Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1224.
Návrh
poslance Jana Pelikána, Luďky Pechmanové a spol.
v záležitosti vydání zákona o státních výpomocech na zařízení domácnosti pro státní zaměstnance, učitele, jakož i zaměstnance v podnicích i fondech státem spravovaných v případě uzavření sňatku.
ZÁKON
ze dne ........................................................................................ 1921.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Státní zaměstnanec, učitel, jakož i zaměstnanec podniku a fondu státem spravovaného, nejméně dvě leta trvale zaměstnaný, který dokumentem příslušného úřadu prokáže, že uzavřel sňatek po 1. lednu 1921 a předloží účty o nakoupených zařizovacích předmětech, nadřízeným úřadem služebním potvrzené, obdrží státní příspěvek jako výpomoc ku zařízení domácnosti, a to v obnose
4000— Kč
všem stejně. Mají-li obě sňatek uzavřevší strany dohromady movitého i nemovitého majetku 40.000 Kč, nemají na zařizovací výpomoc nároku. Ohledně okolnosti této jsou obě strany povinny k výzvě nadřízeného úřadu složiti manifestační přísahu.
§ 2.
Nacházejí-li se obě sňatek uzavřevší strany ve službách státu dle § 1, přísluší každé straně polovina zařizovací výpomoci.
§ 3.
Pro případ vystoupení ze státních služeb dle § 2 mimo úmrtí a odchodu na odpočinek, před uplynutím 20 měsíců, jest strana (nebo obě strany) povinna příslušný zlomek zařizovací výpomoce, odpadající na scházející měsíce zaměstnaneckého poměru, pod právními následky vrátiti.
§ 4.
Náklad na provedení tohoto návrhu zákona uhrazen budiž z výtěžku vývozních poplatků z vývozu veškerého druhu dříví.
§ 5.
Zákon nabývá zpětné platnosti k 1. lednu 1921 a provedou jej všichni súčastnění ministři.
ZPRÁVA DŮVODOVÁ.
Veškerá zlepšení, jichž stali se účastni státní zaměstnanci, jako drahotní přídavky a výpomoce, sledují snahu zabrániti přílišnému kolísání domácích rozpočtů při výživě rodin, jakož i udržování domácností již stávajících. Dosud nebylo však přikročeno k žádnému opatření, kterým by, zejména nemajetným státním zaměstnancům, schopným vstoupiti do stavu manželského, bylo hmotně umožněno zakládati domácnosti nové. V důsledcích toho — a pokud tomu nebrání i krise bytová — žijí desetitisíce příslušníků stavu ve státě jistě velmi důležitého, v takových mravních, hygienických a hmotných poměrech, že stát jako zaměstnavatel a orgán pořádku je povinen o ně se zajímati.
Válečný i poválečný vzestup cen všech předmětů a potřeb pro zařízení domácností nezbytných způsobil, že nově uzavírané, ve skrovném počtu sňatky, nemají ve své většině za podklad pohnutky étické, nýbrž čistě materielní, které jsou dobrému soužití rodiny začasté na překážku. A ježto při dosavadní odvislosti žen je pro ně sňatek ve velké míře životním zakotvením, zůstává značný počet nemajetných dívek mimo život rodinný, odkázáno na těžký životní boj v konkurenci s mužem, pokud jim vyloučením z účasti na práci v různých její oborech není zápas tento vůbec znemožněn.
Je-li — vedle hospodářské zdatnosti i lidnatosti státu — mravnost a zdraví obyvatelstva známkou jeho síly, musí stát jako takový, jíti ostatním zaměstnavatelům dobrým příkladem vstříc ve snaze po rozmnožení počtu rodinných krbů o nové domácnosti, jestliže zaměstnavatelé soukromní neřeší problém tento již vyššími vydáními na. mzdy a platy. Navrhovatelé poukazují k tomu, že na př. v Německu řeší se otázka tato na podkladě ještě širším, nežli vyžaduje tento návrh.
K § 1.: Místa služební i s největším počtem zaměstnanců mají tak dobrou evidenci, že zneužití dobrodiní zákona sňatkem předstíraným jest vyloučeno. Předložené účty o nakoupených zařizovacích předmětech znemožní stranám užíti výpomocí k jinému než naznačenému účelu. Za účelem zostření této kontroly může se uvažovati i o vydání 50 neb 100korunových zařizovacích poukázek, případně úředních osvědčení, o přípustnosti výše úvěru dodavatelů, na nichž byly by nákupy a uvěřené obnosy dodavately označeny a při výplatě účtů porovnány. Poukázkami mohl by platiti zaměstnanec dodavatelům a dodavatelé vyměňovali by si je za obyčejné oběživo u státních pokladen.
K § 2.: Průkaz obce o zaměstnání stran sňatek uzavřevších mohl by chrániti zákon před zneužitím, přijetím celých výpomocí od dvou státních zaměstnanců, v jednom a tomtéž případě.
K § 3.: Podmínka dvouleté služby zaměstnance dle § 1, jest sama o sobě již značnou zárukou zaměstnanecké stability strany. Požadavek 20měsíčního trvání zaměstnaneckého poměru jest další zárukou proti zneužiti výpomocí fluktujícími lidmi.
K § 4.: Obnos 90,000.000 Kč státního výtěžku z vývozních poplatků při vývozu dříví, z něhož části — jak bylo projektováno — melo býti použito při realisaci zákona o strojených hnojivech, nemá dosud přesnějšího určení. Drahota dříví, hlavně cenami vývozními přivoděná, zavinila úžasný vzestup cen nejpodstatnějšího zařízení domácího — nábytku. Bude tudíž spravedlivo, když krytí nákladů na provádění tohoto zákona díti se bude z prostředků v § 4 uvedených.
Ve směru formálním se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl výboru státně-zřízeneckému a rozpočtovému.
V Praze dne 11. ledna 1921.
Pelikán, Pechmanová,
Buříval, Sladký, Slavíček, Hrizbyl, Stříbrný, Netolický, Tučný Al., Hrušovský, Sajdl, Laube, Špatný, Dr. Uhlíř, Zeminová, Landová-Štychová, Dr. Vrbenský, Langr, Dr. Bartošek, Drobný, Draxl.