Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1328.
Interpelace
poslance Jaroslava Hálka a soudruhů
vládě
o nedostatečném a nevčasném dodávání žita k setí nezpůsobilého Státním obilním ústavem pro horské obce okresu volyňského a prachatického, postižené krupobitím.
Horské části soud. okresu volyňského (polit. okres Strakonice), přilehlé k okresu prachatickému a část okresu tohoto postiženy byly začátkem měsíce července loňského roku krupobitím, které skoro nadobro zničilo úrodu v Radosticích, polit. okres Strakonice, a v Libolyni, polit. okres Prachatice. Rolnictvo těchto obcí, 800—900 m nad mořem položených, obrátilo se dne 11. července 1920 na ministerstvo zemědělství o pomoc a radu, jak zaopatřiti semeno, hlavně žito, k podzimnímu osetí. Ministerstvo zemědělství přípisem ze dne 26. července 1920 č. 27.816 — II/1920 doporučilo, aby představenstva obcí zaslala státnímu obilnímu ústavu — oddělení osiv — v Praze soupis potřeby ozimého osiva, potvrzeny příslušnou politickou správou. Sdělilo současně, že doporučilo Státnímu obilnímu ústavu, aby obcím přiděleno bylo osivo za cenu 140 K pro 100 kg nejpozději do 15. září b. r., ježto pro vysokou polohu obcí jest nutná velmi ranná setba.
Rady této obce použily a Ústřední jednota hosp. družstev v Praze, jako generální komisionář Státního obilního ústavu, přípisem ze dne 19. srpna 1920 č. 1607 potvrdila došlou přihlášku obcí o uznané — originální — osivo. Příslušná záloha žádaná také byla zaslána.
Doba setí se blížila, ale žito nedocházelo — ač horské kraje šumavské, 800—900 m. n. m., mají míti nejdéle do konce září pole oseta žitem, jinak jest výsledek sklizně více než nejistý a skoro vždy nadobro zklame. Obce čekaly žito marně po celý měsíc září. Konečně obec Libolyně dostala prvý příděl 24 q dne. 5. října po 232 Kč, druhý příděl 26 q dne 10. října po 232 Kč a třetí příděl 2 q až dne 2. listopadu po 285 Kč; všechno bez dovozného! Rovněž i obec Radostice velkou část přídělu obdržela až 2. listopadu, kdy v tamní krajině bylo již přes 14 dní úplně zamrzlo! Přirozeně, že tyto poslední partie žita nemohly býti sety a rolníkům tímto nedostatečným a opožděným přídělem osiva zůstalo ve jmenovaných dvou obcích neoseto na 36 ha k žitu úporně připravených stráňovitých polí horských. Cena posledně zaslaného osiva s dopravou na místo byla od 270 Kč do 310 Kč za 100 kg! Žito, dne 2. listopadu Hospodářským družstvem v Klatovech do obce Radostic dodané, nemělo jakosti ani obyčejného podprůměrného žita netříděného. Vzorek tohoto ťuznaného, originálníhoŤ žita, vzatý před dvěma věrohodnými svědky, a to Vojtěchem Tomanem a Františkem Vlkem, rolníky z Radostic a uložený u obecního úřadu v Radosticích, ukazuje, jak krupobitím ožebračené rolnictvo horského chudého Pošumaví mělo za velké peníze pole svá osévati touto zadinou.
Ježto svrchu vylíčený postup úřední měl za následek, že ve zmíněných obcích nebylo lze oseti na 36 ha polí žitem, čímž chudí, horští malorolníci nejen připraveni byli o výnos ze svých polí, na nichž stěží jiná plodina stejný výnos dá, nýbrž i donuceni počítati s tím, že budou musiti na letošní sklizňové období žito pro potřebu vlastního hospodářství draze sobě opatřovati, táží se podepsaní:
Je vláda ochotna:
1. případ shora uvedený dáti vyšetřiti a zvláště pak zjistiti, kdo je vinen tím, že žádané žito nedošlo včas, že místo ťseťového originálního uznanéhoŤ žita poslán byl zadeněk nezpůsobilý k setí, a dle výsledků, šetření pohnati viníky k odpovědnosti?
2. učiniti opatření, aby z prostředků ministerstvu zemědělství povolených vrácen byl postiženým rolníkům přeplatek nad cenu žita stanovenou pro lne výnosem tohoto ministerstva ze dne 26./8. 1920 čís. 27816 — II/1920 totiž 140 Kč za 1 q?
V Praze dne 17. ledna 1921.
Jaroslav Hálek,
Beran, Mach, Chlebounová, Malík, Udržal, Dr. Blaho, Stodola, Dr. Hodža, Rychtera, Staněk, Švehla, Hnídek, Dr. Srdínko, Vahala, Molík, Nejezchleb-Marcha, Sonntág, inž. Botto, Dr. Černý, Dr. Kubíček, Bradáč.