zvláště přetíženým soudům a pokyny o urychlenějším provádění vyšetřování.
5. Nebezpečnost vládního opatření, neupřímnost odůvodnění a nepatrná vážnost vlády k právům státních občanů na svobodu jeví se obzvláště také v tom, že zastavení činnosti porotních soudů pro určité soudní obvody vztahuje se na trestné činy všeho druhu, ač v souvislosti s posledním komunistickým pučem stíhají se jen činy určitého druhu, a že citovaný zákon ze dne 15. dubna 1920 poskytuje § 1 odst. 2 vládě možnost, aby zastavení porotních soudů omezila na určitý druh, na jednání stihaná trestním zákonem.
V Praze dne 11. ledna 1921.
Dr. Lodgman, Křepek, Böhr, inž. Jung, Dr. Kafka,
Dr. Bruna, inž. Kallina, Pittinger, Matzner, Kraus, Bobek, Dr. Radda, Dr. E. Feyerfeil, Dr. W. Feierfeil, Tobler, Jokl, Budig, Häusler, Kaiser, Böllmann, J. Mayer, Patzel, Dr. Keibl, Schälzky, Dr. Luschka, Zierhut, Schubert, Röttel, Dr. Spina, Dr. Medinger, R. Fischer, Schweichhart, Schuster, Dr. Schollich, Simm, Dr. Lehnert, Windirsch, Dr. Czech, Schäfer, Pohl, Hackenberg, Taub, Čermak, Knirsch, Palme, Beutel, Deutsch, Kirpal, Hausmann, Dr. Holitscher, Hillebrand, Blatny, Dietl, Heeger.