Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1352.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ............................................................ 1921

o ražbě drobných mincí.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje raziti nejprve drobné mince měny československé po 20 a 50 haléřích a mince korunové ze spěži (bronzu) niklové smíšené v poměru 80 dílů mědi se 20 díly niklu.

Z kilogramu této směsi raziti jest dvacetihaléřů 350, padesátihaléřů 200 a korun 150 kusů.

Líc všech těchto minci má malý znak republiky Československé, na rubu Rak každého z těchto tří druhu mincí vyznačena jest hodnota její.

§ 2.

Tyto drobné mince (§ 1) razí se jen na účet státu, celkem nejvíce za 200 milionu Kč.

§ 3.

Státní a jiné veřejné pokladny povinny jsou přijímati minci korunovou bez obmezení, kdežto dvaceti- a padesátihaléře jen do 20 Kč.

Bankovní úřad ministerstva financí jest povinen ve hlavním ústavě i ve filiálkách vyměňovati drobné mince (§ 1) neopotřebované bez obmezení za jiná platidla a mince drobné oběhem opotřebované vyměňovati za platidla téhož i jiného druhu.

Ve styku soukromém není nikdo povinen přijímati minci korunových více než za 100 Kč. kdežto dvaceti- a padesátihaléřů více než za 20 Kč.

Ustanovení toto netýká se mincí proděravěných a vůbec jinak než obyčejným oběhem zlehčených, ani mincí falešných.

§ 4.

Mince drobné (§ 1), které jen delším oběhem a opotřebováním byly zlehčeny, přijímají sice státní a jiné veřejné pokladny i jako zákonité platidlo i na výměnu, avšak nevydávají jich. nýbrž dávají je přemincovati.

Mince falešné těmito pokladnami zjištěné propadají bez náhrady státu a zasílají se státní mincovně.

Mince jinak než oběhem zlehčené (na př. proděravěné) bere státní i jiná veřejná pokladna, u které se taková mince objeví, z oběhu bez náhrady.

§ 5.

Vláda se zmocňuje, aby vzala z oběhu všechny dosavadní drobné mince a upravila směnu jejich za drobné mince nové (§ 1).

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministru financí ve shodě s ministrem spravedlnosti.

Důvody:

Podle zákona z 10. dubna 1919, čís. 187 Sb. z a n., přísluší právo raziti mince výhradně státu.

Tohoto práva má býti využito nyní v době co nejkratší, aby mohlo býti celeno jednak všeobecné známé nouzi o drobné, jednak ale také proto, aby bylo lze co nejdříve vyloučiti z oběhu dosavadní, zvláště železné drobné mince, které podle § 7 právě zmíněného zákona z 10. dubna 1919. čís. 187 Sb. z. a n., zůstaly po rozluce měnové u nás v oběhu. A konečné má býti učiněn opět krok k úpravě československé měny.

Do celkového rozvrhu ražebního pojaty jsou drobné mince po 1, 2 a 5 haléřích ze spěži (bronzu) smíšené v poměru: 95% mědi, 4% cínu a 1% zinku a kromě toho drobné mince po 10, 20 a 50 haléřích a mince bronzové z t. zv. spěži niklové smíšené v poměru 80% mědí a 20% niklu. Z toho již jest patrno, že nejde tu o konečnou úpravu měny, nýbrž o opatření prozatímní a k tomu ještě dílčí.

Má zatím ražením 20, 50 h a 1 korunových mincí býti ukojena potřeba nejnaléhavější, nejnezbytnější.

Na konečnou úpravu měny naší bude lze pomýšleti až po ustálení koruny československé na trhu mezinárodním, na kterýž okamžik čeká také účinnost zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 347 Sb. z. a n., o Národní bance československé.

Má tedy navrhovaný zákon povahu ryze přechodnou.

K § 1. Volba mincovního kovu, t. zv. niklové spěži, opírá se o dobré zdání znalců, kteří ji doporučují jak co do hutnosti, tak co do barvy kovu, který jest přiměřeně tvrdý a. značné bily, lesklý.

T. zv. číslo, t. j. počet kusů z jednoho kg kovu jako jednotky mincovní váhy jest výsledkem dosavadních zkoušek, v nichž pro důležitost věci se ovšem stále pokračuje. Není tedy vyloučena přiměřená úprava "čísla" při projednávání zákona.

Popis mincí stanoven jest tak, jak to připouštějí dané poměry. Konečně upravena bude podoba mincí v dohodě se znaleckou porotou.

K § 2. Počet mincí ražených dle měnového zákona rakouského ze dne 2. srpna 1892, čís. 126 ř. z., a dle nařízení ministerstva financí z 31. července 1916, č. 238, 6. listopadu 1916, čís. 378 a 30. května 1917, čís. 245 ř. z., patrný jest z připojené tabulky.

Z tohoto počtu, který ostatně za války nebyl jistě zvyšován, nelze činiti pro naše poměry důsledku spolehlivých. Za to víme bezpečně, že jest v oběhu korunových státovek něco přes 100 milionu Kč; se stejným množstvím drobnějších mincí lze počítati při 20, 50 haléřích, které zatím budou konati funkci mincí, ještě drobnějších. Šlo by tu o drobné asi za 7 Kč na hlavu při 14 milionech obyvatelů.

Tím ovšem není řečeno, že by bylo úmyslem v tomto úhrnném množství dáti mince raziti, ale nutno počítati prostě s touto možností, aby bylo lze okamžitě případné potřebě vyhověti.

Paragraf 3 obsahuje obvyklé předpisy pokladniční

Totéž platí o § 4.

K § 5. Jak již naznačeno, bude snahou, co nejdříve dáti do oběhu vlastní drobné mince a tím vytlačiti ostatní mince staré.

Poměr směny záviseti bude od poměrů. kterých dnes nelze předvídati. Jisto jest jen, že budou se sem tlačiti mince se všech stran. Nejlepším to dokladem jsou zkušenosti s bankovkami korunovými a dvoukorunovými Rakousko-uherské banky. V pytlích byly sem podloudně dováženy.

Ministerstvo financí je si toho vědomo, že domáhá se zmocnění v mezích návrhu tohoto zákona; ale meze tyto nejsou širší než jak jsou vymezeny danými poměry hlavně nouzí o drobné s jedné strany a nejúčelnějším využitím času se strany druhé.

Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen, a to vzhledem k naléhavostí věci v jednání zkráceném dle §§ 55 jedn. řádů, a budiž přikázán jak v poslanecké sněmovně tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání uvádí se toto:

Účelem zákona jest jednak odstraniti všeobecně známou nouzi o drobné, jednak znemožniti spekulaci dovozem drobných mincí z ciziny, jemuž opatřeními správními dostatečně čeliti nelze.

Situace nynější stala by se v tomto posléze zmíněném směru zvláště povážlivou, kdyby zatím některý ze států sukcesních, těže z naší nejhodnotnější valuty, zavedl vlastní drobné peníze, a dosavadní drobné z oběhu vyloučil, neboť pak by veškeré drobné mince rakousko-uherské hrnuly se proudem k nám. Jak značné jest nebezpečenství toto, vysvitne nejlépe, uváží-li se, že jen v Rakousku raženo bylo drobných 20- a 10haléřů za 98,000.000 K.

Aby tedy účelu zákona bylo dosaženo, jest přirozeně nutno započíti s ražbou co nejdříve.

Ku pracím ražebním, jež vyžadovati budou delší doby. nelze však přistoupiti dříve, dokud nebude dán pro ně zákonný podklad.

Zejména bude možno prováděti připravené již smlouvy na dodávku potřebných kovů a velmi nákladných strojů, jichž typ musí odpovídati rozvrhu ražebnímu, teprve. až zákon bude schválen. Náklad na zmíněné stroje jest veliký: jen za čtyři činí na 1 a půl milionu Kč, bude jich však 16 potřebí.

Z průtahu, který by normálním projednáváním zákona vzniknouti mohl, hrozí tudíž státu škoda jednak oddálením ražby a tím možnosti, docíliti účelu zákona, jednak možným zvýšením nákladů ražebních.

Budiž připomenuto, že již osnova sama se zpozdila, neboť ministerstvo financí nemohlo ji podati, dokud nebyla znovuzřízena mincovna Kremnická, maďarským vpádem téměř úplně zničená a dokud nebyly provedeny nutné technické zkoušky a práce přípravné, aby zjednán byl podklad pro osnovu zákona.

V Praze dne 19. ledna 1921.

Správce ministerstva financí:

Dr. Engliš, v. r.

Přehled drobných mincí raž. v Rak.-Uhersku od r. 1892.