Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1252.
Návrh
poslanců Buřívala, Tučného a spol.,
aby soudní podúředníci jmenováni byli úředníky.
Národní shromáždění račiž se usnésti na tomto zákonu:
Zákon
ze dne ......................................... 1921,
jímž se soudní podúředníci jmenují úředníky ve skupině E.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Všichni soudní podúředníci, kteří slouží nejméně 15 let definitivně v kategorii soudních sluhů, jmenují se úředníky ve skupině ťEŤ, konají-li po celou dobu jako výkonní orgáni exekuční službu bezvadně.
§ 2.
Zaměstnanci ad 1. uvedení budou jako úředníci zařaděni do XI., X. neb IX. hodnostní třídy podle výše posledně jimi pobíraného služného.
§ 3.
Nařízením bude určeno, jaká práce přináleží výkonným úředníkům a budou vydána bližší ustanovení o zkoušce.
§ 4.
Při prvním jmenování soudních výkonných úředníků (skupina ťEŤ), nebuďtež podávány formální žádosti a nebudiž vypsán konkurs na tato místa; nebudiž též požadováno složení kancelářské zkoušky u oněch, jež již v den vyhlášení tohoto zákona jako soudní podúředníci exekuční výkony plně uspokojivě prováděli.
Důvody.
Zákonem byla vydána úprava, podle níž výpomocní sluhové stávají se definitivními sluhy a definitivní sluhové podle zákona ze dne 24. března 1920 podúředníky, kdežto zákon, kterým se má upraviti jmenování soudních podúředníků jako výkonných orgánů úředníky, dosud ani navrhnut nebyl.
(V Rakousku stali se již i berní exekutoři úředníky XI., X. a IX. hodnostní třídy.)
Soudní podúředníci jako orgáni výkonní odvolávajíce se hlasně na resoluce, odhlasované Národním shromážděním podle čl. XIV, zákona ze 7. října 1919, jímž se upravují poměry státních zaměstnanců, opět snažně žádají, aby jejich žádost byla bezodkladně splněna, odůvodňujíce jí dnes jen krátce tím, že vykonávají práce úřednické, nikoliv sluhovské, k jejíchž významu je třeba inteligence a nemalé znalostí různých předpisů ze soudního jednacího řádu, soudního civilního řádu, exekučního řádu a instrukce pro výkonné orgány a že provádí úřední výkony uvedené v § 5 zmíněné instrukce mimo sepsání inventur v konkursních a pozůstalostních záležitostech, zvláště v dnešní době za okolností spojených s velkou úřední zodpovědností a nebezpečím života. Vydobývají, exekučně též pohledávky pro státní, zemské i obecné pokladny, jež jdou do milionů.
Soudní podúředníci jako exekuční výkonní orgáni jsouce si úplně vědomi svého zcela oprávněného nároku na jmenování úředníky, nikdy od svého požadavku neupustí, pevně doufajíce, že jejich požadavek v nejkratší době bude jistě splněn zákonem, kterýmž se upraví jmenování soudních podúředníků jako exekučních orgánů výkonných úředníky.
Náklad vzniklý provedením zákona, který je nepatrný, uhradí se z polovice přebytků daňových a nebude obnášeti více, než-li 50 tisíc korun, poněvadž požitky podúředníků pohybují se v téže výši, v jaké budou jich požitky jako úředníků.
Z důvodů formálních navrhují podepsaní, aby návrh tento odkázán byl výboru iniciativnímu, státně-zřízeneckému a rozpočtovému.
V Praze dne 9. prosince 1920.
Buříval, Tučný,
Dr. Bartošek, Landová-Štychová, Stříbrný, Dr. Franke, Laube, Dr. Vrbenský, Trnobranský, Pechmanová, Zeminová, Draxl, Drobný, Langr, Sladký, Dr. Uhlíř, Špatný, Hrušovský, Slavíček, Sajdl, Netolický.