Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1220.
Odpověď
ministrů vnitra, zásobování, školství a národní osvěty, zemědělství a spravedlnosti
na interpelaci poslance Dra Arnošta Schollicha a soudruhů
o poměrech ve Frýdku (tisk 212).
Předem dlužno vytknouti, že proti vládnímu komisaři města Frýdku soudci Františku Tesařovi nedošlo dosud žádného oznámení, že by v úřadě vládního komisaře byl si počínal stranicky aneb dopouštěl se přehmatů a nezákonností a není tudíž důvodů, aby nahrazen byl osobou jinou.
Pokud se týče jednotlivých bodů interpelace bylo zjištěno následující:
K bodu 1. V příčině volby správního výboru spořitelny uzavřena byla dohoda, jež končila koncem měsíce dubna t. r., kdy mělo býti přikročeno k nové volbě členů výboru této spořitelny správní komisí města Frýdku. Přípis spořitelny, že funkční období výboru spořitelny končí, došel poslední den před zasedáním správní komise. Vzhledem k nutnosti provedení voleb přednesena byla věc tato v zasedání správní komise mezi věcmi presidielními a správní komise provedla volbu. Pro poměr českých členů ku německým ve správním výboru spořitelny vzat byl za základ poměr, jaký jest ve správní komisi, ač číselný poměr vkladatelů jest české straně mnohem příznivější. Důsledkem toho nemohlo býti návrhu německých členů správní komise na odročení volby vyhověno, byla jim však vládním komisařem povolena lhůta, aby navrhli svoje kandidáty.
Ministerstvo vnitra volbu spořitelního výboru provedenou správní komisí ještě přezkouší.
Za tím účelem vyžaduje si současně podrobnou zprávu vládního komisaře.
K bodu 2. Pouze české zevní označení úřadů odpovídá jazykovému, zákonu ze dne 29. února 4920, č. 122 sb. zák. a nař., neboť německá menšina v soudním okrese Frýdeckém — i když započte se statutární město Frýdek — neobnáší dle posledního sčítání lidu 20% obyvatelstva. Počet obyvatelstva českého jazyka činil v tomto soudním okresu 44.216, počet obyvatelstva německého jazyka pak toliko 6417.
K bodu 3. Stížnost v tomto bodu uvedená náleží k obvyklým steskům menšin národních, jak německých, tak i českých, které vzhledem k přirozeně většímu přídělu resp. podělení většiny cítí se vždy více méně zkrácenými.
Dle výkazu Československé Péče o dítě o stravování dětí na Frýdecku poděleno bylo dle stavu duben-květen 1920 ve Frýdku 619 českých a 241 německých dětí.
Pro účast na stravování rozhodným jest zdravotní stav dětí lékařskou prohlídkou za potřebné uznaných a svědčí menší číslo stravovaných německých dětí ve Frýdku o tom, že jest stav jejich lepší než zdravotní stav dětí českých.
Stravování na Frýdecku jest tou dobou zastaveno. Zahájeno bude však opět v blízké době, ale omezí se pouze na město Frýdek.
K bodu 4. Školství obecné ve Frýdku zřízeno je nyní v celku podle jazyka dětí školních, ačkoli i nyní ještě jest zapsáno do škol německých značné procento dětí českých (t. zv. slezských). Letošní organisace frýdeckých škol byla upravena po opětném úředním komisionálním šetření; vyloučeny byly ovšem děti z cizích školních obcí nebo dokonce z cizích okresů, které do frýdeckých škol nenáležejí.
Po výsledku šetření organisována byla ve Frýdku německá smíšená škola obecná 4třídní s pobočkou při 4. třídě a 4třídní smíšená německá škola občanská. Ve věci slabě navštěvovaného a kdysi bez nutné potřeby zřízeného německého gymnasia ve Frýdku, rozhodlo ministerstvo školství a národní osvěty pro letošní rok, aby gymnasium sice ve Frýdku zůstalo, ale aby se již nepřijímali žáci do jeho I. třídy vůbec a rovněž aby se nepřijímali noví žáci do tříd vyšších. Nebudou však činěny námitky, aby přes toto rozhodnutí byli do vyšších tříd přijati ti žáci německého gymnasia v Těšíně, jichž rodiče bydlí na území republiky československé v blízkosti Frýdku.
Vedle slabé návštěvy tohoto ústavu byla hlavním vodítkem pro toto opatření skutečnost, že o kulturní potřebu Němců na Těšínsku je po této stránce hojně postaráno třemi německými středními školami tří různých typů v Bohumíně a v Moravské Ostravě. — Národnostní sekcionování okresních a místních rad školních ve Frýdku nelze při platnosti dosavadních zákonů o dozoru ke školám administrativně provésti.
K bodu 5. Zadávání kulatiny a jiného dřevního materiálu na panství bývalého arcivévody Bedřicha bylo prováděno vnucenou správou za souhlasu ministerstva zemědělství úplně ve smyslu stávajících předpisů. Jestliže německým oferentům se kulatiny a jiného materiálu nedostalo, dlužno to přičísti nízkým ofertám, které němečtí interesenti podali.
K bodu 6. Pokud se týče opravných prací ve dvoře frýdeckém, nebylo ofertní řízení vůbec zavedeno. Německý stavitel Pohl podal bez vědomí vnucené správy nabídku zcela neoficielně jednomu úředníku stavebního referátu u komorního ředitelství v Těšíně, na kterou nemohl býti brán zřetel.
Vnucená správa zadala opravné práce českému staviteli, zejména když vyšší obnos jeho rozpočtu byl náležitě vyvážen převzatými vícepracemi, které nebyly v rozpočtu jiných, stavitelů uvedeny.
K bodu 7. Oznámení o exekučních prodejích uveřejňují se dle předpisů exekučního řádu v úředním věstníku a sice toliko v jazyku státním oficielním, ježto soudní okres Frýdecký patří k okresům jednojazyčným. Dobrovolné dražby v řízení nesporném uveřejňují se pak v těch časopisech, které strana označí ve svém návrhu. Nějakého vlivu na české navrhovatele nelze činiti, aby platili uveřejnění ediktů i v časopisech německých.
K bodu 8. Ke stížnosti na průtahy při přijímání německých obyvatelů do domovského svazku po případě při zajišťování domovského práva, podotýká se, že, pokud nejde o nárok na udělení neb zajištění domovského práva na základě 10letého pobytu podle novely k zákonu domovskému, spadá rozhodnutí o takových žádostech do samostatného oboru působnosti obcí a rozhodují obce o takových žádostech dle volného uvážení. Státní správa nemá dle zákona žádné možnosti, přinutiti obce, aby žádosti podobné rychleji a příznivě vyřizovaly.
Jde-li však o nároky na udělení nebo zajištění domovského práva podle novely k domovskému zákonu, je věcí stran, aby, nevyřídí-li obec žádost za udělení nebo zajištění domovského práva do 6 měsíců, obrátily se o odpomoc na nadřízený úřad politický, na který rozhodnutí v takovém případě přechází.
V Praze dne 24. prosince 1920.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr zásobování:
Průša, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šusta, v. r.
Ministr zemědělství:
Dr. Brdlík. v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1220.
Antwort
der Minister des Innern, für Volksversorgung, für Schulwesen und Volkskultur, des Ackerbau- und des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen
über die Verhältnisse in Friedek (Druck 212).
Vor allem ist festzustellen, daß gegen den Begierungskommissär der Stadt Friedek, den Richter Franz Tesař, keine Anzeige eingelaufen ist, daß er im Amte des Regierungskommissärs parteiisch vorgehe oder sich Übergriffe und Gesetzwidrigkeiten zuschulden kommen lasse, und es liegt daher kein Anlaß vor, ihn durch eine andere Person zu ersetzen.
Hinsichtlich der einzelnen Punkte der Interpellation wurde folgendes festgestellt:
Zu Punkt 1. Bezüglich der Wahl des Sparkassaausschusses wurde ein mit Ende April l. J. ablaufendes Abkommen getroffen, nach dessen Ablauf an die Neuwahl der Ausschußmitglieder durch die Verwaltungskommission der Stadt Friedek geschritten werden sollte. Die Zuschrift der Sparkasse daß die Funktionsperiode des Sparkassaausschusses ablaufe, langte am letzten Tage vor Zusammentritt der Verwaltungskommission ein. Mit Rücksicht auf die Notwendigkeit der Durchführung der Wahl wurde die Angelegenheit in der Sitzung der Verwaltungskommission unter den Präsidialangelegenheiten zur Kenntnis gebracht und die Wahl von der Verwaltungskommission vorgenommen. Für das Verhältnis der tschechischen Mitglieder zu den deutschen im Sparkassaausschusse wurde als Grundlage das in der Verwaltungskommission herrschende Verhältnis angenommen, obgleich das Zahlenverhältnis der Einleger für die tschechische Partei bei weitem günstiger ist. Demnach konnte auch dem Antrage der deutschen Mitglieder der Verwaltungskommission auf Vertagung der Wahl nicht stattgegeben werden, dagegen wurde denselben vom Regierungskommissär eine Frist zur, Nominierung ihrer Kandidaten zugestanden.
Das Ministerium des Innern wird die von der Verwaltungskommission vorgenommene Wahl des Sparkassaausschusses noch überprüfen.
Zu diesem Behufe wird unter einem ein eingehender Bericht des Regierungskommissärs eingeholt.
Zu Punkt 2. Die bloß tschechische äußere Bezeichnung der Behörden entspricht dem Sprachengesetze vom 29. Feber 1920 Nr. 122 Samml. d. Ges. u. Vdg., denn die deutsche. Minderheit im Gerichtsbezirke Friedek beträgt nach der letzten Volkszählang selbst bei Einberechnung der statutarischen Stadt Friedek keine 20% der Bevölkerung. Die Zahl der Bevölkerung tschechischer Volkszugehörigkeit betrug in diesem Gerichtsbezirke 44.216, die der deutschen Bevölkerung bloß 6.417.
Zu Punkt 3. Die in diesem Punkte enthaltene Beschwerde gehört zu den üblichen Beschwerden nationaler Minderheiten, sowohl deutscher, als auch tschechischer, die im Hinblick auf die naturgemäß größere Zuteilung, resp. Beteilung der Mehrheit sich stets mehr oder weniger verkürzt fahlen.
Laut Ausweis der Tschsl. Kinderfürsorge über die Kinderausspeisung im Friedeker Gebiete wurden nach dem Stande vom April-Mai 1920 in Friedek 619 tschechische und 241 deutsche Kinder beteilt.
Für die Teilnahme an der Ausspeisung ist der Gesundheitszustand der durch ärztliche Untersuchung als bedürftig anerkannten Kinder maßgebend, und die geringere Zahl der ausgespeisten deutschen Kinder zeugt davon, daß ihr Gesundheitszustand besser ist als der der tschechischen Kinder.
Die Ausspeisung im Friedeker Gebiete ist derzeit eingestellt. Sie wird jedoch demnächst wiederaufgenommen werden, sich aber bloß auf die Stadt Friedek beschränken.
Zu Punkt 4. Das Volksschulwesen in Friedek ist gegenwärtig im ganzen nach der Sprache der Schulkinder geregelt, obgleich auch jetzt noch in die deutschen Schulen ein bedeutender Perzentsatz tschechischer (sogar schlesischer) Kinder eingeschrieben ist. Die heurige Organisation der Friedeker Schulen wurde nach neuerlichen amtlichen kommissionellen Erhebungen geregelt; ausgeschlossen wurden naturgemäß Kinder aus fremden Schulgemeinden oder gar aus fremden Bezirken, die in die Friedeker Schulen nicht gehören.
Nach dem Ergebnisse der Erhebungen wurde in Friedek eine vierklassige gemischte deutsche Volksschule mit Parallele bei der 4. Klasse und eine vierklassige gemischte deutsche Bürgerschule errichtet. In Sachen des schwach besuchten und seinerzeit ohne notwendiges Bedürfnis errichteten deutschen Gymnasiums in Friedek entschied das Ministerium für Unterricht und Volkskultur für das heurige Jahr dahin, daß das Gymnasium zwar in Friedek verbleiben, jedoch in die I. Klasse überhaupt keine Schüler mehr und desgleichen keine neuen Schüler in die höheren Klassen aufgenommen werden sollen. Es wird jedoch nichts dagegen eingewendet werden, daß trotz dieser Entscheidung in die höhereh Klassen jene Schüler des deutschen Gymnasiums in Teschen aufgenommen werden, deren Eltern im Gebiete der tschechoslowakischen Republik in der Nähe von Friedek wohnhaft sind.
Neben dem schwachen Besuche dieser Anstalt war für diese Maßnahme besonders der Umstand maßgebend, daß für die kulturellen Bedürfsisse der Deutschen im Teschener Gebiete durch die bestehenden drei deutschen Mittelschulen dreier verschiedenen Typen in Oderberg und Mährisch - Ostrau reichlich vorgesorgt ist. Die nationale Sektionierung der Bezirks- und Ortsschulräte in Friedek ist bei Geltung der bisherigen Gesetze über die Schulaufsicht in administrativer Hinsicht untunlich.
Zu Punkt 5. Die Vergebung von Rundholz und sonstigen Schnittmaterial auf den Gütern des ehem. Erzherzogs Friedrich wurde durch die Zwangsverwaltung mit Zustimmung des Ackerbauministeriums durchaus im Sinne der bestehenden Vorschriften vorgenommen. Wenn deutsche Offerenten Rundholz und sonstiges Schnittmaterial nicht zugewiesen erhielten, so ist dies den seitens der deutschen Interessenten gemachten niedrigen Anboten zuzuschreiben.
Zu Punkt 6. Hinsichtlich der Adaptierungsarbeiten im Meierhofe Friedek fand ein Offertverfahren überhaupt nicht statt. Der deutsche Baumeister Pohl machte ohne Wissen der Zwangsverwaltung einein Beamten des Baureferates bei der Kammerdirektion in Teschen ein ganz inoffizieller Angebot, das nicht berücksichtigt werden konnte.
Die Zwangsverwaltung vergab die Adaptierungsarbeiten einem tschechischen Baumeister namentlich deshalb, weil der höhere Betrag seines Voranschlags durch die übernommenen, in den Voranschlägen der übrigen Baumeister nicht angeführten Mehrarbeiten ausgewogen wurde.
Zu Punkt 7. Die Kundmachungen betreffs exekutive Verkäufe werden in Gemäßheit der Vorschriften der Exekutionsordnung im Amtsblatte u. zw. lediglich in tschechischer Sprache verlautbart, da der Gerichtsbezirk Friedek zu den einsprachigen Bezirken gehört. Freiwillige Versteigerungen im nichtstreitigen Verfahren werden in den von der Partei in ihrem Antrage bezeichneten Blättern veröffentlicht. Auf die tschechischen Antragsteller kann kein Einfluß genommen werden, daß sie die Veröffentlichung der Edikte auch in deutschen Blättern bezahlen.
Zu Punkt 8. Auf die Beschwerde gegen Verzögerungen bei der Aufnahme deutscher Einwohner in den Heimal s verband, bzw. bei der Zusicherung des Heimatsrechtes, wird bemerkt, daß sofern es sich nicht um die Zuerkennung oder Zusicherung des Heimatsrechtes auf Grund des zehnjährigen Aufenthaltes nach der Novelle zum Heimatsgesetze handelt, die Entscheidung über solche Gesuche in den selbsländigen Wirksamkeitsbereich der Gemeinden fällt, wobei die Gemeinden über solche Gesuche nach freiem Ermessen entscheiden. Die Staatsverwaltung hat nach dem Gesetz keine Möglichkeit die Gemeinden zu zwingen, daß sie solche Gesuche schneller und willfahrend erledigen.
Sofern es sich jedoch um Ansprüche auf Erteilung oder Zusicherung des Heimatsrechtes nach der Novelle zum Heimatsgesetze handelt, ist es Sache der Parteien, im Falle der Nichterledigung des Gesuches um Erteilung oder Zusicherung des Heimatsrechtes durch die Gemeinde innerhalh 6 Momaten, sich an die übergeordnete politische Behörde zwecks Abhilfe zu wenden, auf die in diesem Falle die Entscheidung übergeht.
Prag, am 24. Dezember 1920.
Der Minister des Innern:
Černý, m. p.
Der Minister für Volksversorgung:
Průša, m. p.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:
Dr. Šusta, m. p.
Der Minister für Ackerbau:
Dr. Brdlík, m. p.
Der Justizminister: