Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

1201.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ............................................,

jímž se mění některá ustanovení uherských zákonných článků o dani z příjmu (dôchodkové).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Platnost zákonných článků X:1909, LIII:1912 (§§ 18 až 23). XXVI:1916 a IX:1918, pokud tento poslední se týká daně z příjmu, rozšiřme se na příjmy přes 6000 Kč až do 10.000 Kč včetně, a mění se tyto zákonné články bez újmy ustanovení zákona ze dne 26. března 1920, čís. 198 Sb. z. a n., takto:

§ 1.

§ 9 a § 11, čís. 1. zák. čl. XXVI:1916 odpadají.

V § 10. odst. 2., téhož zákonného článku budiž částka 10.000 K nahrazena částkou 6000 Kč.

§ 2.

Zákonný článek X:1909 o dani z příjmu mění se takto:

V § 3, odst. 3., lit. b), budiž částka 800 K zaměněna částkou 6000 Kč.

Na místo § 3, odst. 4., nastoupí toto ustanovení:

K příjmu přednosty domácnosti nepřičítá se dále pracovní příjem manželky nebo jiných příslušníků domácnosti, pokud ho nebylo docíleno v hospodářství nebo podniku poplatníkově: (§ 3, odst. 3., lit. b), jestliže celkový příjem domácnosti nepřevyšuje 15.000 Kč. V tomto případě zdaní se pracovní příjem zvlášť.

V § 4, čís. 7., budiž částka 800 K nahrazena částkou 6000 Kč.

Na místo § 25, odst. 1. a 2., nastoupí tato ustanovení:

Jestliže jsou v zaopatření přednosty domácnosti kromě jeho manželky členové domácnosti. kteří nemají samostatného příjmu, poskytuje se snížení berní sazby, připadající dle § 3 tohoto zákona, a to:

a) vždy o jeden stupeň za každého takového člena, kromě jednoho, jestliže příjem nepřesahuje 15.000 Kč:

b) vždy o jeden stupeň za každého takového člena kromě dvou, jestliže příjem činí více než 15.000 Kč, avšak ne více než 30.000 Kč.

V § 27 budiž částka 800 K nahrazena částkou 6000 Kč.

V § 28, č. 3., odst. 1., budiž částka 2000 K nahrazena částkou 10.000 Kč a v odst. 2. částka 800 K částkou 6000 Kč.

V § 34. odst. 1., budiž částka 800 K nahrazena částkou 6000 Kč.

§ 3.

Na místo § 24 zákonného článku X: 1909 ve znění § 3, čís. 1., zákonného článku IX: 1918 nastoupí následující ustanovení:

U příjmů od 6.000 Kč až včetně do 39.000 Kč (1. až 26. stupeň) budiž daň tak vyměřována, aby z příjmu stupně vyššího po srážce daně nezbývalo méně, nežli zbude z nejvyššího příjmu nejblíže nižšího stupně po odečtení daně naň připadající.

Pokud zdaněn býti má příjem 6000 Kč nebo menší, činí daň jedno procento z příjmu.

Celkový poplatný příjem budiž, není-li dělitelný stem, zaokrouhlen dolů na nejbližší stem dělitelnou částku.

Při předpisu daně s přirážkou dle §u 3, čís. 2, zákonného článku IX:1918 nepřihlíží se k haléřům.

§ 4.

Přirážce podle §u 3, čís. 2, zákonného článku IX:1918 jsou podrobeni pouze poplatníci, jichž. příjem převyšuje 15.000 Kč.

Ustanovení §u 3, čís. 3. téhož zákonného článku se nemění.

Článek II.

Působnost tohoto zákona, který platí pouze na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, vztahuje se na ukládání daně z příjmu pro berní rok 1921 a další. Provedením jeho pověřuje se ministr financí.

Odůvodnění.

Současně předloženou zvláštní osnovou zákona zavádí se pro historické země republiky Československé nová škála daně z příjmu. Poněvadž válečné přirážky, zákonem ze dne 17. (února 1920, čís. 132 Sb. z. a n., pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi zavedené, koncem roku 1920 rovněž — jako v historických zemích — zanikají, navrhuje vláda, aby pro toto území zavedena byla táž škála jako pro země historické a odvolává se při tom na odůvodnění obsažené v dotčené osnově zákona.

Jak již v odůvodnění této osnovy bylo podotknuto, nelze za daných poměrů provésti úplnou unifikaci daňového zákonodárství a proto nutno se omeziti na pouhou změnu daňové škály a ustanovení, se škálou bezprostředně souvisejících, aniž by se jinak daňový systém měnil. Poněvadž daňové zatížení (daň z příjmu včetně válečných přirážek) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi bylo v hrubých rysech stejné jako v historických zemích, nastává zavedením nové škály zásadní změna v neprospěch poplatníků proti historickým zemím pouze v tom ohledu, že se daně prosté minimum, které dle uherských zákonů dosud obnášelo 10.000 K, snižuje na 6000 Kč. Toto snížení, které zajisté jest odůvodněno již tou okolností, že není vážné příčiny, aby se v tomto ohledu činil rozdíl mezi historickými zeměmi a Slovenskem (Podkarpatskou Rusí), nebude ostatně padati valně na váhu, poněvadž bude poměrně málo samostatných osob, které by za nynějších poměrů neměly vyššího příjmu nežli 10.000 Kč. Příjemců platů služebních (mezd atd.) toto snížení nijak se nedotkne, poněvadž tyto příjmy jsou až do částky 20.000 Kč od daně vůbec osvobozeny. A v oněch poměrně nečetných případech, ve kterých daňová povinnost snížením daně prostého minima teprve nastane, bude se jednati hlavně o příjem fundovaný (z pozemků, ze živností a pod.), který malou daň bez citelné újmy snese.

V jednotlivostech bylo by k osnově podotknouti:

K článku I., § 1.

§ 9 zák. čl. XXVI: 1916 odpadá jako bezpředmětný (byl ostatně již dříve úplně zbytečným).

§ 11, čís. 1 téhož zák. čl. odpadá proto, poněvadž týž předmět (povinnost k podání přiznání bez předchozího vyzvání úřadu vyměřovacího) upraven jest současně novelovaným § 28, čís. 3 zák. č. X:1909.

K článku I., § 2.

Podle 3, odst. 4. zák. čl. X:1909 nepřičítá se k příjmu přednosty domácnosti, denní neb týdenní mzda manželky a ostatních členů domácnosti, jestliže nebyla u jednotlivce vyšší než 500 K a příjem přednosty domácnosti nepřevyšoval 1000 K. Toto ustanovení, které nebylo změněno žádným z pozdějších uherských zákonů, upravujících daň z příjmu (zák. čl. LIII:1912, XXVI:1916 a IX:1918) nemělo praktického významu a nemělo by ho ani nyní, když daně prosté minimum stanoví se na 6000 Kč. Proto bylo recipováno ustanovení § 157, odst. 2., 2. věta zák. o os. d., platícího v historických zemích.

Na místo § 25, odst. 1. a 2. zák. čl. X:1909, kterážto ustanovení vzhledem k dosavadnímu daně prostému minimu 10.000 K byla úplně bezpředmětná, klademe ustanovení § 173 zák. o os. d., platící pro historické země, které poskytuje snížení daně domácnostem obtíženým větším počtem příslušníků.

K článku I., § 4.

Podle dosavadního znění § 3, čís. 2, zák. čl. IX:1918, platily osoby, které neměly žádného příslušníka domácnosti nebo jen jednoho, přirážku k dani ve výši 15%, pokud se týče 10%. Placení této přirážky nebylo od výše příjmu nijak odvislé a platily tedy tuto přirážku všechny osoby, které vůbec dani podléhaly, t. j. které měly příjem přes 10.000 K.

Poněvadž nyní. snižujeme daně prosté minimum na 6000 Kč, jest nutno — jako jest tomu v historických zemích — omeziti placení přirážky na domácnosti, jichž příjem převyšuje 15.000 Kč, poněvadž by bez tohoto výslovného omezení přirážku musely platiti všechny osoby dani podléhající, t. j. osoby, jichž příjem převyšuje 6000 Kč.

Ostatní změny dosavadních ustanovení jsou pouhým důsledkem snížení daně prostého minima a nepotřebují tudíž zvláštního vysvětlení nebo odůvodnění.

Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen a za tím účelem přikázán jak v poslanecké sněmovně tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému s tím, aby o něm podal zprávu co možná nejdříve.

V Praze dne 22. prosince 1920.

Správce ministerstva financí:

Dr. Engliš, v. r.