Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1293.
Interpelace
poslance Dra Šmerala a soudruhů
ministrům vnitra a spravedlnosti
o stíhání dělníků, účastnivších se prosincového, stávkového hnutí.
V opatřeních, prováděných proti účastníkům prosincového hnutí, zjistili jsme další případy, kterou jsou v rozporu splatným stavem zákonným.
V obci Brandýsku-Olšanech, polit. okres Slaný, byl 15. prosince zatčen starosta obce, dělník Fr. Kučera. Tehdy prohlásil vojenský kapitán, který velel vojenskému oddílu do obce vyslanému, že místo něho "jmenuje" starostou obce obecního 1. tajemníka Karla Pospíšila. Zástupci obecního zastupitelstva obrátili se ve dnech následujících na politickou správu do Slaného s dotazem, jaké stanovisko zaujímá k tomuto opatření vojenského kapitána, který mezi tím již v obci nebyl. Správce okresního hejtmanství rada Vysoký rozhodl, když není obecní zastupitelstvo rozpuštěno a když není zatčen náměstek starosty František Hora, že přísluší tomuto funkci starosty vykonávati. Tento stav byl také v obci zaveden. Ale po čtyřech týdnech, ve středu 12. t. m., přišel místní četnický strážmistr Sklenář do konané právě schůze obecního zastupitelstva, vyřídil tam nějakou záležitost a při tom nařizoval tajemníku obce Pospíšilovi, že pro něho on jest starostou a žádného náměstka Frant. Horu že nezná. Když tajemník obce ho informoval, že rada okresního hejtmanství Vysoký ve Slaném rozhodl, že úřadovati má náměstek Hora když není zatčen, prohlásil četnický strážmistr: "Tak ho tedy zatkneme!" A skutečně také dva dny na to, 14. ledna, strážmistr náměstka starostova Frant. Horu zatknul. Je pravděpodobné, že právě během těchto dvou dnů "náhodou" došel strážmistra nějaký anonymní dopis, který byl použit za záminku k zatčení. Strážmistr mimo to prohlásil, že zatkne také radního Jana Chumana a člena obecního zastupitelstva, Josefa Klímu, kdyby tito měli úřad starostenský převzíti.
Druhý případ, který po našem přesvědčení jest v rozporu s platným zákonným stavem, udal se ve vyšetřování se zatčenými mosteckými, uvězněnými ve vyšetřovací vazbě v Plzni. Dne 11. t. m. podali jsme interpelaci o formě řízení tohoto. Dne 12. ledna bylo z vyšetřovaných náhle devět propuštěno. Propuštění toto pokládáme samozřejmě za správné, ale příznačnými jsou okolnosti, které o výběru osob propuštěných rozhodly. Většina zatčených byla zatčena za úplně stejných okolností proto, že súčastnili se schůze v Měcholupské pivnici v Mostě a že o nich bylo předpokládáno, že tvořili "revoluční výbor". Pro výběr propuštěných nebyly však rozhodný nějaké okolnosti skutkové, s tímto pobytem v Měcholupské pivnici související, nýbrž politické přesvědčení jednotlivých osob. — Propuštěni byli jednak příslušníci německé sociálně demokratické strany, dále jednotlivci politicky neorganisovaní, bývalý náčelník "Sokola", a dva národní socialisté. O ponechání ostatních ve vazbě, ač účast jejich na nějakém jednání nijak se neliší od účasti propuštěných a mohou tedy býti. stejně pokládáni za nevinné, rozhodlo, že nezapřeli, že jsou buď příslušníky české sociální demokracie a nebo členy komunistických skupin. Je tu zřejmý důkaz, že o trestní vazbě spolurozhoduje politická tendence a nikoli pouze skutkové okolnosti směrodatné podle zákona.
Podepsaní se táží:
Jsou tyto okolnosti oběma ministrům známy?
Jaké stanovisko zaujímají k těmto případům páni ministři?
V Praze dne 18. ledna 1921.
Dr. Šmeral,
Lad. Kučera, Houser, Skaunicová, Tausik, Borovzsky, Skalák, Malá, Nagy, Mikulíček, Darula, Kunst, Koutný, Edm. Burian, Toužil, Svetlik, Surányi, Teska, Haken, Merta, Rouček.