Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1233.
Interpelace
poslance Čuříka a spol.
na ministra vnitra
o stále se opakujících případech teroru na čsl. dělnictvu křesťansko-sociálním.
Poslanci Lidové strany hned od převratu soustavně odhalovali násilné případy porušování svobody práce a svobody koaliční a zdůrazňovali, že případy tyto, stále se množící jsou totožné s akcí bolševickou v cizích zemích, že zejména jsou to snahy obdobné s bolševismem ruských Leninovců a německých Spartakovců.
Je přece známo, že bolševikům jednalo se v prvé řadě o ovládnutí veškerých závodů, aby pak tím snadněji mohli provésti násilný převrat. Odtud ta akce vyčistit závody od ťnespolehlivých živlůŤ pod rouškou jednotné odborové organisace. Příklady o tom můžeme uvésti zejména z Oslavanské elektrárny, kde nejdříve všechny dělníky odborově zterorisovali a pak i pro politickou příslušnost ze závodů odstraňovali, jinak zdatné a kvalifikované dělníky, ač tito do jednotné organisace platili, jen proto, že byli překážkou připravované politické generální stávky. Že se generální stávka nezdařila, nutno děkovati zejména dělnictvu, které vzdor všemu násilí zachovalo si volnost samostatného postupu.
Nelze nevzpomenouti liknavostí všech dosavadních vlád a jejich podřízených Orgánů vůči tolika našim stížnostem na utiskování čsl. křesť. soc. dělnictva, kterými jsme odhalovali přípravy k násilným a rozvratným činům v republice. Události posledních dnů daly nám úplně za pravdu. Leč vzdor tomu provádí se dále násilí na různých místech a v různé formě a využívá se právě dnes stísněné situace výrobní a velké hospodářské bídy, jaká zejména mezi dělnictvem textilním panuje. V tom směru uvádíme následující případy:
1. V textilní továrně Bří. Neumanů ve Frýdku, členka křesť. soc. odbor. organisace Bočková Marie minulého roku donucena soc. dem. důvěrnící Kreicingerovou vyhrožováním ku placení příspěvků a ježto nyní Bočková zdráhá se tyto příspěvky platiti, hrozí jí opět vyhozením z práce.
2. U téže firmy dělnice Špoková Rozálie a Papalová Julie byly násilím vyhnány z továrny 14. prosince 1920 soc. demokraty Kotáskem Ludv., který velmi zuřivě si počínal, Gutkovou Anežkou a Ulmanem. Zůstaly týden bez práce, zbaveny výdělku a když úsilím chefa podařilo se je opět do práce přijati, mají býti nyní znovu vyhozeny za bránu tovární.
3. V textilní továrně Landsberger ve Frýdku členky odborové organisace křesť. soc. Kupcová Marie, Kupčáková Pavla, Žižková Anna, vyhnány násilím z práce vlivem Aloise Foltýna, Jana Křesala, Mališové a Slováčkové. Nyní postižené dělnice volány jsou k soudu, naši důvěrnící ztrácí výdělek a teroristé svoje násilí provádí klidně beztrestně dále.
4. Stejně děje se našim dělnicím v továrnách místeckých, kde platí násilná smlouva o přijímání dělníků prostřednictvím důvěrníků soc. dem. organisace, kteří jen toho přijmou, kdo se prokáže legitimací soc. dem. Celá řada starších dělnic, ač již dlouho vysazuje, není do práce přijímána. Při tom je nejsmutnější, že taková smlouva mohla býti uvedena v platnost za souhlasu okr. úřadu pol. v Místku, který ve věci ochrany dělnické svobody ukázal naprostou neschopnost a málem mohli bychom jej viniti se stranickosti. Dá se přece očekávat, že když pol. úřad připustí uzavření smlouvy, kterou předem jsou vylučování dělníci jiného přesvědčení z práce, že to bude míti za následek nový a nový teror, zvláště když již při sjednávání takové smlouvy jest násilím znemožněno zástupcům křesť. soc. odbor. organisace zúčastniti se jednání. Kdyby úřady jednaly nestranně, nemohly by vůbec připustiti takové jednostranné ujednání násilné smlouvy, vylučující silné minority dělnictva v továrnách tou dobou zaměstnané.
5. Také v jiných odvětvích provádí se podobný teror. Tak v asfaltové továrně Šoustal a spol. v Král. Poli u Brna 2. ledna t. r. vyhrožováno komunistickým důvěrníkem Sládkem členu křesť. soc. odborové organisace Štrichovi vyhozením z práce, nepřistoupí-li do soc. dem. organisace a při schůzce udeřen byl plechem do hlavy.
6. V Ostravě na jámě ťJindřichŤ na nátlak soc. dem. důvěrníků přeložen byl do kotelny na hrubou práci důvěrník křesť. soc. odbor. organisace Fr. Olšovský, který byl již jednou z jámy ťFrantiškovyŤ vyhozen, pak po dlouhém jednání u soudu dán na místo nynější a nyní má býti i odtud vyštván.
7. V Prostějově u fmy, Richter, konfekční továrna, bylo sděleno dílovedoucím Šolcem člence křesť. soc. odborové organisace Buršové, že nedostane více žádnou práci, dokud nebude v soc. dem. organisaci. A podobných případů na Prostějovsku jest celá řada.
Rozhodčí soudy dělnické úplně selhávají.
Tak okresní soud v Prostějově ve dvou případech odmrštil vůbec svolání soudu, prý pro ťnepřesné stylisováníŤ žádosti o svolání soudu, ač podmínkám nařízení vl. č. 662 ze dne 19. prosince 1919 vyhověno. Výsledky soudních řízení nepůsobí k tomu, aby teroru bylo čeleno. V některých případech byli dokonce terorisovaní ještě odsouzení k náhradě útrat, vedle toho, že přišli o práci a pozbyli výdělek. Známý krvavý případ teroru v N. Jičíně, ač interpelován, hlášen trestnímu i rozhodčímu soudu, vleče se několik měsíců bez výsledku a násilníkům se ani vlas nezkřivil, ale vyhozené dělnice do práce nepřijaty.
V Ružomberku, kde z textilky vyhozeno 39 dělníků křesť. sociálních, kteří byli potlučení surovci poštvanými sekretářem Svetlíkem proto, že nechtěli předplácet politický časopis soc. dem. a nechtěli na schůzích předčítati z něj a nechtěli si dáti strhovati na diktát soc. dem. důvěrníků příspěvky do soc. dem. organisace ze mzdy továrnou, neučinily úřady doposud ničeho.
Toto vše nutí nás podati na p. ministra tento dotaz:
Jsou p. ministru vnitra známy tyto případy násilného porušování svobody koaliční?
Jest p. ministr vnitra ochoten dáti všechny případy teroru nestranně vyšetřiti, a na základě zjištění postarati se, aby praví viníci byli náležitě poučení o platnosti koaličního práva?
Jest p. ministr vnitra ochoten dále přísně naříditi, aby politické úřady v prvé řadě samy dbaly plnění svých povinností i vůči příslušníkům křesť. soc. organisace dělnictva čsl.?
Či hodlá p. ministr vnitra dále přihlížeti k tomu, aby dělnictvo dbalé pořádka a klidu bylo vyhazováno z práce od živlů často podvratných a státu nebezpečných?
Postará se p. ministr vnitra, aby poškozeným dostalo se co nejdříve plné náhrady za utrpěné škody?
V Praze dne 11. ledna 1921.
Čuřík,
Dr. Dolanský, Hlinka, Dr. Mazanec, Myslivec, F. Navrátil, Košek, Janalík, Rýpar, Rozsypalová, Šrámek, Dr. Hruban, Bezděk, Sedláček, Šamalík, Kopřiva, Adamovský, Dr. Kmeťko, Záruba, Dr. Buday, Onderčo, Tomik, Hancko, Bobok.