Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1207.
Antrag
der Abg. Hans Knirsch und Gen.
betreffend die Verlängerung der Verordnung vom 24. Juni 1920 Slg. 395 über die Aufrechterhaltung von Dienstverhältnissen, die dem Handlungsgehilfengssetze unterliegen.
Die Verordnung vom 9. Jänner 1919, Slg. Nr. 14 besagt in § 1:
Für die dem Handlungsgehilfengesetze vom 16. Jänner 1910. RGBl. Nr. 20 unterliegenden Dienstnehmer, deren Dienstverhältnis am 25. Juli 1914 schon einen Monat gedauert hat, und welche während dieses Verhältnisses den Militärdienst angetreten haben, sowie auch für diejenigen, welche zwar am 25. Juli 1914 noch nicht durch einen vollen Monat im Dienstverhätlnisse gewesen sind, im Zeitpunkte des Antrittes des Militärdienstes aber bei demselben Dienstgeber schon wenigstens durch 2 Jahre angestellt waren, gelten, sofern sie die Tätigkeit in diesem Dienstverhältnisse nicht bloß als Nebenbeschäftigung ausgeübt haben, die in dieser Verordnung niedergelegten Vorschriften.
In § 6 der Verordnung vom 24. Juni 1920 Slg. Nr. 395 heißt es:
Soferne nicht durch einen Kollektivvertrag, der für die eine oder andere Gattung von Arbeitgebern abgeschlossen wurde oder durch Parteieinigung eine günstigere Bezahlung vereinbart worden ist, gebührt dem in den Dienst zurückkehrenden Angestellten die frühere Bezahlung, die er zur Zeit des Antrittes der Militärdienstleistung hatte, in dem folgenden erhöhten Ausmaße: Wenn er den Militärdienst nach dem 1. Juli 1918 angetreten hat um 75%, zwischen dem 1. Juli 1917 und 30. Juni 1918 um 100%, zwischen dem 1. Juli 1916 und 30. Juni 1917 um 150%, zwischen dem 1. Juli 1915 und 30. Juni 1916 um 200%, zwischen dem 1. Jänner 1915 und 30. Juni 1915 um 220% und zwischen dem 25. Juli 1914 und dem 31. Dezember 1914 um 250%.
Es ist nun eine Tatsache, daß fortgesetzt Heimkehrer aus der Kriegsgefangenschaft in ihrer Heimat eintreffen. Nach den Berichten dieser Heimkehrer sind noch tausende von Gefangenen in fremden Ländern zurückgeblieben. Die Zeitungen bringen öfters Meldungen über Heimkehrertransporte, die noch unterwegs sind und über Gefangene, die nochihrer Heimbeförderung harren.
Damit ist wohl erwiesen, daß die Verlängerung der Verordnung vom 24. Juni 1920, Slg. Nr. 395 dringend geboten erscheint. Beinahe alle Heimkehrer sind vollständig verarmt und unterstützungsbedürftig. Deshalb muß auch im staatlichen Interesse der geringe, wirtschaftliche Rückhalt, den die Heimkehrerverordnung mit sich brachte, unbedingt aufrechterhalten werden.
Die in der Verordnung vom 24. Juni 1920, Slg. Nr. 395 niedergelegten prozentuellen Zuschläge zu den seinerzeit bezogenen Gehältern entsprechen nicht mehr den täglichen Erfordernissen. Die seit Erlaß dieser Verordnung vom 24. Juni 1920, Slg. Nr. 395 neuerdings eingetretene Teuerung, die gerade in den unentbehrlichsten Lebensmitteln und Bedarfsartikeln außerordentlich fühlbar ist und eine weitere Steigerung befürchten läßt, gebietet die oberwähnte verlangte neuerliche Erhöhung der Gehälter, die zurzeit des Antrittes der Militärdienstleistung bezogen wurden.
Aus den angeführten Gründen wird beantragt:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen, die Regierung zu beauftragen:
I. Die Verordnung vom 24. Juni 1920, Slg. Nr. 395 über die Aufrechterhaltung von Dienstverhältnissen, die dem Handlungsgehilfengesetze unterliegen, ist weiterhin bis zum 31. Dezember 1921 zu verlängern.
II. Gleichzeitig ist § 1 der Verordnung vom 24. Juni 1920 in der Form abzuändern, daß die darin bedingte Beschäftigungszeit statt mit 1 1/2 Jahren nunmehr mit einem Jahre festgesetzt wird.
III. In § 6 der Verordnung vom 24. Juni 1920 soll hinsichtlich der in den Dienst zurückkehrenden Angestellten die frühere Bezahlung, die er zurzeit des Antrittes der Militärdienstleistung hatte, im folgenden Ausmaße erfolgen, wenn nicht durch einen Kollektivvertrag eine andere Einigung erfolgte:
100%, wenn der Antritt des militärischen Dienstes nach dem 1. Juli 1918 erfolgte; 150%, wenn dies zwischen dem 1. Juli 1917 und dem 1. Juli 1918 geschah; 200%, wenn dies zwischen dem 1. Juli 1916 und dem 1. Juli 1917 erfolgte; 250%, wenn dies zwischen dem 1. Juli 1915 und dem 1. Juli 1916 erfolgte; 275% zwischen dem 1. Jänner 1915 und dem 30. Juni 1915; 300% zwischen dem 25. Juli 1914 und dem 31. Dezember 1914.
Prag, am 17. Dezember 1920.
Hans Knirsch,
Křepek, Wenzel, Dr. W. Feierfeil, Dr. Luschka, Budig, Mark, J. Mayer, Dr. Hanreich, Ing. Jung, Röttel, Heller, Böhr, Scharnagl, Bobek, Dr. Petersilka, Simm, Patzel, Zierhut, Schubert, Dr. Jabloniczky, J. Fischer.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1207.
Návrh
poslanců H. Knirsche a druhů,
aby prodloužena byla platnost nařízení ze dne 24. června 1920 čís. 395 Sb. z. a n. o zachování služebních poměrů, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících.
V § 1 nařízení ze dne 9. ledna 1919, č. 14 Sb. z. a n. se vyhlašuje:
ťPro zaměstnance podrobené zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., jichž služební poměr dne 25. července 1914 již měsíc trval, a kteří za tohoto poměru vojenskou službu nastoupili, jakož i pro ty, kteří sice 25. července 1914 ve služebním poměru ještě celý měsíc nebyli, ale v době, kdy vojenskou službu nastoupili, zaměstnáni byli u téhož zaměstnavatele již alespoň dva roky, platí, pokud činnost v tomto služebním poměru neprovozovali jako vedlejší zaměstnání, předpisy tohto nařízení.Ť
V § 6. nařízení ze dne 24. června č. 395 Sb. z. a n. stojí:
ťPokud nebyl kolektivní smlouvou, učiněnou pro ten který druh zaměstnanců anebo dohodou stran ujednán výhodnější plat, přísluší zaměstnanci, který se vrátí do služby, dřívější plat, jejž měl v době nastoupení vojenské služby, takto zvýšený:
Nastoupil-li vojenskou službu po 1. červenci 1918, o 75%, mezi 1. červencem 1917 a 30. červnem 1918 o 100%, mezi 1. červencem 1916 a 30. červnem 1917 o 150%, a mezi 1. červencem 1915 a 30. červnem 1916 o 200%, mezi 1. lednem. 1915 a 30. červnem 1915 o 220%, a mezi 25. červencem 1914 a 31. prosincem 1914 o 250%.Ť
Skutečností však jest, že stále vracejí se z válečného zajetí lidé do vlasti. Dle jejich zpráv zůstaly ještě tisíce zajatců v cizích zemích. Časopisy přinášejí často zprávy o transportech vracejících se zajatců, které jsou ještě na cestě, a o zajatcích, kteří ještě čekají na své dopravení domů.
Tím jest zajisté prokázáno, že jeví se nezbytně naléhavým prodloužiti platnost nařízení ze dne 24. června 1920, č. 395 Sb. z. a n. Skoro všichni vracející se zajatci jsou úplně zchudlí a potřebují podpory. Proto musí se také ve státním zájmu bezpodmínečně zachovati v platnosti tato nepatrná, hospodářská podpora, kterou vyvolalo nařízení o vracejících se zajatcích.
Přídavky k platům, které své doby měli stanovené percentuelně nařízením ze dne 24. června 1920, č. 395 Sb. z. a n., neodpovídají již dnešním potřebám. Drahota, která znovu nastala od vydání tohoto nařízení dne 24. června 1920, č. 395 Sb. z. a n., která se mimořádně pociťuje právě u nejnepostradatelnějších potravin a předmětů spotřeby a straší novým stoupnutím, přikazuje shora zmíněné požadované opětné zvýšení platů, jež požívali v době nastoupení vojenské služby.
Z uvedených důvodů se navrhuje:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti a naříditi vládě:
I. Nařízení ze dne 24. června 1920, č. 395 Sb. z. a n. o zachování služebních poměrů, jež podléhají zákonu o obchodních pomocnících, budiž prodlouženo dále do 31. prosince 1921.
II. Současně budiž změněn § 1 v nařízení ze dne 24. června 1920 tak, že podmíněná v něm doba zaměstnání stanoví se místo na 1 1/2 roku na 1 rok.
III. V § 6 nařízení ze dne 24. června 1920 budiž vyplácen, pokud se týče zaměstnanců, vracejících se do služby, dřívější plat, jejž měli v době nastoupení vojenské služby, v této výměře, nedošlo-li k jiné dohodě kolektivní smlouvou:
100%, nastoupil-li vojenskou službu po 1. červenci 1918, 150%, stalo-li se tak mezi, 1. červencem 1917 a 1. červencem 1918, 200%, stalo-li se tak mezi 1. červencem 1916 a 1. červencem 1917, 250%, stalo-li se tak mezi 1. červencem 1915 a 1. červencem 1916, 275%, mezi 1. lednem 1915 a 30. červnem 1915, 300%, mezi 25. červencem 1914 a 31. prosincem 1914.
V Praze dne 17. prosince. 1920.
H. Knirsch,
Křepek, Wenzel, Dr. W, Feierfeil, Dr. Luschka, Budig, Mark, J. Mayer, Dr. Hanreich, inž. Jung, Röttel, Heller, Böhr, Scharnagl, Bobek, Dr. Petersilka, Simm, Patzel, Zierhut, Schubert, Dr. Jabloniczky, J. Fischer.