Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1262.
Návrh
poslance Aloise Kříže a soudruhů,
aby ministerstvo spravedlnosti ve shodě s ministerstvem vnitra, obchodu a financí vydalo nařízení o zřízení živnostenského soudu v Č. Budějovicích.
Zákonem ze dne 27. listopadu 1896 č. 218 ř. z. vyvolány byly v oblasti celého bývalého mocnářství rakousko-uherského v život živnostenské soudy. V Čechách zřízeny byly dle citovaného zákona až dosud živnostenské soudy v Praze, v Plzni, Teplicích, Ústí n./L. a v Liberci a jich význam jest dnes všeobecně uznáván.
Celá veliká oblast jihočeská, ve které průmysl, obchod i živnosti rok od roku početně vzrůstají, vyjmuta jest až dosud z dobrodiní zákona o živnostenských soudech a okresní soudy republiky zatěžovány jsou den ze dne víc a více agendou, která, vyplývajíc ze smluvních poměrů mzdových a služebních mezi zaměstnavatelem a zaměstnaným, přísluší vlastně soudu živnostenskému a nikoliv soudům okresním.
Přes kladné vyjádření, které pro zřízení živnostenského soudu v Č. Budějovicích dala svého času tamější obchodní a průmyslová komora a i jiné povolané korporace, bylo zřízení živnostenského soudu v jihočeské metropoli z malicherných příčin a bezdůvodně oddalováno a až dosud nestalo se skutkem.
Jest ale na dále nemožno, aby jihočeský průmysl, obchod a živnost obešel se bez vlastního živnostenského soudu. Budiž zde konstatováno, že do dozorčího okresu živnostenského inspektorátu v Č. Budějovicích spadá 12 okresních hejtmanství, v jichž obvodu dle posledně provedeného sčítání jest 322 továren, a mimo to 2754 závodů úrazovému pojištění podléhajících, a zajisté ještě daleko více než jednou tolik maloživností úrazovému pojištění nepodléhajících.
Jenom v těch 322 podnicích továrních jest zaměstnáno asi 24.000 dělníků obojího pohlaví.
V samotném obvodu okresní správy politické v Č. Budějovicích nalézá se a výše uvedeného stavu 96 továren a 415 závodů, úrazovému pojištění podléhajících a také více než jednou tolik maloživností, úrazovému pojištění nepodléhajících.
Z uvedeného jest patrno, že potřeba zřízení živnostenského soudu v Č. Budějovicích jest krajně naléhavá. Poněvadž pak, pokud se týká místností a věcných potřeb zřizovaných živnostenských soudů náleží tato povinnost dle zákona o živnostenských soudech orgánům samosprávným, zůstává zde pro zatížení státních financí jedině náklad osobní.
Není zde proto důvodů, aby zřízení živnostenského soudu v Č. Budějovicích bylo oddalováno a proto, podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti, aby ministerstvo spravedlnosti, ve shodě s ministerstvem vnitra, obchodu a financí učinila ihned potřebné kroky k zřízení živnostenského soudu v Č. Budějovicích, tak, aby všechny přípravné práce během roku 1921 byly vyřízeny, a aby 1. lednem r. 1922 vstoupil tento soud v Č. Budějovicích v život.
Potřebný finanční náklad osobních výloh nového soudu zařaděn budiž do státního rozpočtu na rok 1922.
V ohledu formálním, budiž tento návrh odkázán výboru iniciativnímu a právnímu.
V Praze dne 12. ledna 1921.
Alois Kříž,
Marek, A. Chalupa, Ertl, Zverec, Čundrlík, Kubál, Kovačič, J. Chalupník, Kasík, Oktavec, Novák, R. Chalupa, Pocisk, Karpíšková, Biňovec, Aster, Srba, Černý, Bečko, Koudelka.