Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1234.
Interpelace
poslance Dra Jaroslava Stránského a soudruhů
na ministra železnic a ministra vnitra
v záležitosti nezákonného a zákonu o zřízení samostatného státu československého odporujícího postupu ministerstva železnic ve sporech o náhradu škody způsobené při dopravě po železnicích.
Wolf Wendlinger, správce statku v Hanušovicích u Šumperku, podal dne 6. srpna 1919 u zemského soudu v Brně pod č. j. Cg I. 414/19 na erár žalobu o náhradu škody obnosem 213.437 K, způsobené ztrátou svršků při dopravě nábytku z Vídně do stanice Hanušovic na trati Šumperk-Hanušovice v době od 21. října 1918 do 31. října 1918. Vagon, v němž nábytek byl z Vídně do Hanušovic dopravován, byl dne 21. října 1918 vypraven ze severního nádraží ve Vídní a došel do stanice Hanušovic dne 31. října 1918. Při otevření vagonu zjistilo se, že značná část věcí, zejména prádlo a šatstvo schází a o náhradu škody takto způsobené byla podána uvedená žaloba.
Při ústním přelíčení v této záležitosti v květnu tohoto roku po započetí výslechu znalců o výši škody uzavřel zástupce finanční prokuratury se žalobcem s výhradou schválení ředitelství státních drah v Olomoucí smír, podle kterého měla dráha nahraditi žalobci obnos 105.000 K a na útraty částku 20.000 K. Ředitelství státních drah v Olomouci předložilo tento smír ku schválení ministerstvu železnic, jež však smír neschválilo a vrátilo spisy finanční prokuratuře s příkazem, aby ve sporu na-mítala, že trať Šumperk-Hanušovice v den 31. října nebyla v mocí čsl. státu, jelikož v té době tato stanice stála pod faktickou svrchovaností německo-rakouského státu, tak zv. ťSudetenlanduŤ a byla spravována ředitelstvím v Krnově.
Zástupce finanční prokuratury tuto námitku při ústním přelíčení dne 27. listopadu 1920 přednesl a soud se usnesl dotázati se u ministerstva železnic a u ministerstva vnitra, zdali stanice! Hanušovice na tratí Šumperk-Hanušovice stála dne 31. října 1918 ve skutečné moci čsl. státu.
Shledávali bychom pochopitelným, kdyby podobná námitka byla vznesena se strany stoupenců tak zv. ťSudetenlanduŤ. Kdo však stojí a chce státi na půdě republiky, nesmí podobný názor nikdy vysloviti. Postaví-li se pak na takové stanovisko ministerstvo samo, jest to proti prestyži státu.
Památný zákon ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu československého č. 11 Sb. zák. a nař., vyhlášený dne 28. října 1918, stanoví, že veškeré úřady a ústavy veřejné ve státě podřízeny jsou od toho dne Národnímu výboru. Státní svrchovanost zákonem tím vyhlášená vztahuje se na celý obvod československého státu v historických jeho hranicích a na této okolnosti dočasná renitence jednotlivých oblastí nemohla ničeho měniti. V souhlase s tím podle zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 236 Sb. z. a nař. stal se dnem 28. října 1918 československým státním občanem každý příslušník obce, ležící v oblastí republiky, ať chtěl nebo. nechtěl a nebyl nikdo přechodně státním občanem nějakého Sudetenlandu nebo státním občanem německorakouským. Stejně tak úřady veřejné, ležící v oblastí republiky, nebyly a nemohly po 28. říjnu 1918 ani na okamžik býti úřady Sudetenlandu nebo německo-rakouské republiky a nemohly vykonávati jinou státní svrchovanost než československého státu. Také zákon ze dne 23. července 1919 č. 440 Sb. z. a nař. nezná po 28. říjnu 1918 v oblasti republiky jiného eráru než československého.
Je jistě chvalitebné, snaží-li se železniční erár šetřiti, ale šetření to nesmí se díti způsobem, který v sobě obsahuje negaci právních základů státu. Žádný veřejný úřad nesmí ve sporu namítati, že po 28. říjnu 1918 v kterékoli oblasti republiky státní svrchovanost příslušela někomu jinému, než československému státu, že naše státní samostatnost 28. října 1918 vznikla toliko na papíře a že teprve postupně jednotlivé oblasti k státu našemu byly přivtělovány.
Podepsaní se táží:
1. Je panu ministru železnic známo, že podřízený jemu úřad ve sporech železničních podobné námitky vznáší?
2. Je pan ministr železnic ochoten učiniti přiměřená opatření, aby podobné, prestyž státu poškozující případy se neopakovaly?
3. Jsou páni ministři železnic a vnitra ochotni postarati se o to, aby na dotaz se sírany soudu v uvedeném směru vznášený dána byla odpověď stojící v souhlasu s ideou vzniku československého státu, jak jest v zákoně ze dne 28. října 1918 č. 11 Sb. zák. a nař. vyjádřena?
V Praze dne 12. ledna 1921.
Dr. Jaroslav Stránský,
Dr. Lukavský, Dr. Kramář, Dr. Rašín, Dyk, Dr. Hajn, Petrovický, Purkyňová, Votruba, Veverka, Stejskal, Mašek, Bergman, inž. Bečka, Dr. Matoušek, G. Navrátil, Špaček, Zavřel, inž. L. Novák, Modráček, Hudec.