Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1353.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Schälzkyho a druhů
o sociálně-lékařských komisích pro válečné poškozence (tisk 1034).
Pan poslanec s pány druhy táže se:
1. dle jakého statistického materiálu byly stanoveny položky zákonných požitků válečných poškozenců,
2. proč okresní sociálně-lékařské komise prohlídkové neskončily dosud svých prací,
3. proč nepočala Zemská odvolací (prohlídková) komise sociálně-lékařská svou činnost a
4. proč neujala se ještě činnosti komise pro válečné poškozence příslušníků Československé republiky, bydlících v cizině.
Na dotazy ty se odpovídá:
K číslu 1.:
Při sdělávání návrhu státního rozpočtu na rok 1920 (v říjnu 1919) nebyl znám počet válečných poškozenců ze Slovenska a Podkarpatské Rusi a číslice pozůstalých v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byla vzata dle počtu všech pozůstalých pobíravších státní vyživovací příspěvky.
Poněvadž pak osnova zákona o požitcích válečných poškozenců, podaná Národnímu shromáždění dne 1. listopadu 1919, byla projednávána teprve v lednu 1920, musily přibližné výdaje, spojené s provedením zákona býti počítány až k nejzazší možné hranici nákladu.
Při tom vzat za základ jako počátek účinnosti zákona původně zamýšlený 1. únor 1920, kdežto zákon ze dne 20. února 1920 čís. 142 sb. z. a n. se stal účinným teprve 1. května 1920; mimo to pojati do kalkulací též sourozenci pobíravší vyživovací příspěvky a v nedostatku znalosti výsledků sociálně-lékařských prohlídek počítáno se značně vysokým procentem průměrného snížení výdělečné schopnosti válečných invalidů.
Teprve když průběhem roku 1920 nabyto — byť i neúplných — zkušeností o pravděpodobném celkovém počtu válečných invalidů a pozůstalých, jakož i o průměrném stupni snížení výdělečné schopnosti válečných invalidů, mohlo se důvodně usuzovati o menším nákladu, jehož bude vyžadovati provedení zákona o požitcích válečných poškozenců.
Na základě naznačených úvah a skutkových okolností považovala vláda číslice zařaděné v položce 1. a 2., § 2, tit. 4., kap. XXI., jakož i v tit. 4., kap. XXI. A státního rozpočtu na rok 1921 za přiměřené.
Ostatně mají položky zákonitých požitků ve státním rozpočtu ráz více méně formální, poněvadž zákonité požitky pokud se zakládají na právním nároku, musí býti uspokojeny bez ohledu na číselnou výši příslušných položek rozpočtových.
K číslu 2.:
Váleční invalidé uplatňují nárok svůj na důchod invalidní přihláškou ku sociálně-lékařské prohlídce, jejíž výsledek dává zemským úřadům základ ku posouzení nároku na důchod a jeho výši.
Dle paragrafu 28 zákona ze dne 20. února 1920 čís. 142 sb. z. a n. jest lhůta ku přihlášce té stanovena do jednoho roku od vyhlášení tohoto zákona (16. března 1920), takže do tohoto dne — 16. března 1921 — činnost okresních sociálně-lékařských komisí prohlídkových trvati musí.
Z důvodu toho jsou komise ty úředně činnými až do uvedené doby, po jejímž uplynutí — jak bylo dotyčným výnosem (čís. 13.686 ze dne 16. října 1920) všem okresním sociálně-lékařským komisím uloženo — úřední jich činnost v nynějším složení skončí
K číslu 3.:
Zemská odvolací (přezkoušecí) prohlídková komise sociálně-lékařská pro Čechy, po přípravných pracích počatých v říjnu 1919, byla zřízena výnosem ze dne 21. ledna 1920 čís. 746/20 a zahájila činnost svou dne 29. dubna 1920 ve 3 senátech: pro nemoce chirurgické, vnitřní a duševní, v kterých komise ta buď za přítomnosti neb nepřítomnosti válečného invalidy (ve smyslu paragrafu 8 jednacího řádu pro komise ty) přezkoumavši spisy po zákonném řízení prohlašuje nálezy.
Aby zdolán mohl býti nával množící se práce podávanými odvoláními, zřizuje se pro Čechy druhá sekce komise té se třemi senáty pro nemoce nahoře uvedené.
Vyčkává se pouze sdělení jmenování člena komise jedním ministerstvem a po dojití jeho bude komise ihned sestavena a zahájí neprodleně svou činnost.
K číslu 4.:
Sestavení komise pro válečné poškozence československé státní příslušnosti v cizině žijící, jest již připraveno a komise zahájí činnost svou neprodleně, jakmile dojdou od dvou ministerstev sdělení zástupců jimi jako člena komise té jmenovaných, což se tyto dny očekává.
Komise ta, jež má zasedati šestkrát týdně, tedy denně, bude pak moci počíti úřadovati v druhé polovici měsíce ledna 1921.
V Praze dne 10. ledna 1921.
Ministr sociální péče:
Dr. Gruber v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1353.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation der Abgeordneten Schälzky und Genossen
in Angelegenheit der sozialärztlichen Kommissionen für die Kriegsbeschädigten (Druck 1034).
Der Herr Abgeordnete mit den Herren Genossen stellt die Anfrage:
1. Aufgrund welchen statistischen Materials die Posten für die gesetzlichen Gebühren der Kriegsbeschädigten bestimmt worden sind,
2. warum die sozialärztlichen Bezirksuntersuchungskommissionen ihre Arbeiten noch nicht beendet haben,
3. warum die sozialärztliche Landesüberprüfungskommission ihre Tätigkeit noch nicht aufgenommen hat,
4. warum die Kommission für die im Auslande lebenden Kriegsbeschädigten čechoslowakischer Staatszugehörigkeit ihre Tätigkeit noch nicht aufgenommen hat.
Zu Nummer 1:
Bei Ausarbeitung des staatlichen Budgetentwurfes war die Zähl der Kriegsbeschädigten in der Slowakei und in Karpathorußland nicht bekannt und die Ziffern der Hinterbliebenen in Böhmen, Mähren und Schlesien wurden nach der Zahl aller Hinterbliebenen, die Unterhaltsbeiträge bezogen, angenommen.
Da nun der Gesetzentwurf betreffend die Genüsse der Kriegsbeschädigten, der der Nationalversammlung am 1. November 1919 vorgelegt wurde, erst im Jänner 1920 zur Verhandlung gelante, mußten die annähernd mit der Durchführung des Gesetzes verbundenen Ausgaben bis zur äußersten möglichen Grenze des Aufwandes eingesetzt werden.
Hiebei wurde als Anfang der Wirksamkeit des Gesetzes der ursprünglich in Aussicht genommene 1. Feber 1920 zugrunde gelegt, während das Gesetz vom 20. Feber 1920 Nr. 142 S. d. G. u. V. erst am 1. Mai 1920 in Wirksamkeit getreten ist; außerdem wurden in die Kalkulationen auch die Geschwister, die Unterhaltsbeiträge, bezogen, miteingestellt und mußte bei der unzureichenden Kenntnis der Ergebnisse der sozialärztlichen Untersuchungen mit einem sehr hohen Perzentsatz der durchschnittlichen Herabsetzung der Erwerbsfähigkeit der Kriegsinvaliden gerechnet werden.
Erst als im Laufe des Jahres 1920, sei es auch unvollständige Erfahrungen über die wahrscheinliche Gesamtzahl der Kriegs-invaliden und der Hinterbliebenen sowie über den durchschnittlichen Grad der Herabsetzung der Erwerbsfähigkeit der Kriegsinvaliden vorlagen, konnte man sich ein gegründetes Urteil über den geringeren Aufwand bilden, den die Durchführung des Gesetzes betreffend die Genüsse der Kriegsbeschädigten erfordern wird.
Aufgrund der angeführten Erwägungen und tatsächlichen Umstände erachtete die Regierung die in der Post 1. und 2., Paragraph 2, Titel 4., Kap. XXI., sowie im Titel 4., Kap. XXI. A des Staatsbudgets für das Jahr 1921 als angemessen.
Im Übrigen haben die Posten der gesetzlichen Genüsse im Staatsbudget mehr oder weniger nur formalen Charakter, da die gesetzlichen Genüsse, soweit sie auf einem rechtlichen Anspruch beruhen, ohne Rücksicht auf die Ziffernhöhe der betreffenden Budgetposten befriedigt werden müssen.
Zu Nummer 2:
Die Kriegsinvaliden machen ihren Anspruch auf den Invalidenbezug durch die Anmeldung zur sozialärztlichen Untersuchung geltend, deren Ergebnis den Landesämtern die Grundlage für die Beurteilung des Anspruchs auf einen Bezug und auf dessen Höhe, liefert.
Nach § 28 des Gesetzes vom 20. Feber 1920 Nr. 142 S. d. G. u. V. ist die Frist zu dieser Anmeldung auf ein Jahr nach Kundmachung dieses Gesetzes (16. März 1920) festgesetzt, so daß die Tätigkeit der sozialärztlichen Bezirksuntersuchungskommissionen bis zu diesem Tag — d. i. bis zum 1. März 1921 dauern muß.
Aus diesem Grunde sind diese Kommissionen bis zur angeführten Zeit amtlich tätig, nach deren Verlauf — wie durch den bezüglichen Erlaß (Z. 13.686 vom 16. Oktober 1920) allen sozialärztlichen Bezirkskommissionen aufgetragen wurde — ihre amtliche Tätigkeit in der gegenwärtigen Zusammensetzung zu Ende geht.
Zu Nummer 3:
Die sozialärztliche Landesberufungs- (Überprüfungs-) Untersuchungskommission für Böhmen nach Beendigung der im Oktober 1919 begonnenen Vorbereitungsarbeiten mit Erlaß vom 21. Jänner 1920 Z. 746/20 errichtet und begann ihre Tätigkeit am 29. April 1920 in drei Senaten: Für chirurgische, innere und geistige Krankheiten, in denen diese Kommission, sei es in Gegenwart, sei es in Abwesenheit des Kriegsinvaliden (im Sinne des § 8 der Geschäftsordnung für diese Kommissionen) die Akten überprüft und nach durchgeführtem gesetzlichen Verfahren ihre Erkenntnisse kundgibt.
Um einen allzugroßen Andrang der Arbeit durch die eingebrachten Berufungen hintanzuhalten, wird für Böhmen eine zweite Sektion dieser Kommission mit drei Senaten für die oben angeführten Krankheiten errichtet.
Es wird nur die Mitteilung der Ernennung der Kommissionsmitglieder durch ein Ministerium abgewartet; nach Eintreffen derselben wird die Kommission sogleich gebildet werden und ihre Tätigkeit unverzüglich beginnen.
Zu Nummer 4:
Die Bildung der Kommission für die im Auslande lebenden Kriegsbeschädigten čechoslowakischer Staatszugehörigkeit ist bereits vorbereitet und die Kommission wird ihre Tätigkeit ohne Aufschub beginnen, sobald von den zwei Ministerien die Mitteilung der von ihnen zu Mitgliedern dieser Kommission ernannten Vertreter erfolgt sein wird, was in diesen Tagen erwartet wird.
Diese Kommission, die wöchentlich sechsmal, demnach täglich Sitzungen abhalten soll, wird in der zweiten Hälfte des Jänners 1921 mit der Amtierung beginnen können.
Prag, den 10. Jänner 1921.
Der Minister für soziale Fürsorge: