Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1318.
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............................................................ 1921
o bytovém fondu pro státní zaměstnance.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Na podporu bytové péče o státní zaměstnance zřizuje se bytový fond pro státní zaměstnance. Vláda se zmocňuje, aby tomuto fondu z výnosu losové státní půjčky podle, zákona ze dne ........................................................... 1921, čís. ............ Sb. z. a n. přikázala na rok 1921 částku až do 250,000.000 Kč.
O tento obnos zvyšují se výdaje státních investic pro rok 1921, článkem VIII. finančního zákona ze dne 17. prosince 1930, čís. 682 Sb. z. a n., stanovené.
Do státních rozpočtů na léta 1922 až včetně 1925 bude se každoročně zařaďovati částka podle potřeby a finanční situace státu.
§ 2.
Bytový fond pro státní zaměstnance jest způsobilý, aby svým jménem nabýval práv a se zavazoval.
§ 3.
Účelem bytového fondu pro státní zaměstnance jest poskytovati:
1. Obecně prospěšným stavebním a bytovým sdružením
a) hypotékami zápůjčky a stavební úvěr na stavbu domů nájemních nebo rodinných domků, které budou obsahovati byty pro státní zaměstnance, nelze-li pro tyto stavby získati úvěrové pomoci podle zákona o státním bytovém fondu ze dne 20. února 1919, čís. 98 Sb. z. a n., ani státní podpory podle zákona o další podpoře stavebního ruchu ze dne ........................... 1921, čís. ............................. Sb. z. a n.;
b) podpory na nezbytně nutná společná zařízení ve prospěch bytové péče o státní zaměstnance;
c) podpory na úhradu výloh zařizovacích a správních.
2. Státním zaměstnancům, jsou-li členy obecně prospěšných stavebních a bytových sdružení,
a) hypotékami zápůjčky a stavební úvěr na stavbu rodinných domků na vlastním pozemku;
b) nezúročitelné krátkodobé zápůjčky na splacení členských podílů stavebních a bytových sdružení a ostatních platů — mimo nájemné — souvisejících s držbou bytů v družstevních nájemních domech;
c) nezúročitelné krátkodobé zápůjčky na úhradu výloh se stavbou rodinného deníku spojených a úvěrem nekrytých.
§ 4.
Hypotékami zápůjčky poskytují se zpravidla nad sirotčí jistotu podle obč. zák., a to u nájemních domů nejvýše do 95%, u rodinných domků do 90% skutečného nákladu.
§ 5.
Bytový fond pro státní zaměstnance přejímá práva a povinnosti "Fondu císaře Františka Josefa I. na paměť vladařského jubilea 1908", zřízeného podle regulativu, schváleného císařským rozhodnutím ze dne 28. září 1908, pokud se týkají nemovitostí ve státě československém.
§ 6.
Bytový fond pro státní zaměstnance spravuje ministerstvo sociální péče.
Osobní a věcný náklad spojený se správou fondu hradí se ze jmění fondu.
§ 7.
K provedení tohoto zákona vydá vláda nařízením stanovy fondu, ve kterých budou stanoveny zvláště podmínky pro poskytování zápůjček a stavebního úvěru.
§ 8.
Podání, svědčící bytovému fondu pro státní zaměstnance nebo ve věcech fondu ministerstvu sociální péče, a jejich přílohy jsou osvobozeny od kolků a poplatku.
§ 9.
O hospodaření fondu budiž každý rok podávána zpráva Národnímu shromáždění.
§ 10.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 11.
Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem financí.
Důvodová zpráva.
Nedostatek bytu nemá škodlivého vlivu jen na jednotlivce, který jest bez přístřeší nebo nemá vhodného bytu, ale svými neblahými účinky dotýká se celé společnosti. Trpí-li nedostatkem bytů státní zaměstnanci. zasahují, účinky toho přímo státní správu.
Není snad oboru v naší státní správě, který by si nebyl u ministerstva sociální péče stěžoval na nedostatek bytu pro své zaměstnance. Chod státní správy trpí z nedostatku bytů tím, že nelze obsaditi úřady potřebným počtem sil, že nelze překládati úředníky, jak by toho vyžadoval zájem služby, a že výkonnost státních zaměstnanců nedostatečně ubytovaných jest značně snížena. Nedostatek bytů jest pro státní správu také spojen s výlohami, kterých by jinak neměla: musí platiti diety zaměstnancům žijícím odloučeně od svých rodin a hraditi jízdné zaměstnancům bydlícím vzdáleně od svého úředního sídla.
Jak tyto poměry působí na státní zaměstnance samé, netřeba vyličovati. O snížení jejich výkonnosti byla již učiněna zmínka. Přemnohé rodiny jsou nuceny žíti odloučeně; rodinný život jest rozvrácen, výchova dětí trpí. Jak se úředníci zbavují posledních úspor, jak se ochuzují a v dluhy upadají, nelze ani domysliti. Následek těchto poměrů konec konců stihne zase společnost, stát, který jest nucen svým zaměstnancům poskytnouti existenční minimum a bude konečně nucen vybaviti je ze zadlužení, do něhož nezaviněně upadli.
Poměry, jak tu jsou jen naznačeny, trpí státní zaměstnanci skoro po celém státě, nejvíce ovšem tam, kde vznikly nové úřady neb ústavy státní, kam bylo nutno přeložiti řadu nových zaměstnanců. Jest to především Praha, ale i jiná větší města hlavně Brno, Opava, Mor. Ostrava a celé Slovensko, zejména Bratislava, Košice a pak skoro všechny železniční uzly.
Ve prospěch státních zaměstnanců možno ovšem též užíti zákonů dosud vydaných o podpore stavebního ruchu ze dne 23. května 1919, čís. 281, Sb. z. a n., a ze dne. 6. února 1920, čís. 92 Sb. z. a n.
Vskutku také mnohé obce podnikly a podnikají stavby obytných domů především proto, aby uspokojily bytovou potřebu státních zaměstnanců, zvláště v případech zřízení nových úřadů. Jest také potěšitelno, žel státní zaměstnanci tam, kde jest jich soustředěno větší množství, svépomocí, založením stavebních družstev, podnikají stavby s podporou podle zákonů o podpoře stavebního ruchu. Nehledíc k hlavním městům zemí, kde ve stavebních družstvech spojily se téměř všechny kategorie státních zaměstnanecké zmírnění své bytové nouze stavbou družstevních domů, jsou to hlavně železniční zaměstnanci po venkovských městech, u nichž myšlenka stavebního družstevnictví slibuje pěkné úspěchy. Ovšem že družstevní podnikání státních zaměstnanců stejně jako družstevní podnikání ostatních tříd obyvatelstva setkávalo se v uplynulém roce čím dále tím více s obtížemi opatřiti si potřebný úvěr. Obtíže tyto jsou na straně státních zaměstnanců větší než u ostatních tříd obyvatelstva, jelikož státní zaměstnanci nemají pravidelně oněch styků s místními peněžními ústavy, bez nichž úvěru nelze dostati.
Také na Slovensku tvoří se stavební družstva zvláště z řad železničních zaměstnanců, která však státní podpory podle zákonů o podpoře stavebního ruchu vůbec užíti nemohou, nejsouce s to, aby si opatřila potřebný hypotékami úvěr, kterého na Slovensku vůbec není.
Obtíže spojené s opatřením úvěru na jedné stráně a poznání, že státní správa musí ve vlastním zájmu vše učiniti, aby pro své zaměstnance opatřila vhodné byty, přiměly ministerstvo sociální péče, aby se vrátilo k původnímu svému úmyslu, péči o byty pro státní zaměstnance učiniti zvláštním předmětem sociální péče svého resortu.
Plníc tento úkol vypracovalo ministerstvo sociální péče osnovu zákona o bytovém fondu pro státní zaměstnance.
Z poznání, že péče o byty pro státní zaměstnance nemůže bytí povahy přechodné, zvolena byla pro finanční podporu státní forma zvláštního fondu, samostatné právnické osoby trvalé povahy, která bude subjektem všech práv a závazků plynoucích z udělení státní podpory stavebním družstvům státních zaměstnanců nebo jednotlivým. jejich členům.
Ministerstvo sociální péče navázalo tak na právní poměry, které byl v ve starém Rakousku. V Rakousku založen byl již v roce 1908 zvláštní fond. z něhož se udílely přímé zápůjčky do II. pořadí pro stavby družstevních domů s byty pro státní zaměstnance na úrok 3%ní. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo z tohoto fondu postaveno celkem 67 nájemních domů se 658 byty v úhrnném nákladu 5,900.143 K. Fondovní zápůjčky do II. pořadí činily 2,267.900 K. Zkušenosti s tímto fondem získané byly co nejlepší. Jest litovati, že poměry po převratu nedovolovaly, aby také tento fond byl ihned reaktivován, podobně jako se stalo u státního bytového fondu, přístupného osobám nezámožným vůbec, zákonem ze dne 20. února 1919, čís. 98 Sb. z. a n.
Podle osnovy zákona ponechává se zřízení bytů pro státní zaměstnance jejich vlastní iniciativě, jejich činorodé svépomoci, která ovšem bude státem v dostatečné míře finančně podpořena. Tím není řečeno, že stát nebude vedle toho také sám stavěti byty pro své zaměstnance.
Z vážných důvodu povahy finanční a etické nutno však dáti přednost svépomocnému podnikání státních zaměstnanců, sdružených v obecně prospěšných stavebních družstvech a jiných vhodných hospodářských organisacích.
Vláda poukazujíc k textu osnovy soudí, že jednotlivá její ustanovení nevyžadují zvláštního vysvětlení.
K § 3. bylo by jen poznamenati, že obsahuje všechny způsoby podpory, které podle zkušeností získaných při provádění bytové péče podle zákona o státním bytovém fondu a podle stanov shora zmíněného fondu, určeného výhradně jen k prospěchu státních zaměstnanců, ukázaly se nutnými a vhodnými.
K číslu 2 lit. a.) tohoto par. 3. bylo by ještě zvláště uvésti, že tento způsob podpory je oběma právě jmenovaným fondům neznámý, že však praxe ukázala tento způsob podpory účelném.
Vláda pomýšlí proto také na to, až bude novelovati zákon o státním bytovém fondu a stanovy tohoto fondu, také tu zmíněný způsob podpory uvésti mezi účely státního bytového fondu.
Nezúročitelné krátkodobé zápůjčky podle § 3, čís. 2, lit. b) a. c) osnovy, jsou způsoby podpory, které jsou u soukromých zaměstnavatelů obvyklé a zhusta se vyskytují. Vláda má za to, že tento způsob podpory nelze odepříti státním zaměstnancům, kteří nepochybně ve většině případů více než soukromí zaměstnanci budou potřebovati podpory, aby mohli najednou splniti platy, vyplývající z členského poměru ke družstvu.
K § 5.
Tohoto výslovného zákonného ustanovení jest třeba, aby byla založená pro republiku československou sukcese v práva jmenovaného fondu ze zápůjček na nemovitostech v republice československé.
Vláda učinila ovšem již dříve cestou administrativní opatření, aby annuity a kapitál zápůjček váznoucích ve prospěch tohoto fondu na domech v našem státě nebyl od převratu placen do Vídně.
K § 7.
Stanovy fondovní budou obsahovati bližší ustanovení o tom, jakým náležitostem musí vyhovovati družstva žádající o podporu z tohoto fondu, za jakých podmínek úrokových a úmorových budou udíleny hypotékami zápůjčky a stavební úvěry, jakož i za jakých kautel budou dávány krátkodobé zápůjčky na splacení členských podílů a na úhradu výloh spojených se stavbou rodinných domků, dále jak dlužno určovati stavební náklad, jak dlužno konati odhady a jak bude upraveno řízení.
Ve směru formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána jak ve sněmovně poslanecké, tak i po jejím schválení touto sněmovnou v senátě výboru sociálně-politickému, rozpočtovému a státně-zřízeneckému ku podání zprávy vždy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 17. ledna 1921.
Ministr sociální péče: