Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1240.
Návrh
poslanců Brodeckého, dra Mazance, R. Chalupy, Pechmanové, G. Navrátila, Blažka a soudruhů,
jímž se mění zákon ze dne 18. února 1919 č. 89 sb. zák. a nař. o zařadění oficiantů do úřednických tříd hodnostních a platových.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon
ze dne ........................................................... 1921
jímž se mění zákon ze dne 18. února 1919 č. 89 sb. zák. a nař. o zařadění oficiantů do úřednických tříd hodnostních a platových.
§ 1.
Kancelářští vrchní oficianti, oficianti a oficiantky, kancelářští pomocníci a pomocnice u správy politické, soudní, finanční, poštovní a u všech jiných státních neb státem spravovaných úřadů a ústavů, pokud se na ně v den 26. února 1919 vstahovalo nařízení veškerého ministerstva ze dne 25. ledna 1914 č. 21 ř. z. a pokud měli v týž den tři neb více, neb jeden neb více služebních let, jmenují se kancelářskými úředníky ve smyslu ustanovení §u 52 služební pragmatiky a započítávají se jim veškerá léta pomocnická neb oficiantská, včetně příslušných válečných pololetí dle zákona ze dne 23. července 1919, č. 457 sb. zák. a nař. do postupu, platu i pense.
Zařadění do jednotlivých hodnostních tříd provedeno bude dle lhůt časového postupu, platných pro skupinu E a D služební pragmatiky ve znění článku III. § 1 zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. zák. a nař. uvedených, při čemž nevyčerpaná část služební doby započítá se do dalšího časového postupu.
§ 2.
Pokud vrchní kancelářští oficianti, oficianti a oficiantky, kancelářští pomocníci a pomocnice vykázali se dnem 26. února 1919 odbornými zkouškami, jako na př. u úřadů soudních: první neb druhou kancelářskou zkouškou, neb knihovní zkouškou, neb zkouškou pro konceptní úředníky a t. pod., jmenují se za předpokladů v §u 1 tohoto zákona blíže určených kancelářskými státními úředníky, vykazovali-li aspoň jeden rok služby a zařaďují se podle §u 52 služební pragmatiky do skupiny D. Tato výhoda platí i pro kancelářské oficianty a pro kancelářské pomocníky obého pohlaví, zaměstnané u všech státních úřadů neb ústavů, které prokazují se předběžným vzděláním z nižší střední školy, neb učeliště téže na roveň postaveného, neb zkouškou ze státního účetnictví, berní a t. pod., neb byli-li podle §u 10 nařízení veškerého ministerstva ze dne 25. ledna 1914, č. 21 ř. z. ťvýše kvalifikovániŤ, neb obstarávali-li vyšší, nad roveň kancelářských prací vynikající služební výkony.
§ 3.
Kancelářští oficianti a kancelářští pomocníci, dále kancelářské pomocné síly a kancelářské smluvní síly obého pohlaví, pokud nenabyly nároku na jmenování kancelářskými úředníky podle §u 1 a 2 tohoto zákona, vykazují-li však předběžné vzdělání neb odborné zkoušky, neb vyšší kvalifikaci, jak v §u 2 jest uvedeno, buďtež jakmile dovrší jeden rok uspokojivé služby, jmenováni kancelářskými státními úředníky XI. hodnostní třídy skupiny D služební pragmatiky, při čemž se jim započítává celková služební doba do postupu, platu i pense podle analogie §u 1.
Ostatní kancelářští oficianti, kancelářští pomocníci, kancelářské pomocné síly a kancelářské smluvní síly, pak-li odpovídá jich předběžné vzdělání předpisu §u 52, služební pragmatiky pro skupinu E předepsanému, buďtež, jakmile dovršili, neb dovrší tři roky uspokojivé služby, jmenováni kancelářskými státními úředníky XI. hodnostní třídy skupiny E služební pragmatiky, při čemž se jim celková služební doba započítává do postupu, platu i pense, taktéž podle analogie §u 1.
§ 4.
Veškeré ostatní výhody zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222 sb. zák. a nař., jež se týkají započtení služební doby civilních státních zaměstnanců, jakož i výhody z jeho prováděcích nařízení plynoucí, buďtež všem státním zaměstnancům, o nichž tento zákon pojednává, nezkráceně zachovány.
§ 5.
Ustanovení §§ 1 a 4 tohoto zákona vztahují se analogicky na veškeré kancelářské zaměstnance úřadů a ústavů, neb úřadů a ústavů státem spravovaných i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, při čemž šetřiti jest předpokladů zprvu uvedených paragrafů. To platí zejména o t. zv. ťdiurnistech a manipulantechŤ.
§ 6.
§§ 3 a 4 zákona ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. zák. a nař., pokud ustanovení jeho jsou pro tyto zaměstnance výhodnějšími, zůstávají nezměněny. Ustanovení § 3 ovšem jen po tu dobu, pokud nenastane jmenování kancelářským úředníkem ve smyslu ustanovení tohoto zákona.
§ 7.
Ustanovení §§ 1 a 3 tohoto zákona nabývá ohledně těch, jichž se týče, účinnosti již dnem 26. února 1919. Ostatní ustanovení tohoto zákona, pokud nedotýkají se příznivějších lhůt pro tyto zaměstnance jinými zákony již určených, dnem vyhlášení tohoto zákona.
§ 8.
Provedením tohoto zákona pověřují se veškerá ministerstva.
Důvodová zpráva.
Nedostatky zákona ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. zák. a nař. byli již krátce po jeho sankcionování patrnými tak, že s provedením jeho bylo několik měsíců otáleno. Původní výklad zákona, pokud usnesen byl na několikerých meziministerských poradách, neuspokojil interesentů a bylo třeba rozhodnutím Nejvyššího správního soudu výklad meziministerských porad poopraviti. Avšak přes to nese zákon ten posud několik známek nedostatečnosti, s jichž důsledky setkáváme se při všech úpravách služebních poměrů státních zaměstnanců, tak zejména při provádění zákona o propočítání celkové služební doby státních civilních zaměstnanců. Leží na bíledni, že důsledky těchto nedostatků zákona a se značnými, stále stupňovanými obtížemi setkal by se zákonodárce i při nové služební pragmatice. Bylo proto již dříve a posledně i při jednání komise zvolené státně zřízeneckým výborem ku provedení zákona o propočítání let jednomyslně jak všemi členy této komise, tak i zástupci vlády konstatována nejen potřeba nýbrž i nutnost novelisace tohoto zákona.
Navrhovanou novelisací má býti předně docíleno odstranění největší tvrdosti zákona, které v původním znění § 1 vztahoval se pouze na ty, kteří v kritický den 18. února 1919, měli předepsaný počet služebních let, jenž je opravňoval pro zařadění do hodnostních tříd, zapomínaje těch, kteří později dovršili tuto služební dobu! Tato sociální nespravedlnost byla a jest stálou vzpruhou nespokojenosti těch, jimž bylo zákonem ze dne 18. února 1919 tak těžce ublíženo! Novelisace má však dále za účel odstraniti různé jiné nedostatky, či očividné nespravedlnosti spáchané na těch, kteří tímto zákonem do hodnostních tříd státních úředníků byli zařaděni! Tak nebyla těmto zaměstnancům započítána jich služební doba do postupu a platu, nybrž pouze do pense a pro zařadění do té neb oné hodnostní třídy. Tím došlo k obrovským nesrovnalostem, k pravé kuriositě v zákonodárství státních zaměstnanců! Tak na př. jako nemohl býti onen kancelářský oficiant neb pomocník, který v den vyhlášení zákona (26. února 1919) měl pouze 6 roků, 11 měsíců a 29 dnů služby do XI. hodnostní třídy zařaděn, jako jeho o pouhý jeden den služebně starší kolega, tak byl do XI. hodnostní třídy zařaděn jak ten, kdo měl 7 roků tak i ten, kdo měl 12 roků, 11 měsíců a 29 dnů a t. d. Částečnou nápravu tohoto monstra v zákonodárství přineslo provedení zákona o propočítání let.
Hlavní a naprosto neudržitelnou zásadou ohledně t. zv. ťčekatelskéŤ (!) doby 7 roků, nebylo však ani tímto zákonem hnuto!, ačkoliv jest ještě v čerstvé paměti jednomyslné usnesení komise státně zřízeneckého výboru zvolené k provedení zákona z 9. dubna 1920, č. 222 Sb. zák. a nař., aby tato t. zv. ťčekatelsk፠doba činila ťu výšeŤ kvalifikovaných pouze jeden rok (jak u jiných úřednických kategorií) a u ostatních tři roky.
Usnesení nebylo však meziministerskou komisí akceptováno a bylo tudíž nutno sáhnouti k cestě novelisace zákona, aby překážky zákona ze dne 18. února 1919 zákonodárci stále a stále v cestu se stavící, jednou pro vždy byly odklizeny.
Další tíživá nespravedlnost bylo ustanovení odstavce 2. § 2 zákona ze dne 18. února 1919, 6. 89 Sb. zák. a nař., které předepisovalo, že výhodnějšího zařadění má se dostati pouze těm, kteří předepsaný počet služebních let sice vykazují, počítaje však od poslední zkoušky.
Omezením tím stala se tato vymoženost pro interesované zaměstnance naprosto ilusorní, neboť ze sta zkoušených těšili se této výhodě pouze ... tři! Omezující ustanoven. toto bylo nejen křiklavou nespravedlností, ale i zcela nepraktické, poněvadž pro státní správu měla a bude míti praktickou cenu zkouška neb zkoušky a zasluhovala tato vyšší kvalifikace zkouškami prokázaná příslušné odměny bez jakéhokoliv dalšího omezení. Novelisací zákona má však býti umožněno těm zaměstnancům, kteří zákonem ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. zák. a nař. do hodnostních tříd byli zařaděni, propočítání jich celkové služební doby, jak v § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222 na mysli má a jak bylo a jest v intencích státně zřízeneckého výboru. Zákon dotýká se nejen kancelářských úředníků (bývalých kancelářských pomocníků a oficiantů) dosud nezařaděných, nýbrž upravuje další postup všech kancelářských oficiantů a pomocníků tím, že postupně bude je po absolvování čekatelské doby jednoroční neb tříleté zařaďovati do XI. hodnostní třídy, a to podle předběžného vzdělání neb výkonnosti služební do skupiny D neb E služební pragmatiky.
Zařadění do skupiny E nebo D jest věcně zcela odůvodněno a to nejen výměrou předběžného vzdělání, jak pro tu neb onu skupinu dosavadní služební pragmatikou jest předepsáno, nýbrž i výkonností toho kterého úředníka. Není tajemstvím, že u úřadů finančních jsou bývalí oficianti, nyní kancelářští úředníci, pověřeni pracemi berních, ano i konceptních úředníků, pracemi ukládacími, tak jako u úřadů politických a jiných! Tato vyšší způsobilost musí proto — tak jak stalo se u justiční správy — býti odměněna zařaděním do D skupiny.
Jak ze zákona ostatně již zcela jasně vyplývá, jsou tito kancelářští úředníci ve všem a do všech důsledků postaveni na roveň kancelářským úředníkům ze řad bývalých délesloužících poddůstojníků.
K § 4 navrhované novelisace budiž podotknuto, že pod slovy ťVeškeré ostatní výhody zákona ze dne atd.Ť rozuměti jest ostatní výhody, které touto novelisací nebyly reasumovány, tudíž nárok na započítání soukromé, neb vojenské služby atp., jak pro státní zaměstnance v prováděcím nařízení k zákonu č. 222 Sb. zák. a nař. z roku 1920 jest ustanoveno. Hlavní zásada tohoto zákona t j. započítání celkové služební doby kromě jednoroční i tříleté čekatelské, pro zařadění do jednotlivých hodnostních tříd a do příslušné platové stupnice jest v § 1 této novelisace vyřešeno.
K § 5 budiž připomenuto, že dobrodiní novelisace má se týkati těž všech kancelářských oficiantů, pomocníků, kancelářských pomocných sil, smluvních kancelářských sil, zejména však též ťdiurnistůŤ a ťmanipulantůŤ, zaměstnaných u státních úřadů a ústavů neb úřadů a ústavů státem spravovaných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Roční náklad určuje se obnosem 1 1/2 milionu Kč. Krytí tohoto obnosu navrhuje se z oněch úvěrů, které byly povoleny ku všeobecnému zlepšení poměrů státních zaměstnanců.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl iniciativnímu výboru a na to výboru rozpočtovému a státnězřízeneckému k projednání a podání zprávy.
Praha 11. ledna 1921.
Brodecký, Dr. Mazanec, R. Chalupa, Pechmanová, G. Navrátil, Blažek,
Srba, Benda, Geršl, Zverec, Bečko, Al. Kříž, Marek, Sychravová, Svoboda, Myslivec, Kasík, Dr. Labay, Dr. Juriga, J. Černý, A. Novák, J. Kříž.